foto: Kraj Vysočina

Hejtman Vysočiny Běhounek: V mnoha směrech nahrazujeme slabé ministerstvo zdravotnictví

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Jiří Běhounek není jen hejtman Kraje Vysočina, je i výraznou postavou českého digitálního světa. Kraj, který řídí, je z pohledu digitalizace oproti jiným regionům Česka výrazně napřed, některé jeho projekty dokonce nahrazují aktivity státu. Jak to pomáhá jeho obyvatelům?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jiří Běhounek není jen hejtman Kraje Vysočina, je i výraznou postavou českého digitálního světa. Kraj, který řídí, je z pohledu digitalizace oproti jiným regionům Česka výrazně napřed, některé jeho projekty dokonce nahrazují aktivity státu. Jak to pomáhá jeho obyvatelům?

Související článek

Andrej Babiš otáčí. Inovátorské firmy už podle něj nejsou „na prd“, ale tvoří základ české ekonomiky

Po nástupu Andreje Babiše do premiérského křesla se digitalizace státu stala jedním z velkých a nahlas probíraných bodů vládního programu, o čemž svědčí i fakt, že se ocitla na předních příčkách programového prohlášení vlády. Od té doby uplynul víc než rok a premiér vystupuje na jedné konferenci za druhou, kde jsou digitalizace, internet a umělá inteligence hlavními tématy. Rozhovor čistě o digitalizaci s ním ale ještě nevznikl. A tak jsme se zeptali my.

V krajských volbách nikdy téma digitalizace velkou roli nehrálo. Přitom výsledky práce hejtmanství dokáží kvalitu života lidí v regionu ovlivnit často mnohem víc než aktivity vlády. Právě kraje totiž rozhodují třeba o tom, jestli záchranáři dokáží získat záznamy o pacientovi a jeho lécích už v sanitce, nebo jestli se musí spolehnout na papír na lednici, který tam pacient pověsil. Kraje také řídí velkou většinu středních škol, a je tedy na nich, zda se žáci naučí žít v digitálním světě, nebo jestli budou jen levnou potravou pro montovny. S hejtmanem Běhounkem jsme mluvili na konferenci ISSS. 

Jaká je vlastně role krajů v digitalizaci Česka?

Různorodá. Záleží na tom, jak je tomu kraj, tedy jeho vedení, nakloněno. Vysočina je bezesporu lídr – řeší velké množství aktivit díky velmi schopnému IT oddělení v čele s Petrem Pavlincem a dalšími lidmi v jeho týmu.

Kromě regionálních aktivit, jako je ROWANet (krajská páteřní optická síť, pozn. red.), se významně podílíme na otázkách internetizace zdravotnictví, kde spolupracujeme s Tchaj-wanem. To se týká všech krajů. Konkrétně jde o projekty jako elektronické objednávání do eAmbulance (online objednávání do krajských nemocnic, pozn. red.) nebo chytré osvětlení v nemocnicích. Teď se snažíme rozjet sledování spotřeby energií v našich příspěvkových organizacích.

S ministerstvem průmyslu jsem čtyři roky jednal o tom, aby uvolnilo peníze na vysokorychlostní internet.

Téměř všechny kraje jsou aktivní – Plzeňský, Ústecký, Moravskoslezský... Jednal jsem teď i s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem, ať do spolupráce mezi kraji zapojí i své ajťáky. Praha se totiž zatím stavěla stranou.

Protože je město a ne kraj?

Nebyla to priorita. Za primátorky Krnáčové se soustředili spíš na Smart City, než na spolupráci s námi.

Proč se vlastně o roli krajů nemluví?

Pokud vím, většina krajů řešila své vlastní záležitosti. Také jsme si z pozice krajů soustavně stěžovali, že centrální úroveň kulhá a ministerstva nespolupracují. S ministerstvem průmyslu jsem například čtyři roky jednal o tom, aby uvolnilo peníze na vysokorychlostní internet, o které se nejdřív bez úspěchu hádalo s ministerstvem vnitra. Teď to chtějí řešit takzvanými vouchery ve spolupráci s kraji. Diskutujeme o tom. Programové období se krátí, takže uvidíme, jak to stihneme.

Zmínil jste, že Kraj Vysočina je hodně aktivní ve zdravotnictví. Čím to je?

Tím, že máme schopné ajťáky. Zjistili jsme, že Evropa připravuje významný projekt výměny zdravotnické dokumentace, a rozhodli se do něj jít. Velmi jsme podporovali zavedení elektronického receptu a jeho přeshraniční výměnu. Zdá se, že se to s některými dalšími zeměmi v Evropě spustí. Spolupracuje na tom jednadvacet států. (V době mezi rozhovorem a jeho vydáním se tento projekt opravdu rozběhl. Česko je mezi prvními zeměmi, které se do něj zapojily, pozn. red.)

Související článek

Češi budou mít v Chorvatsku lepší zdravotní péči. Tamní lékaři se připojí ke zdravotním záznamům z Česka

Digitalizace českého a evropského zdravotnictví může zásadně usnadnit práci chorvatských lékařů, kteří budou ošetřovat pacienty z Česka. Léčba českých pacientů na Jadranu, kterých ročně může být i několik tisíc, pak bude přesnější a především účinnější.

V případě nenadálé události se tak lékař v zahraničí může podívat do vaší takzvané emergency card, kde zjistí, co může mít vliv na vaši léčbu – dosud užívané léky, alergie, prodělaná onemocnění. Děláme to v podstatě za stát.

Takže zatímco na jižní Moravě se zavádí ICE karta, tedy papír, na který si napíšete léky a alergie a pak si ho magnetem připevníte na lednici, aby záchranáři tyhle věci věděli, Vysočina se zapojuje do elektronické výměny po celé Evropě?

Rozvíjíme ho u nás. Jestli na to ministerstvo kývne, bude to celostátní projekt. Naše záchranka má už od roku 2009 jako jedna z prvních propojení s nemocnicemi přes speciální odolné notebooky. Může tak online odeslat nebo přijmout krizovou zdravotnickou dokumentaci a podívat se, co a jak. Zatím to tedy není plně online – záchranáři a lékaři sice do potřebné části zdravotnické dokumentace v nemocnicích nahlédnou, svůj záznam o ošetření pacienta elektronicky zpracují a přímo ze sanitky do nemocnice odešlou. Při předání pacienta však musí výtisk zprávy podepsat.

Ministerstvo zdravotnictví je velmi slabé a my ho v mnoha směrech nahrazujeme.

Tam je nějaký legislativní problém, že záchranáři se nemohou dostat do dokumentace, zatímco lékaři ano?

Můžou, ale zatím nejsou připraveni na elektronické podepisování. Sice online výměnu dat má například Královéhradecký kraj, včetně elektronického podepisování, nicméně my se snažíme hledat jednodušší cestu elektronického podepisování, který by odpovídal současné legislativě.

Takže jsou v Česku kraje, ve kterých pokud přijedou záchranáři k seniorovi, který nekomunikuje, mohou si online načíst jeho zdravotní dokumentaci a podle toho se zařídit?

Ano, při zásahu nemusí hledat detaily.

Jak se vám spolupracuje s ministerstvem?

Ministerstvo zdravotnictví je velmi slabé a my ho v mnoha směrech nahrazujeme. Třeba právě výměna dokumentace mezi státy, tedy Národní kontaktní zdravotní místo, vzniklo na základě spolupráce Kraje Vysočina a předchozího ministra Svatopluka Němečka. Děláme to za stát na základě smlouvy. Teď se situace zlepšuje, ministr Adam Vojtěch tomu dává prioritu, významným způsobem do toho vstoupila i Rada vlády pro informační společnost a vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál. Zásadní je zákon, který tvoří náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Intenzivně se mu věnuje a věřím, že se to podaří.

Související článek

Martin Kupka: Cesta k lepšímu Česku vyžaduje mnohem víc moderních technologií

Co se rychlého internetu týká, je na tom Česko na evropské poměry dost bídně. Průměrná rychlost internetového připojení je pouhých 8 megabitů za sekundu, což nestačí ani pro streaming filmů ve vysokém rozlišení, natož pro celkovou digitalizaci země. Aby se to změnilo, je nutné mimo jiné budovat ve velkém optické sítě, což ovšem v našich krajích naráží na spoustu překážek. Místopředseda a poslanec ODS Martin Kupka o tom ví hodně – s touto problematikou se setkává nejen v parlamentu, ale i jako dlouholetý starosta středočeských Líbeznic.

Další velké krajské téma, přímo související s digitalizací, je vzdělávání.

To je věc, kterou soustavně kritizujeme. Edukace, především středních a starších vrstev, je bídná. Veřejnost by používala všechny digitální prvky, třeba portály, mnohem častěji, kdyby věděla, že vůbec existují. Neumíme to prodat. Třeba i do Evropy – děláme obrovské množství smysluplných aktivit, ale nikdo o nich neví. Zaměřujeme se třeba na kritické záležitosti, na nebezpečí, které plyne z Facebooku, ale o využívání nástrojů, které jsou k dispozici lidem napříč státní správou i samosprávou, toho moc neříkáme.

Myslel jsem spíš klasické školství. Známá je aktivita Kraje Vysočina s Tchaj-wanem…

Ta je rozdělená na několik oblastí. Žáky na základních školách vzděláváme ve spolupráci s městy v digitální gramotnosti. Pro střední školy máme několik soutěží, ve kterých se využívá elektronizace a internet. Ve spolupráci s Tchaj-wanem se jedná o skutečné výstupy ve smyslu zapojení našich i tamějších středních škol do projektů z oblasti autonomních vozidel nebo měření a úspory energií. Máme několik projektů ve Střední průmyslové škole Třebíč a dalších školách. Každoročně vysíláme skupinu až osmi studentů se zájmem o techniku právě na Tchaj-wan.

U nás je stejná reprezentace třetí volební období, takže můžeme pokračovat v už rozjetých projektech.

Jak dlouho tento výměnný středoškolský program funguje a co přináší?

Běží poslední čtyři roky, ale naše kontakty s Tchaj-wanem jsou mnohem delší, jedenáctileté. Smysluplných projektů jsme už udělali několik. Kromě už zmíněné eAmbulance jsme vytvořili Průvodce 4you, což je průvodce krajskými muzei a zoologickými zahradami pomocí QR kódu. Zmínit můžu ještě mobilního průvodce ve Žďáru nad Sázavou, technologie Smart Home pro Střední průmyslovou školu Třebíč, uzavřený energetický systém ve spolupráci s firmou Tatung cz a ELPE v Třebíči, chytré LED osvětlení, semináře, spolupráci s Taipei Tech, která spolupracuje s Michiganským institutem… Teď se snažíme získat další projekty, které se týkají energetického managementu ve smyslu osazení čidly, LEDkami a podobě. Dokončených aktivit je hodně a z naší poslední cesty na konci března jsme si přivezli řadu dalších námětů k rozpracování.

Koordinují nějak kraje svoje IT aktivity ve středním školství nebo zdravotnictví?

Kraje jsou vedené zastupitelstvem a radou. Pak záleží na tom, kdo má IT na starosti, protože když se podíváte na strukturu jednotlivých krajů, uvidíte, že IT mají začleněné na různých úrovních. Já mám IT odbor samostatný a velmi aktivní. Jsou ale kraje, kde IT spadá například pod sekretariát hejtmana. Druhé vysvětlení je, že se reprezentace krajů střídají a každý má na věc svůj názor. U nás je stejná reprezentace třetí volební období, takže můžeme pokračovat v už rozjetých projektech. A zatřetí téhle oblasti věnujeme velkou pozornost, i finanční.

Související článek

Česku zoufale chybí optický internet. Podpora jeho zavedení má zabránit vylidňování venkova

Co brání Česku v rychlejším rozvoji optických sítí? Zoufale pomalé stavební řízení, laxní přístup obcí i špatná informovanost mezi uživateli, kteří se spokojí s nižšími standardy, ačkoli by mohli chtít víc. O tom všem se mluvilo na tiskové konferenci institutu CEVRO, který na toto téma připravil obsáhlou studii s všeříkajícím názvem „Jak rozvíjet rychlý a stabilní internet ve městech a obcích České republiky?“

Na IT úrovni vše běží velmi hladce. Přes Komisi pro informační technologie ve veřejné správě Rady Asociace krajů ČR jsou ajťáci informovaní. Jsou velmi aktivní a úzce spolupracují. Otázka ale je, do jaké míry se dostanou na úroveň politické reprezentace. Rozpočet, pozornost věnovaná těmto otázkám na úrovni školství… To je individuální věc každého kraje a nedá se to nařídit.

Jak je možné, že na Vysočině, která rozhodně není vnímaná jako IT centrum, vznikne takto aktivní IT oddělení? Předpokládám, že jde o součást krajského úřadu, a tedy o lidi s tarifními platy.

Máme v čele Petra Pavlince, který se této oblasti dlouhodobě věnuje. Jeho tým má obrovskou možnost tvorby a vývoje systémů. Máme výborné vlastní vývojáře, aktivity ve spolku Bison, který se věnuje tomu, aby se vytvořené věci mohly sdílet mezi samosprávami za podmínek výrazně odlišných od komerčních firem. A je to baví a naplňuje. Samozřejmě že ajťáci jsou do měst a obcí zapotřebí. Zatím se nám daří lidi udržet i přilákat nové, například díky spolupráci se středními školami.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama