Foto: iStockphoto

Boj o Evropu věcí: Která IoT síť nakonec zvítězí?

Firmy chytřetéma 5 min čtení

V Evropě se o překot budují tři nezávislé IoT sítě: Sigfox, NB-IoT a LoRa. Mohou fungovat vedle sebe, nebo je to boj na život a na smrt, na jehož konci zůstane jen ta nejlepší, nejsilnější a nejbohatší technologie?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V Evropě se o překot budují tři nezávislé IoT sítě: Sigfox, NB-IoT a LoRa. Mohou fungovat vedle sebe, nebo je to boj na život a na smrt, na jehož konci zůstane jen ta nejlepší, nejsilnější a nejbohatší technologie?

Související článek

Christophe Fourtet: Internet věcí se prosazuje hlavně v logistice, chytrá města zaostávají

Doprava a ochrana objektů. To jsou odvětví, která táhnout vzestup internetu věcí. Co naopak zaostává nad očekáváními, je využití chytrých technologií ve prospěch obyvatel měst. Tvrdí to Christophe Fourtet, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Sigfox, jejíž stejnojmenná technologie je jedním ze tří hlavních konkurenčních systémů, které se v IoT používají pro bezpečný a energeticky nenáročný přenos dat.

Technologie pro internet věcí (IoT) se dostala do širšího povědomí díky síti Sigfox, kterou do Česka uvedl T-Mobile. Přes síť Sigfox se přenáší poloha železničních vagonů, stav vodoměrů, informace o obsazenosti parkovacího místa a používají ji i zemědělci. V dnešní době smartphonů zaujmou senzory využívající Sigfox hlavně neuvěřitelnou výdrží baterie, která se pohybuje v řádu několika let.

Sigfox boduje hlavně výdrží

Sigfox obvykle slouží pro jednosměrnou komunikaci. Technicky sice je obousměrná komunikace možná, ale musí ji vyvolat koncové zařízení. V praxi tak vodoměr dokáže odeslat informaci o svém stavu, ale – pokud si sám neřekne – žádnou zprávu nepřijme. Pokud získáte na základě hlášení vodoměru připojeného k Sigfoxu pocit, že vám někde protéká voda a chcete ho zavřít, musít použít nějakou jinou cestu a ne IoT.  

U Sigfoxu se počítá s řídkou komunikací – nemůžete poslat více než šest zpráv za hodinu. U vodoměru nemá smysl hlásit stav každou tisícinu sekundy, ale třeba jen jednou měsíčně. Parkovací místo zase může poslat zprávu jen v případě, že na něm zastaví auto nebo naopak když ho auto opustí. Samotná zpráva pak musí být velmi krátká. Kapacita stačí na přenos aktuální spotřeby nebo souřadnic, ale rozhodně ne třeba na fotku.

Sigfox se staví jako nová síť vysílačů. V ideálním případě má vysílač dosah až 500 kilometrů, v reálné zástavbě je to samozřejmě podstatně méně. Mimo budovy dosáhne na venkově 20 – 30 kilometrů, ve městech do 10 kilometrů, uvnitř budov se dosah snižuje. Signál ale dobře prochází i zdmi, takže není problém mít čidla třeba v panelákové šachtě.

Více dat a na obě strany

Sigfox se samozřejmě skvěle hodí na nejrůznější odečty a občasná měření. Pokud je ale potřeba častější komunikace, přichází v českém prostředí do úvahy hlavně sítě LoRa nebo NB-IoT.

Obě jsou stavěny na obousměrnou komunikaci s většími objemy dat. To samozřejmě znamená výrazně nižší výdrž baterie a nutnost zajistit pravidelné, nebo dokonce trvalé napájení. U výrobního stroje to nebude problém, ale zavádět elektrickou přípojku do panelákové šachty nebo k parkovacímu místo se asi nikomu chtít nebude.

LoRa zvládá přenos výrazně delších zpráv než Sigfox, ale kratších než NB-IoT. Buduje se jako nová síť vysílačů s dosahem až deset kilometrů, reálně samozřejmě o něco méně. Průchod zdí je podobně jako u Sigfoxu bez problémů. V Česku provozují síť LoRa České Radiokomunikace, nevýhodou je ale praktická neexistence roamingu mimo území konkrétního státu, která plyne z toho, že technologie LoRa není nijak centrálně řízená ani kontrolovaná, takže by se na roamingu muselo domluvit velké množství nezávislých partnerů. 

Související článek

Chytré zemědělství: Počítač místo vidlí

Dnešní zemědělci už nejsou chasníci v holínkách od hnoje. Vidle, motyky a další tradiční nářadí pomalu mizí. Čím dál častěji využívají počítače, samořiditelné traktory nebo IoT senzory. Díky nim vypěstují více, sníží spotřebu hnojiv i energie a ještě k tomu ochrání přírodu.

Roaming potřebuje i NB-IoT. Výhodou ale je, že na něm pracují operátoři v rámci svých nadnárodních skupin. NB-IoT využívá už existující infrastrukturu. Jedná se vlastně o úzkou část pásma pro LTE, která se vyhradí pro komunikaci strojů. Odtud také název – úzkopásmové IoT, někdy také úzkopásmové LTE. Operátor tak nemusí stavět nové vysílače, ale zjednodušeně řečeno jen updatuje software na těch stávajících. Nevýhodou je nižší dosah takového signálu a výrazně horší průchod zdmi; díky vysoké hustotě už existujících vysílačů jeho signál ale najdete skoro všude. Na druhou stranu mohou NB-IoT zařízení prakticky neustále něco přenášet, což se hodí například u bezpečnostních kamer. 

Která IoT síť je nejperspektivnější?

Odpovědět na otázku, která IoT síť má před sebou zářnou budoucnost, je těžké i pro specialistu. „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v dohledné době měla jedna technologie vytlačit jinou. Spíše se někde prosadí jedna a jinde druhá,“ říká David Týr, který má v T-Mobile na starosti inovace.

Díky sítí Sigfox mohou včelaři na dálku sledovat, jak se jejich včelám daří. A to i v případě, že mají úly tam, kde není přístup k elektřině. -

Každá technologie prostě umí něco. Přes Sigfox sice nepřenesete fotku z bezpečnostní kamery, ale pro NB-IoT bude muset do  domovní šachty zavést napájení. Silnou stránkou Sigfoxu je jeho globální dosah bez nutnosti řešit roaming; LoRa těží z rozsáhle, i když roztříštěné komunity vývojářů a makerů, za NB-IoT stojí globální operátoři a výhodou může být i využití licencovaných frekvencí. Každá výhoda je vykoupena nějakou nevýhodou. Z pohledu koncového zákazníka je proto důležité, aby vývojář uměl různé technologie kombinovat podle potřeby a nezanevřel třeba ani na Wi-Fi nebo Bluetooth, když má jejich nasazení smysl.

Přinejmenším ve firemní praxi je takový přístup normální. „Je naprosto běžné, že v průmyslu se používá hned několik komunikačních standardů již řadu let. A to jak v rámci jedné firmy, tak například napříč různými odvětvími. Došlo k tomu, že energetika si oblíbila jeden standard, kdežto třeba automotive úplně jiný,“ vysvětluje David Týr.

A u zmíněných tří technologií to ještě zdaleka nekončí. Experimentuje se s IoT sítí, která by měla globální pokrytí díky satelitům. Na tom již usilovně pracuje Iridium a ve spolupráci s firmou Inmarsat to připravuje i Sigfox.

Češi nezůstávají pozadu

Ani Češi nezůstávají pozadu a pracují na technologii IQRF, která funguje hlavně v oblasti smart city, a to na principu takzvaných mesh sítí, kdy každé zařízení šíří signál sítě do svého okolí. Když to zkusíme vysvětlit na snadno představitelném paneláku, pokud instalujete například pohybové čidlo na chodbu, bude vysílat signál, který pravděpodobně dosáhne až do šachty s vodoměry.

Související článek

Chytré úlové váhy udělají šťastnější včelaře i jejich včely

Starat se správně o včelí úly a jejich obyvatele vyžaduje množství znalostí i času. Česká zemědělská univerzita se proto se společnostmi T-Mobile, IBM a dalšími technologickými firmami pustila do projektu, který má za cíl péči o včelstva výrazně zjednodušit. Využívá přitom internet věcí a síť Sigfox. Včelaři mohou na dálku sledovat, jak se jejich včelám daří. A to i v případě, že mají úly tam, kde není přístup k elektřině nebo internetu. Stačí čtyři tužkové baterie.

Existuje vůbec v pestré nabídce různých rádiových a IoT sítí nějaké slepé místo, na které se ještě žádná technologie nezaměřuje? „Nikou může být třeba real-time IoT, které díky své nízké latenci umožní například rozvoj robotiky s inteligencí v cloudu. Takové výhody ale slibuje až technologie 5G,“ hledí do budoucnosti Týr z T-Mobile.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama