Jaké to bylo, prožít na vlastní kůži sametovou revoluci v roce 1989, vpád sovětských vojsk o jedenadvacet let dříve nebo protinacistické bouře na podzim 1939, krátce po začátku druhé světové války? Stačí si otevřít Google a uvidíte sami…

Související článek

Google Maps vás v Národním muzeu zavedou i tam, kam se běžní smrtelníci nedostanou

Jak vypadalo mapování Národního muzea? V čem při zkoumání neznámých míst pomáhá rozšířená realita? Jak se u Google dívají na konkurenci v podobě čím dál tím lepší služby Mapy.cz? Proč je tak důležitý systém uživatelského hodnocení a jak se bránit pokusům o jeho zneužití? O tom všem jsme si povídali s Jaroslavem Benglem, který v Google Maps pracuje už patnáct let, tedy po celou dobu jejich existence.

Vyhledávač, mapa, navigace… a teď Google poslouží i jako online muzeum, respektive učebnice dějepisu. Projekt Google Arts and Culture zpravidla láká na online výstavy nejslavnějších světových galerií, ale jedna jeho část se teď zabývá dvěma zásadními událostmi naší historie, totiž studentskými revolucemi v letech 1939 a 1989.

Výstavu dal Google dohromady ve spolupráci s organizací Post Bellum, která pohnuté časy českých a slovenských dějin mapuje systematicky už několik let v projektu Paměť národa. Ten je (nejen) v postkomunistických zemích ojedinělý jak rozsahem sesbíraných materiálů, tak i zaměřením – nesoustředí se totiž na politické špičky nebo dějinné události z prvních stránek novin, ale na příběhy obyčejných lidí, které nacistická nebo komunistická totalita nějakým způsobem poznamenala. „Jsme třetí největší sbírkou na světě, která disponuje nesmírně pestrým a bohatým archivem zaznamenaných autentických vzpomínek pamětníků,“ vysvětluje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa důvod, proč se Google rozhodl na online výstavě spolupracovat právě s touto organizací.

Jako kdyby se tam člověk ocitl

Zmíněným „příběhovým“ způsobem je zpracovaná i výstava Studentské revoluce – na dobových fotografiích, filmových útržcích a zvukových záznamech vidíme politiky jen výjimečně, mnohem častěji se tu objevují výpovědi dosud bezejmenných lidí, z nichž se ovšem obraz o obou převratných událostech skládá možná ještě lépe než z novinových článků. Už úvodní fotografie, na které bezejmenná postavička odklízí sníh na jakémsi ponurém, šedivém a zašlém náměstíčku pod obřím, ale podobně zchátralým nápisem „SOCIALISMUS ZVÍTEZIL“ (háček nad E patrně už dávno odpadl), prozradí dnešní generaci o pozdním komunismu víc než leckterá vysokoškolská přednáška. Právě takové bezčasí charakterizovalo zdejší prostředí ještě v době, kdy to v jiných zemích východního bloku už vřelo mnohem silněji. O to větší energii pak měl výbuch obecné nespokojenosti v listopadu 1989, což je z dobových fotografií na první pohled znát.

Související článek

Velké plány Google: i váš telefon bude sledovat otřesy země

Zemětřesení jsou na světě na denním pořádku. Stamiliony lidí žijí v regionech, kde k otřesům země dochází pravidelně. Jejich následky jsou mnohdy katastrofické. Aby škody na lidských životech byly co nejmenší, vytvořil Google globální seismometr, do kterého zapojí i váš telefon.

Podobně působivě jsou zpracované i starší události, které na rozdíl od sametové revoluce už pamatuje jen starší generace (invaze Varšavského paktu v srpnu 1968), respektive už skoro nikdo (události z listopadu 1939, vedoucí k obrovským represím ze strany nacistického Německa a k uzavření českých vysokých škol). Také tady má návštěvník výstavy pocit, jako by se ocitl přímo uprostřed událostí. Podle autorů expozice je to cenné nejen jako historický pramen, ale také pro pochopení mnohého současného dění ve světě. „Výstava Studentské revoluce vypráví dramatický a dojemný příběh mladých lidí, studentů z let 1939 a 1989, kteří se s nasazením svého života postavili proti bezpráví. Nechť inspirují svět, kde lidé o svoji svobodu stále bojují. My ji máme. A jako generace narozená do svobody se skrze příběhy dozvídáme její skutečnou cenu,“ vysvětluje záměr autorů Mikuláš Kroupa.