Zdroj: archiv redakce

„Věk chytrých domácností nastane, až se inteligentní žárovky budou prodávat v hypermarketu“

Domov chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jak nástup chytrých technologií ovlivňují klimatické změny? Máme se bát, že nás naše vlastní chytrá kamera začne sledovat a žaluzie na oknech budou pro někoho jiného těžit kryptoměny? A dočkáme se někdy v internetu věcí jednotného standardu, jakéhosi Androidu pro inteligentní domácnost? O tom všem jsme si na konferenci Smart Building povídali s Borisem Kamenickým, manažerem rozvoje obchodu společnosti ELKO LP a jedním z vizionářů v oblasti chytrého bydlení.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak nástup chytrých technologií ovlivňují klimatické změny? Máme se bát, že nás naše vlastní chytrá kamera začne sledovat a žaluzie na oknech budou pro někoho jiného těžit kryptoměny? A dočkáme se někdy v internetu věcí jednotného standardu, jakéhosi Androidu pro inteligentní domácnost? O tom všem jsme si na konferenci Smart Building povídali s Borisem Kamenickým, manažerem rozvoje obchodu společnosti ELKO LP a jedním z vizionářů v oblasti chytrého bydlení.

Související článek

Máte doma internet? A mohla bych ho vidět?

Kdokoli kupuje dům nebo byt, většinou se ptá, jestli je k dispozici voda, elektřina, případně plyn. Tyto informace najdete i v inzerátech realitních kanceláří. Na co už ale obvykle nenarazíte, je sdělení o internetovém připojení. Přitom jeho absence nebo i nedostatečná rychlost může být během krátké doby pěkný průšvih.

Debatami odborníků na téma chytré bydlení se táhne jedno obvyklé téma: technika je připravená, ale veřejnost se o ni zatím moc nezajímá. Co dělat, aby se to změnilo?

Podle mě je zapotřebí téma co nejvíc medializovat. Zatím se pohybujeme v takovém začarovaném kruhu – veřejnost chytré stavební technologie nezná, tudíž je nevyžaduje. To vyhovuje developerům, protože jim to šetří čas a úsilí, a koneckonců i náklady. Developeři o existenci chytrých systémů samozřejmě dobře vědí, ale z vlastní iniciativy je z těchto uvedených důvodů nenabízejí. A protože je nenabízejí, zákazníci je nevyžadují a kruh se uzavírá.

Co všechno bude umět chytrý domov? -

Když jsou spokojení zákazníci i stavební firmy, je vlastně nutné na tom cokoli měnit?

Je, protože si tu změnu mimo jiné vyžádá energetická situace. Máme tady globální oteplování a přelidněná města, takže změny ve stavebních postupech budou jednoduše nutné. A nemáme na to moc času. Před pár lety se smart home technologie nebo IoT považovaly za módní výstřelek pro nadšence. Dnes, v roce 2018, je to běžně přítomná, ovšem zatím stále volitelná záležitost. Jenže v roce 2025 nebo 2030 už bude leccos z toho vyžadováno zákonem, který stanoví povinné úspory. Budovy třídy G už se vůbec nebudou moci provozovat.

Takže čekáte, že legislativa silou zasáhne do trhu?

Jednoznačně ano. Stane se něco podobného jako v automobilovém průmyslu. Dnes už si taky prakticky nekoupíte auto s pořádně silným neekologickým motorem, ačkoli to staromilce přivádí k vzteku.

Jenže chytré technologie v domácnostech budí mezi lidmi zatím celkem výrazné obavy. Mluví se o špehování, ztrátě soukromí nebo o tom, že banální porucha ochromí chod celého domu… Co z toho je oprávněné a jak tomu čelit?

Bezpečnost smart technologií je samozřejmě velké téma a některé obavy oprávněné jsou. Týká se to ale spíš veřejného prostoru, třeba kamer na ulicích, jejichž zabezpečení není bůhvíjaké. Ale aby se vám někdo boural do domácí sítě kvůli tomu, aby vám zapnul chytrou žárovku? To podle mě oprávněná obava není. Spíš mi připadá jako zbytečný strach. Kvůli tomu nikdo kybernetické útoky připravovat nebude. Na druhou stranu má určitě smysl mít se na pozoru, aby vám někdo nevykradl dům, jako se dnes kradou auta – žádný šperhák a páčidlo, stačí softwarovou cestou získat kód zámku.

Související článek

Kouzelné bydlení: chytré technologie i uprostřed džungle

Do Česka se přijela podívat Ecocapsule – minidomek z dílny slovenských projektantů, který můžete používat jako přívěs, hausbót i jako plnohodnotné bydlení v městské i opravdové džungli. Pozornost přitahuje designem, vlastnostmi i vybavením. Mobilní domek je totiž prošpikovaný senzory a propojený s mobilem jeho obyvatel. Množství použitých technologií, možná trochu paradoxně, dovoluje jeho obyvatelům jednu zásadní věc – od technologií se vzdálit.

Ale k tomu kódu se zloději mohou dostat právě přes tu chytrou žárovku…

Jenom v případě, že systém není zabezpečený. Tak jako máme zamčené dveře, je zapotřebí zabezpečit i domácí síť, ideálně prostřednictvím specializované firmy. Kdo si chce být jistý, neměl by šetřit – když firma nabízí zabezpečení na devátém stupni z deseti, bude to nákladnější, ale zato hodně spolehlivé. Samozřejmě se ale jistě uplatní i levnější systémy s nižším stupněm zabezpečení. Tak je to se vším. Postel si taky můžete koupit za dva tisíce i za dvacet.

Odborníci na softwarovou bezpečnost považují internet věcí obecně za velké riziko. Osobně mi to řekli zástupci hned dvou velkých firem působících v této oblasti, Avastu a ESETu. Podle nich ovšem není nejčastější hrozbou vloupání, ale spíš nedobrovolné zapojení do sítě botnetů nebo do těžby kryptoměn.

Tomuhle se trochu usmívám. Říkám tomu uměle vyvolaná poptávka. Tyto firmy moc dobře vědí, co dělají – některé obavy a pochybnosti šíří zcela záměrně, aby měly byznys nejen dnes, ale i za deset let. Zpochybňují bezpečnost internetu věcí, ale ve skutečnosti už ten vývoj nezastaví, to nejde. Naopak, pokud budou schopné, můžou na něm vydělat. Třeba nabídnout speciální router pro domácí síť, což už udělalo sdružení Cz.NIC. Ten router nestojí osm stovek jako běžné spotřební typy s nulovým zabezpečením, ale třeba šest sedm tisíc, a dokáže majitele opravdu účinně ochránit. Tady je ovšem nutné říct, že stoprocentní ochrana neexistuje, jako ostatně v ničem.

Jak bezpečná bude vlastně chytrá domácnost? -

Podle vás tedy to nebezpečí, že se vám do domácí sítě někdo nabourá přes chytré žaluzie nebo vypínač a využije vaše zařízení třeba k té těžbě kryptoměn, není reálné?

Ale ne, reálné to samozřejmě je, ale dá se to vyřešit. Ostatně Avast i ESET se v tom angažují a dělají dobrou práci, jen prostě občas obavy směrují do oblasti, kde jim to vyhovuje, protože už mají připravené řešení. A když jsme u těch obav – padesátiletý člověk je vnímá úplně jinak než dvacetiletý. Dnešní mladí lidé berou techniku jako normální součást života a až se dostanou do věku, kdy budou sami zařizovat domácnost, budou k chytré výbavě přistupovat úplně jinak než jejich rodiče.

Související článek

Domácnost jako ze sci-fi filmu můžete mít i vy. Víme, jak na to

Snili jste o tom, že byste doma ovládali osvětlení hlasem, z mobilu nastavili topení nebo třeba měli místo kukátka ve dveřích kameru? Tohle všechno už si můžete zařídit sami. Poradíme vám, jak na to.

Letos v srpnu oběhla svět zpráva o chybě v zabezpečení protokolu MQTT, který se v chytrých domácnostech používá. Ohroženo bylo údajně na třicet tisíc domů a bytů, z toho 158 v Česku. Jak se tomu dá bránit?

Před deseti lety jsem si myslel, že by to mohly vyřešit jednotné standardy, které někdo zavede a ostatní je začnou používat, ale to se ukázalo jako utopie. Dnes jich máme desítky, některé bezdrátové, jiné kabelové, a na jednotný systém můžeme aspoň v blízké budoucnosti zapomenout. Řešení je tudíž jiné – postavit řešení na nejbezpečnější možné úrovni. A jsme zase u té medializace, protože zákazníci musí vědět, že různé úrovně existují a že není vždy dobré sázet na nejlevnější řešení. Platí to pro domácnosti, ale ještě mnohem víc pro firemní budovy, kde musí být zabezpečení opravdu špičkové a šetřit se na něm nesmí.

Ale snahy o jednotné standardy, jakýsi Android pro internet věcí, tu jsou – v Evropě se o to snaží třeba Fibaro, na veletrhu IFA se svou otevřenou platformou budila pozornost čínsko-americká Tuya. Ani to podle vás nemá šanci za úspěch?

Fibaro zaslouží velký respekt za to, co za osm let své činnosti dokázali, ale oni se zaměřují na jednotlivé spotřebiče a komunikaci mezi nimi. To není v pravém smyslu systém pro budovy ani pro domácnost jako celek. Tuyu moc neznám, spíš má podle mě určitý dopad Google Home, ale popravdě řečeno, mám ho doma pár týdnů a není to moc uživatelsky příjemné, podle mě se jako univerzální platforma nechytne. Osobně si nemyslím, že vůbec nějaká vznikne.

Jak tedy vlastně vidíte nejbližší budoucnost chytré technologie v domácnostech? Chystá se nějaká nová módní vlna?

Především bude ještě tak pět až deset let trvat, než se chytrá domácnost stane opravdu běžným spotřebním standardem – to poznáte podle toho, že se chytré žárovky, termostaty a další běžné produkty budou prodávat v hypermarketech a třeba v Datartu, ne ve specializovaných prodejnách. Zatím v tomto stadiu rozhodně nejsme.

Související článek

Ochočte si chytrý reproduktor. Pomůže najít třeba klíče od auta

Náš velký seriál o chytré domácí asistentce Alexe jsme končili výtkou, že její repertoár je poněkud omezený. To už ale úplně neplatí. Alexu totiž můžete naučit, co chcete. Třeba může nahradit lístečky za různé mluvené vzkazy. Jak ji to naučit? A kdy začne Alexa mluvit česky?

A ta příští velká módní vlna? To podle mě bude určitě robotika. V této oblasti se dnes dějí fantastické věci – třeba americká firma Boston Dynamics vyrábí robota jménem Atlas, který dokáže běhat v náročném terénu v lese rychlostí dvacet třicet kilometrů za hodinu. Hodně slibný je i Asimo od Hondy. Tihle humanoidní roboti budou za pár desítek let nutností – lidstvo stárne a nedokáže se o sebe postarat, budeme potřebovat péči, ať už nás budou zvedat z postele, nebo si s námi povídat. Ovšem to přijde tak za třicet až čtyřicet let.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama