Foto: iStockphoto.com

Šéf UnitX: „Za tři roky budou chytré kamery tak levné, že si je pořídí každé druhé město“

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

Mediální prostor v souvislosti s chytrými technologiemi zaplňují hlavně články a reportáže o kamerách, které jsou schopné obličej snímané osoby automaticky spojit s její identitou. Nebo zprávy, které popisují možnosti zneužití třeba dat z mobilního telefonu, který každý z nás nosí v kapse. Už méně se ale mluví i tom, že chytrá řešení dokáží odbourat fronty na úřadech nebo usnadnit vyplňování nepřehledných formulářů. Tedy pomoci s něčím, co řešíme skoro denně.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Mediální prostor v souvislosti s chytrými technologiemi zaplňují hlavně články a reportáže o kamerách, které jsou schopné obličej snímané osoby automaticky spojit s její identitou. Nebo zprávy, které popisují možnosti zneužití třeba dat z mobilního telefonu, který každý z nás nosí v kapse. Už méně se ale mluví i tom, že chytrá řešení dokáží odbourat fronty na úřadech nebo usnadnit vyplňování nepřehledných formulářů. Tedy pomoci s něčím, co řešíme skoro denně.

Související článek

Bůček, panáky a nově i věčné zírání do mobilu. Češi mají další důvod pro novoroční předsevzetí

Tradiční novoroční předsevzetí se obvykle týkají omezení jídla nebo alkoholu. K tomu ale přibývá nový trend. Přibližně 85 procent lidí si myslí, že jim přerůstají přes hlavu technologie a je třeba si občas odpočinout také od nich. Jen menší část ale zároveň dokáže své digitální hračky doopravdy čas od času odložit. Vyplývá to z výzkumu mezi dospělou českou populací, který pro operátora T-Mobile zpracovala společnost Ipsos.

Daniel Vlček, IT specialista a spoluzakladatel firmy UnitX se namísto „sexy“ chytrých řešení rozhodl vydat cestou, která na první pohled tak zajímavá není. Její užitek na běžný život každého z nás je ale větší než se může zdát. A Daniel Vlček si ani v rámci této činnosti neklade nízké cíle. Podle vlastních slov se chce stát „partnerem digitálního Česka na úrovni Portálu občana“, a tudíž se výrazně podílet na vývoji, který nás má v této oblasti co nejrychleji posunout na úroveň technologicky nejvyspělejších zemí.

„Před pár lety jsme s jedním kolegou, s nímž jsme se potkávali na různých projektech jako konzultanti, zjistili, že se pro nás začínají otevírat různé možnosti v oblasti chytrých měst a státní správy,“ popisuje Daniel Vlček začátky UnitX. „Konkrétně šlo o poptávku po chatbotovi pro ministerstvo vnitra – byl to výkladový slovník s informacemi o GDPR. A protože jsme oba měli v tomto oboru určité zkušenosti, šli jsme do toho a uspěli jsme. Takhle to vlastně začalo,“ říká šéf firmy, která tento měsíc získala ocenění Smart City Start Up roku 2019 v mezinárodní soutěži Chytrá města pro budoucnost.

Související článek

Brno se střelilo do vlastní nohy. Jeho aplikace potvrdila, že nemá rádo cyklisty

Tři čtvrtiny Brna leží téměř na rovině. Přesto se po nich téměř nedá bezpečně jezdit na kole. Rozvoj cyklodopravy v moravské metropoli stagnuje už řadu let a zlepšení situace není zatím v dohledu. Nejen takové zjištění ukazuje on-line aplikace nazvaná Cyklodoprava v Brně, která vyhrála ocenění v soutěži o aplikacích využívajících otevřená data.

Takže cesta k rozvoji digitálního Česka začíná u chatbotů?

Ano, a chatboty také pořád tvoří velkou část naší práce, protože je u nás po nich zatím stále největší poptávka. Snažíme se ale záběr neustále rozšiřovat – hodně nás zajímá například technologie biometrické autentizace, což jsou systémy identifikace lidí pomocí očí, chůze a podobně. U nás je to zatím okrajové téma, ve světě už ho ale spousta firem rozvíjí ve velkém, má to velikou budoucnost. Snažíme se působit v mnoha oborech, které se na digitalizaci státní správy podílejí.

Jenže digitalizace státní správy je široký pojem, má spoustu disciplín a určitě nemůžete obsáhnout všechny. Co je tedy vaše doména? Jinými slovy, v čem bude digitální Česko lepší, když se na ní bude podílet UnitX?

Související článek

Dvanáct nejzajímavějších rozhovorů Světa chytře v roce 2019

V roce 2019 jsme vám přinesli přes šedesát původních rozhovorů s vědeckými, průmyslovými i politickými špičkami Česka i zahraničí. Věnovali jsme se v nich digitalizaci společnosti, nastupující síti 5G, umělé inteligenci, životu v chytrých městech, projektům spojených s vesmírem, ekologií, robotice nebo 3D tisku. Nechybělo ani téma vznik a šíření fake news. Připomínáme rozhovory, které by byla škoda minout.

Náš odborný záběr je docela široký, sahá od těch zmíněných chatbotů třeba po inteligentní analýzu kamerových záznamů. Ale máte samozřejmě pravdu v tom, že si něco musíme vybrat jako prioritu. V našem případě je to tedy hlavně automatizovaná komunikace – vyplňování nejrůznějších formulářů, jejich elektronická podání a podobně.

Jinými slovy bychom se rádi podíleli na systémech, které lidem výrazně zjednoduší nejrůznější úřední úkony. Možná to nezní tak sexy jako některé jiné oblasti a také to není žádná raketová věda, spíš kontinuální proces a neustálé drobné vylepšování existujících technologií. Přínos pro lidi je ale kolikrát mnohem větší než u těch nablýskaných sexy systémů – když odpadnou fronty na úřadech a zdlouhavé papírování, bude se tu žít líp, o tom jsem přesvědčený.

Zajímá nás analýza obrazu u kamerových systémů. Tady umělá inteligence postupuje asi nejrychleji.

Zjednodušování úředních úkonů potřebuje podporu „shora“ od státní správy. Zlepšuje se přístup státu v této oblasti?

Trochu ano – přinejmenším co se základní legislativy týče. Hodně důležitou změnou je nově přijatý zákon o právu na digitální službu. Ten tvoří opravdu cenný rámec všech těchto snah. Tím pádem by do pěti let měly všechny základní služby opravdu digitálně fungovat. Háček je v tom, že jejich zavádění asi nebude řízené centrálně – bylo by to krásné, ale přece jen jsme v Česku, člověk nesmí mít přemrštěné požadavky. Reálnější je, že vznikne nějaká základní šablona, kterou si budou upravovat města, obce a úřady.

„Dokážu si představit, že se zapojíme do zdravotnické administrativy. Tam lze také pořád leccos zjednodušovat a zpříjemňovat,“ říká spoluzakladatel UnitX Daniel Vlček (vlevo). -

To znamená, že by státní správa nabídla nějaké obecné řešení, které by potom samospráva mohla přebírat a přizpůsobit si ho na míru?

Přesně tak. Když se řekne digitalizace, představí si lidé většinou takové ty „velké“ systémy jako daňová přiznání nebo odvody sociálního pojištění, ale ona velká část agendy probíhá na samosprávné úrovni, ať jde o veřejnou dopravu, nebo třeba mobilní rozhlas, knihovny a podobně. A tyto systémy skutečně mohou využívat nějaké řešení převzaté shora, třeba bankovní identifikace – to je bezpečná identifikace každého jedince podobným způsobem, jakým se hlásíme do internetového bankovnictví. Dlouholetá praxe prokázala, že je bezpečný a spolehlivý.

Související článek

Chytré WC má zamezit, aby na něm lidé v práci netrávili moc času

Britský výrobce StandardToilet vyvinul chytré toaletní mísy, které mají zamezit tomu, aby na nich lidé setrvávali déle, než opravdu nutně potřebují. Toaletní mísy nakloněné směrem dolů o třináct stupňů totiž zapříčiňují, že již po pěti minutách sedění na nich začínají bolet stehna.

Bankovní identifikace je dobré řešení, ale nebude jednodušší využít Portál občana, který je k využívání digitálních služeb státní správy nebo samosprávy přímo určený?

Ano, a právě v téhle oblasti chceme působit. Portál občana je skvělý, ale zatím minimálně rozšířený – musíte se do něj přihlásit buď přes datovou schránku, což využívají zhruba dvě procenta lidí, nebo pomocí elektronické občanky, kterou má v kapse také zatím málokdo.

To se s postupnou výměnou občanských průkazů bude měnit a podle mě zhruba za těch zmíněných pět let začnou lidé Portál občana využívat ve velkém – a na to hodláme být připravení. V tu chvíli se z automatizace úředních procesů stane opravdu velké téma, ať už půjde o chatboty, interaktivní formuláře či provázanost dat. U toho všeho chceme být.

V úvodu jste říkal, že si udržujete širší záběr. Co vás zajímá dál, a co z toho by se při vylepšování digitálního Česka rovněž dalo využít?

Hodně nás zajímá analýza obrazu, zejména u kamerových systémů. Tady umělá inteligence obecně postupuje asi nejrychleji. V rozvoji chytrých měst se analýza obrazu uplatní na mnoha úrovních – každého asi napadne hlavně zajištění bezpečnosti, ale ta technologie může hrát velmi důležitou roli třeba i v dopravě. A zase platí totéž: je zapotřebí vyvíjet konkrétní aplikace, které lidem přinesou hmatatelné výhody. Některé nástroje chceme vyvíjet sami, jinde hodláme fungovat jako integrátor – využijeme aplikaci třetí strany a upravíme ji, aby fungovala ve zdejším prostředí.

Související článek

Šéf českého Siemensu: „Díky digitalizaci a 3D tisku se nám otevírá nový fascinující svět“

Deset let v čele firmy v lednu oslaví Eduard Palíšek, šéf skupiny Siemens Česká republika. Řízení této obří společnosti, která v Česku zaměstnává přes 13 tisíc lidí, s sebou v poslední době nese i jeden zásadní aspekt. Je jím masivní podpora a propagace konceptu Průmysl 4.0 a digitalizace českých firem.

Když je řeč o konkrétních nástrojích z vaší dílny, co přesně v dohledné době chystáte?

V první řadě bychom rádi zdokonalili svého chatbota a dokončili vývoj automatického vyplňování formulářů. Příští rok bychom chtěli představit právnického chatbota, inspirovali jsme se aplikací U lékaře. Momentálně vyjednáváme o spolupráci s jedním městem, které by se na tom rádo podílelo, a pokud to nevyjde, uděláme to jako běžný komerční projekt.

Co se týká rozpoznávání obrazu, podávali jsme teď s jedním městem projekt do soutěže „Pět měst pro 5G“, šlo o analýzu kamerových záznamů především ve vyloučených lokalitách. A další projekt, o němž uvažujeme, se týká obrazové analýzy ve zdravotnictví, to je taky velké téma budoucnosti, které nás hodně láká.

Velmi zajímavým, byť kontroverzním tématem jsou aplikace využívající rozpoznávání tváře.

Proč je pro vás zajímavé právě zdravotnictví?

Dokážu si představit, že se nějakým způsobem zapojíme do zdravotnické administrativy. Tam lze také pořád leccos zjednodušovat a zpříjemňovat, ale láká nás i analýza obrazu, konkrétně třeba diagnostika kožních znamének na dálku. Spoustě lidí se nechce k lékaři, když se jim někde objeví, jenže ono to může znamenat vážný problém a obrazová diagnostika by ho mohla řešit. Dalším takovým tématem je analýza kamerového záznamu z jednotky intenzivní péče v reálném čase – toho se týká jeden projekt, u nějž momentálně zvažujeme účast, ale momentálně o něm ještě nemůžu mluvit podrobněji.

Uvažujete ještě o dalších projektech, v nichž se využívá analýza obrazu?

Velmi zajímavým, byť kontroverzním tématem jsou aplikace využívající rozpoznávání tváře. V poslední době se o nich píše často spíše v negativním smyslu, což je pochopitelné, když vidíme, jak tuhle technologii využívají třeba v Číně. Jenže ona na druhou stranu dokáže nadělat spoustu dobra – stačí, když ji nevyužívá jen policie, ale třeba záchranka.

Samozřejmě že je nutný souhlas každého člověka, že ho lze tímto způsobem identifikovat, ale pak si dokážu představit i pokročilejší využití, třeba když záchranáři už z fotografie zjistí, že daný člověk má nějaký zdravotní problém a může dostat jen některé typy léků.

Etické otázky spojené s identifikací lidí pomocí umělé inteligence jsou důležité – sám jste zmiňoval Čínu, která je technologicky hodně daleko, ale její praktiky budí v demokratickém světě obavy ze zneužití. Kde vidíte optimální polohu pro využívání těchto nových technologií? A jak se k tomu hodláte postavit jako firma?

Na Číně je dobře vidět, jak se využívání moderních technologií může zvrtnout. Tohle téma není ani zdaleka vyřešené, vede se o něm velká debata a my se do ní zapojujeme. Osobně jsem členem sdružení Czech Smart City Cluster, které se na tyto otázky snaží hledat odpovědi v souvislosti s chytrými městy.

Technologie jde pořád dopředu a hledáme hranici, kterou není dobré překračovat.

Teď jsme měli akci v Senátu, kde jsem prezentoval metodiku zaměřenou na bezpečnost. Samozřejmě se do ní promítla ta ne úplně šťastná akce pražské policie, která nedávno oznámila, že chce rozpoznávání obličejů v ulicích vyzkoušet, proti čemuž se zvedla vlna odporu a politici na policejní prohlášení museli reagovat. Technologie jde pořád dopředu a hledáme hranici, kterou není dobré překračovat. A musíme ji hledat teď, protože za tři roky bude pozdě – to už budou tyhle chytré kamerové systémy tak levné, že si je pořídí v každém druhém městě, případně si je soukromé firmy nainstalují na zastávky hromadné dopravy.

Také jde o to, co to bude za technologie a kdo je bude vlastnit…

Přesně tak, těch otázek je spousta. Můžeme si dovolit instalovat systémy z Číny? Kde se budou fyzicky nacházet záznamy? Na vlastním serveru města nebo dané firmy, nebo někde v cloudu? Lze použít existující řešení třeba od Microsoftu nebo Amazonu? Na tohle všechno musíme najít odpověď, protože nejde jen o tu základní otázku, zda nové technologie používat či nikoli.

Související článek

Když aukce na 5G nezačne v lednu, budeme mít problém ve výši šest miliard, říká předseda ČTÚ Jaromír Novák

Jaromír Novák, šéf Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), ví, že v čele tohoto úřadu skončí příští rok v říjnu. I proto redakci Světa chytře poskytl velmi otevřený rozhovor, který se týká především aukce kmitočtů pro síť rychlého internetu 5G a možného přístupu čtvrtého operátora na český trh.

Bude to nutné řešit komplexně, mnohdy na úrovni Evropské unie. Ale abych konkrétněji odpověděl na vaši předchozí otázku: hodláme se samozřejmě chovat s maximální společenskou odpovědností, ale přitom ty technologie využívat chceme. Ony kolem nás budou, ať se nám to líbí nebo ne, a když před nimi firmy budou zavírat oči, čeká je leda neúspěch.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama