David Týr, Foto: Tomáš Hejzlar

IoT guru David Týr: Čidla internetu věcí můžete napájet třeba z citrónu. Nebo ze psa

Firmy chytřerozhovor 6 min čtení

David Týr pro své IoT vize nedávno čerpal inspiraci na veletrhu Sigfox Connect, ale rozhodně se jen na Sigfox neomezuje. Díky internetu věcí umí hlídat příchozí poštu, teplotu v zahradním jezírku nebo třeba sklapnutí pastičky na myši. A hodně se těší na IoT síť pokrývanou družicemi.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

David Týr pro své IoT vize nedávno čerpal inspiraci na veletrhu Sigfox Connect, ale rozhodně se jen na Sigfox neomezuje. Díky internetu věcí umí hlídat příchozí poštu, teplotu v zahradním jezírku nebo třeba sklapnutí pastičky na myši. A hodně se těší na IoT síť pokrývanou družicemi.

Související článek

Internet v nebesích i na evropských linkách. Do února navíc zadarmo

Internet na palubě letadla je služba, se kterou se cestující setkávají hlavně na dálkových letech mezi kontinenty, případně během letů v USA. Teď se internet na nebi dostává i do letadel na linkách v rámci Evropy. Zákazníci operátora T-Mobile mají možnost se rámci pilotního provozu až do konce února na síť v oblacích připojovat zdarma. Potřebují k tomu paušální tarif a správnou aplikaci v mobilu.

David Týr pracuje v T-Mobile jako Innovation Manager pro internet věcí. Zajímá se tak o všechny rozšířené platformy, které se IoT týkají – Sigfox, NB-IoT, případně LoRa. Nedávno se ale vrátil z celosvětového veletrhu Sigfox Connect, takže tento rozhovor bude hlavně o Sigfoxu. Veletrh se letos konal v Asii. Není to ale pravidlem: loni byla stejná akce v Berlíně, rok předtím v Praze, pro příští rok se spekuluje třeba o Japonsku. Sigfox pokrývá celý svět a každý rok tak má šanci jiná země.

Co nového se ve světě IoT v dohledné době chystá?

Z technologických věcí mě nejvíc zaujalo představení družice Eutelsat ELO. Jedná se o pokrytí sítí Sigfox z oběžné dráhy, přičemž není potřeba nijak fyzicky upravovat koncová zařízení. Stačí do nich nahrát nový firmware, aby zvládla vysílat na nové frekvenci. Potom bez problémů umí kombinovat pozemní i satelitní IoT síť. Skvělé je, že cena provozu se i nadále bude pohybovat v řádu stokorun ročně.

Ta malá čidla, která máme na vodoměrech, dokážou dostat signál až na oběžnou dráhu?

Překvapivě ano. Dokonce by teoreticky k pokrytí celého světa mohla stačit jediná družice se speciální dráhou. Pak by ale čidla mohla vysílat jen jednou denně, vždycky by musela počkat, až družice bude nad obzorem a vyzve všechna zařízení v dosahu, aby zahájila přenos.

Související článek

Brdy jsou teď bezpečnější. Zbloudilci si záchranu přivolají jedním stiskem červeného tlačítka

Brdy – nedávno veřejnosti nepřístupná oblast, kde telefonní signál lovíte marně. I tak se ale dá dovolat pomoci. Plzeňský kraj ve spolupráci s operátorem T-Mobile sem totiž umístil tři takzvané aktivní traumabody s červeným nouzovým tlačítkem, po jeho zmáčknutí se rozjede záchranná akce.

Odečet vodoměru by jednou denně mohl stačit, ale co třeba sledování zásilek?

Odečet jednou denně pro některé aplikace stačí. Je ale jasné, že někde je to nepřípustné. Pro pokrytí oběžné dráhy se počítá asi s pětadvaceti družicemi, takže zpoždění by bylo maximálně hodinové.

Pořád si ale nejsem jistý, jestli je tohle řešení zajímavé pro Českou republiku či další evropské země, nebo se mají radovat spíš třeba v Africe.

Evropské země dokážeme pokrýt pozemní sítí. Satelitní pokrytí je určeno hlavně pro oblasti, které jsou geograficky rozsáhlé, a přitom velmi řídce osídlené. Ale i český zákazník určitě ocení, že díky celosvětovému pokrytí bude moci sledovat třeba svoje zboží i v těch velkých zemích.

Vodní hladina je ideální prostředí pro šíření signálu. Velká část námořních tras je pokryta vysílači z pobřeží.

Třeba na moři? Pokrytí moře musí být docela oříšek.

Překvapivě není. Vodní hladina je totiž ideální prostředí pro šíření signálu, takže už dnes je velká část námořních tras pokryta vysílači z pobřeží. Ty po hladině dokážou dostat signál stovky kilometrů daleko. Sigfox má navíc takzvané mini základnové stanice, které umisťuje na lodě. Tato stanice sice potřebuje internetovou konektivitu, ale to už dnes na lodích nebývá problém. Zboží přepravované na konkrétní lodi je pak sledováno touto stanicí.

Související článek

Logistika změnila svět. Teď logistiku mění internet věcí

Je to obrovský byznys, z něhož vnímáme prakticky jen kamiony na silnicích a haly, které stále přibývají kolem měst a dálnic. Logistika – přeprava a skladování materiálů, výrobků, potravin… Bez logistiky by současný svět vypadal jinak. Vlastně už bez ní ani fungovat nemůže. Proto se řeší, jak logistiku udělat ještě efektivnější. Pomáhá k tomu i internet věcí. Nastává období Logistiky 4.0.

V IoT se hodně mluví o sledování zboží. Nesouvisí to, že se letos Sigfox Connect pořádal v Asii, s faktem, že se tam vyrábí spousta zboží následně převáženého jinam?

Tracking není rozhodně jediná věc, která se na Sigfox Connect objevila. Zajímavá je třeba společnost Nicigas, která má z evropského pohledu opravdu hodně ambiciózní plán na IoT odečty. Během minulého roku vyvinuli designově pěknou krabičku, kterou si klidně můžete představit v obýváku, nejen v šachtě k plynoměru. Během dalších šesti měsíců hodlají připojit 850 tisíc domácností.

To jsou pro Evropana nepředstavitelné počty. Nebo víte o podobně velkém byznysu v Česku?

V Česku bohužel ne, ale v Evropě se občas něco podobného objeví. Například DHL sleduje obdobné množství takzvaných košů, ve kterých převáží zásilky. Tracking samotných zásilek už mají vyřešený jinak, takže hlavní přínos pro ně je právě v IoT sledování těch košů. O ty se dosud nikdo moc nestaral, takže se někde hromadily, někde chyběly, ztrácely se a podobně. Přitom to jsou poměrně velké a drahé věci. Podle nich je ve zlepšení sledování košů obrovský finanční potenciál.

Pomocí malého trackeru lze prakticky kdekoliv na světě sledovat polohu jakékoliv zásilky. -

U IoT čidel je důležitá i nízká spotřeba energie. Daří se nějak už tak nízkou spotřebu ještě snížit?

Nízká spotřeba je dlouhodobá filozofie Sigfoxu. Všechny složité výpočty dělejme na straně sítě, kde jsme schopni mít relativně levný a dobře škálovatelný výpočetní výkon, stabilní napájení a další potřebné věci. Díky tomu může mít čidlo velmi nízkou spotřebu. Letos se objevila dvě nová zařízení – malé IoT tlačítko s cenou jednoho dolaru a jednorázový tracker, který vydrží fungovat asi měsíc a pak se vyhodí. Obě mají ještě menší spotřebu, než bylo zvykem, i když poměrně malý dosah. Ale díky tomu, že se dnes sítě Sigfox zahušťují, je jejich dosah postačující.

Související článek

Vandalové i počasí ničí sochy po celé Praze. Odborníci hledají způsob, jak je ochránit

Historička umění Marie Foltýnová pečuje o většinu soch v pražských ulicích a parcích. Celkem jich má na starost přes dvě stovky – počínaje světoznámými barokními sousošími na Karlově mostě až po nenápadná dílka v okrajových částech hlavního města. „Občas někdo dospěl k názoru, že zrovna tato soška by se krásně vyjímala u něj na zahradě, což znamenalo, že jsme o ni přišli úplně,“ připouští kurátorka, která pracuje pro Galerii hlavního města Prahy.

A nedokáže takové zařízení nějak získat energii z okolí?

To je velké téma, a nejenom Sigfoxu. Označuje se jako energy harvesting a vychází z principu, že všude kolem nás je spousta energie, kterou stačí jen sebrat. Může jít o mechanickou energii, kterou získáte třeba tak, že někdo na něco šlápne. Sluneční energii známe všichni. Můžete také využít třeba rádiové vlny, případně tepelné. Pokud máte zařízení, které má samo o sobě minimální spotřebu, a takové zařízení vysílá třeba jen jednou za hodinu, jste schopni ho napájet jen z toho, co za tu hodinu nasbírá z okolí.

Takže do něj dáte solární panel?

Mám lepší příklad. Ve Finsku používají tracker na psy husky, kteří ho nosí na obojku. Energie pro provoz čidla se čerpá jen z rozdílu teplot mezi horkokrevným psem a severskou zimou. V rozpálené letní Praze by to samozřejmě tak dobře nefungovalo.

Energie pro provoz čidla se čerpá jen z rozdílu teplot mezi horkokrevným psem a severskou zimou.

Když už jsme se přesunuli do Prahy, jaké IoT hračky má doma IoT guru T-Mobilu?

Shodou okolností jsem si zrovna v době, kdy jsme v T-Mobilu začali rozjíždět IoT, vytopil dům. Takže jedna z prvních věcí, kterou jsem vyvinul, byl záplavový senzor. Senzor se dá ale udělat v podstatě na cokoliv.

Třeba na měření teploty?

Jasně, teploměr máme v nabídce jako firma. Ale já si různé věci s internetem věcí a čidly zkouším i ve volném čase. Třeba měřím vodu v zahradním jezírku. Vyrobil jsem si také čidlo, které mi pošle SMS, když někdo vhodí něco do schránky. Další zprávu dostanu, když manželka poštu vybere, takže do schránky nemusím jít zbytečně. S kolegy jsme dokonce vyrobili i pastičku na myši, která informuje přes IoT v okamžiku, kdy sklapne.

Související článek

Aukce 5G se podle ministra Havlíčka nejspíš zpozdí. I tak ale věří, že nový operátor přijde do Česka už příští rok

Příští rok bude v Česku klíčový z pohledu zavádění 5G sítí. Vláda chystá aukci kmitočtů pro 5G. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by do státního rozpočtu měla přinést miliardy korun a do Česka i čtvrtého operátora, který ještě sníží ceny. Ještě před standardním pokrýváním celé země se ale 5G spustí ve vybraných pěti městech.

Není na takové věci Sigfox moc pomalý?

Zprávu dostanu v řádu sekund, což mi pro tyhle aplikace bez problémů stačí.

A na čem pracujete teď?

Právě teď například vyrábím čidlo pro hlídání vody ve vaně. Nalepím ho na vanu do určité výšky, pak pustím kohoutek a jdu si v klidu po svém. Jakmile voda dosáhne k čidlu, dostanu zprávu, že mám jít zastavit vodu, protože je vana připravena.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama