ilustrace: redakce

Jak vláda plní své digitální prohlášení?

Stát chytřeanalýza 7 a více min čtení

Country for the Future. Digitální Česko. Když se současná vláda v roce 2017 ujímala úřadu, vyhlásila ve svém programu digitalizaci země za prioritu číslo dvě. Jak vypadá situace pár měsíců před koncem vládního funkčního období?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Country for the Future. Digitální Česko. Když se současná vláda v roce 2017 ujímala úřadu, vyhlásila ve svém programu digitalizaci země za prioritu číslo dvě. Jak vypadá situace pár měsíců před koncem vládního funkčního období?

Související článek

Půjdou stovky miliard z EU na digitalizaci, nebo na beton?

Už na začátku pandemie viru Covid-19 začala Evropská unie připravovat mohutný program dotací, grantů a půjček na obnovu národních ekonomik. Česko na základě toho připravilo svůj Národní plán obnovy. Opozice i odborné svazy volají po masivní digitalizaci, vláda chce většinu peněz nalít do kovu a betonu.

O digitalizaci a e-governmentu zhusta hovořily už předchozí vlády, ale u nich většinou vše zůstávalo v rovině obecných prohlášení. Ta současná si ovšem do programu napsala zcela konkrétní plán, který slíbila během následujících čtyř let – tedy do letošního podzimu – splnit. A lidé z neziskovek Rekonstrukce státu a Hlídač státu a zájmového sdružení Frank Bold před pár týdny sepsali podrobnou zprávu, kde tyto sliby kontrolují.

Digitalizace versus pandemie

Než se dostaneme ke zprávě samotné, připomeňme si, proč je vlastně digitalizace důležitá. Někdy se objevují názory, že digitalizace státu je v zásadě jen výmysl „ajťácké generace“, jakási nadstavba nad „skutečnou“ správou a ekonomikou, jistě pohodlná, ale zbytná. Důkaz, že je to jinak, přinášejí právě pandemické dny. Zdaleka nejde jen o možnost vyřídit z domova úřední záležitosti.

Související článek

Otevřená data jsou cesta jak se zlepšit. Pokud dáme pozor na soukromí.

"Až současná pandemie naplno odhalila, v čem všem jsme zaspali a co teď musíme narychlo dohánět," zaznělo 8. března na zahájení konference Open Data Expo „Když se Estonsko rozhodlo v roce 1996 pro postupnou digitalizaci celé státní správy, považovala to řada odborníků po celém světě za módní výstřelek, kterým se chudý postsovětský stát snažil odlišit od svého okolí. Po patnácti letech už bylo jasné, jak prozíravý a dobrý krok to byl, a ostatní země, nás nevyjímaje, se vydaly na podobnou cestu, na níž jsme se Estonsku dívali z pořádné dálky na záda.“

Tento text vzniká pár dní po vyhlášení zatím nejtvrdšího lockdownu se zákazem pohybu mimo obec, který doprovází vypjatá debata, proč se restrikce netýkají i průmyslových firem. Důvodem je podle vlády velký podíl průmyslu na ekonomice státu – generuje přibližně 36 % HDP a zaměstnává přibližně 27 % všech pracujících - nejvíce ze všech členských států EU (průměr v EU je cca 16 %, v  Německu přibližně 19 %).Třeba v Izraeli, který prošel podobnými problémy jako Česko, ovšem s digitalizací je dál, je podíl průmyslu zhruba poloviční – a tím pádem měl izraelský lockdown podstatně větší pravděpodobnost úspěchu, protože odpadla spousta kontaktů v prostředí, které přenosu nákazy přeje jako žádné jiné (kromě domácností).

Průmysl přitom není nutné omezovat nebo eliminovat, bohatě stačí jeho modernizace, která v řadě zemí probíhá už řadu let. Václav Muchna z firmy Y Soft to v rozhovoru pro tento web charakterizoval slovy: „Fyzická přítomnost dělníka u pásu je jen zvyk. Mění se to už dlouho. Před lety jsem dělal rozhovor v americké televizi v San Franciscu. Kolem nás jezdily televizní kamery, ale bez lidí. Ptal jsem se, kde jsou lidé, kteří ty kamery ovládají, a dozvěděl se, že v New Yorku. Přitom televize je na naprosto přesném časování závislá. To, že někdo z New Yorku ovládá průmyslového robota v San Franciscu, je dávno zvládnutá technologie.“

Související článek

Cena za digitalizaci státní správy na evropský průměr? Stovky miliard, tvrdí expert

Stav digitalizace státní správy je v České republice hluboko pod evropským průměrem, podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) dokonce až na 22. místě. Podle experta ze společnosti Altron představuje největší překážku decentralizace kompetencí jednotlivých úřadů a absence vhodně nastavených procesů. Jejich výraznější konsolidace by trvala pět až deset let a vyžadovala investice desítek, možná až stovek miliard korun.

Dnešní doba přitom modernizaci průmyslu přeje víc než kdykoli jindy – částečně z těchto důvodů se zrodila technologie 5G, potřebné kapacity a rychlosti samozřejmě mají i nově pokládané optické kabely. Covidovou pandemii už s jejich pomocí vyřešit nestihneme, ale jako poučení do budoucna je to cenné. Ale zpět k plnění programových cílů.

V EU jsme sedmnáctí

Digitalizace státu se v Evropské unii od roku 2014 měří pomocí Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který podle přesné metodiky hodnotí, jak si země vede v různých kategoriích e-governmentu. Česko v roce 2020 skončilo na sedmnáctém místě z evropské osmadvacítky, oproti předchozímu roku si o jednu pozici polepšilo.

„I přes dílčí úspěchy, zejména v podobě přijetí zákona o právu na digitální služby, postupného rozvoje Portálu občana nebo schválení možnosti přístupu ke službám eGovernmentu za použití bankovní identity, je evidentní, že se strategii v oblasti eGovernmentu daří naplňovat jen velmi omezeně,“ píší autoři zprávy. Navzdory zmíněnému zákonu je problém především v oblasti digitálních služeb – tam jsme se v rámci Unie umístili až na 22. místě, horšího výsledku jsme v žádné ze sledovaných kategorií nedosáhli. I v dalších kategoriích skončilo Česko na podprůměrných pozicích.

Související článek

Digitální identita: jak se z pohodlí domova dostat ke službám státu?

Daňová přiznání, výpis z katastru, nahlížení do bodové karty řidiče. To všechno jsou procedury, kvůli kterým lidé donedávna trávili dlouhé hodiny ve frontách na úřadech. Dnes už se to dá s trochou snahy zvládat z domova – a časem by těch funkcí mělo být podstatně víc. Je té nutné snahy opravdu jen trocha? A co obnáší?

Nepříliš dobré výsledky potvrzuje nejen unijní žebříček, ale i domácí zdroje. Autoři právy, nazvané (Ne)digitální Česko, citují několik zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu, který opakovaně několik let po sobě kritizoval nepřipravenost legislativy, nekoncepčnost v zavádění digitálních služeb nebo vendor lock-in (nezdravou závislost na konkrétních dodavatelích). Problém podle NKÚ spočívá i v malé efektivitě zaváděných opatření – podle loňské zprávy využilo digitální služby na Portálu občana do konce roku 2019 pouze 0,5 % plnoletých občanů, náklady přitom přesáhly kolem 300 milionů korun.

Jak si tedy vláda vedla v plnění jasně daných a konkrétních slibů?

Čtyřikrát částečně splněno

Zpráva postupně hodnotí všech 18 závazků, která si vláda do programového prohlášení napsala. Začneme čtyřmi sliby, které jsou částečně splněné.

  • Komplexní a perspektivní digitální strategie ČR se zaměřením na služby pro občany
  • Vytvoříme vládní akční plán s jasnými termíny, kdy budou agendy jednotlivých ministerstev a státních úřadů zapojeny do Digitálního Česka
  • Zkoncentrujeme IT agendu, definujeme základní standardy platné pro státní správu, budeme centrálně řídit náklady, architekturu a dodávky projektů, za které Centrální IT autorita ponese přímou odpovědnost.
  • Na modernizaci státu budeme spolupracovat s odborníky z ostatních politických stran a hnutí a společně změníme zákony

(Ne)digitální Česko je hodnotí následovně: „Do digitalizace jsou zapojeni experti ze soukromé sféry i další politické strany. Iniciativa však přichází při řešení klíčových opatření právě od nich.“ V jiném bodě popisuje vládní digitalizační plán jako „seskupení IT záměrů jednotlivých resortů a organizací, které však nejsou jakkoliv prioritizovány, efektivně řízeny ani realizovány moderními postupy.“

Součástí zprávy jsou doporučení, jak situaci zlepšit. Vláda by podle autorů zprávy měla mimo jiné zřídit funkční centrální úřad pro vedení a koordinaci digitalizace, zajistit důslednou publikaci otevřených dat, eliminovat vendor lock-in a v neposlední řadě také lépe, více a srozumitelněji komunikovat s občany.

Většina slibů na splnění čeká

Související článek

Registrační očkovací systém: potíže na startu

Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.

13 slibů ovšem zpráva označuje za nesplněné. Mezi ně patří podle autorů zprávy i základní teze, s níž vláda před více než třemi lety přišla: „Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“ Zpráva k tomu uvádí: „Digitálních identit je již nyní řada a další budou přibývat. Neplatí, že každá z identit zpřístupňuje všechny dostupné služby. Řada služeb je přístupná pouze uživatelům, kteří mají s portálem propojenou datovou schránku.“ To ostatně můžeme potvrdit z vlastní zkušenosti. Podle Vladimíra Dzurilly, vládního zmocněnce pro IT, ale jeden přístupový bod pro digitální identitu existuje - jde o Národní bod pro Identifikaci a Autentizaci (NIA).

Hned několik vládních slibů se týkalo vytvoření jednoho řídícího a koordinačního orgánu, který bude za digitalizaci odpovídat. I to považují autoři zprávy za nesplněné: „Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem je Rada vlády pro informační společnost (RVIS) v čele s vládním zmocněncem. Pro efektivní koordinaci a digitalizace však nemá pravomoci ani kapacity. Koordinační roli neplní ani vláda.“

Důležitým tématem vládního prohlášení byla i otevřená data – jedna z klíčových podmínek toho, aby se na digitálních službách mohly podílet obce, soukromé firmy a další subjekty, bez nichž si digitalizaci země nelze příliš představit. Vláda si práci s nimi předsevzala takto: „Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňována jako otevřená.“ Zpráva označuje slib opět za nesplněný a komentuje to slovy: „Datové sady nejsou publikovány v uspokojivé podobě, většina datových sad neodpovídá technickým požadavkům.“

A nepovedla se ani zdánlivá maličkost – online platby u všech státních institucí, které vládní prohlášení označilo za „samozřejmost“. V hodnocení se píše: „Online platba samozřejmostí není. Platby nelze přes Portál občana realizovat. Zaplatit kartou při osobní přítomnosti na řadě úřadů lze, avšak ani zde neplatí, že je to možné u všech státních institucí.“

Související článek

Internet by měl dostat každý, kdo ho chce, a v kapacitě, kterou potřebuje, říká Michal Manhart

Bez vysokorychlostního internetu současná společnost fungovat nemůže. Proč by se při jeho výstavbě ale měli angažovat starostové obcí? A jaké jsou nejčastější obtíže při budování rychlých sítí?

Do osmnácti slibů zbývá ještě jeden: „Využijeme také volnou kapacitu dnes již jednotlivými ministerstvy vybudovaných komunikačních sítí, které jsou ve vlastnictví státu (přímo či prostřednictvím státních podniků), k propojení jednotlivých subjektů státní správy.“ Autoři zprávy uvedli, že pro jeho vyhodnocení nemají dostatek informací.

Vládní zmocněnec pro IT, Vladimír Dzurilla nám řekl, že se chce s autory zprávy sejít a vyjasnit si s nimi skutečný stav věcí. Do voleb samozřejmě zbývá ještě půl roku, a za tu dobu se může digitalizace v některých oblastech posunout. I tak ale na tomto poli pro další vládu nejspíš zůstane práce dostatek.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama