Foto: iStockphoto

Brňané hodnotili své město. Propadlo okolí hlavního nádraží, body sbíraly Lužánky

Města chytřetéma 5 min čtení

Jak co nejlépe zjistit, co se na Brně jeho obyvatelům líbí, a kde to naopak nemají rádi? Prostě se jich zeptat. Jednak napřímo, ale i prostřednictvím aplikace. V moravské metropoli totiž vsadili na Pocitovou mapu, která odhaluje místa, jež by se měla zachovat a která by se měla naopak úplně změnit. Výsledky průzkumu jsou díky aplikaci dostupné komukoliv. Stejné údaje může získat kterékoliv další město.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jak co nejlépe zjistit, co se na Brně jeho obyvatelům líbí, a kde to naopak nemají rádi? Prostě se jich zeptat. Jednak napřímo, ale i prostřednictvím aplikace. V moravské metropoli totiž vsadili na Pocitovou mapu, která odhaluje místa, jež by se měla zachovat a která by se měla naopak úplně změnit. Výsledky průzkumu jsou díky aplikaci dostupné komukoliv. Stejné údaje může získat kterékoliv další město.

Související článek

Brno začalo měřit – zjistěte, jak se po městě pohybují Brňáci

Abyste mohli vylepšovat město pro lidi, musíte ho nejdřív dokonale poznat. Třeba vědět, kolik lidí se v něm běžně pohybuje, kdy, odkud, kam a jak se přesouvají. Brno se do toho pustilo důkladně a pro změření města použilo big data od T-Mobile.

Aplikace Pocitová mapa vyhrála kategorii Participace v soutěži Společně otevíráme data 2018, kterou pořádá Nadace OSF v rámci projektu Otevřená data. O prvenství se v ní utkaly aplikace, které podporují zapojení občanů do rozhodování a výkonu veřejné správy a samosprávy. Čím Pocitová mapa zaujala? Podle členů poroty hlavně přehlednými tematickými mapami a statistikami a grafy, z nichž mohou magistrátní úředníci vyčíst pocity, které jednotlivá místa a lokality u obyvatel konkrétního města vyvolávají. A nemusí to být jen Brno.

Uspěly Lužánky i Kraví hora

Pokud u něj ale zůstaneme, jaké informace mu Pocitová mapa přinesla? Především zjištění, že dlouhodobě je špatně vnímané hlavní nádraží, oblast Cejlu a Mendlovo náměstí. Při konkrétních vyjádřeních padala slova jako zápach, odpadky, reklamní smog, špína, stres či strach. Výsledky potvrdily i fakt, že lidem se líbí tam, kde je hodně zeleně. Na předních příčkách se tak objevují Lužánky, Špilberk nebo Kraví hora. Obecně platí, že mezi lidmi je zájem přidat ve městě víc zeleně. Konkrétně pak padaly návrhy na zvýšení množství laviček v centru, vybudování pítek na vodu nebo zvýšení počtu veřejných toalet.

K čemu jsou získaná data vlastně dobrá? Především se hodí pro plánování rozvoje městských částí. Projekt Pocitové mapy navazuje na stejný projekt z roku 2016 a je součástí tvorby nové strategie města #brno2050. „Na jaře 2018 jsme začali sbírat informace prostřednictvím on-line anketního formuláře. Začali jsme se zároveň ptát i v ulicích Brna. Pro on-line sběr podnětů jsme využili řešení právě v podobě Pocitové mapy,“ vysvětlil Martin Dvořák z oddělení dat, analýz a evaluací na brněnském magistrátu. Úřad tento typ zjišťování informací použil už podruhé. „Tentokrát jsme zařadili trochu jiné otázky než v roce 2016. Také jsme změnili úhel pohledu a zajímali se primárně o jednotlivé městské části,“ uvedl Dvořák.

Související článek

JIC – místo na Moravě, kde se rodí firmy, které točí miliardy korun. A Kiwi.com není jediná

Světový obr na poli prodeje letenek. Firma, která pomáhá sledovat pohyb automatických robotů v továrnách globálních automobilek. Vývojáři syntetizátorů, na které hrají hudebníci z celého světa. Ale třeba i společnost, jejíž produkt pomáhá chránit počítačové sítě proti kybernetickým útokům. To je jen několik příkladů firem, kterým k úspěchu pomohlo Jihomoravské inovační centrum. Kdo další se k nim přidá?

Princip dotazování byl v zásadě jednoduchý: dotyčný odpovídal na několik otázek, přičemž odpověď měla být doplněna označením konkrétního místa v Brně skutečným či v případě on-line aplikace pomyslným špendlíkem. Celkem se takto podařilo dát dohromady téměř osm tisíc podnětů od 745 lidí, kteří odpovídali prostřednictvím aplikace, a 412 respondentů, kteří se vyjádřili po oslovení v ulicích Brna. Nejvíc odpovědí (2 099) se podařilo sesbírat k dotazu „Kde se vám to líbí a chtěli byste toto místo zachovat tak, jak je?“ a podobně často (2 096) lidé odpovídali na otázku „Kde se vám to nelíbí a chcete toto místo změnit?“. Přes tisíc názorů získaly i dotazy „Kde vám něco chybí“ (služby, vybavení apod.), „Kde se má vaše čtvrť dále rozvíjet?“ a „Kde je podle vás centrum vaší čtvrti, kde by to mělo žít?“. „Po sloučení všech podkladů jsme vytvořili on-line aplikaci, která formou příběhu, takzvaných story maps, ukazuje výsledky, například fakt, které lokality jsou oblíbené a které nikoliv. Samozřejmostí je pak možnost stažení zdrojových dat,“ objasnil Martin Dvořák.

Obyvatelé Brna mohli svůj názor na různá místa ve městě vyjádřit zapíchnutím virtuálního i skutečného špendlíku. Barvou vyjádřili, jaký vztah ke konkrétnímu místu mají -

Rozvoj na jihu

Pocitovou mapu Brna si kdokoliv může prohlížet na webu, kde jsou k nalezení tematické mapy, statistiky a grafy o názorech respondentů pojících se s konkrétními místy a městskými částmi. Prezentace mapy je interaktivní – v levé části jsou doprovodné komentáře a analýzy, napravo pak mapa města. Stačí kliknout na jednotlivé body v mapě a návštěvníkovi webu se hned zobrazí atributy míst a související komentáře.

Související článek

FabLab je ráj brněnských kutilů. Nabízí 3D tisk i řezání laserem

Co si tak vyrobit IoT čidlo, které nelze běžně koupit? Nebo třeba vlastní stolní hru, longboard nebo 3D model čerpadla? Proč ne, jenže je k tomu potřeba dílna s odpovídajícím vybavením. A přesně taková, navíc přístupná komukoliv, je k dispozici v Brně. Jmenuje se FabLab a na víc než sto osmdesáti metrech čtverečních dává možnost plnit si kutilské sny.

Autoři mapy nabízejí zobrazení shluků pocitů, takže na první pohled je vidět koncentrace záporných a kladných (červené vs. zelené pole). Takzvané heat mapy (teplotní mapy) pak ukazují analýzu ohnisek pocitů. Čím víc lidí dané místo v mapě označilo, a spojilo ho tak s určitým pocitem, tím tmavší je zobrazení tohoto místa na mapě. Dá se tak zjistit, že hodně pozitivních pocitů získalo náměstí Svobody či Zelný trh, ale také prostor za kostelem na Jakubském náměstí s oblíbenou pivnicí Na stojáka nebo zrekonstruované prostranství před Janáčkovým divadlem. Brňané mají rovněž jasno, kde se má město dále rozvíjet. Podle mapy to je hlavně oblast jižního centra u autobusového nádraží Zvonařka.

Pocity v budoucnosti

V Brně plánují Pocitovou mapu Brna ještě víc rozvíjet. Rádi by vyvinuli vlastní aplikaci na sběr virtuálních špendlíků do mapy, která by mohla zasáhnout ještě více obyvatel Brna a přinést další podrobné výsledky. V příštích letech by se tak mohl záběr Pocitové mapy rozšířit i za hranice města. Mohla by zahrnout místa a obce v rámci Brněnské metropolitní oblasti a zároveň by se zaměřila na větší detailnost v rámci jednotlivých rozvojových lokalit města či místních center. Počítá se také s tím, že výstupy ze současné Pocitové mapy budou mít k dispozici i starostové městských částí, kteří je budou moci dále využít.

Související článek

Chytré Brno? Hyperloop do Vídně i aplikace, která řekne, kde to nejvíc smrdí

Moravská metropole na chytré image pracuje dlouhodobě – domovské město elitní technické univerzity VUT o sobě často hrdě tvrdí, že se chce stát zdejší obdobou Silicon Valley, a k tomu pochopitelně moderní inteligentní funkce patří. O titul nejchytřejšího velkého města v Česku se Brno přetahuje hlavně s Prahou a Plzní. A vůbec si v tom nevede zle.

Důležitá bude také odezva směrem k veřejnosti, která se do tvorby Pocitové mapy zapojila. Té je třeba ukázat, že jejich aktivita měla smysl a někdo se jejich podněty zabývá. Zejména tím způsobem, že úřad bude dostatečně informovat o připravovaných aktivitách města, rozvoji a zlepšení problémových míst a dalších vylepšeních v označovaných lokalitách.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama