Zdroj: iStockphoto.com

Operátor ICT – firma pro chytrou Prahu ví, kolik času Pražané stráví v dopravních zácpách

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Představte si, že by v Praze přibylo tolik zeleně, kolik by se vešlo na tři sta padesát pět Václavských náměstí. Že to není možné? Podle společnosti Operátor ICT to jde. Její lidé to zjistili při vytváření aplikace v rámci projektu Zelené střechy. Jeho cílem je pomáhat se zadržováním vody a snižováním teploty v české metropoli. To ale samozřejmě není jediný projekt, na kterém tato společnost pracuje.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Představte si, že by v Praze přibylo tolik zeleně, kolik by se vešlo na tři sta padesát pět Václavských náměstí. Že to není možné? Podle společnosti Operátor ICT to jde. Její lidé to zjistili při vytváření aplikace v rámci projektu Zelené střechy. Jeho cílem je pomáhat se zadržováním vody a snižováním teploty v české metropoli. To ale samozřejmě není jediný projekt, na kterém tato společnost pracuje.

Související článek

Benedikt Kotmel. Kdo je muž, který doopravdy ví, jak pomocí dat udělat Prahu chytrou?

Jak chytrá je Praha? A jak chytrá bude v budoucnu? Málokdo o tom dokáže povědět víc než Benedikt Kotmel, šéf projektu Datová platforma, na které technologie smart city v Praze stojí.

„Udělali jsme podrobnou analýzu, jakou má Praha pro tyto střechy potenciál, protože se dají stavět jen na určitých typech budov. Nejde jen o rozlohu, která by měla být minimálně sto metrů, ale třeba i o sklon a nasvícení sluncem. A také hraje roli, kdo danou budovu vlastní. Naši analýzu jsme zpracovali na 3D modelu Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a teď v aplikaci vidíte vytipované budovy po celé Praze, kde by se teoreticky daly zelené střechy udělat. Samozřejmě se tam zobrazí i ty, co už existují,“ říká Benedikt Kotmel ze společnosti Operátor ICT, šéf projektu Datová platforma, která je klíčovou součástí celého Smart city konceptu.

Jaký má Praha potenciál v možnostech vybudování zelených střech?

Samotné nás překvapilo, jak velký. V Praze je v porovnání s jinými metropolemi v Evropě zeleně celkem hodně, ale zelené střechy se tu nevyužívají skoro vůbec. Jen samotné město vlastní budovy, které by dohromady daly asi sto čtyřicet hektarů těchto ploch. Ale mohou v tom být zahrnuty také budovy na území památkové oblasti, v nichž by mohlo být stavění obtížnější. Tato data jsme poskytli na portále Golemio v otevřeném formátu a byli bychom rádi, kdyby je město využilo a třeba podle nich vycházelo při budování strategie.

Budovy jsme rozdělili do různých kategorií – v té první jsou třeba základní a mateřské školy, které by se pro zelené střechy hodily výborně, a v aplikaci je vidět, jak moc jich po městě je. V další kategorii jsou i soukromé budovy, které jsme také zpracovali. S daty je možné a vhodné dále pracovat například na úrovni jednotlivých městských částí.

Kdybychom sečetli městské, soukromé i ostatní budovy, které jste v tomto projektu zpracovávali, jak velká plocha by se dala předělat na zelené střechy?

Celkově asi patnáct set hektarů.

Jak by se daly zazelenit střechy v centrální Praze? V Golemiu to můžete zjistit na pár kliknutí. -

Spustili jste také portál Golemio, z něhož se dá dostat k nejrůznějším datům a vizualizacím, od chytrých odpadkových košů a laviček až třeba k digitálnímu měření spotřeby elektřiny a plynu. Má ještě další výhody vedle čistých dat a jejich zpracování ve formě vizualizací?

Ano, a podle mě je to hodně důležité – najdete tu i metodiku na to, jak pracovat se smart city daty, tedy hlavně senzorickými. Velmi konkrétně tu píšeme, jak by měla vypadat rozhraní na přístup k datům, což může dobře zabránit vendor-lockinu, neboli nepružnému využívání stále stejných dodavatelů.

Související článek

Praha seniorům nabídne hodinky s tísňovým tlačítkem. Pilotní provoz startuje

Senioři v Praze se mohou registrovat do městského systému vzdáleného dohledu a asistence. Po stisknutí tísňového tlačítka budou propojeni s operátorem, který jim dokáže pomoci nebo zajistit pomoc.

Největší problém spočívá obecně v tom, že si město, městské části nebo další klienti objednávají systémy na klíč od jediné firmy, tedy i zařízení, které něco měří, a i zpracování dat, což většinou není moc výhodné. Lepší je kupovat jednotlivé komponenty od senzorů po software u různých společností nebo spolupracovat s námi, protože my víme, jak se s tím dá pracovat, a SW nástroje na zpracování dat už máme k dispozici. To je na naší technologii nejchytřejší – město výrazně ušetří a hlavně bude mít mnohokrát lepší možnosti na práci s daty a nebude si muset pokaždé, když bude chtít nějaký další náhled na data, něco objednávat.

Správní členění Prahy je poněkud komplikovaná záležitost, mírně řečeno. Jak Praha spolupracuje s městskými částmi, které jsou nezávislé, ale zároveň by měly postupovat v nějaké součinnosti s magistrátem?

Jako všude jsou k dispozici dvě formy spolupráce – dobrovolná a z donucení. My se velmi snažíme, aby náš projekt budil zájem starostů jednotlivých částí, aby v něm viděli přidanou hodnotu pro svoji městskou část. Kromě toho má Praha dotační programy na smart cities, a tam je velmi chytře ošetřeno, že zájemce o dotaci musí spolupracovat s Operátorem ICT a musí předávat data do datové platformy. To znamená, že nám chodí žádosti od městských částí a my jim říkáme, co je tam zapotřebí doplnit, jaké rozhraní nebo SLA, aby vše fungovalo správně. Tento systém je vymyšlený moc dobře – chceš-li dotaci, spolupracuj. Taková forma spolupráce je výhodná pro všechny.

Kromě toho se snažíme intenzivně budovat to, co nazýváme komunitou otevřených dat – pořádáme nejrůznější semináře a hackatony, do nichž se rovněž snažíme městské části zapojit. Teď se chystáme zveřejnit i zdrojové kódy. Chceme, aby je tato komunita měla k dispozici. Snažíme se, aby vše bylo maximálně dobrovolné – pokud někoho do spolupráce musíme vysloveně nutit, většinou z toho stejně nic moc nevzejde. Ale opendatová a opensource komunita je dnes ohromně silná, spousta lidí se do tohoto procesu zapojuje prostě jen proto, že je to baví, takže si od toho slibujeme slušné výsledky.

Související článek

Web chytré Prahy zažívá rozmach. Pomáhá spojení s navigací Waze

Poradí, kde v Praze snadno zaparkovat. Proč má autobus zpoždění nebo kudy v danou chvíli autem v metropoli radši vůbec nejezdit. A to rozhodně není všechno. Golemio, web chytré Prahy, za nímž stojí firma Operátor ICT, vylepšuje nabídku aplikací a přidává další.

V Karlíně se nedávno instalovaly chytré pouliční lampy. Dá se to vnímat jako pilotní instalace, na které má být vidět, jak podobné systémy můžou fungovat?

Ano, a to se všemi přednostmi i nedostatky. Karlínské chytré lampy zároveň fungují jako infrastruktura pro senzory na měření kvality ovzduší. Měří základní sledované parametry – oxid dusičitý, pevné částice PM10 a podobně. Ale senzory samozřejmě nejsou tak přesné jako sofistikovaná a drahá výbava, kterou používá ČHMÚ. Jejich stanice stojí statisíce a musejí se často kalibrovat… Naše senzory stojí řádově méně, nicméně je potřeba se podívat na kvalitu naměřených dat. A my se ptáme: Mají ta data dostatečnou výpovědní hodnotu? Má smysl ty senzory instalovat? Bude je někdo používat? Mají dostatečnou kvalitu? Karlín nám na tyto otázky pomáhá odpovědět a zatím zjišťujeme, že je vše v pořádku, že systém skutečně přidanou hodnotu přináší. Senzory se chovají konzistentně. Ve srovnání se zařízeními ČHMÚ jsou buď celkově nadhodnocené, nebo podhodnocené, ale mají dobrou výpovědní hodnotu o tom, jaká je kvalita ovzduší na konkrétním místě. My tím měříme tzv. mikropohled na kvalitu ovzduší, zatímco ČHMÚ měří kvalitu ovzduší z makropohledu.

Jste hlavním partnerem soutěže zaměřené na tvorbu aplikací pro chytré město. Co je jejím hlavním účelem? Chcete zvýšit povědomí o této problematice? Vytvořit si databázi dobrých vývojářů? Nebo je vaším cílem získat konkrétní aplikace, které následně budete používat?

Na rozdíl od běžných hackatonů má formát soutěže jednu velkou výhodu – opravdu na ní vznikají životaschopné aplikace, a právě na ně se chceme soustředit. Netoužíme si dělat PR coby partneři soutěže, záleží nám na tom, aby se s daty, která poskytujeme, něco dělo. Uživatelé u nás nejsou zvyklí na to, že někdo nabízí data tohoto typu. Znám to už z předchozí praxe, kdy jsem dělal na ministerstvu financí – i tam jsem se staral o otevírání dat. Lidé si na ně zvykali jen pomalu. A to šlo o statická data v CSV formátu, kdežto my dáváme k dispozici i živá real-time data.

Že je to překvapení pro laiky, tomu bych rozuměl, ale i pro vývojáře?

Vážně je to tak. My jim vysvětlujeme, jaká je to výhoda – dostanou k dispozici vše potřebné a jediné, co po nich chceme, je funkční aplikace s nějakými danými vlastnostmi. Kromě dat jim navíc poskytneme i mentoring a know-how, abychom jim usnadnili práci, jak jen můžeme. A když se aplikace povede, můžeme se i domluvit na financování dalšího rozvoje nebo převzetí správy. Jde nám o to, aby byly pro Pražany funkční služby, a rádi všemožně pomůžeme těm, kteří je budou vytvářet. Kromě toho bychom samozřejmě rádi zaujali některé ze šikovných vývojářů natolik, že by nastoupili přímo k nám – dnes je problém sehnat schopné lidi a přirozeně chceme dostat ty nejlepší pod vlastní střechu. Ale hlavní důvod, proč do té soutěže jdeme, je jasný – potřebujeme aplikace.

Související článek

Jak se osvědčily chytré lampy v Karlíně?

V Karlíně instalovali v průběhu roku 2018 celkem 92 chytrých lamp. Operátoři je mohou na dálku rozsvítit nebo zhasnout. Lampy sledují kvalitu vzduchu kolem sebe a o všem informují přes internet.

A máte podmínku, že ty aplikace bude možné rovnou implementovat do Golemia?

Ne, to není tak důležité. Nám záleží hlavně na tom, aby nové aplikace využívaly naše data. Bylo by nám velmi sympatické, kdyby byly posléze zveřejněny jako open source, ale ani to není podmínka. Pokud na tom někdo chce vydělávat peníze, ať si je klidně vydělává – a v tom případě je jasné, že svou aplikaci nebude dávat na Golemio a nebude z ní dělat open source. Proč ne, pokud při tom využije naše data a najde pro ně praktické uplatnění.

Portál Golemio jste spustili koncem června. Jak tam od té doby přibývají data, respektive datasety? Je to takové tempo, jaké jste si představovali?

No, je v tom trošku problém – k nám ta data tečou o hodně rychleji, než jsme čekali. A my je pak všechna musíme připravit a zpracovat, což vůbec není jednoduché. To je třeba případ projektu, o němž jsem se zatím nezmínil – nově dostáváme data z Waze. To je nesmírně zajímavé, protože sbíráme data v reálném čase o stavu dopravy v Praze. Dokážeme z nich spočítat, kolik hodin měsíčně nebo ročně strávili Pražané v zácpě, a především dokážeme měřit změny dojezdových dob v případě uzavírek. Na základě těchto dat sice nebudeme schopni vytvářet modely předem, ale zpětně to dává spoustu cenných informací. A takových projektů máme hodně, takže jsme daty mírně zahlceni. Ale zároveň pořád zvládáme pravidelně přidávat nová data a jejich vizualizace na Golemio, takže jsme vlastně docela spokojení.

Stojíte v zácpě? Praha data analyzuje! -

Objevila se informace, že se v aplikaci CityVizor chystá zpřístupnění pražského rozklikávacího rozpočtu. Jak to s ním vypadá?

Byli bychom rádi, kdyby se do tohoto systému zapojily pokud možno všechny městské části po vzoru Prahy 7. Magistrát jim v tom může pomoci tím, že zakoupí multilicenci od společnosti Gordic, díky které budou mít k dispozici automatický export účetních a rozpočtových dat do CityVizoru. Je to na dlouhé lokte, protože to přirozeně dlouho trvá a tu aplikaci neprovozujeme my. Ale když teď po vzoru seriálu Jistě, pane ministře řeknu do médií, že to zanedlouho bude, třeba sebou začnou příslušná místa házet.

Můžeme se někdy těšit třeba na to, že budou ve formě otevřených dat dostupná usnesení Rady hlavního města Prahy? Zatím jsou k dispozici jen jako PDF…

To se dá rozdělit na dvě části – jednak hlasování, což v podstatě není žádný velký problém, a pak zcela klíčový prvek – úřední desky. A to pro nás trochu komplikovanější je, protože my nejsme magistrát. My jsme s magistrátem asi před půlrokem spolupracovali na přípravě směrnice, podle níž by měli mít vlastního koordinátora otevřených dat, s nímž budeme úzce spolupracovat. Jenže oni ho zatím nemají. A úřední desky ve formě otevřených dat, to je přesně ta záležitost, kterou by tento koordinátor měl řešit. Čili abych odpověděl na vaši otázku: těšit se rozhodně můžete, počítáme s tím, jen potřebujeme toho koordinátora, bez něj to nepůjde.

Související článek

eParkomat: když nevíte kde zaparkovat, na volné místo vás zavedou „velká data“

Městské parkovací aplikace nejsou žádná velká věda, řekne si laik – prostě upravená počítačová mapa, na níž jsou vyznačeny barevné zóny, a k tomu jednoduchý platební systém. Jenže platforma eParkomat, která funguje v pětadvaceti městech v Česku, nabízí víc – využívá totiž „big data“ od telefonních operátorů. Díky tomu pak řidič v reálném čase dostane informaci, kde je v danou chvíli nejpravděpodobněji volno, kam naopak nemá cenu jezdit nebo kde bývají volná místa v různé denní doby.

Daří se vám spolupráce s jinými městy? Třeba Chomutov by rád využíval data z chytrých laviček a váš systém by se tamější radnici hodil…

Teď jste mě trochu zaskočil, protože o zájmu Chomutova nic nevíme, nejsme s ním ve styku. Čile ale komunikujeme s Brnem. Jenže v praxi máme momentálně problém s tím, že zkrátka nestíháme. Obecně bychom klidně jiným městům svoje know-how ve zpracování dat poskytli, ale aktivně jim to teď nabízet rozhodně nezvládneme. Kdo chce, ať se na nás obrátí.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama