Foto: iStockphoto

Státní cloud má letos odstartovat. Cíl: ušetřit miliardy. Jenže...

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Zhruba za půl roku se má dočkat schválení český státní cloud, oficiálně eGovernment cloud (eGC). Při provozu IT by měl státu – i ostatním veřejným orgánům od krajů po malé obce – ušetřit miliardy korun a zamezit plýtvání, například nákupům počítačů kvůli jednorázovým projektům. Jenže ne všichni to vidí tak optimisticky. Podle Pirátů má ale tento projekt řadu zásadních rizik.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zhruba za půl roku se má dočkat schválení český státní cloud, oficiálně eGovernment cloud (eGC). Při provozu IT by měl státu – i ostatním veřejným orgánům od krajů po malé obce – ušetřit miliardy korun a zamezit plýtvání, například nákupům počítačů kvůli jednorázovým projektům. Jenže ne všichni to vidí tak optimisticky. Podle Pirátů má ale tento projekt řadu zásadních rizik.

Související článek

Šéf ICT Unie Zajíček: Do pěti let bude státní správa digitální

Zdeněk Zajíček je jednou z nejvýraznějších postav českého e-Governmentu. Předseda ICT Unie, distingovaný právník, který rozjížděl Czech Point a který vyjednává podporu digitálním vizím i v poslaneckých klubech KSČM a SPD. Zároveň tvrdí, že český digitální stát se může směle měřit s Británií a Dánskem. A nevidí problém třeba v tom, abychom si firmu namísto na úřadu zakládali v bance.

Zopakujme si nejprve fakta. Sedm a půl tisíce orgánů veřejné moci má dohromady registrováno 7 408 různých informačních systémů, z velké části jsou nakupované a provozované izolovaně, ale přitom řešící téměř identickou problematiku. Jejich provoz stojí ročně veřejnou správu obrovské prostředky – něco mezi 6,5 a 15,8 miliardami korun (jen pro ilustraci – bouřlivě diskutované obědy pro školáky zdarma znamenají roční náklad 6 miliard korun).

Státní cloud by měl podle konzervativních odhadů ušetřit dvacet procent. V Národní strategii cloud computingu bylo uvedeno snížení nákladů na komoditní ICT služby dokonce o třicet až čtyřicet procent. A státy, které už takový systém zavedly, byly schopny ušetřit až polovinu svých dřívějších nákladů.

Zákon je v přímém rozporu s efektivitou

eGovernment cloud je ambiciózní projekt. Odstartoval usnesením hospodářského výboru Parlamentu ČR 2. září 2015, které uložilo ministerstvu vnitra vypracovat koncepci správy a zabezpečení datových úložišť státní a veřejné správy. Jeho přípravu schválila vláda na konci roku 2016 a letos bychom se měli dostat k jeho opravdové realizaci. Schválen vládou by měl být 30. června. Celý obrovský projekt ale už teď naráží v řadě oblastí – vyřešit je třeba především bezpečnost. Zranitelnost podobných systémů ukázalo například nedávné upozornění BIS na produkty čínské firmy Huawei, používané v mnoha projektech. Ale je zapotřebí měnit i legislativu, konkrétně zákon o veřejných zakázkách

„Potenciální problém zajistit využití aktuálně nejvýhodnější služby eGC vyplývá z poměrně značně byrokratického a neflexibilního systému soutěžení podle zákona o veřejných zakázkách, který je v podstatě v přímém rozporu se způsobem objednávání cloudových služeb v komerční sféře,“ uvedl pro Svět chytře Pavel Hrdlička z IBM, který se na vzniku eGovernment cloudu podílí.

 

Související článek

Pirát Profant: Kdyby Babiš uměl používat aspoň e-mail, možná by pochopil, co je dobré zavést

Česko potřebuje funkční e-government. Slyšíme to ze všech stran. A to i z úst premiéra Andreje Babiše, jeho hnutí i členů nové vlády. Povede se to někdy? Budeme vůbec někdy moct podávat daňové přiznání pohodlně z domova během pár kliknutí? Dočkáme se systému, kdy kterýkoliv lékař koukne do počítače a zjistí o pacientovi vše, čím si zatím prošel a jaké léky užívá? Přestanou někdy státní úřady utrácet miliardy korun za nespolupracující IT systémy? Jaký je vlastně skutečný stav e-governmentu v Česku? Tomuto tématu se se dlouhodobě věnuje poslanec Pirátů Ondřej Profant.

Budou firmy úmyslně krachovat?

S efektivností cloudu v českých vládních podmínkách polemizuje Ondřej Profant, poslanec pirátské strany a zároveň předseda podvýboru pro eGovernment. „Každá aplikace musí být nejdřív dobře objednána, dobře nasazena, dobře integrována a všichni zúčastnění musí umět flexibilně reagovat. To vůbec není jednoduché. Teoreticky to zajišťují SLA (pozn. red.: service-level agreement, tedy smlouvy mezi poskytovatelem služby a uživatelem). Ale systémy mnohdy dodávají společnosti s ručením omezeným, pro které je lehčí zkrachovat než řešit komplikovaný problém,“ vysvětluje Profant.

Nejde přitom jen o české dodavatele. Data ve státním cloudu musí být uložena opravdu zcela bezpečně. „Víme, že backdoory jsou téměř v každém hardwaru. Jsme připraveni reagovat i na toto? Já si myslím, že ne. Velmi dobře tuto neflexibilitu ilustruje zranitelnost elektronických občanek známá jako ROCO. Postihla Rakousko a Estonsko. Rakušané včas změnili šifrovací algoritmus a problém se jich vůbec netýkal. Estonsko to mělo v plánu, ale ještě nemělo změnu realizovanou. Avšak estonská vláda reagovala obratem a situaci vyřešila. Asi nám je všem jasné, jak by to dopadlo u nás,” dodává pirátský poslanec.

Pár měsíců do startu, roky do finále

„Migrovat rozsáhlé aplikace není záležitost na pár hodin. Mohou využívat specifický hardware, mohou mít ohromné nároky na lokální konektivitu, složitou integraci či je sám úřad vůbec nemusí umět administrovat. Rozhodně nelze předpokládat, že migrace všech migrovaných systémů bude záležitost například na měsíc. Velmi pravděpodobně to bude trvat roky,“ vysvětluje Ondřej Profant.

On, stejně jako celá pirátská strana, vznášejí otazníky nad danými termíny. Nejde přitom o termín oficiálního spuštění cloudu. Pokud bude aktuální vláda vládnout ještě tři roky, je na start cloudu dostatečný čas. Problém je podle něj stav českých institucí.

Bude státní cloud nástroj, který ušetří a posune státní správu k vyšší efektivitě, anebo půjde o další nepodařený projekt, který poškodí pověst IT, jako byly NEN, registr vozidel nebo IZIP? -

„Většinou téměř nemají vlastní kvalifikované lidi. Dokonce se setkáváme i s případy, kdy se jeví, že ani jejich dodavatelé nejsou k dané činnosti kvalifikováni. Jasným případem může být NEN, který byl převzat (chyba ministerstva) a vyvinut (chyba dodavatele) na již nepodporované platformě Silverlight. Migrace obdobně zanedbaných systémů může být problém, protože nepodporovaná platforma nemůže splnit bezpečnostní požadavky,“ upozorňuje Profant.

Související článek

Hanno Pevkur: nadchnout lidi pro e-Government není těžké, když máte vizi

Hanno Pevkur je šéf Reformní strany Estonska – země, která patří k hlavním tahounům digitalizace státní správy a e-governmentu, a to ve světovém měřítku. Čtyřicetiletý politik v minulosti zastával funkce ministra sociálních věcí, spravedlnosti a vnitra. O riziku elektronických voleb, o zavádění e-governmentu, i o tom, jestli elektronizace není pro starší lidi nepohodlná, jsme s ním mluvili na konferenci Digitální Česko. A byl to docela zážitek. Působí mladistvě a energicky, práce ho očividně baví a zároveň jí rozumí, evidentně umí lidi strhnout. Až si člověk posteskne, jak by se někdo takový hodil i v naší politice.

V systému státního cloudu jsou ale zabudované určité obranné mechanismy proti dlouhé reakční době státních orgánů. Takzvaný Dynamický nákupní systém totiž „umožňuje centrálně zadat a podle potřeb průběžně měnit rámcový katalog služeb platný či použitelný pro všechny orgány veřejné moci tak, aby za použití aktuálně optimální nabídky trhu a požadavků orgánů byl dostupný v daný čas optimální rámec. DNS umožňuje kdykoliv rozšířit seznam kvalifikovaných poskytovatelů,“ vysvětluje Hrdlička. Navíc mají v budoucnu přijít změny v legislativě, které procesy umožní zefektivnit.

Cloud může stav ještě zhoršit

Přesto může být spolupráce státu a firem problematická. Podle Profanta je už v současnosti u firem, specializovaných na dodávky softwaru pro státní a veřejnou správu „kvalita a cena softwaru […] výrazně horší než u společností zaměřených na komerční sektor. Vidět je to například u ekonomických systémů úřadů. Obecně vzato na velikost veřejné správy je dodavatelů málo. To nám ukazuje například registr smluv. Navíc tam mnohdy ani není otevřená soutěž a tito dodavatelé tlačí na jednací řízení bez uveřejnění (pozn. red.: přímé zadání konkrétnímu dodavateli).“

A při zavádění státního cloudu jejich role může ještě vzrůst. Závislost veřejné správy na několika málo dodavatelích se tak může paradoxně posílit. „Co to bude v našem případě? Obávám se, že jen cílené migrovaní těch samých dodavatelů do jednoho cloudu. A to vůbec nemluvím o výslovném vendor lock-inu, jakým je např. IBM se systémem ADIS,“ upozorňuje Profant na známý případ závislosti klíčové státní agendy na jediném dodavateli.

Související článek

Digitální Česko nejspíš zajde podvýživou. Velkolepé cíle narazily na úřednickou realitu

Pokud beru vážně programové prohlášení vlády, měl by být Portál občana výkladní skříň digitalizace Česka. Jenže pouhá funkčnost nestačí. O tom, jak skvělý to je nástroj, také musí občané vědět. „Problém je v tom, že ministerstvo vnitra, které systém spravuje, mu nedělá žádnou propagaci,“ řekl například poslanec za Piráty Ondřej Profant v rozhovoru pro náš server. A tahle tristní situace se hned tak nezlepší.

Kde jsou problémy, už víme

Zatím pracovní skupiny projektu (je jich pět, každá pracuje v pěti až deseti lidech) plní své cíle a analýzy nacházejí slabé stránky státního IT. Například zdlouhavé zakázky, které brzdí rozvoj informačních systémů státu. Nebo to, že služby státních ICT podniků jsou dostupné pouze resortům jejich zakladatelů. I skutečnost, že „většina informačních systémů je pořizována jako jednotný komplexní celek včetně hardwaru a provozních služeb,“, a není tedy možné jednoduše obměnit jen jednu jejich část, jak konstatuje souhrnná analytická zpráva, kterou si kvůli přípravě státního cloudu nechalo vypracovat ministerstvo vnitra. I to, že ze 47 státních datových center jich 85 procent bylo v roce 2015 technologicky a provozně nevyhovujících, což uvádí už průzkum státního podniku s krkolomným názvem Státní pokladny Centrum sdílených služeb, který vyhodnocoval průzkum stavu datových center státních institucí. Mimochodem, podle tohoto materiálu bylo plně vyhovujících přesně nula procent datových center a serverových místností. A jen 15 procent bylo aspoň dostatečných. O čísla o špatném využívání technologických služeb v českém veřejném prostoru tedy není nouze.

Změny ale probíhají v podstatě navzdory procesům státního aparátu. Výstupy poradních skupin totiž musí schválit (nebo alespoň vzít na vědomí) vláda. Jenže ti, kteří v „boardu“ a pracovních skupinách eGovernment cloudu projekt připravují, nemají vždy tu správnou „autorizaci“. Zatímco tedy oficiálně zastupují určitou entitu, nejsou za ni odpovědni v rámci povinného meziresortního řízení. „Občas se proto stává, že pozice zástupce dané entity v RVIS pracovní skupině či boardu neodpovídá její pozici v meziresortním řízení. Tím se stává v takovém případě systém schvalování nepříliš efektivní,“ vysvětluje Hrdlička.

Související článek

Ondřej Veselý: Čech, který v Bruselu hlídá, aby nás umělá inteligence nezničila

Etika a umělá inteligence. Téma, které roky řeší vědci po celém světě. Stačí totiž překvapivě málo a roboti můžou změnit fungování světa tak, jak ho známe dnes. Jedním z odborníků na etiku a technologie je i Ondřej Veselý, jenž je členem skupiny Evropské komise, která posuzuje, jestli firmy vývojem technologií neohrožují lidskou společnost.

Takže jak dopadne státní cloud? Bude to nástroj, který ušetří a posune státní správu k vyšší efektivitě, anebo půjde o další nepodařený projekt, který poškodí pověst IT, jako byly NEN, registr vozidel nebo IZIP?

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama