Foto: iStockphoto

454 miliard z EU bychom měli využít na výzkum, digitální stát, ekologii a udržení vody

Stát chytřeAktuality 1 min čtení

Česká republika by po roce 2020 podle Evropské komise měla peníze z unijních fondů využívat na podporu inovací, ekologického hospodářství, na rozvoj dopravních a datových sítí či třeba na podporu rozvoje zaostalejších regionů. Vyplývá to z každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka, kterou vydává Evropská komise.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Česká republika by po roce 2020 podle Evropské komise měla peníze z unijních fondů využívat na podporu inovací, ekologického hospodářství, na rozvoj dopravních a datových sítí či třeba na podporu rozvoje zaostalejších regionů. Vyplývá to z každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka, kterou vydává Evropská komise.

Související článek

„Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka,“ říká Tomáš Siviček, který proměňuje Ústecko

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo. Severní Čechy jsou jakoby zakleté. Pořád ale existují lidé, kteří tento region nezatracují. Naopak se ho snaží dostat na úroveň západní Evropy, která je odsud jen pár kilometrů. Třeba Tomáš Siviček, šéf Inovačního centra Ústeckého kraje.

Podle návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU z loňského května by Česká republika měla z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018.

Tyto evropské peníze by podle komise měly v Česku po roce 2020 přispívat mimo jiné k inovativní a chytré průmyslové transformaci, například podporou výzkumu a možností inovovat a přejímat i vyvíjet rozvinuté technologie. Občanům, firmám i státní správě by měly pomoci plně využívat výhod digitálních technologií.

Související článek

„Dynamicky se měnící svět může být příležitostí, a ne hrozbou,“ říká ministr školství Plaga

Patří do škol především dril jako za Rakouska-Uherska, nebo je klíčem k lepší budoucnosti českého vzdělávání otevřenost po skandinávském vzoru? Jak se nejlépe připravit na příchod nové éry s Průmyslem 4.0, v níž jedna specializace nebude na celý život stačit? A má smysl bránit v lepším vzdělání lidem, kteří na druhém stupni základní školy nezvládnou udělat testy? Na konferenci Digitální Česko jsme se na to zeptali ministra školství Roberta Plagy.

České hospodářství by se podle Evropské komise mělo s pomocí unijních fondů orientovat na nízkouhlíkové technologie a čistou produkci energií, vyšší energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. S tím souvisí také snaha o zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám, včetně například udržitelného vodohospodářství.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama