Foto: iStockphoto.com

Česko dá na rozvoj kosmického průmyslu jeden a půl miliardy korun

Stát chytřeAktuality 3 min čtení

Česko má ambice stát se jedním z velkých hráčů kosmického programu v rámci Evropské unie. Od roku 2021 se právě Česká republika stane domovem Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA). Do kosmického programu víc peněz hodlá investovat i česká vláda. V příštím roce to bude 1,5 miliardy korun. Stát si slibuje, že se vložené prostředky do ekonomiky vrátí více než osmkrát.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česko má ambice stát se jedním z velkých hráčů kosmického programu v rámci Evropské unie. Od roku 2021 se právě Česká republika stane domovem Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA). Do kosmického programu víc peněz hodlá investovat i česká vláda. V příštím roce to bude 1,5 miliardy korun. Stát si slibuje, že se vložené prostředky do ekonomiky vrátí více než osmkrát.

Související článek

Průmysl, o kterém se nemluví. Česko má ke kosmu mnohem blíž, než si myslíte

O českém kosmickém průmyslu se moc nemluví. To ale rozhodně neznamená, že neexistuje. Nejenže funguje, ale v posledních deseti letech prudce roste. Zapojených je do něj kolem šedesáti firem, které se dělí o zakázky atakující miliardu korun. V Česku tak vzniká například zařízení, bez kterého by se na družících za miliardy korun nerozvinuly životně důležité listy solárních panelů. Velkou roli v účasti Česka na evropského kosmického programu má Karel Dobeš.

Česká republika je na mapě kosmického výzkumu výrazně zapsaná už nyní. V Praze totiž sídlí centrum GSA, odkud se řídí evropský družicový systém Galileo. A právě k jeho rozšíření dojde, což v praxi bude znamenat práci až pro sedm stovek vysoce specializovaných odborníků.

Z České republiky se tak, kromě rozvoje trhu a provozu Galilea, bude řídit využití družicového systému pozorování Země Copernicus, připravovat program družicové telekomunikace Govsatcom či koncentrovat kapacity EU ohledně sledování blízkého okolí Země. Podle agentury ČTK Evropská unie letos navrhla navýšení rozpočtu svého kosmického programu v nadcházejícím sedmiletém rozpočtovém období o 30 procent na 16 miliard eur, tedy přes 410 miliard korun.

Ve spojení s kosmickým výzkumem ale rostou ale i výdaje Českého státu. Vláda schválila návrh ministerstva dopravy na investice ve výši 1,205 miliardy korun ročně, což je o 275 milionů více než dosud. Tyto investice plynou do programů Evropské kosmické agentury (ESA) blízkých průmyslovým cílům. Celkem tak Česko do kosmických aktivit prostřednictvím ESA dává 1,53 mld. Kč ročně, pokud započítáme i příspěvek na fungování ESA a evropského kosmodromu v Kourou či Vědecký program ESA programy blízké vědeckým cílům, který platí ministerstvo školství. Vláda si od těchto investic kromě jiného slibuje, že se Česko podaří zbaví image nízkonákladové ekonomiky a nálepky montovny.

Související článek

Digitalizaci? Ne! Miloš Zeman raději propaguje technologie moderní před dvěma stovkami let

Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.

Státní podpora pomáhá v tom, že se české firmy úspěšně zapojují do dodavatelských řetězců velkých společností, podílí se i na výrobě nosných raket, družic pozorování Země, družicové telekomunikaci a navigaci či připravují pozemní řídicí infrastrukturu. „Češi již prokázali svou kvalitu a schopnosti, a proto jsou vyhledávaným partnerem v mezinárodní spolupráci, toho je třeba využít,“ říká ministr dopravy Vladimír Kremlík. Mnohé z technologií připravovaných pro kosmické programy ESA pak nacházejí využití i v automobilovém či leteckém průmyslu, které patří k profilovým segmentům české ekonomiky.

Na kosmických projektech ESA se dnes přímo podílí na 50 českých firem a 22 výzkumných ústavů a vysokých škol. Další desítky firem se účastní jako subdodavatelé. V Česku se tak nyní pracuje na systémech, jako jsou flexibilní (rolovací) solární panely pro stovky družic (kunovická firma 5M), adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, špičkové optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídící software družic, ATC Space v Klatovech připravuje výrobu hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6 a mnoho dalších. Podle analýz ministerstva dopravy se zmíněné investice navrací do ekonomiky více než osmkrát.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

Díky podnikatelskému inkubátoru ESA BIC v ČR se navíc rozvíjí více, než 20 dalších firem, které zpravidla využívají kosmické technologie zde na Zemi. Za tři roky fungování programu získaly začínající firmy soukromé investice ve výši 210 mil. Kč, zatímco náklady na celý projekt ESA BIC do roku 2021 jsou 70 mil. Kč. Tyto firmy zároveň generují zisk z prodeje svých produktů na trhu a mají tedy další přínosy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama