foto: Tomáš Hejzlar

Česká stopa v C-Roads pro nás znamená cestu k bezpečnější dopravě, říká Martin Pichl z ministerstva dopravy

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Zlepšit bezpečí a plynulost dopravy je možné i jinak než neustálým rozšiřováním dálnic. Zásadní roli může sehrát třeba lepší řízení dopravy. A právě to je smyslem celoevropského projektu C-Roads, ve kterém hrají výraznou roli i Češi. Jeho ostrý provoz je plánovaný už na příští rok.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Zlepšit bezpečí a plynulost dopravy je možné i jinak než neustálým rozšiřováním dálnic. Zásadní roli může sehrát třeba lepší řízení dopravy. A právě to je smyslem celoevropského projektu C-Roads, ve kterém hrají výraznou roli i Češi. Jeho ostrý provoz je plánovaný už na příští rok.

Související článek

C-Roads – evropský krok k autonomním vozidlům

Je slunné dopoledne všedního dne na začátku června. Čtyři vozy v malém konvoji vyrážejí z Prahy směrem na Hradec Králové. Sedím v jednom z nich a právě se tak účastním finálních testů systému, který by jednou měl do aut dodávat informace o provozu a překážkách na silnici spolehlivěji než cokoli, co známe dnes. Jmenuje se C-Roads.

Celoevropský projekt C-Roads nedávno dokončil jednu z fází testování. Už na podzim se ale chystá další pokračování: mezinárodní testy v Brně a jeho okolí. A nejpozději během příštího roku by se měl projekt ukázat v ostrém provozu. Jak bude pokračovat konkrétně? Zeptali jsme se Martina Pichla, vedoucího oddělení ITS, výzkumu a vývoje na ministerstvu dopravy, které tento projekt v tuzemsku koordinuje. Evropa je podle něj celosvětový lídr v oblasti chytrých dopravních systémů. A Češi v této oblasti rozhodně nehrají druhé housle.

Proč budou přeshraniční testy v rámci České republiky probíhat právě v Brně?

C-Roads je v rámci celé Evropy celá rodina projektů s různým rozsahem, implementačními nástroji a pilotně ověřovanými službami, ale se stejným cílem: zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy. V některých zemích jsou projekty zaměřeny jen na dálniční síť. V České republice jsme se od začátku zaměřili šířeji. A právě v Brně se do testů zapojil i hasičský záchranný sbor a dopravní podnik. Akční dopravní podniky jsou i v Plzni a Ostravě, ale v Brně je potřebnými technologiemi vybaveno nejen město, ale i dálnice kolem Brna. Navíc technologie v Brně a okolí zajišťují dvě různé organizace – přímo ve městě to jsou Brněnské komunikace, na dálnici pak Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

Vznikla tak unikátní situace, díky které je Brno dobrý ucelený komplex pro testování. Proto tam bude probíhat i mezinárodní testování na podzim. Pro zahraniční partnery to bude velmi dobrá příležitost, aby využili vše, co je v místě k dispozici. Nejen mezinárodní interoperabilita, ale i interoperabilita mezi městem a dálnicí, případně další scénáře.

Takže na podzim zahraniční firmy navezou do Brna své technologie a vozy vybavené technikou a budou jezdit po městě a dálnici?

Zjednodušeně řečeno ano. Samozřejmě je k dispozici jízdní řád testů a máme připravenou řadu scénářů. Jsou určeny dny, ve kterých bude testování probíhat a ze kterých si zájemci mohou vybrat. A zároveň my máme povinnost testovat zahraniční technologie. Naši tuzemští partneři si zvolí konkrétní období, kdy budou testovat v zahraničí, aby získali potřebná data.

Nestačilo důkladné testování na národní úrovni?

Související článek

Ministerstvo dopravy začalo hledat řidiče pro otestování C-Roads

Ministerstvo dopravy chce systém C-Roads otestovat v běžném provozu. Vypsalo proto veřejnou výzvu pro tuzemské řidiče, aby se dvouměsíčního pilotu zúčastnili.

C-Roads není výzkumná práce, jejímž výstupem je písemná zpráva, ani pouhé pilotní ověřování. Chystáme spuštění ostrého provozu. Takže je důležité ověřit, že data, která vznikají v tuzemsku, jsou schopna fungovat v zahraničních systémech a obráceně. Při testech víme, že má vzniknout konkrétní událost, má přijít v daném formátu a době. Pokud všechno proběhne podle předpokladů, sláva. Pokud ne, bude nutné přijít na to proč. To je jediná cesta, jak takové komplexní systémy stavět.

Když porovnávám C-Roads a komunitní systémy typu Waze, přijde mi C-Roads mnohem složitější. Vidím ho jako velmi otevřený systém, kde data vznikají v řadě zdrojů a na různých úrovních je zpracovává řada různých organizací v celé Evropě.

Máte pravdu. Jen v Česku se na projektu podílí devět hlavních partnerů a řada dalších organizací – o výsledky se zajímá například Škoda Auto. A musíte si uvědomit ještě jednu věc. Projekt C-Roads je z převážné části financovaný z veřejných peněz. Veřejným zájmem je zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravního provozu, nejen silničního. V případě bezpečnosti neplatí žádné kompromisy, a proto celý řetězec vzniku, předávání a zpracování zpráv musí být zcela důvěryhodný. Jsou situace, jako třeba mimořádná událost v ostré nepřehledné zatáčce, kterou řidič nemůže správně předvídat ani za výborné viditelnosti. Systém C-ITS (pozn. red.: C-ITS je obecný název pro kooperativní dopravní systémy, zatímco C-Roads je jedním takovým konkrétním systémem) zejména poskytuje varovné informace, nikoli navigační pokyny. Toto Waze nedokáže.

Martin Pichl z ministerstva dopravy -

A po podzimních mezinárodních testech už bude systém připraven pro ostrý provoz?

Je možné, že budou zapotřebí další testy. Už teď se ale připravují další kroky. Je zapotřebí myslet na centrální prvky systému, bezpečnost, zajištění důvěryhodnosti a spolehlivosti pro koncového uživatele. Nejde jen o technické otázky, ale i organizační aspekty. Zároveň také akceleruje koncepce rozvoje C-ITS v naší zemi. Tato koncepce by měla sloužit především pro veřejný sektor jako vodítko, co by ty které subjekty měly vzít do úvahy při přípravě nějaké investiční akce, aby nešlo o zmařené peníze.

Takže vznikne návod, který bude říkat, jak postupovat například při rekonstrukci dálnice, železniční trati nebo pořízení nového vozidla hasičské záchranné služby, aby nové zařízení nebo infrastruktura byly kompatibilní se C-Roads?

Aby byla kompatibilní se standardy a specifikacemi, vyvinutými v rámci C-Roads. Nejde jen o technické normy, ale i o komunikační profily, které zajišťují shodnou interpretaci zprávy bez ohledu na to, na jakém území řidič je.

Vzhledem ke komplexnosti systému předpokládám, že ministerstvo stanoví celkový rámec a hlavní roli při implementaci a provozu bude hrát ŘSD a Správa železnic. U infrastruktury ve městech bude muset probíhat další komunikace a spolupráce. Tím myslím spíše organizační stránku věci, tedy provozní provázanost úrovně státu a měst. Už nyní je ale možné vidět reálné přínosy C-ITS pro města – ať už preference MHD, nebo vozidel integrovaného záchranného systému jedoucích k zásahu – a předpokládá se, že právě města budou rozvoj C-ITS akcelerovat. Co se týče vozidel, je nutné myslet nejen na ŘSD, ale i na dopravní podniky a společnosti vlastněné veřejným sektorem.

Jak se vlastně budou k řidiči dostávat Informace, které se v C-Roads nashromáždí?

Související článek

Lidé se na autonomní auta těší. Plánují, že v nich budou spát, telefonovat, nebo hrát videohry

Česko zaostává z hlediska technologií, legislativy a infrastruktury v připravenosti na autonomní vozidla. V jejich vývoji celosvětově vedou USA následované evropskými zeměmi, výrazně pozadu je naopak Čína. České republice podle studie KPMG patří v žebříčku připravenosti na autonomní mobilitu 19. místo z 25 zkoumaných zemí. Česko se do žebříčku dostalo až díky plánům stavby testovacího polygonu na Sokolovsku pro BMW. Je však na tom nejlépe ze zemí V4.

Cest je více. Záleží na typu události. Může to být například z výstražníku na přejezdu nebo signalizace na křižovatce. Pokud ale zprávy budou známy více dopředu, je možné, že takovou informaci vytvoří i NDIC (pozn. red.: Národní dopravní informační centrum, které poskytuje dopravní informace řidičům na webu dopravniinfo.cz) a bude informovat řidiče.

Měl jsem pocit, že například vozík údržby bude vybavený jednotkou, která bude v síti ŘSD informovat o jeho pohybu. Informace o jeho pohybu se dostanou do backoffice ŘSD, z něj pak do backofficů dalších poskytovatelů a z nich se dostane ke konkrétním řidičům, kteří budou jejich služby využívat.

Je to zjednodušené schéma, ale v principu máte pravdu. Cest je opravdu hodně. Když po dálnici pojede vozidlo vybavené C-ITS, dostane informaci od vozíku údržby přímo. Pokud ale vozidlo C-ITS vybavené nebude, může dostat tutéž informaci stejnou cestou jako dnes, tedy přes dopravniinfo.cz. NDIC díky kooperativním systémům dostane další zdroj informací a svou roli bude hrát i nadále. A data z NDIC odebírá v současnosti asi 160 odběratelů, kteří na nich staví své vlastní služby, takže se zlepší i jejich služby.

Kdy se předpokládá, že budou standardy hotové a vše připraveno ke spuštění?

Potřebné standardy jsou již v podstatě hotové a do budoucna se budou dále vyvíjet podle rozšiřování portfolia služeb i technologií. Základní technický rámec je ale už definovaný a právě projekt C-Roads zatím ukázal, že je robustní a pro provoz C-ITS dostatečný a funkční. Co je důležité, je plynule přejít z pilotního provozu do provozu ostrého. Příprava na toto překlopení už probíhá, pokud půjde vše podle předpokladů, tak k němu dojde během příštího roku.

Výhoda, že se Česko tohoto projektu účastní od začátku, je v tom, že ho můžeme od první chvíle ovlivňovat. Víme, jaká je problematika, a jsme na to připraveni. Máme znalosti, které bychom jinak nezískali. Inovační přístup je pro Českou republiku výhodný. Jinak bychom si museli takové know-how koupit a naskakovat do jedoucího vlaku. Výsledkem toho, že do projektu i celé problematiky přispíváme velkou měrou, je konání evropské akce C-ITS Road Show v červnu 2021 v Brně, na které bude nejen projednávána problematika C-ITS a výsledky jednotlivých projektů C-Roads, ale také bude reálně předveden systém C-ITS.

Jaké je vlastně role Česka v C-Roads?

O roli České republiky v projektu se moc nemluví, a to mě mrzí. Úplně na začátku projektu stály spolkové země Dolní Sasko, tedy to kolem Hannoveru, k němu se přidalo Hesensko, tedy Frankfurt nad Mohanem, Rakousko a Česká republika. Myšlenka, že jednotlivé projekty je nutné technicky koordinovat a harmonizovat, vznikla tady v Praze na Ministerstvu dopravy. Jsem rád, že u projektu jsme od začátku a mohli jsme pomoci.

V takto komplexních věcech není domluva jednoduchá ani na národní, ani na mezinárodní úrovni. A v tomto případě se domluva podařila.

Projevuje se česká stopa v C-Roads i nadále, nebo je projekt teď už tak velký, že je neznatelná?

Stále je vidět. Mezinárodní pracovní skupinu Jak postupovat do budoucna? vede český zástupce a jeho práce je hodnocená velmi dobře. Český vliv je i v pracovních skupinách, kde se projednávají normy, standardy a způsoby zabezpečení.

A z obsahového hlediska?

Česko do projektu jako první přineslo testování ve městě – konkrétně v Brně. Jako první jsme přišli i se zapojením dopravních podniků. Stejně tak i s testováním na železničních přejezdech – to nejprve inspirovalo Francii, teď následují i ostatní. Český vliv je zřetelný. Nechci ale říkat, že my ukazujeme cestu.

Rozvíjejí se C-ITS systémy jen v Evropě, nebo i jinde po světě?

Jde o celosvětovou záležitost. Automobily se vyrábějí všude, a pokud se budou dovážet k nám, výrobci musí vědět, na co se připravit a co nabízet. Evropa je proti ostatnímu světu lépe organizovaná. Do celého procesu jsou zapojena ministerstva, správci silniční sítě a další. Vzniká partnerství veřejného a soukromého sektoru. Evropa je tak připravena velmi dobře. Navíc členy platformy C-Roads jsou například i Izrael, Austrálie nebo Nový Zéland. Je to celosvětová záležitost.

Nejde o jediné řešení nebo technologii. Komponentů může být víc. Důležité je, aby řešení byla postavena na principech, které zaručí, že kterýkoli výrobce nebo poskytovatel služby se dostane do hry a nebude to poškozovat koncového zákazníka.

Takže Evropa je v oblasti C-ITS je celosvětový lídr?

Myslím, že ano. Jsem rád, že Česká republika je toho součástí.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama