Foto: iStockphoto.com

Chytrá Vídeň: Priority se změnily. Město má být pro lidi, ne pro auta

Města chytřetéma 6 min čtení

Deset let po sobě Vídeň poráží zbytek světa v hodnocení měst s nejvyšší kvalitou života. Kromě toho patří, minimálně v Evropě, k těm nejchytřejším. Jde na to ale trochu jinak než většina jiných metropolí – tolik se se svou technologickou vyspělostí nepředvádí. O to víc se snaží, aby byla prospěšná obyčejným obyvatelům. Vydali jsme se zjistit, jak to v rakouském hlavním městě dělají.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Deset let po sobě Vídeň poráží zbytek světa v hodnocení měst s nejvyšší kvalitou života. Kromě toho patří, minimálně v Evropě, k těm nejchytřejším. Jde na to ale trochu jinak než většina jiných metropolí – tolik se se svou technologickou vyspělostí nepředvádí. O to víc se snaží, aby byla prospěšná obyčejným obyvatelům. Vydali jsme se zjistit, jak to v rakouském hlavním městě dělají.

Související článek

Google Mapy ukážou, jak moc je narvané metro, tramvaj nebo autobus

Aktualizace oblíbených Google Map přináší nové funkce pro všechny, kteří cestují MHD v Praze a dalších městech ve světě. Nechybí mezi nimi ani Brno. Google nově nabízí možnost ukázat, jak je konkrétní spoj obsazený cestujícími.

Když se člověk prochází Vídní, ani mu nedojde, že je ve městě, které podle odborných kritérií poráží v „chytrosti“ i taková esa jako Londýn nebo Barcelonu. V nich člověk naráží na nejrůznější moderní hračky na každém rohu, v rakouské metropoli se toho na první pohled od doby před dvaceti lety tolik nezměnilo. Je pořád hodně živá, multikulturní a zelená, centrum je plné turistů, v okolních parcích se baví mladí, z královského paláce v Hofburgu dýchá imperiální nádhera. Prostě typické středoevropské velkoměsto, žijící ze značné části z tradice.

Na druhý pohled je Vídeň oproti minulosti jiná. Ačkoli aut očividně příliš neubylo, téměř zmizely každodenní dopravní zácpy, které dusily centrum i periférie. Tramvaje jezdí přesně podle jízdního řádu a na křižovatkách málokdy stojí déle než pár sekund. V ulicích je až nezvykle čisto, na přeplněný odpadový kontejner narazíme zcela výjimečně. Všechny tyto změny mají společného jmenovatele – chytrou techniku.

Všechno pro obyvatele

„Nechceme se s moderní technologií vytahovat, má pro nás totiž jediný účel – zpříjemnit život zdejším lidem,“ vysvětluje Karin Krisperová z radniční agentury Eurocomm-PR, která se stará o veřejnou image Vídně. „Je nám jedno, jestli je technika vidět, nebo ne, zato se snažíme myslet na to, aby pomáhala opravdu každému a v každém prostředí.

Související článek

Shoda akademiků i magistrátu: Praha se má do 5 let stát evropskou metropolí pro umělou inteligenci

Za pět let by Česko mělo disponovat pěti tisíci výzkumníky a vývojáři specializovanými na umělou inteligenci. Kromě toho ještě dalšími pěti sty absolventy se stejným zaměřením a každoročně padesáti novými firmami podnikajícími v této oblasti. Právě to je cílem iniciativy prg.ai, pod níž se minulý týden podepsali zástupci ČVUT, Univerzity Karlovy, Akademie věd a pražského magistrátu. Pokud se tento ambiciózní plán naplní, stane se z Prahy hlavní město evropské umělé inteligence.

Například když se staví nové domy, samozřejmě se od základu využívají systémy, které zpříjemňují bydlení. Ale co lidé ze staré zástavby? Přece nebudou v létě trpět horkem. Tak jsme použili údaje ze senzorů, jež měří teplotu, vlhkost a další údaje, a investovali jsme poměrně velké částky do optimálních způsobů izolace. Někdy může jít o speciální omítku, jindy ale – a to nám právě chytré měření ukázalo – lépe poslouží, když necháme dům obrůst zelení. A ve veřejném prostoru může jít o úplné maličkosti, třeba pítka s vodou, kterých jsme instalovali spoustu po celém městě.“

Všechno, v čem Vídeň mezi světovými metropolemi vyniká, je přehledně k vidění na jednom zcela unikátním místě – ve čtvrti Seestadt Aspern, která postupně roste na okraji města na bývalém letišti. -

Ke kvalitnímu městskému životu dnes nepochybně patří i další relativně nenápadná vymoženost – rychlý internet. A tuhle potřebu ve Vídni vyřešili způsobem, který jim jiná města – ano, řeč je mimo jiné o Praze a zbytku Česka – mohou hořce závidět. „Už před pár lety nám došlo, že budoucnost připojení spočívá v optických vláknech,“ konstatuje Timon Jakli, další pracovník vídeňské radnice, který se technologií zabývá. (Mimochodem všichni úředníci, s nimiž jsme se během návštěvy setkali, byli mladí, sympatičtí, neformálně oblečení a jasně na nich bylo vidět, že je práce baví a dává jim smysl. Představa radničního činitele coby koženého panáka v kravatě s naučenými frázemi je ve Vídni zjevně dost mimo.)

Živá laboratoř

Když se radnice rozhodla pro optiku, udělala jednoduchý, ale nesmírně účinný krok. Zřídila místo koordinátora s jasnou pracovní náplní – mít přehled o tom, kde se ve městě provádějí zemní práce, a tudíž by se tam s minimálními náklady dala položit optická vlákna. „Ve městě se kope neustále – vodovody, kanalizace, plyn, kolektory, pořád něco,“ vysvětluje Jakli. „A jakmile to náš koordinátor zjistil, dal echo telekomunikačním firmám, aby na místo vyrazily a položily tam kabely, případně se popraly, která z nich se o to postará. Po technické stránce jsme nezařizovali nic, stačilo propojit všechny zúčastněné strany a bylo hotovo.“ Zkrátka jednoduché a funkční řešení. Výsledek? Místo koordinátora už je zase zrušeno, protože projekt splnil účel nad očekávání – momentálně si internet s rychlostí 1 Gb/s může ve Vídni nechat zřídit celý milion domácností, tedy bezmála všechny.

Všechno, v čem Vídeň mezi světovými metropolemi vyniká, je přehledně k vidění na jednom zcela unikátním místě – ve čtvrti Seestadt Aspern, která postupně roste na okraji města na bývalém letišti. „Fungujeme jako živá laboratoř, jako výkladní skříň toho, jak dnešní smart city může vypadat a vyvíjet se,“ tvrdí Marvin Mitterwallner, člen týmu, který projekt Seestadt řídí.

Související článek

Obnova katedrály Notre Dame: hledá se počítačový model mrtvého amerického kunsthistorika

Hořící katedrálu Notre Dame v Paříži vyděšeně sledovala v přímém přenosu celá Evropa. Zničené krovy ještě nepřestaly doutnat a už se rozběhly vzrušené debaty o tom, zda a jak se škodu podaří nahradit. V cestě ovšem stojí jeden zásadní problém – nejenže se zatím přesně neví, kolik škody na nosné konstrukci vlastně požár a následné hašení způsobily, ale neexistuje ani žádná přesná stavební dokumentace, podle níž by se rekonstrukce mohla řídit. Nebo ano?

Dokonce ani tady ovšem moderní technika nebije nijak do očí – jistě, hned po příjezdu člověka zaujmou všudypřítomné solární panely, chytré pouliční lampy či samořídicí autobus, který tu vozí obyvatele po okružní silnici, ale „laboratoř“ v představách přece jen vypadá jinak. „To říkají všichni, zejména návštěvníci z Asie, kteří jsou zvyklí mít techniku na očích,“ směje se Mitterwallner.

„Ale nám o to vážně nejde. Technologii využíváme k tomu, abychom Seestadt stavěli jako živé město, ne jako noclehárnu, do které se lidé budou z centra stěhovat proto, že na bydlení v historickém jádru nemají peníze. Což znamená nejen měření kvality vzduchu, rychlý internet nebo sdílená kola a koloběžky, ale především projektování města tak, aby v něm byl příjemně uspořádaný veřejný prostor, aby se každý pohodlně dostal tam, kam potřebuje, aby k sobě měli lidé blízko. K tomu potřebujete data, modely a simulace, od stolu to nevymyslíte.“

Pokud možno bez aut

V Seestadtu se naplno projevuje i trend, který patří k celé dnešní Vídni – město má být pro lidi, ne pro auta. „Je to veliká změna, protože stávající obecná dopravní koncepce města pochází z šedesátých let, kdy se naopak všechno přizpůsobovalo automobilismu,“ potvrzuje to Daniel Pratl z dopravního odboru, který má na starosti další velký projekt z oblasti smart city – chytré semafory. „Dnes se priority úplně změnily, na prvním místě je veřejná doprava, na druhém chodci a cyklisté, auta až po nich.“ Mitterwallner s ním souhlasí, dodává ovšem: „Snažíme se lidi k omezení jízdy autem pozitivně motivovat, je to mnohem lepší, než je nutit. Strategie je jednoduchá – když Seestadt postavíme tak, aby se člověk dostal pěšky nebo na kole z bodu A do B rychleji a pohodlněji než autem, nechají lidé klíčky doma a vytáhnou je, až když budou vůz opravdu potřebovat.“

Zdejším automobilovým nadšencům, kterým při zprávách o sebemenším znevýhodňování automobilové dopravy v hlavách naskakují katastrofické představy o „zelené totalitě“, mohou tato slova znít zlověstně. Jenže preference hromadné dopravy, kol a chodců je (nejen) ve Vídni dlouhodobým a otevřeně deklarovaným programem, s nímž tu strany vyhrávají volby, proto lze těžko hovořit o deficitu demokracie.

Související článek

Izraelská technologie do mobilů zaujala i Škodovku. Zjistí, co budete dělat zítra

Mobilní telefon na vás prozradí, kde právě jste. To není nic nového. Izraelská firma Anagog ale vyvinula technologii, která dokáže zjistit, co právě děláte. Jestli pracujete v kanceláři, jedete vyzvednout dítě do školy nebo cvičíte v posilovně. A co víc – dokáže to vcelku přesně i předvídat. Pro někoho ideální prostor pro reklamu, pro jiné ještě důmyslnější „Velký bratr“. Technologie nazvaná JedAI zaujala i mladoboleslavskou Škodovku, která investovala do jejího vývoje.

Totéž platí pro další zdejší specifikum – veřejný prostor (do nějž patří i soukromý majetek, například fasády domů, obchody apod.) tu podléhá poměrně striktním pravidlům o jednotném vzhledu. Každopádně nás zdejší koncepce chytrého a přátelského města zaujala natolik, že jednotlivé projekty představíme v nejbližší době v několikadílném seriálu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama