Zdroj: Archiv redakce

Brdy jsou teď bezpečnější. Zbloudilci si záchranu přivolají jedním stiskem červeného tlačítka

Trendy & tipytéma 4 min čtení

Brdy – nedávno veřejnosti nepřístupná oblast, kde telefonní signál lovíte marně. I tak se ale dá dovolat pomoci. Plzeňský kraj ve spolupráci s operátorem T-Mobile sem totiž umístil tři takzvané aktivní traumabody s červeným nouzovým tlačítkem, po jeho zmáčknutí se rozjede záchranná akce.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Brdy – nedávno veřejnosti nepřístupná oblast, kde telefonní signál lovíte marně. I tak se ale dá dovolat pomoci. Plzeňský kraj ve spolupráci s operátorem T-Mobile sem totiž umístil tři takzvané aktivní traumabody s červeným nouzovým tlačítkem, po jeho zmáčknutí se rozjede záchranná akce.

Související článek

Žádné vyřvávání před hospodou. V Dolních Břežanech opilce nahlásí chytrá lampa

Začít stavět Smart City je mnohem snazší, než by se mohlo zdát. Stačí veřejné osvětlení. Chytré technologie lze do ulic libovolné obce dostat právě prostřednictvím pouličních lamp, našlapaných elektronikou a nejrůznějšími senzory. Umí třeba pohlídat i rušení nočního klidu.

I když jsou Brdy uprostřed Čech, po vstupu do této bývalé vojenské oblasti máte ale pocit, že jste se ocitli téměř na jiné planetě. Vojenský prostor, kam neměla veřejnost přístup a nemohla ho nijak poničit svou činností, je obrovský. Dnes je tato lokalita z větší části přístupná, určitá místa jsou stále plná munice a vstup na ně je životu nebezpečný, přesto sem cyklisté a pěší turisté hojně vyrážejí za překrásnou neporušenou přírodou. Kdo sem ale nezabloudil, je GSM signál mobilních operátorů. Když se ho někde podaří chytit, je velmi slabý. To může být příjemné z pohledu prožití ničím nerušeného výletu, ale v situaci, kdy dojde k neštěstí například se zraněním a je potřeba zavolat pomoc, vyvstává problém. Právě v takovém okamžiku může turisty zachránit aktivní traumabod, odkud lze přivolat policii a záchrannou službou stisknutím jediného tlačítka.

Tři traumabody pro ochranu zdraví

Jak záchrana turisty díky traumabodu probíhá, jsme viděli na vlastní oči. Coby figurant se uvolil zaskočit náměstek hejtmana Plzeňského kraje Ivo Grüner, který simuloval pád z kola a zraněnou nohu. Traumabody s tlačítky jsou v Brdech tři, vždy na místech, kde jsou viditelné z větší dálky a turistům dobře dostupné. Pro demonstraci funkčnosti její režiséři vybrali aktivní traumabod, který je nedaleko Padrťského rybníka. Další dva takové turisté najdou u louky Tři trubky a dále na křižovatce Nad Čuralem.

Tlačítko, kryté podobně jako například v metru, je na nich umístěno na kovovém stojanu. Na stojanu najdeme desku s rádiovým modulem, baterií a externí anténou. Vše je uloženo v montážní krabici, která zamezuje průniku vody a prachu. Komunikační modul je propojen kabelem k fyzickému nouzovému tlačítku. Ivo Grüner tedy sklíčko kamenem rozbil a následně tlačítko stiskl. Postup je na traumabodu uvedení česky a anglicky, nejde o nic složitého. Po stisknutí tlačítka se rozbliká nejprve žlutá dioda, a pokud je vše v pořádku, rozsvítí se zelená dioda. Ta Ivo Grünera mohla uklidnit, protože zelené světlo znamená, že operátoři záchranných složek záznam přijali a pomoc už je na blízku.

V případě, že se rozsvítí červená dioda, signál neodešel, a proto je nutné tlačítko zmáčknout znovu. Traumabod je napojen na informační systém Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Jedná se o komunikační rozhraní se systémem Sigfox a systémy v rámci integrovaného záchranného systému. Informace pak míří na operační středisko Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, které zajišťuje výjezd na místo.

Související článek

Pětistovka za jedno svezení. Výdělečné sdílení kol může být jen hipsterským mýtem

Jsou všech a nikoho. Různá kola a koloběžky všemožných barev, která si může kdokoliv půjčit, projet se a zase odložit. Zdá se, že tento trendy model dopravy ve městech nemůže neuspět. Ovšem do chvíle, než někteří začali počítat. Kalkulačka totiž ukázala, že i sdílení běžných i elektrických kol a koloběžek může být jen bublina. V Kladně spočítali, že jedna jízda stojí městskou kasu až 500 korun.

Přístup k traumabodům má i invalida

V případě fingovaného zranění Ivo Grünera šlo vše jako po másle a skutečně, zhruba za dvanáct minut se objevilo policejní auto, ze kterého vyskočili dva policisté. Ti zraněného stabilizovali a přivolali záchranku, která přijela během chvíle. Ivo Grünera ošetřila a odvezla směr nemocnice. „Provedení aktivních traumabodů respektuje využití hendikepovanými osobami, takže přístup k nouzovému tlačítku je možný i z invalidního vozíku,“ uvedl Grüner.

Použití tlačítka je tedy velmi jednoduché. A jednoduché je možná i proto, že pro jeho vytvoření a vytvoření celého systému posloužily nejmodernější technologie, především pak internet věcí.

Dodavatelem řešení je operátor T-Mobile, jehož lidé si při vývoji aktivního traumabodu museli poradit s absencí signálu GSM. Vsadili proto na Sigfox. „Bezdrátovou komunikaci aktivních traumabodů obstarává technologie Sigfox, která propojuje více stanic naráz, a tak je spolu s obrovským dosahem signálu zajištěna redundance a imunita vůči rušení. Provoz tlačítek funguje na baterie,“ vysvětluje Martin Buša, ICT manažer společnosti T-Mobile.

Právě síť Sigfox francouzského výrobce umožňuje propojení nejrůznějších nízkoenergetických komponentů chytré domácnosti, síť komunikuje na rozhlasovém pásmu ISM v Evropě na frekvenci 868 MHz. Bez častého měnění baterie se obejde i traumabod v Brdech. „Baterie by měla vydržet zhruba pět let,“ potvrdil nám Jindřich Hemer ze společnosti T-Mobil. Přitom stanice o sobě vysílá neustále spoustu dat, která slouží k ujištění operátorů, že je tlačítko ve službě. Traumabod třeba každou hodinu zkontroluje, zda funguje anténa.

Související článek

Brněnský startup mění práci sedláků z Podřipska i vinařů v Chile. Sází na chytré technologie

Málokterý obor je tak konzervativní jako zemědělství. Firma Clever Farm se ho rozhodla rozhýbat prostřednictvím chytrých technologií. Že má šanci uspět, dokazoval zájem jak nadšenců do internetu věcí, tak farmářů a manažerů zemědělských podniků z celého světa, kteří na berlínské konferenci Sigfox Connect obléhali stánek brněnského startupu.

Tlačítko je monitorované

T-Mobile aktivní traumabod nejenom vymyslel a zprovoznil, ale také se stará o jeho údržbu a kontrolu. Náklady na vybudování tří záchranných míst vyšly na 116 160 korun, roční náklady na jejich servis a provoz pak mohou dosáhnout až částky 533 610 korun. Fyzicky se aktivní traumabod bude obhlížet jednou měsíčně a v případě potřeby musí T-Mobile zajistit opravu zařízení. Pokud někdo rozbije sklíčko, do osmnácti hodin by mělo být osazeno nové. A to nejenom v případě, že někdo tlačítko využije pro přivolání pomoci, ale také tehdy, pokud jej poškodí vandalové. I v takovém případě dá tlačítko vědět, že je něco v nepořádku. Zařízení by zkrátka a dobře mělo být naprosto vždy funkční a připraveno posloužit tomu, kdo jej potřebuje.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama