foto: Hans Štembera

Martin Kupka: Cesta k lepšímu Česku vyžaduje mnohem víc moderních technologií

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Co se rychlého internetu týká, je na tom Česko na evropské poměry dost bídně. Průměrná rychlost internetového připojení je pouhých 8 megabitů za sekundu, což nestačí ani pro streaming filmů ve vysokém rozlišení, natož pro celkovou digitalizaci země. Aby se to změnilo, je nutné mimo jiné budovat ve velkém optické sítě, což ovšem v našich krajích naráží na spoustu překážek. Místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka o tom ví hodně – s touto problematikou se setkává nejen v parlamentu, ale i jako dlouholetý starosta středočeských Líbeznic.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Co se rychlého internetu týká, je na tom Česko na evropské poměry dost bídně. Průměrná rychlost internetového připojení je pouhých 8 megabitů za sekundu, což nestačí ani pro streaming filmů ve vysokém rozlišení, natož pro celkovou digitalizaci země. Aby se to změnilo, je nutné mimo jiné budovat ve velkém optické sítě, což ovšem v našich krajích naráží na spoustu překážek. Místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka o tom ví hodně – s touto problematikou se setkává nejen v parlamentu, ale i jako dlouholetý starosta středočeských Líbeznic.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Starostové už dnes můžou podporovat budování rychlého internetu v obcích, legislativa už je připravená. Přesto to často nedělají. Co je toho podle vás příčinou?

Podle mě si neuvědomují, že pro budoucnost jejich obce je síť nové generace stejně důležitá jako třeba plyn nebo voda. Ovlivní to jak kvalitu života místních obyvatel, tak i atraktivitu obce. Jenže tohle většině starostů nedochází, pro ně je to pořád okrajová záležitost.

Proč to? Máte pocit, že se o významu rychlého internetu málo píše v médiích?

To je jeden důvod. Další spočívá v tom, že co do rychlosti zaostává celá země, takže starostové necítí žádný zvláštní tlak z okolí. Celá řada měst a obcí má už dnes navíc kvalitní síť poskytovatelů Wi-Fi, což rychlá data dokáže do určité míry nahradit. To je dnes nejrozšířenější forma připojení, zejména v menších sídlech. A tím spíš na starosty nikdo nenaléhá, aby nechali dostavět sítě nové generace. Starostové si neuvědomují, že v dohledné době naroste objem přenášených dat natolik, že obecní Wi-Fi rozhodně stačit nebude. Například v okamžiku, kdy samotné obce budou chtít poskytovat elektronické služby. Ty se bez připravené infrastruktury neobejdou.

„Celá řada měst a obcí má už dnes navíc kvalitní síť poskytovatelů Wi-Fi, což rychlá data dokáže do určité míry nahradit. To je dnes nejrozšířenější forma připojení, zejména v menších sídlech,“ říká místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka. -

„Starostové si neuvědomují, že v dohledné době naroste objem přenášených dat natolik, že obecní Wi-Fi rozhodně stačit nebude.“

Ono to vypadá, že se obce v současnosti soustředí spíš na údržbu než na rozvoj. O tom ostatně svědčí i ta podpora Wi-Fi.

Pak je tam ještě několik problematických fenoménů, které rozvoji sítí v obcích brání. Jedním z nich je špatná pověst síťařů v očích samospráv. Jejich přístup je často dost necitlivý – vyžadují po obcích, aby samy platily všechny přeložky, a navíc si dávají dost nerealistické časové lhůty. Vyhradí si na práci rok nebo dva v situaci, kdy obec potřebuje vybudovat infrastrukturu mnohem rychleji.

Existují ještě jiné překážky, které stojí budování moderních sítí v cestě?

Chybí příklady dobré praxe. Bylo by třeba šikovné, aby obce prostřednictvím vlastních webových stránek nabídly přehled chystaných projektů a vytvořily příhodné podmínky pro to, aby ti, kdo chtějí investovat do sítí nové generace, maximálně ušetřili, a tím pádem to stihli rychleji. Jenže takových obcí je hodně málo a moc se o nich neví. Takový postup by se přitom měl stát standardem – není drahý a může přilákat do jedné obce víc investorů, což je většinou výhoda. Přece nikde není řečeno, že v té a té obci může operovat jen CETIN nebo T-Mobile. Může jich být víc a mohou spolu soupeřit o koncového uživatele, což je cesta, kterou jsme zvolili my v Líbeznicích. Nemáme peníze na budování sítě vlastníma rukama, ale snažili jsme se, aby k nám mohl přijít kdokoli a měl nejlepší možné podmínky.

Související článek

Česko, Evropa a datová infrastruktura. Bez optiky rychlý internet nebude

Pokud má v Česku fungovat opravdu rychlý internet a 5G sítě, je je zapotřebí hustá síť optických vláken, bez nichž se nová technologie neobejde. Právě budování datové infrastruktury bylo jedním z hlavních témat první ze série mediálních snídaní, které pro novináře letos pořádá T-Mobile.

Když jsme u těch pobídek: ministerstvo průmyslu a obchodu se nedávno rozhodlo nabídnout příspěvky na budování optických sítí, v podstatě obdobu kotlíkových dotací. Jak s tím obce pracují?

To se objevilo poprvé – na rozvoj sítí nové generace vláda vyčlenila čtrnáct miliard korun. Jenže samotní podnikatelé v oboru se začali obávat, že by taková dotace mohla naopak znamenat zásah do konkurenčního prostředí. Nepodařilo se najít spravedlivý model, jak tu částku rozdělit, takže se ty peníze nakonec využijí jinak. Stejné ministerstvo teď přišlo s novou dotací pro posílení páteřního připojení na takzvanou poslední míli do menších sídel, což pokládám za správnou cestu.

Mluvíte o dobré praxi, a přitom jste starosta obce nedaleko Prahy. Co děláte v Líbeznicích pro to, abyste dali příklad jiným obcím?

Líbeznice jsou součástí regionu MAS Nad Prahou, což je aglomerace nějakých 40 tisíc obyvatel. Coby region jsme přijali společné memorandum o budování moderních sítí a snažíme se obcím, které se do tohohle procesu ještě nezapojily, ukázat, že to přináší žádoucí efekt a výhody. Když obec zajistí občanům přístup k rychlému internetu, je rázem mnohem atraktivnější.

Jedna věc je memorandum, ale co konkrétní kroky? Jak jsou na tom Líbeznice s rychlým internetem?

V současné době se infrastruktura intenzivně tvoří. Během jednoho až dvou roků bude mít každá líbeznická domácnost přístup k síti nové generace skrze optické kabely, pro jejichž položení jsme vytvořili maximum.

Podle Martina Kupky je pro Česko nesmírně důležité, aby zase nabralo v digitalizaci tah na branku. -

„Za veškeré zásahy by měl nést odpovědnost operátor. On je partner obce a jeho povinností je odevzdat dílo bez vad.“

Kdyby se vás kolega starosta z jiné obce ptal, jak nejlépe postupovat, co mu poradíte? Existují vůbec nějaké obecné zásady, nebo záleží výhradně na konkrétní situaci v daném sídle?

Já myslím, že určité obecné principy určitě existují. Podle mě je nejdůležitější jasně a transparentně stanovit jednotné podmínky pro všechny firmy, které chtějí obci budování sítí nabídnout. Musí v nich být vymezené závazky obce i operátora. Například my se zavazujeme k tomu, že poskytneme služebnost zdarma, ale za to od síťařů chceme, aby zachovali pluralitní přístup – koncový uživatel si tak může vybrat mezi různými koncovými poskytovateli a není vázaný jen na firmu, která položila kabely do země. To je důležité pro zachování zdravého konkurenčního prostředí. Taky je důležité vyřešit případné zásahy do komunikací, aby obec neodnášela mizernou práci stavební firmy, pokud ji síťař objedná. Za veškeré zásahy by měl nést odpovědnost operátor. On je partner obce a jeho povinností je odevzdat dílo bez vad.

To jsou logické, ale celkem striktní požadavky. Co nabízíte partnerům-síťařům vy, abyste pro ně byli atraktivní?

Třeba informace o tom, co obec chystá, například co se týče rekonstrukce chodníků a ulic – to může významně usnadnit koordinaci práce a partner může ušetřit spoustu peněz za zemní práce, které jsou pak z velké části v naší režii.

Související článek

„Smart city? V Řeporyjích to máme arci jináč,“ říká starosta Pavel Novotný. Elektromobil se mu ale líbí

Bývalý bulvární novinář Pavel Novotný je mediálně známá figura, kterou jedni milují, druzí nesnášejí. Fanoušků si ale v rodných Řeporyjích, okrajové pražské čtvrti, našel dost – zvolili ho totiž starostou. Promění osmatřicetiletý enfant terrible pražské ODS Řeporyje v chytrou městskou část i přes to, že má na stole dva papírové kalendáře?

Vy jste nejen starosta, ale také poslanec parlamentu a místopředseda ODS. Jak se vlastně vaše strana staví k digitalizaci Česka? Už jsme mluvili se zástupci různých stran, ale s ODS zatím ne…

Myslím, že leccos napovídá poslední vývoj – ODS se stala tahounem společné akce s dalšími kolegy napříč stranami a s prezidentem ICT unie Zdeňkem Zajíčkem. Účelem je připravit zákon o právu občana na digitální služby a získat pro něj více než 130 podpisů ve sněmovně. Pokládám to za průlomový krok. Stát se díky němu začíná dívat na občany jinak – nejsou jen předmětem povinností a kontrol, ale mají právo na to, aby jim stát vyšel vstříc a poskytl jim takové elektronické služby, které jim usnadní práci a život. Znamená to třeba nejrůznější automaticky vyplňované elektronické formuláře, nebudete u sebe muset nosit spoustu dokladů, stát si v případě potřeby všechno najde sám, navíc v aktuálnější podobě, než nabízí nějaká plastová kartička.

„Starostové si neuvědomují, že v dohledné době naroste objem přenášených dat natolik, že obecní Wi-Fi rozhodně stačit nebude,“ říká Martin Kupka. -

Podílíte se osobně ještě na něčem podobném?

Vedu parlamentní skupinu, která se zabývá elektronizací stavebního řízení. Tam teď vrcholí legislativní přípravy pro digitální technickou mapu, a chceme rozběhnout i další kroky – portál stavebníka, datové úložiště stavební dokumentace, datové úložiště jednotlivých úředních rozhodnutí apod. Díváme se po světě, jak to dělají jinde. Třeba ve Washingtonu, D.C., dokážou díky jednotnému elektronickému nástroji dostat pod jedinou střechu všechny instituce, které se vyjadřují ke stavebním záměrům, takže na sebe všichni vidí a zcela odpadají ty zdlouhavé třicetidenní operace, které na sebe navazují. U nás se ta měsíční lhůta rozběhne, pak během ní třeba hasiči vydají nesouhlasné stanovisko, projektant projekt přepracuje – a v tu chvíli to třicetidenní období začne znovu, takže stačí pár takových záseků, a stavba se protáhne o půl roku. Ve Washingtonu tohle probíhá souběžně, což znamená obrovskou úsporu času a nákladů. My jsme mnohé z toho v zásadě schopni zavést i při současné zákonné úpravě. Je jen potřeba pořádně chtít.

„Pro Česko je nesmírně důležité, aby zase nabralo v digitalizaci tah na branku.“

Jak se stavíte k nápadu vytvořit centrální stavební úřad pro celou zemi?

K tomu jsem mnohem zdrženlivější, myslím, že tam hrozí celá řada vážných problémů, především v personální rovině. Máme málo opravdu vzdělaných a schopných úředníků a vytvořením nového úřadu je nevygenerujeme, naopak – můžeme způsobit, že nebudou k dispozici pro občany a pro jejich záměry. Jinak ale zamýšlená zákonná úprava přináší spoustu skvělých novinek – třeba zjednodušení územního plánování. To jsou kroky, které velmi vítám a podporuji. Navíc se nejedná o žádné dalekosáhlé akce na pět šest let dopředu, za rok za dva to může být klidně schválené.

Na zákonu o právu na digitální služby je velmi cenné mimo jiné to, že se politici různých stran konečně zase o něco snaží společně ve jménu vyššího cíle, což je zrovna v digitalizaci ve světě normální – nejlepším příkladem je Estonsko. U nás se ovšem v posledních letech podobné standardy z politiky jaksi vytratily, nesmiřitelně se bojuje o každou maličkost. Máte pocit, že by se tahle neveselá situace mohla začít měnit?

Já se o tuto změnu snažím zcela programově. Pro Česko je nesmírně důležité, aby zase nabralo v digitalizaci tah na branku, což bez spolupráce napříč sněmovnou a vůbec politikou nelze. My jsme tenhle tah kdysi měli – vzpomeňte si na rok 2008 nebo 2009, na zavádění Czech Pointů, na vznik datových stránek a základních registrů, na práci Zdeňka Zajíčka. Tohle všechno tehdy posouvalo naši zemi dopředu, pak jsme ale začali ztrácet a propadli jsme se. Podle mě je naším úkolem přispět k tomu, aby se tohle tempo vrátilo. Teď o to opravdu cítím společný zájem napříč politickým spektrem. Svědčí o tom i několik konkrétních příkladů, které vesměs zaštiťuje Výbor pro veřejnou správu.

O jaké příklady jde?

Samozřejmě sem patří třeba zmíněný zákon o elektronizaci stavebního řízení nebo dejme tomu projekt Sonia, který osobně považuji za velmi důležitý. Ten předpokládá, že by státní úřady mohly využívat bankovní identifikační systémy k ověření totožnosti obyvatel, což je nesmírně cenná věc. Řeší totiž vleklý problém – nástroje elektronické komunikace se státem a e-identifikace jsou pořád poněkud exkluzivní, málokdo má datovou schránku nebo elektronickou občanku, a pokud ji mají, často ani nevyužívají její možnosti. Ovšem elektronické bankovnictví už má skoro každý a lidé, mladí i staří, mu zjevně důvěřují, když bankám svěřují své finance. Kdyby se tedy principy elektronického bankovnictví rozšířily na další, s bankami nesouvisející služby, byl by to velký krok k celkové digitalizaci, a právě s tím projekt Sonia počítá.

Související článek

Vladimír Dzurilla maká na tom, aby Česko bylo digitální stát. Ministrem být nechce

Od české vlády dostal obrovský úkol – zařídit, aby Česko bylo digitální zemí, kde moderní technologie ve spojení s úřady budou dělat život Čechů příjemnější. Plány má na několik let dopředu a oproti mnoha jiným věří, že se mu je podaří naplnit. Vladimír Dzurilla.

Eurokomisařka Věra Jourová nedávno přišla s další iniciativou – v Česku by podle ní mohlo a mělo fungovat jedno z evropských center pro umělou inteligenci. Jak se díváte na tuhle představu?

Obecně mám pocit, že cesta k lepšímu Česku vyžaduje mnohem víc moderních technologií. V tom jsme přece kdysi byli dobří. Bohužel, některé pobídky z minulých let vytvářely podmínky spíše k tomu, aby se naše země proměnila v jednu velkou montovnu. Teď potřebujeme inovace. Naštěstí je takových projektů víc – máme výzkumná centra v okolí Prahy, podařilo se k nám dostat Evropskou agenturu pro geodata. To je pro mě jeden z pozitivních signálů, že se i dnes dá využívat invence zdejších lidí a stavět na ní. 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama