Zdroj: archiv redakce

V Brně vědí, jak robota Peppera naučit česky

Věci chytřetéma 5 min čtení

V Česku lidem radí na recepci hotelu, u čerpací stanice, v obchodu s telefony i v odletové hale pražského letiště. V Ústí nad Labem dokonce pomáhá při výuce na základní škole a čeští vědci vymýšlí, jestli by nemohl dělat společníka seniorům. Důvodů, proč by měl sto dvacet centimetrů vysoký robot Pepper mluvit česky, se tedy najde dost. A přesně to ho učí brněnští informatici, kteří mu jako bonus přidávají například schopnost vodit se s lidmi za ruku.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V Česku lidem radí na recepci hotelu, u čerpací stanice, v obchodu s telefony i v odletové hale pražského letiště. V Ústí nad Labem dokonce pomáhá při výuce na základní škole a čeští vědci vymýšlí, jestli by nemohl dělat společníka seniorům. Důvodů, proč by měl sto dvacet centimetrů vysoký robot Pepper mluvit česky, se tedy najde dost. A přesně to ho učí brněnští informatici, kteří mu jako bonus přidávají například schopnost vodit se s lidmi za ruku.

Související článek

T-Dee Pepper aneb robot, který umí česky

Měří 130 centimetrů, má roztomilé velké oči, šedobílé tělo, velké ruce a místo nohou kolečka. Jmenuje se T-Dee, příjmením Pepper, je to robot a baví lidi na potkání. Vypráví vtipy, zpívá, tancuje. A naučil se česky, ač tvrdí, že je to hodně těžká řeč.

V Centru zpracování přirozeného jazyka na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity dostal maličký robot jméno Karel. Jednak po slavném robotovi, na kterém se učily programovat Husákovy děti, ale také po Karlu Čapkovi, který slovo robot poprvé použil ve hře R.U.R. V pozadí nezůstal ani Karel Pala, vedoucí brněnského centra.

„Pepper je aktuálně nejlepší robot pro výzkum komunikace mezi člověkem a strojem,“ říká Karel Pala. I když po hardwarové stránce v mnoha ohledech nezvládá to, co by si vývojáři představovali, vyniká vysokou kvalitou provedení. Brněnští informatici se v minulosti pokoušeli využívat jiné roboty, ale museli u nich neustále řešit různé poruchy. Teprve Pepper funguje od vybalení z krabice bez větších problémů.

Komunikuje podle scénáře

Z výroby dorazí robot s omezenými schopnostmi. Zvládne rozpoznat mluvenou řeč a pronést libovolná slova. A to dokonce i v češtině a bez přízvuku. Pokud má ale dojít na konverzaci, nastává problém. Její náplň totiž musí někdo naprogramovat. „Díky grafickému nástroji, ve kterém jen přetahujete různé bloky, zvládnou programování konverzačních témat i relativně malé děti,“ říká Aleš Horák, vedoucí Katedry strojového učení a zpracování dat brněnské univerzity. „Naši studenti ale pracují náročnějším způsobem pomocí gramatik dialogů a přímého programování.“

Karlovi tak popíšou strukturu věty, na kterou má reagovat. Naprogramují i to, z jakých slov se skládá, jak jdou za sebou a jakých možných tvarů mohou nabývat. Pepper tak zvládne stejně správně odpovídat na věty „Kdy mi jede autobus“ a „V kolik hodin jede autobus“. Zásadní část „jede autobus“ je totiž v obou případech stejná a „Kdy mi“ a „V kolik hodin“ zapadají do množiny povolených variant. Následná robotova reakce pak kromě slov může zahrnovat i nejrůznější pohyby nebo třeba informace vyhledané na internetu.

„Pepper má v tomto směru velmi propracované API. Můžete kombinovat řečový výstup s informacemi zobrazovanými na tabletu, který má robot na hrudi, vyhledávat na internetu, zjišťovat polohu jednotlivých kloubů nebo s nimi pohybovat,“ pochvaluje si Horák. Na Fakultě informatiky tak Karla naučili třeba zjišťovat spoje mezi všemi brněnskými zastávkami a aktuálně pracují na držení za ruku. Pokud člověk uchopí Karla za pravou ruku, následuje ho robot, kamkoliv jde.

Související článek

Hotovo 115 let po smrti autora. Pusťte si skladbu A. Dvořáka, kterou dokončila umělá inteligence

V pátek večer v Praze zazněla závěrečná část třídílné skladby Antonína Dvořáka, kterou český skladatel začal psát před více než sto dvaceti roky. Za svého života ji nestihl dokončit. Povedlo se to až nyní. A to díky softwaru lucemburské firmy AIVA Technologies, který těží z práce umělé inteligence.

Pepperovi dochází dech

Na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity zkoušejí i řadu dalších experimentů. Například automatickou analýzu dialogů, díky čemuž pak Karel bude schopný vést rozhovor na konkrétní téma. Akademici ale narážejí na problém s nedostupností dat. Zatímco klasických textů je plný internet a existují i nejrůznější jazykové korpusy, databáze běžných mezilidských dialogů pro český jazyk neexistuje.

Za základ pro automatickou analýzu by se také dal vzít přepis konverzace mezi dvěma lidmi, případně sbírka různých rozhovorů, jenže Pepper větší množství konverzačních témat nikdy nezvládne. Nemá na to dostatečně výkonný hardware.
„V ideálním případě bychom do robota nahráli tisíce takzvaných gramatik a umožnili mu tak konverzovat na řadu témat,“ sní Aleš Horák. „Pepperovi by ale trvalo dlouhé sekundy, než by se řadou možností probral a vybral z nich tu správnou, což by při běžné konverzaci působilo rušivě.“ V tomto směru mají výhodu nejrůznější virtuální asistentky v chytrých reproduktorech, které mohou odeslat požadavek do cloudového centra a počkat si na odpověď. Pokud položíte dotaz týkající se například programu kina, vcelku přirozeně počítáte s tím, že na odpověď si chvilku počkáte.

Související článek

Chytré a zelené Oslo: Když vymyslíte dobrý systém, auta ve městě nejsou zapotřebí

Jak se dělá chytré město? V létě jsme se na to jeli podívat do Vídně, teď se zaměříme na hlavní město Norska. V metropoli nejbohatší evropské země mají k moderním technologiím vřelý vztah, hlavní důraz tu ovšem kladou na provázání inteligentních systémů s ochranou životního prostředí. Oslo je tedy nejen chytré, ale především zelené.

V době, kdy každý mobil má osmijádrový procesor schopný těžby bitcoinů, působí pomalost robota poněkud nepatřičně. Problém spočívá v tom, že jeho vývoj proběhl v roce 2014, prodávat se začal v roce 2015 a od koupě francouzského výrobce japonskou firmou SoftBank v roce 2016 nebyl uveden žádný upgrade. Stačí si vzpomenout, jaké jsme měli v roce 2014 mobily, a hned je člověku jasnější, kde má Pepper největší slabinu.

Od doby Pepperova vzniku se také posunulo společenské očekávání, k čemu by měli být roboti používáni. Pepper byl navržen jako sociální robot, který si bude s lidmi povídat nebo hrát hry na vestavěném tabletu. Dnes lidé spíš očekávají, že Pepper bude přejíždět z místnosti do místnosti, bude schopný něco odnést či podat, dokáže člověku poradit a problém pro něj nebudou ani horší světelné i zvukové podmínky.

Související článek

Nová Škoda Octavia: Virtuální kokpit, head-up displej i neustálé připojení na internet

Čtvrtá generace Škody Octavia má za sebou světovou premiéru. Mladoboleslavská novinka, která se má stát nejprodávanějším vozem automobilky, má emotivnější vzhled, je prostornější, bezpečnější a nabízí ještě více možností konektivity než kdykoliv předtím. Premiéru například slaví head-up displej, který promítá důležité údaje na čelní sklo. Standardem se stává i možnost trvalého připojení na internet.

V Brně používají Peppera zejména k výuce budoucích vývojářů komunikačních technologií a k výzkumu možností komunikace mezi strojem a člověkem. Vyučující i studenti, kteří s Pepperem pracují, si pochvalují zejména péči věnovanou robotově vzhledu a chování. „Je vidět, že na vývoji robota se podíleli psychologové,“ uvažuje Karel Pala. „Ať ukážeme Peppera komukoliv, okamžitě zapadne do jedné ze dvou skupin, kdy si robota buď ihned zamiluje a chová se k němu jako k milému dítěti, nebo ho nesnáší a odmítá se k němu přiblížit na vzdálenost kratší než dva metry,“ říká Pala s úsměvem.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama