foto: iStockphoto.com

Pomůže rychlému internetu 13 úředníků víc než 14 miliard?

Stát chytřekomentář 3 min čtení

S otázkou, jak zrychlit (a v některých případech vůbec umožnit) budování rychlého internetu, se český stát vyrovnává dost dlouho a zatím nepříliš úspěšně. Poté, co k cíli nevedlo ani téměř 14 miliard dotací vypsaných právě na budování rychlých sítí, přichází ministerstvo průmyslu a obchodu s jinou strategií. Zřizuje síť regionálních koordinátorů, kteří budou pomáhat místním samosprávám.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

S otázkou, jak zrychlit (a v některých případech vůbec umožnit) budování rychlého internetu, se český stát vyrovnává dost dlouho a zatím nepříliš úspěšně. Poté, co k cíli nevedlo ani téměř 14 miliard dotací vypsaných právě na budování rychlých sítí, přichází ministerstvo průmyslu a obchodu s jinou strategií. Zřizuje síť regionálních koordinátorů, kteří budou pomáhat místním samosprávám.

Související článek

Stát na rychlý internet nevyplatil žádné dotace. Pokrytí rostlo jen díky investicím firem

Mezi lety 2015 a 2019 mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v plánu vyplatit 13,8 miliardy korun z evropských dotací na rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu v Česku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však nevyplatilo ani korunu. Peníze nakonec skončily v jiném dotačním titulu.

Největším problémem výstavby rychlého internetu v Česku není nedostatek peněz na investice – těch mají soukromé firmy připravených dost – ale velmi složité právní prostředí, ve kterém se jen málokdo dokáže orientovat. Přidejme k tomu fakt, že Česko je zemí malých obcí – podle statistického úřadu je v republice přes 6200 obcí s průměrným počtem obyvatel 1700 (mediánově dokonce jen 434 lidí) – což znamená, že ve velké většině měst ani starosta není profesionál, ale člověk, který má starostování jako „vedlejšák“ ke své normální práci.

Takže není příliš divu, že se při budování nových chodníků nebo kanalizace nikdo nestará o vybudování infrastruktury pro optickou síť. Přitom jde fakticky o položení jedné chráničky (tedy silnějšího „husího krku“) navíc. Nic složitého, nic drahého. Jenže ani na to často nemá starosta nebo zastupitelstvo malé obce kapacitu, protože je zapotřebí znát řadu zákonů; často jde i o využívání dotací a dalších finančních nástrojů.

Bude se koordinovat

Tenhle stav chce změnit ministerstvo průmyslu a obchodu projektem, nazvaným Broadband Competence Office (BCO). Jde o síť koordinátorů na krajské úrovni (plus pražské centrum), kteří by měli starostům a zastupitelům pomáhat jak při výstavbě sítí, tak při jednání s investory. Slovy ministra Havlíčka jde o to, že „spolupráce při budování digitální infrastruktury by měla mimo jiné zjednodušit přístup na městské pozemky a nemovitosti a ve výsledku tak urychlit připojení na internet všech subjektů v daném místě“. Právě obtížný přístup na obecní pozemky a vysoká věcná břemena ze strany obcí totiž investoři zmiňují jako jednu z příčin, proč výstavba optických sítí neběží tak rychle, jak by mohla.

Související článek

Digitální technické mapy mají snížit náklady na zavádění vysokorychlostního internetu

Jasný přehled o tom, kudy vedou různé komunikace a kde se nachází technická infrastruktura, mají obsahovat digitální technické mapy. Krajům, které tyto mapy doposud nevedou, přispěje na jejich vznik stát. Pomůžou totiž mimo jiné i při zavádění sítí vysokorychlostního internetu.

Vznik BCO pozitivně kvituje i Svaz měst a obcí ČR. „Vítáme, že MPO samosprávám pomůže s rozvojem infrastruktury, budeme spolu koordinovat liniové stavby tak, aby potřebné finance vynakládaly efektivně,“ říká předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

A pozitivní odezvu tento krok našel i u firem. „Zřízení BCO rozhodně vítám a pevně věřím, že BCO pomůže k lepšímu dialogu s obcemi. Nicméně jsem realista a nepřeceňuji vliv ministerských úředníků na rozhodování samospráv. Až čas ukáže, zda BCO je schopno změnit smyšlení některých obcí a přispěje k rozvoji vysokorychlostního internetu,“ uvádí Martin Adam, senior právník T-Mobile

Nudit se nebudou

Související článek

Evropa posílá peníze na české IT projekty. Občas skončí v kapsách dotačních parazitů

Na rozvoj informačních a komunikačních technologií v Česku poslala Evropská unie od roku 2007 přes pět miliard korun. Stovky projektů mohly rozvinout nová ICT řešení nebo datová centra. Jenže když se na rozdávané peníze zaměřil Nejvyšší kontrolní úřad, zjistil, že velká část z nich šla místo malým firmám těm velkým anebo rovnou na nákupy nesmyslných věcí.

Před koordinátory z BCO teď stojí dva hlavní úkoly: alespoň částečně vyrovnat personální a znalostní handicap malých obcí ve srovnání s většími městy a vysvětlit zastupitelům, že optická síť pomůže v obci všem a že příliš vysoká věcná břemena pro stavebníky optických sítí mohou velmi lehce způsobit obecní digitální tmu.

Úkoly to rozhodně nejsou jednoduché. Pokud je ale koordinátoři z BCO zvládnou, mohli by vybudování rychlého internetu v ČR pomoci mnohem více než desítky miliard na opakované kopání do chodníků.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama