Foto: iStockphoto.com

„Umělá inteligence neprojeví soucit, ale zpřístupní lékaře i těm, kteří na něj nemají“

Firmy chytřerozhovor 5 min čtení

Že nástup umělé inteligence do oblasti zdravotnictví není jen předmětem diskusí, na nedávné pražské konferenci WebExpo dokazovala šéfka výzkumu londýnské společnosti Babylon Health Anna Zawilska. Umělá inteligence má podle ní ve spojení se zdravotnictvím jasně daný cíl – rozšíření kvalitní zdravotní péče i tam, kde na ni v současné době nemají.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Že nástup umělé inteligence do oblasti zdravotnictví není jen předmětem diskusí, na nedávné pražské konferenci WebExpo dokazovala šéfka výzkumu londýnské společnosti Babylon Health Anna Zawilska. Umělá inteligence má podle ní ve spojení se zdravotnictvím jasně daný cíl – rozšíření kvalitní zdravotní péče i tam, kde na ni v současné době nemají.

Související článek

Ministr zdravotnictví: Pacienti o digitalizaci stojí, nelze ale jít silou proti lékárníkům

V digitalizaci zdravotnictví Česko výrazně zaostává, vláda naráží na silný odpor lékárníků i lékařů. Spustila sice projekt elektronického receptu, ale dál se nedostala. Proti silným profesním sdružením sice nechce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch jít silou, ale i tak doufá, že se situace změní. 

Lékaři se kvůli umělé inteligenci o práci bát nejspíš nemusejí. Mohou z ní ale udělat velkého pomocníka. Síla umělé inteligence podle Anny Zawilské spočívá v tom, že práci lidských lékařů ideálně doplňuje. „Už se prokázalo, že má potenciál k tomu, aby byla mnohem přesnější než lidský mozek ve vyhodnocování výsledků různých testů a skenů, stejně jako v analyzování profilu pacienta a doporučování dalších kroků v jeho léčbě,“ vysvětluje absolventka univerzity v Oxfordu.

Anna Zawilska upozorňuje i na to, že umělá inteligence spolu s mobilními technologiemi a senzory může na pacienty během léčby i následné rekonvalescence prakticky neustále dohlížet. Mít svého lidského lékaře, který by pacienta neustále monitoroval a vedl, je z globálního pohledu pro většinu lidí stále nedosažitelné.

Jaká jsou omezení takového přístupu?

Alespoň nyní stále nemůže projevovat soucit nebo poskytnout lidský dotek. Přitom víme, že jde o extrémně podstatnou část kvalitní péče o zdraví pacientů. Naše senzory a data, která umělá inteligence využívá, jsou stále limitované. Například neexistuje dobrý senzor, jenž by nahradil fyzické vyšetření, které lékař provádí rukama. Proto se domnívám, že budoucnost lidského zdraví bude ve znamení spolupráce mezi lidskými profesionály a umělou inteligencí, obě dvě součásti se budou navzájem doplňovat.

Související článek

Chcete Apple Watch? Přidá vám na ně zdravotní pojišťovna

Nositelná elektronika může podle Oborové zdravotní pojišťovny (dále OZP) včas detekovat arytmie srdce a doporučit okamžitou návštěvu kardiologa. Pojišťovna nově zavádí příspěvek na chytré hodinky Apple Watch 4 a 5, které umí monitorovat činnost srdce a zaznamenat měření EKG.

Vnímají nějak nasazení umělé inteligence pacienti?

Všeobecně pacienti dnes dávají přednost tomu, že lékařskou péči zajišťují primárně lidští lékařští odborníci. Je to něco podobného jako revoluce ve světě samořiditelných automobilů, kde motoristé stále dávají přednost lidským řidičům, ačkoliv existují důkazy, které říkají, že lidé jsou jako řidiči nebezpečnější. Přesto jsou pohledy pacientů extrémně důležité a informativní. Například umělá inteligence nemůže poskytnout už zmíněný soucit nebo lidský dotek, což je pro dobrou zdravotní péči typické. Na druhé straně jsou produkty umělé inteligence, které mají potenciál pomáhat s vylepšením životního stylu a pocitu pohody pacientů. Účelem tedy není nahrazení lidských odborníků umělou inteligencí, ale použití umělé inteligence k doplnění služeb lidských zdravotních odborníků.

Může umělá inteligence předpovídat lidské zdraví a nahradit lékaře?

Model umělé inteligence je jen tak dobrý, jako jsou dobrá data sloužící k tréninku, a jak dobrý je tým, který je stvořil. Velkým problémem dnešní zdravotní péče je správný druh dat a jejich potřebné množství. To je důležité při přístupu ke zdravotním údajům, které jsou extrémně citlivé a soukromé.

Podle Anny Zawilské není účelem použití umělé inteligence ve zdravotnictví nahrazení lidských odborníků. Jejím úkolem je specialisty doplnit. -

Data jsou také rozptýlená mezi různými společnostmi a organizacemi, takže je velmi těžké získat dostatečně velký balík dat, který by dobře zachycoval pacientovu zdravotní historii s dostatečnými podrobnostmi pro předpovídání budoucnosti. Pravdou je, že umělá inteligence se může používat k předpovídání jednodušších aspektů zdraví, jako například zda se někdo bude nacházet ve zvýšeném riziku určité choroby v budoucnu. Předpovědi jsou ale stále dost hrubé a založené na omezených údajích.

Dá se dnes zabránit úniku citlivých dat?

V Babylon Health se potýkáme s velmi přísnými požadavky v souvislosti GDPR. Kvůli GDPR například nemůžeme používat veškerá data, abychom trénovali naši umělou inteligenci. Regulace je tu ale kvůli důležitému důvodu, takže by se na ni nemělo pohlížet jako na něco limitujícího, protože zajišťuje nutné hranice pro to, co bychom měli dělat kvůli své zodpovědnosti.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

Máme tým lidí, který zaručuje, že data jsou správně spravována a že je nakládání s nimi bezpečné. Máme přísná pravidla na to, jak si data zobrazovat a jak je používat, a procedury a procesy pro případ všeho možného. Bezpečnost dat je ta nejvyšší priorita, která je nade vším, protože bereme pacientovo soukromí velmi vážně. Uživatelé musejí souhlasit s tím, abychom jejich data mohli využít. Jenže od některých souhlas nedostaneme. Takto limitovaný objem dat nás pak omezuje v tom, abychom mohli naše služby a produkty zlepšit. V konečném součtu je ale správné, že se uživatelé mohou o svých datech rozhodnout a že my jejich rozhodnutí musíme respektovat.

Jak Babylon Health spolupracuje s lékaři a jaké služby nabízíte veřejnosti?

Umělou inteligenci postupně zabudováváme do stále většího počtu našich produktů a služeb. V této chvíli je chatbot v naší mobilní aplikaci jeden z hlavních produktů, který využívá umělou inteligenci. Jeho úkolem je pomáhat uživatelům určit příčinu jejich symptomů. Vedle chatbota nabízíme například také možnost provozovat videokonzultace s lékařem, tedy možnost vidět se s ním velmi rychle, pohodlně a levněji.

Související článek

Eric Gatenholm: Muž, který chce pomocí 3D technologie tisknout i lidské uši

Vypadá to jako obyčejná 3D tiskárna a stojí jen něco přes 110 tisíc korun – to není žádná horentní suma. Jenže místo plastových předmětů dokáže tisknout funkční lidské tkáně a orgány. Sci-fi? Nikoli, blízká budoucnost. Je dílem firmy Cellink, v jejímž čele stojí generální ředitel Eric Gatenholm.

Takže zapojení umělé inteligence se projevuje i na ceně zdravotních služeb?

Tím nejvyšším úsilím pro umělou inteligenci je snížit cenu zdravotní péče tak, aby byla dostupná pro co nejvíce lidí na světě. Klíčovým faktorem, který omezuje rozšíření zdravotní péče, jsou náklady spojené s přítomností lidských zdravotních odborníků na konkrétním místě. Díky umělé inteligenci, která bude spolupracovat s odborníky, může tým zdravotní péče fungovat více s menšími zdroji a náklady. To by mělo umožnit, aby se systém zdravotní péče ještě víc rozšířil.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama