foto: Kristýna Svobodová

Otevřená data jsou cesta jak se zlepšit. Pokud dáme pozor na soukromí.

Stát chytřereportáž 5 min čtení

"Až současná pandemie naplno odhalila, v čem všem jsme zaspali a co teď musíme narychlo dohánět," zaznělo 8. března na zahájení konference Open Data Expo „Když se Estonsko rozhodlo v roce 1996 pro postupnou digitalizaci celé státní správy, považovala to řada odborníků po celém světě za módní výstřelek, kterým se chudý postsovětský stát snažil odlišit od svého okolí. Po patnácti letech už bylo jasné, jak prozíravý a dobrý krok to byl, a ostatní země, nás nevyjímaje, se vydaly na podobnou cestu, na níž jsme se Estonsku dívali z pořádné dálky na záda.“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

"Až současná pandemie naplno odhalila, v čem všem jsme zaspali a co teď musíme narychlo dohánět," zaznělo 8. března na zahájení konference Open Data Expo „Když se Estonsko rozhodlo v roce 1996 pro postupnou digitalizaci celé státní správy, považovala to řada odborníků po celém světě za módní výstřelek, kterým se chudý postsovětský stát snažil odlišit od svého okolí. Po patnácti letech už bylo jasné, jak prozíravý a dobrý krok to byl, a ostatní země, nás nevyjímaje, se vydaly na podobnou cestu, na níž jsme se Estonsku dívali z pořádné dálky na záda.“

Související článek

Otevřená data v Česku publikuje jen 42 institucí. Mohou přitom zachraňovat životy

V České republice je přes 18 000 institucí, data v otevřeném formátu v Národním katalogu otevřených dat publikuje ale pouze 42 z nich.

Slova z úvodu pronesl Robert Basch, ředitel Nadace OSF, která konferenci pořádala, a byla leitmotivem celého dne. Jak stát pracoval v uplynulém období s daty? A jakou roli hrály v řešení krize soukromé firmy a neziskové organizace?  Znamená koronavirová pandemie jen katastrofu, nebo je to také šance k důležitým změnám?

Krize odhalila slabé stránky, ale i to nejlepší v lidech

Skutečnost, že Česko nepatří k digitálním šampionům a i proto mu koronavirová krize způsobila větší problémy než mnohým jiným zemím, se odrazila v řadě diskusních příspěvků. Někteří účastníci konference ovšem dokázali najít na uplynulých dvanácti měsících i klady.

„Krize se dá brát i jako příležitost k inovacím,“ prohlásil Robin Čumpelík, do minulého měsíce ředitel komunikace Ministerstva průmyslu a obchodu. „Po vypuknutí epidemie jsme zažili nevídanou situaci, kdy se během pár dnů spojily nejchytřejší hlavy a nejšikovnější ruce z celé republiky, nabídly státu svou pomoc a vznikla z toho spousta nesmírně cenných projektů. Právě tehdy vznikla informační linka 1212, informační portál Ministerstva zdravotnictví, ventilátory Corovent, 3D tištěné polomasky vyprojektované na ČVUT a mnoho dalšího – tehdy to užasle sledoval celý svět.“

Inovacím se podle Čumpelíka daří, jsou-li splněny tři základní podmínky – potřebné nástroje, vhodné prostředí a odpovídající vzdělávání. „To vše vyžaduje dostatečné množství dostupných dat,“ vrátil se k hlavnímu tématu celé konference. „Dá se tedy říci, že se bez otevřených dat žádná inovace nekoná.“

Pozor na soukromí

Související článek

Cveto Gašperut: Digitální transformace je nutná, když chcete být konkurenceschopní

Švédskou firmu Ericsson si pamětníci spojují s prvními generacemi mobilních telefonů, jenže to je dávná minulost – dnes jde o jednu z největších firem v oboru digitální infrastruktury. Právě díky ní se tu dost možná příští rok konečně rozšíří 5G technologie. Už jen to je dobrá příležitost pro rozhovor s jejím oblastním ředitelem, Cveto Gašperutem.

S Čumpelíkem souhlasil s jistými výhradami i vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. „Skutečně se ukázalo, že otevřená data jsou cesta k neustálému zlepšování. Jen je třeba neustále dávat pozor na zachování soukromí lidí.“ Hranice, za níž už by došlo k jeho narušení, leží podle Dzurilly často překvapivě blízko. „A zdravotnictví, o které dnes jde především, je z pohledu ochrany soukromí obzvlášť citlivé téma,“ přidala se i další účastnice, právnička Lucie Smolka ze spolku Open Content. „Základní rámec samozřejmě poskytují zákonné normy typu GDPR, ale občas je zapotřebí jít i o krok dál a chránit soukromá data efektivněji.“

Vladimír Dzurilla podobně jako Roman Čumpelík ocenil zapojení privátní sféry a neziskovek do koronavirové krize, hlavně v loňské první vlně. „Největší dojem na mě udělalo, jak rychle se organizace dokázaly domluvit a jak akceschopné během pár dnů byly. Všechno vznikalo za pochodu, neuvěřitelným tempem. To mi ve státní sféře chybí, my tohle neumíme,“ přiznal.

Samosprávy potřebují jasná pravidla pro práci s daty

Související článek

Pandemie ukázala, proč nám pomalý internet už nestačí

Druhá vlna epidemie viru covid-19 uvěznila doma miliony žáků, studentů i zaměstnanců. Ti všichni začali využívat internet ke studiu, práci i zábavě, a na vytíženosti sítí se to projevilo. Kdo neměl kvalitní přípojku, hořce zaplakal.

V boji s pandemií se angažuje nejen stát a soukromé firmy, ale také samospráva - města a obce. Na konferenci ji zastupovala především Magdalena Davis, starostka Mníšku pod Brdy a také spolupředsedkyně Strany zelených. Podle ní stát zejména v první fázi epidemie spolupráci s obcemi dost zanedbal, zejména co se práce s daty týče: „Od března do září loňského roku jsme od státu a krajských hygienických stanic zdaleka nedostávali tolik dat, kolik bychom potřebovali, a to nám působilo vážné problémy. Občané neznali skutečný stav věcí a mnozí z nich reagovali neadekvátně – někteří byli přehnaně úzkostliví, jiní začali situaci naopak bagatelizovat a nedbali na nutná opatření.“

Dnes je ovšem situace v obcích podstatně lepší. „Denně dostáváme aktualizovaná data, takže můžeme činit rozhodnutí na lokální úrovni, třeba jestli otevřít hřiště nebo ne. Objevil se ale další problém – některé typy dat sbírají soukromé firmy, které někdy s obcí vzorně spolupracují, ale jindy situace využívají k prosazování vlastních řešení, a to může vést k vendor locku. Potřebovali bychom jasná pravidla, ideálně zákon, který jednoznačně definuje, jaký přístup k datům mají obce mít.“

Kudy ven z průšvihu?

Související článek

Telemedicína v ČR aneb kam nás posunul covid

První i druhá vlna pandemie koronaviru nás zastihla nepřipravené. Vlastně můžeme být rádi, že naše zdravotnictví nezkolabovalo a můžeme být vděčni všem doktorům, sestrám a dalšímu zdravotnímu personálu nebo i vojákům za jejich nasazení. Jednu pozitivní věc, ale pandemie dokázala – už i české zdravotní pojišťovny díky ní začaly lékařům proplácet úkony prováděné na dálku. Co se tedy za poslední rok v českém zdravotnictví změnilo a jaké výzvy před námi stále zůstávají? Zamyslel se nad tématem Tomáš Doležal, generální ředitel Medevio.

Může krizové situace vyřešit nejmodernější technologie, především tolik diskutovaná umělá inteligence? Podle evoluční antropoložky Sary Polak, která se tímto tématem zabývá již řadu let, je to sice možné, ale momentálně jsou zapotřebí spíše drobnější kroky: „Umělá inteligence je nadstavba, ten nezbytný základ je digitalizace státní správy. Samozřejmě je možné zapojit do práce s daty strojové učení a další sofistikované metody, ale napřed ta data musí všichni mít a nějak z nich vycházet. Rozsáhlejší využití umělé inteligence by znamenalo, že budeme vynalézat kolo v situaci, kdy jsme se ještě nenaučili pořádně chodit.“

Že digitalizace zatím kulhá, ilustrovala Sara Polak na smutném příkladu úmrtí na covid ve vlastní rodině: „Museli jsme asi dvacetkrát na nejrůznější úřady, což v podobné situaci opravdu nepotěší.“ Podle Vladimíra Dzurilly ovšem podobný problém bude brzy minulostí: „Jakmile si člověk zařídí digitální identitu, povinné návštěvy úřadů se výrazně zredukují. A k pořízení e-identity dnes stále častěji stačí obyčejné internetové bankovnictví, jen za leden tak vznikly dva miliony identit.“

Sara Polak přesto tvrdí, že by se měl stát v práci s daty výrazně zlepšit. „Momentálně žijeme v naprostém chaosu – spousta lidí vyvíjí úplně zbytečnou činnost, protože nevědí, že to jde jinak. Vrátím se k tomu příkladu s vynalézáním kola: jako by ho lidé vynalézali paralelně ve sto padesáti skupinkách, místo aby se nějak zkoordinovali.“

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama