foto: Dolní Břežany

Chytré lampy v Dolních Břežanech měří hluk i kvalitu vzduchu, počítají auta a umí šířit Wi-Fi

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

V klidné rezidenční obci kousek od Prahy svítí chytré lampy, které se i během noci zapínají a vypínají podle aktuální potřeby. Navíc nonstop měří řadu údajů počínaje znečištěním ovzduší přes hluk až po počet projíždějících aut. Použitý systém navíc do budoucna slibuje i další výhody. Tak to dnes vypadá v Dolních Břežanech, které si pro svůj pilotní projekt vybrala firma Byzance. Pro řadu starostů ale bude zásadní hlavně informace, že jedna chytrá lampa vyjde jen na dva a půl tisíce korun.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V klidné rezidenční obci kousek od Prahy svítí chytré lampy, které se i během noci zapínají a vypínají podle aktuální potřeby. Navíc nonstop měří řadu údajů počínaje znečištěním ovzduší přes hluk až po počet projíždějících aut. Použitý systém navíc do budoucna slibuje i další výhody. Tak to dnes vypadá v Dolních Břežanech, které si pro svůj pilotní projekt vybrala firma Byzance. Pro řadu starostů ale bude zásadní hlavně informace, že jedna chytrá lampa vyjde jen na dva a půl tisíce korun.

Související článek

Žádné vyřvávání před hospodou. V Dolních Břežanech opilce nahlásí chytrá lampa

Začít stavět Smart City je mnohem snazší, než by se mohlo zdát. Stačí veřejné osvětlení. Chytré technologie lze do ulic libovolné obce dostat právě prostřednictvím pouličních lamp, našlapaných elektronikou a nejrůznějšími senzory. Umí třeba pohlídat i rušení nočního klidu.

Když jsme na naší facebookové stránce zveřejnili první zprávu o nových lampách v Dolních Břežanech, vzbudili jsme nečekaný rozruch. Způsobila ho především zdánlivě nenápadná, pro leckoho ale kontroverzní funkce: chytré lampy obsahují měřič hluku, na jehož základě by městská policie mohla pokutovat rozjařené opilce před hospodou. Tomáš Záruba, ředitel firmy Byzance, která za chytrými lampami stojí, se ale řečem o orwellovských praktikách spíše usmívá. K ničemu podobnému podle něj systém na veřejném osvětlení rozhodně sloužit nemá.

Kolik chytrých lamp v Dolních Břežanech stojí a jaké tedy mají funkce?

V současné době jich je ve dvou ulicích sedm. Mediálně vděčné jsou samozřejmě hlavně všechny měřicí senzory, ale primární funkce je ve skutečnosti jiná – jde o permanentní napájení veřejného osvětlení. To byla naše hlavní priorita, protože pokud permanentní napájení dostatečně spolehlivě vyřešíme, můžeme snadno instalovat další technologie – čidla, senzory, kamery, radary, Wi-Fi, 5G sítě a podobně. To pro města a obce mimo znamená i významně zlevnění dalších instalací. Z měsíců plánování výkopů a byrokracie se stanou minuty, kdy bude systém schopen takové instalace autonomně vyhodnocovat.

Bylo by ale dobré vysvětlit, co to vlastně permanentní napájení veřejného osvětlení je.

Zjednodušeně to znamená, že proud neustále vede nahoru až k žárovce, kde je teprve čipem řízený spínač. U konvenčních lamp je rozvodná skříň na konci ulice a sloupy, respektive lampy, jsou pod proudem jen při sepnutí celé sítě pro noční svícení. Je to opravdu velký rozdíl, protože když chce obec instalovat třeba radar před školou, osmdesát procent nákladů padne na výkop a instalaci kabelů, samotná technologie je pak relativně levná.

„Jde o to, aby lampy svítily jen tehdy, když je to třeba, a tolik, kolik je nutné.“

Dobře, to je primární funkce. A co ty další?

Další důležitou funkcí, ještě než dojdeme k senzorům, je snižování nákladů na provoz lamp a monitoring. Jde o to, aby lampy svítily jen tehdy, když je to třeba, a tolik, kolik je nutné. V podstatě lze říci, že se učíme biorytmus dané ulice.

Související článek

Signál i v podzemí Prahy. Sto třicet kilometrů tunelů metra se bude pokrývat do roku 2022

Tunely pražského metra. Byla to jedna z posledních míst v Praze, kde se nedalo zavolat, surfovat na internetu a kde vás na telefonu nikdo nezastihl. To se před pár týdny začalo měnit. Nejprve tři stanice, pak přišlo rozšíření o dalších pět. Pokud půjde všechno podle plánu, bude přes sto třicet kilometrů metra pokrytých signálem všech tří operátorů až v roce 2022. Proč to nejde rychleji?

Podle čeho se rozsvěcení a zhasínání lamp řídí?

Především podle pohybu a provozu v závislosti na denní době. Dolní Břežany mají specifické vlastnosti – na některých ulicích, kde máme instalované lampy, probíhá 97 procent veškerého provozu před desátou hodinou večer. Skoro celá vesnice je totiž rezidenční zóna. S tím je ovšem spojený další problém: šetří se místem, pozemky jsou úzké, a tak se většina lamp nachází kousíček od okna druhého patra obytného domu, což samozřejmě lidi obtěžuje. Připravujeme proto řešení pomocí instalace dvoubarevných LED světel – přes den je namodralé, v noci by to ovšem kazilo spánkový biorytmus, takže se přepíná do oranžova. K tomu ovšem neexistují žádné normy ani legislativa, takže si vytváříme vlastní standardy.

Pořád jsme se ještě nedostali k senzorům s dalšími chytrými funkcemi…

Protože je to až terciární oblast našeho zájmu, byť mediálně vděčná, neboť je hodně vidět. Ale v tomto případě ani netrváme na tom, že výbavu obcím zajistíme sami – nějakou techniku jsme vytvořili, ale obecně lampy koncipujeme tak, aby je šlo osadit produkty třetích stran. Obec si pak vybere, co je pro ni nejvýhodnější. Rozhodně nemáme ambice tvrdit, že naše sondy na měření vlhkosti nebo kvality ovzduší jsou nejlepší na světě, od toho jsou specializovaní výrobci. Ale pokud od nás chce někdo instalovat kompletní systém na klíč, vyjdeme mu vstříc.

Ve světě internetu věcí spolu soupeří různé systémy – Sigfox, LoRA a NB-IoT. Jakou technologii využívají senzory na vašich lampách?

Využíváme protokol 6LoWPAN. Je to nízkoenergetická bezdrátová technologii přenosu s adresací pomocí IPv6. Jednotlivá zařízení od sebe nesmí být vzdálená víc než pár set metrů, výhodou jsou ovšem nulové náklady za datovou komunikaci uvnitř sítě. Je to otevřený meshový standard, s nímž přišel Google. 

„Hodláme měřit i počet a typ aut, aby radnice mohla žádat o příspěvek na opravu silnic.“

V Břežanech máte nainstalované mimo jiné i senzory pro měření nečistot v ovzduší. To je teď celkem populární téma. Nakolik je jejich měření průkazné?

Senzory jsou ve výložníku lampy, tedy nějakých šest metrů nad zemí. Jejich měření beru jako čistě informativní – nesnažíme se být konkurencí Českému hydrometeorologickému ústavu. Na druhou stranu je jasné, že obce taková data chtějí, byť jen jako nástroj pro vyjednávání s krajem nebo státem o tom, v jakých podmínkách jejich obyvatelé žijí. Proto také v Břežanech hodláme kromě kvality ovzduší měřit i počet a typ aut, aby radnice mohla žádat kraj o příspěvek na opravu silnic.

Stavíte lampy od základu, nebo dokážete využít stávající veřejné osvětlení a předělat ho do chytré podoby?

Do jisté míry je možná i druhá varianta. Třeba zrovna v Břežanech jsme využili stávající lampy s LED osvětlením, s nimiž je naše technologie kompatibilní.

Související článek

Brňané hodnotili své město. Propadlo okolí hlavního nádraží, body sbíraly Lužánky

Jak co nejlépe zjistit, co se na Brně jeho obyvatelům líbí, a kde to naopak nemají rádi? Prostě se jich zeptat. Jednak napřímo, ale i prostřednictvím aplikace. V moravské metropoli totiž vsadili na Pocitovou mapu, která odhaluje místa, jež by se měla zachovat a která by se měla naopak úplně změnit. Výsledky průzkumu jsou díky aplikaci dostupné komukoliv. Stejné údaje může získat kterékoliv další město.

Je systém chytrých lamp po vzoru Břežan limitem vašich aktivit, nebo se ho chystáte ještě nějak rozvinout či posunout dál?

Pro nás je to začátek, jen první krok na cestě k mnohem důležitějším a větším projektům. Celý projekt funguje vlastně jako experiment s danou technikou v reálných podmínkách. S radnicí v Břežanech jsme se dohodli, že jim lampy instalujeme za výhodných podmínek, a oni na oplátku budou benevolentní, když třeba nebude všechno fungovat na sto procent. My při tom budeme zkoušet různé funkce, zmíněné automatické algoritmy a podobně.

Takže jde vlastně o takový pilotní projekt v terénu?

Přesně tak. Břežany pro nás mají význam hlavně z hlediska výzkumu a vývoje. Není vůbec jednoduché vyrobit spolehlivý elektronický systém, který vydrží stálý venkovní provoz za dvacetistupňových mrazů i během letních veder. Proto taky honím naše inženýry nahoru na plošinu do šestimetrové výšky, kde se všechno houpe a člověk má závratě, aby si v reálu vyzkoušeli situaci, kdy mají něco zapojit nebo opravit. Jakmile to zažili v praxi, začali rázem pracovat na tom, aby všechno bylo co nejjednodušší a aby každý hned podle barvy poznal, co k čemu patří. Žádná složitá schémata, všechno musí být jasné na první pohled.

Čeho se tedy vámi zmíněný důležitější a větší projekt týká?

Vyvíjíme systém pro plošné masové instalace nabíječek pro elektrická auta. Postavit jednu dvě nabíječky v garážích v obchodním centru zvládne kdokoli. Ale postavit jich tři sta nebo třeba pět tisíc a spravovat je v aktuální energetické infrastruktuře, to je něco úplně jiného. Takový systém už musí pružně reagovat na okolí a musí tak činit autonomně, bez toho, aby ho v každou chvíli někde ve velíně ovládalo deset lidí. Systém lamp nám slouží ke komunikaci a zároveň vytváří onu energetickou infrastrukturu. Navíc díky němu zkoušíme nové obchodní modely. Některé firmy už se vyjádřily, že je pro ně zajímavé pro obce celý systém vybudovat a financovat, s tím, že si na lampy nainstalují vlastní elektroniku, třeba privátní Wi-Fi, nebo právě nabíječky pro auta.

„Vyvíjíme systém pro plošné masové instalace nabíječek pro elektrická auta.“

Máte ještě nějaké takové dalekosáhlé plány?

Zaměřujeme se i na vývoj chytrých elektroměrů, které umí obchodovat s flexibilitou. Zvládnou třeba řešit výkyvy ze solárních elektráren. Když dlouho svítí slunce a elektřina je levná, místo toho, abychom snížili výkon nějaké tepelné elektrárny, někde zvýšíme spotřebu. A naopak, když je elektřiny málo, nemusíme hned přihazovat do kotle a nějakou spotřebu opozdíme. Tomu se v energetice říká flexibilita a třeba pro zmíněné elektromobily to má velký význam. Když víte, že auto potřebujete nabité za osm hodin, můžete během té doby dobíjení optimálně načasovat.

A jak vám konkrétně z tohoto pohledu pomáhá systém chytrých lamp v Břežanech?

Třeba v systému komunikace, který musí být naprosto spolehlivý, protože pokud vyrábíme elektroměry, jsme součástí kritické infrastruktury státu. Náš systém tudíž vyžaduje dokonalé zabezpečení, aby náhodou někdo nevypnul sto tisíc domácností najednou. Vstupujeme mezi opravdu velké technologické společnosti, kde se hraje podle trochu jiných pravidel. Lampy nám vytvářejí infrastrukturu. Na jejich systému si zkoušíme procesy certifikace, vytváření dodavatelských řetězců a podobně.

Související článek

Rok elektrokoloběžek. Budeme o ně v ulicích zakopávat i dál?

Na konci loňského léta k nám jako uragán vtrhla americká startupová firma Lime, která v Praze začala sdílet stovky elektrokoloběžek. Nešly přehlédnout, takže se o nich začalo velmi rychle mluvit, navíc Pražané i tisíce návštěvníků metropole na nich začali okamžitě ve velkém jezdit. Podobná situace ale byla i ve světě, takže třeba respektovaný magazín Techcrunch minulý rok označil jako Rok elektrokoloběžek.

Ještě se vraťme přímo do Dolních Břežan. Mezi našimi čtenáři způsobila největší rozruch informace o tom, že lampy umí měřit i hluk, což dává městské policii nástroj k pokutování lidí, kteří se rozjařeně baví při návratu z restaurace. Reakce byly vesměs negativní, jedna z nich například zněla že „Orwell psal román 1984 jako odstrašující příklad, ne jako návod k použití“.

Četl jsem to a připadalo mi to vtipné. Cílem systému samozřejmě není žalovat na náhodné chodce, kteří vypili o pár piv víc a jsou hlasitější. Senzorika slouží k monitorování dlouhodobého trendu – jak jsou které oblasti zatěžovány hlukem neboli kde se vyskytuje takzvaný hlukový smog. Tyto informace jsou pro obec důležité, protože je mohou využívat i developeři při plánování nové výstavby, zájemci o koupi domu nebo bytu, může to být užitečné i při plánování dopravy.

„Z praktického hlediska je měření bez ukládání a vyhodnocování dat k ničemu.“

Hlavně aby to tak pochopila i městská policie. Nebojíte se ale, že se to otočí proti samotné technologii? Když podobný měřič hluku instalovali v centru Prahy, pojali to vtipálci jako výzvu k soutěži o maximální počet decibelů, což po nějaké době donutilo úřady přístroj zase odinstalovat…

To byla spíš nedomyšlená turistická atrakce, která k dělání hluku vysloveně podněcovala. Navíc mi to přišlo dost pokrytecké – v Dlouhé třídě, kde funguje jedna hospoda vedle druhé, je hluk nevyhnutelný. A město, respektive městská část, s tím očividně nemá žádný velký problém. Vždyť z těch podniků proudí do erární kasy spousta peněz. Tento projekt měření byl úplně nešťastný i po technické stránce – systém negeneroval žádná data, nikoho o ničem neinformoval, jen v reálném čase zobrazoval naměřený hluk. Z praktického hlediska je měření bez ukládání a vyhodnocování dat k ničemu.

Komu vlastně patří data nasbíraná vaším systémem? A kdo je spravuje a ručí za jejich bezpečnost?

Data samozřejmě patří klientovi, v případě Břežan tedy obci. Není ale vůbec jednoduché je obci také předat. Spousta malých úřadů bojuje i s Excelem, natož aby měly datové sklady nebo centra. Takže data ukládáme my a pro obce připravujeme jednou měsíčně přehledné reporty v PDF se základními čísly a grafy. Jinak razíme cestu naprosté otevřenosti – u našich lamp lze měnit software, kód je volně k dispozici na internetu. Momentálně dáváme dohromady zajímavý projekt se Středočeským krajem. Je jím portál, kde by každá obec měla svůj účet, kde by se data ukládala a byla k dispozici.

Než se tento projekt spustí, nabízíte tedy v rámci svých služeb pro obce i ukládání a správu dat, respektive přípravu reportů?

Přesně tak. A starostové na to velmi rádi slyší.

Na kolik chytré lampy obce vyjdou?

Chceme držet náklady na hardware na minimální výši, náš obchodní model by měl být pro obce výhodný. Nekupují chytré lampy proto, aby se s nimi mohly chlubit, ale proto, aby uspořily dlouhodobé náklady. Můžou si koupit systém od Philipsu, ale v tom případě rentability nedosáhnou. Jak jsem říkal v úvodu – naším cílem je radikální zlevnění mnoha používaných technologií. Ale abych odpověděl na vaši otázku: jedna lampa stojí dva a půl tisíce korun.

To je cena stojací lampy do obýváku v IKEA…

No vidíte. V porovnání s jinými nabídkami je to opravdu levné – a přitom výhodné nejen pro obce, ale i pro nás.

A co provozní náklady včetně ceny za zmíněnou správu dat?

Samozřejmě s tím nějaké měsíční náklady spojené jsou, ale také nejsou bůhvíjaké. Měsíčně to dělá zhruba čtvrt eura na jednu chytrou lampu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama