foto: Shutterstock

Vědci naučili špenát posílat e-maily. Listová zelenina varuje před výbušninami i změnou klimatu

Věci chytřeAktuality 1 min čtení

Rostliny velmi dobře vnímají stav okolní krajiny. Toho využili vědci, kteří za pomocí nanotechnologií přetvořili rostlinku špenátu v miniaturní analytickou laboratoř, která dokáže vědcům předávat důležité signály elektronickou cestou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Rostliny velmi dobře vnímají stav okolní krajiny. Toho využili vědci, kteří za pomocí nanotechnologií přetvořili rostlinku špenátu v miniaturní analytickou laboratoř, která dokáže vědcům předávat důležité signály elektronickou cestou.

Související článek

Zařízení od libereckého startupu hlídá díky internetu věcí klima v lesích nebo teplotu strojů

Díky zařízení, které může být velké třeba i jako krabička od sirek, umí liberecký startup mapovat nedostatky výroby v průmyslu, přehřívání motorů výrobních linek v kolínské automobilce TPCA nebo klima v britských lesích.

„Rostliny jsou velmi dobří analytičtí chemici," vysvětluje profesor Michael Strano z Massachusettského technologického institutu, který výzkum vedl. „Mají v půdě rozsáhlou kořenovou síť, neustále odebírají vzorky podzemní vody. Vědí, že sucho bude dlouho předtím, než my a mohou detekovat malé změny ve vlastnostech půdy a vody. Pokud se napojíme na jejich chemické signály, získáme spoustu informací," dodává.

Tým profesora Strana dokázal do listů špenátu zabudovat nanosenzory, které v živinách získaných z půdy detekují tzv. nitroaromáty. Ty signalizují přítomnost výbušnin. Listy jsou snímány infračervenou kamerou, která signál zachytí a odešle zprávu vědcům.

Díky technologiím je tak možné překonat bariéru mezi rostlinami a lidstvem. Experiment byl součástí širšího výzkumu implementace elektronických součástek do rostlin. Do budoucna by vědci mohli díky nanotechnologiím v rostlinách odhalovat také klimatické změny nebo znečištění okolí, a to díky pozměněné fotosyntéze. Díky tomu by mohly rostliny upozornit třeba na výskyt oxidu dusného, který vzniká v důsledku hoření.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama