Zdroj: iStockphoto.com

Umělá inteligence vrací lidem zrak a pomáhá i v boji proti rakovině

Věci chytřetéma 4 min čtení

Umělá inteligence je v medicíně a farmacii zatím pořád v plenkách. Jenže už i v nich dokáže hodně. Už za našeho života se tak nejspíš dočkáme toho, že lidé po amputacích končetin budou fungovat i vypadat stejně jako dřív. Slepí znovu uvidí a hluší uslyší. Stačit jim k tomu bude externí zařízení, kterého si ale okolí ani nevšimne.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Umělá inteligence je v medicíně a farmacii zatím pořád v plenkách. Jenže už i v nich dokáže hodně. Už za našeho života se tak nejspíš dočkáme toho, že lidé po amputacích končetin budou fungovat i vypadat stejně jako dřív. Slepí znovu uvidí a hluší uslyší. Stačit jim k tomu bude externí zařízení, kterého si ale okolí ani nevšimne.

Související článek

Je tu doba, kdy diagnózu místo lékaře určuje robot. Máme se bát?

To hlavní pro správnou léčbu je přesná a včasná diagnostika. Jakmile lékař ví, čím pacient trpí, může ho léčit. A právě v diagnostice umí skvěle pomáhat umělá inteligence. V Číně už při odhalování problémů pacientů aktivně pomáhá atestovaný robot.

Nenápadné protézy a návrat ztracených smyslových funkcí díky umělé inteligenci ale nemusí být to jediné, co nás čeká. O několik řádů také vzroste efektivita farmaceutického výzkumu a vývoje, chemoterapii a biologickou léčbu nádorových onemocnění bude určovat počítač s mnohem vyšší přesností a rychlostí než člověk, což léčbu také zlevní a zvýší její účinnost.

Farmaceutický vývoj jako příliš drahý „sport“

Farmaceutický výzkum ve skutečnosti využívá výhod umělé inteligence (AI) už řadu let bez toho, aniž by se o tom výrazně mluvilo. Existuje totiž hned několik hlavních oblastí, kde využití AI ve farmacii dává smysl, protože tento obor byl, je a bude o obsažení gigantického množství dat, milionů možných kombinací a hledání nejrůznějších vzájemných souvislostí a závislostí. V této oblasti se uplatňuje zejména hluboké učení, při kterém umělé inteligenci neasistují lidé.

Související článek

Glucly: aplikace, která zlepší život diabetiků

Mobilní vývojář Pavel Buben se u lékařky dozvěděl, že trpí cukrovkou. První věc, kterou od doktorky dostal, byl diabetický notýsek, do něhož si měl pravidelně zapisovat naměřené hodnoty. Zápisník ale ihned ztratil, a tak vyvinul vlastní mobilní aplikaci, která ulehčí život nejen jemu, ale i ostatním diabetikům. Dostala název Glucly.

V současné době se tak s AI nejčastěji setkáte při nastavování chemoterapeutické a biologické léčby nádorových onemocnění. Ta je vždy přísně individuální, nastavovaná pro každého pacienta zvlášť, na základě jeho aktuálního stavu. Zde boduje zejména IBM s řešením Watson for Oncology, které využívá americké centrum pro léčbu nádorových onemocnění Memorial Sloan Kettering Cancer Center. Konkurenční Microsoft však nechce zůstat pozadu. Jeho Project Hanover najdete v Knight Cancer Institute, kde se soustředí na vylepšení farmakologické léčby onkologických pacientů, a to konkrétně těch s akutní myeloidní leukémií (AML). U ní je totiž potřeba zohlednit specifické interakce s unikátním imunitním systémem každého pacienta.

AI pomáhá i s radioterapií

A když už je řeč o léčbě rakoviny, nelze zapomenout na přínosy umělé inteligence i v další, nefarmakologické, léčbě nádorových onemocnění – při ozařování (radioterapii). Zde doktor Ziad Obermeyer z Harvard Medical School předpovídá odstranění lidského faktoru do dvaceti let. Například společnost DeepMind Health, která je dnes pod křídly Googlu, se spolu s University College London Hospital (UCLH) zaměřuje na využití strojového učení pro urychlení procesu, jehož účelem je ochránit zdravou tkáň před zasažením ionizujícím zářením. To by výrazně přispělo ke zmírnění nežádoucích následků radioterapeutické léčby a zároveň by zlepšilo vytížení ozařovacích přístrojů, protože by zkrátilo celkový proces léčby jednoho pacienta.

Související článek

Špičku v robotické medicíně najdete v Čechách

Co spojuje české pacienty po autonehodě a britské vojáky zraněné během misí? Špičkové rehabilitační pracoviště, které využívá robotickou medicínu. Jméno malého městečka kousek od Benešova jste určitě už slyšeli. V Kladrubech se s pomocí robotů léčí pacienti z celého světa. Někteří vypadají v exoskeletonu jako ze sci-fi filmu, ale vzhled v tomto případě nerozhoduje. Důležité je, že toto a další robotická zařízení používaná v Rehabilitačním ústavu Kladruby pomáhají.

Jsou tu umělé oči

Pojďme ale na chvíli opustit oblast onkologických onemocnění, protože AI se v lékařském výzkumu a vývoji dere ještě do jedné oblasti, která donedávna zcela spadala do segmentu sci-fi – bionické implantáty. A teď nemáme na mysli ani tak bionické končetiny, kde AI dominuje už poměrně dost let, ale bionické smysly – třeba vidění. Říkáte si, že oslepnout by pro vás byl problém? Dnes ještě ano. I když ne všude. Americká společnost Second Sight se totiž už nějakou dobu zabývá výrobou něčeho, co lze nazvat jako umělé oči.

Zatímco první verze umělých očí z konce minulého desetiletí vyžadovaly přímý konektor do mozku á la Matrix a výkonný notebook v batohu na zádech, o deset let později vypadají umělé oči spíše jako přerostlé chytré brýle s malou krabičkou (počítačem) kolem pasu. Princip fungování však zůstává podobný – počítač vygeneruje identický signál, který na oční nerv posílají oči a který už je vědcům od přelomu století velmi dobře znám.

Související článek

ReWalk vrátí na nohy i ochrnuté s přerušenou míchou

Vypadá to jako nějaká rekvizita z Iron Mana a podobných sci-fi příběhů. A vlastně to tak i funguje – tento vynález vrací lidem schopnosti, o něž po úraze nebo jiným řízením osudu přišli. Technologie zvaná ReWalk vznikla v Izraeli a umožňuje chodit i zraněným s přerušenou míchou, kteří by se jinak až do smrti pohybovali jen na invalidním vozíku.

Signál pak doručí do mozku. V tuto chvíli sice bezdrátově, ale stále ještě se neobejdeme bez implantátu v mozku. Vidění zatím není barevné a stejné jako s živýma očima, ale umožňuje kompletní orientaci v prostoru a samostatný život, a to i bez hůlky či asistenčního psa. S dalším rozvojem umělé inteligence a vývojem moderních výkonných procesorů uzpůsobených pro neuronové sítě je však možné, že do deseti, maximálně dvaceti let budeme mít k dispozici plnohodnotné umělé oči.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama