Zdroj: Siemens

Křídlo pro fantastické Bugatti Chiron vyrábí 3D tiskárna

Věci chytřeAktuality 2 min čtení

Siemens vyrobil zadní křídlo pro sportovní vůz Bugatti Chiron. Díky nové metodě 3D tisku je možné díl vyrobit z minimálního počtu dílů. Jeho váha navíc klesla na polovinu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Siemens vyrobil zadní křídlo pro sportovní vůz Bugatti Chiron. Díky nové metodě 3D tisku je možné díl vyrobit z minimálního počtu dílů. Jeho váha navíc klesla na polovinu.

Související článek

Automobilka e.GO se chystá i do Česka. Chce změnit podobu městské dopravy

Elektrické auto za tři sta tisíc, které přes noc dobijete z běžné zásuvky. Nebo elektrický autobus, jenž by navíc mohl v budoucnu jezdit i bez řidiče. Tak vypadá nabídka německé automobilky e.GO, která před pár lety vznikla jako startupový projekt party nadšenců. Dočkáme se jejich futuristického autonomního elektrobusu i v ulicích českých měst?

Supersport Bugatti Chiron je jedním z nejrychlejších sériově vyráběných vozů světa. Jeho maximální rychlost dokáže přesáhnout i 400 kilometrů v hodině, což je mnohem více než vzletová rychlost dopravního letadla Boeing 747. Proto jsou na aerodynamické a přítlačné prvky kladeny vysoké nároky. Nesmírně důležitým dílem je zadní přítlačné křídlo, které zajišťuje, aby vůz seděl na vozovce a bylo možné ho na trati spolehlivě udržet.

Donedávna se tento složitý a nastavitelný prvek vyráběl z velkého počtu různých součástí, což samozřejmě vytvářelo prostor pro případné chyby nebo drobné nepřesnosti, které ale ve výsledku při extrémně vysokých rychlostech dokáží způsobit poměrně velkou neplechu. Firmě Siemens se ale podařilo zadní křídlo Chironu vytvořit z minimálního počtů dílů. Možné to je díky aditivnímu obrábění, tedy inovativní metodě 3D tisku.

3D tisk zkouší i General Motors

„Základní rozdíl mezi aditivním a klasickým obráběním je v tom, že při aditivním obrábění se při výrobě materiál přidává (např. 3D tisk), kdežto při klasickém se materiál odebírá,“ popsal inovativní metodu René Zahradník, ředitel obchodu Siemens PLM Software. Nový přístup přináší nové možnosti nejen do automobilového průmyslu. „Aditivní obrábění tak umožňuje vyrobit díly klasickým způsobem nevyrobitelné – například speciální vnitřní chlazení dílů, speciální pevnostní struktury uvnitř odlehčených dílů, což je i příklad křídla Bugatti Chiron,“ dodal Zahradník.

Počet dílů nutných k sestavení dílu supersportu klesl desetkrát, hmotnost celého křídla dokonce o polovinu. Jeho základem jsou 3D tištěné tenkostěnné titanové části a karbonové trubky pokryté keramickou vrstvou. Dohromady tvoří nejen lehký, ale i pevný materiál.

Související článek

Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

3D tisk zřejmě uvidíme v automobilových továrnách v budoucnosti častěji. O zařazení tiskáren do výroby se zajímá například automobilka General Motors. Americký automobilový gigant by chtěl levnější a lehčí vytištěné díly využívat při výrobě elektromobilů, GM metodu již s úspěchem vyzkoušel při výrobě držáku sedačky. Je možné, že při nástupu elektricky poháněných vozů po této formě výroby sáhnou i další značky.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama