foto: Shutterstock

Svaz průmyslu ukázal nejlepší domácí projekty v oblasti Průmyslu 4.0

Firmy chytřetéma 5 min čtení

Počítačový simulátor robotické továrny, originální řešení blockchainové technologie, vyspělý inteligentní fotovoltaický systém, chytrá a ekologická výrobní linka se strojovým učením nebo inteligentní systém senzorů pro průmyslové provozy. V Česku se dobrým nápadům daří, otázkou zůstává, jak se uchytí v praxi…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Počítačový simulátor robotické továrny, originální řešení blockchainové technologie, vyspělý inteligentní fotovoltaický systém, chytrá a ekologická výrobní linka se strojovým učením nebo inteligentní systém senzorů pro průmyslové provozy. V Česku se dobrým nápadům daří, otázkou zůstává, jak se uchytí v praxi…

Související článek

Kdy bude český průmysl digitální?

Jak klíčoví čeští průmyslníci uvažují o digitalizaci? Názorně to ukazuje Analýza českého průmyslu 2020. Firmy si podle ní uvědomují, že digitalizace je pro ně zásadní téma. Zároveň je ale jasné, že cesta k digitálnímu průmyslu bude ještě dlouhá.

Robotizace, automatizace, nahrazování lidské obsluhy umělou inteligencí, překvapivé propojování různých oborů do originálních a funkčních celků – v kostce Průmysl 4.0, jeden z fenoménů moderní doby. A pro mnohé zatím spíš módně znějící zaklínadlo než reálné projekty, které si lze jednoduše představit a popsat. Tohle vágní pojetí se snaží změnit mimo jiné i Svaz průmyslu ČR – slouží mu k tomu mimo jiné letošní první ročník ankety Ceny za Průmysl 4.0, v níž se veřejnosti mimo jiné představila i pětice vydařených projektů.

Blumenbecker Prag: Digitální robotické dvojče

„Inteligentní robotické linky jsou samozřejmě skvělá věc a samy o sobě tvoří asi nejvýraznější symbol Průmyslu 4.0. Jako všechny technické systémy se ale občas nefungují tak, jak by měly,“ vysvětluje Andrej Schvarc z firmy Blumenbecker Prag, která nakonec celou soutěž vyhrála. „Většinou se na to přijde až po instalaci celého systému, což znamená spoustu ztraceného času a nemalé náklady. Rozhodli jsme se, že to zkusíme napravit.“

K nápravě v tomto případě posloužilo řešení, jemuž říkají „digitální dvojče“ – věrný simulátor navržené linky v digitální podobě. Všechny parametry zůstávají zachovány, takže počítač napodobuje skutečnou výrobu do posledního detailu a firma, která linku instaluje, má možnost v bezpečném virtuálním prostředí vše vyzkoušet a případně upravit.

Související článek

Svaz průmyslu: stále více firem investuje do robotů a AI

Podíl firem, které investují do robotizace, automatizace a umělé inteligence, letos meziročně stoupl o 15 procentních bodů na 42 procent. Tyto podniky na investice do technologií průmyslu 4.0 vyčleňují od pěti do 20 procent svých investičních rozpočtů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Svazu průmyslu a dopravy.

V rámci projektu vznikla v laboratoři Blumenbecker Prag v Bezděčíně funkční testovací platforma se čtyřmi fyzickými roboty a zmíněným virtuálním prostředím. Neplánovaným, ale užitečným vedlejším produktem, se stal optimalizační plug-in pro robotická pracoviště, který dokáže celou linku zrychlit téměř o deset procent a také o podobnou hodnotu snížit spotřebu robotů.

ELA Blockchain Services: Průmyslový blockchain na fyzickém serveru

Distribuované databáze typu blockchain patří k nejbezpečnějším technologiím, které kdy v digitálním světě vznikly. Proto se používají v aplikacích, kde k bezpečnostním problémům zkrátka za žádnou cenu dojít nesmí – třeba při obchodování s kryptoměnami. A samozřejmě se velmi dobře hodí i pro průmyslovou výrobu.

„Nevýhodou blockchainu je skutečnost, že coby databáze existuje jen ve virtuálním prostředí – v cloudu,“ tvrdí Otto Havle ze společnosti ELA Blockchain Services, která v soutěži rovněž uspěla. „Když se cloud vypne, je po blockchainu. Naše řešení přidává i rovinu fyzického prostoru, tedy libovolný linuxový server. To výrazně rozšiřuje možnosti uplatnění celé technologie.“

Související článek

Český průmysl varuje: 5G sítě v Česku mohou zaostávat

Vypadá to, že problémy kolem budování sítě 5G v České republice narůstají. Nejprve se proti aukci 5G razantně ozvali mobilní operátoři, kteří podali žaloby u českých soudů a také si stěžují u Evropské komise kvůli porušení unijních pravidel. Nyní přišel s vážnými obavami o budoucnost sítí 5G a konkurenceschopnost české ekonomiky nejvýznamnější zástupce zaměstnavatelů v zemi, Svaz průmyslu a dopravy. Podle Svazu vyvolává přístup státu k aukci a nedostatečná komunikace s Evropskou komisí nejistotu, v jejímž důsledku může ČR zoastávat v zavádění chytrých průmyslových řešení.

V rámci EU momentálně pro blockchainy vzniká certifikační systém ISO. „Až se tak stane, budeme na něj plně připraveni,“ ubezpečuje Havle. „Jen nás trochu mrzí, že je o naše řešení v současnosti větší zájem v cizině než v Česku – připravili jsme ho pro domácí prostředí, ale teď to vypadá, že ho spíš prodáme do Asie.“ Stále ale věří, že najdou i českého partnera pro další využití.

Adler Czech: Komplexní fotovoltaický systém

Společnost Adler Czech známe hlavně jako prodejce triček, pracovních oděvů a reklamního oblečení, což na první pohled nezní jako typický obor pro Průmysl 4.0. Firma ovšem cenu nezískala za svou hlavní činnost, nýbrž za zdánlivou maličkost – komplexní fotovoltaický systém, jímž vybavila své logistické centrum v Ostravě.

„Systém je to vlastně úplně jednoduchý,“ líčí zástupkyně firmy Marie Logrová. „Na střeše máme běžné solární panely, na fasádě pak kogenerační jednotku, která zvyšuje výkon a dále snižuje uhlíkovou stopu.“ Firma má tak vždy nabité akumulátory přinejmenším na 50 %, což se může hodit při případném výpadku elektřiny. Roční úspora emisí CO2 dosahuje 291,04 tun, na energii firma ročně uspoří 248,75 MWh. Podle poroty jde o vzorový inovativní systém, jak mohou středně velké firmy pracovat s energiemi.

Koyo Bearings: Strojové učení v tovární výrobě

Související článek

Konference Virtual Connect ukázala, jak na chytrý průmysl

Osobní kontakt se jen tak něčím nahradit nedá, ale přesun mnoha aktivit do online světa pár výhod má – člověk se dostane i na akce, které by ještě před půl rokem asi nenavštívil. Třeba na konferenci Virtual Connect, kterou pořádala firma Rockwell Automation.

„Jsme v zásadě tradiční firma, která se věnuje tradičnímu oboru – výrobě ložisek mnoha tvarů a velikostí,“ vypráví Marek Janků z olomoucké společnosti Koyo Bearings. „Shodou různých okolností je zavádění robotické výroby zrovna v tomto oboru hodně obtížné – těch proměnných je opravdu hodně, takže jednoduché algoritmy nepřicházejí v úvahu. Ale chceme jít s dobou, a tak jsme se rozhodli, že do toho půjdeme.“

Projekt, s nímž firma v soutěži uspěla, se týká kompletní přestavby a automatizace brousící linky pro válečková ložiska. „V původní podobě šlo o typickou linku z minulého století, u níž se uplatňovala spíše mechanizace než automatizace,“ vysvětluje Janků. Přestavba byla dalekosáhlá – rozhodující roli u linky nově hrají inteligentní systémy zvládající strojové učení pomocí neuronových sítí. Automatizované stroje se propojily do jednotného informačního systému, školení obsluhy probíhá ve virtuální realitě. Nároky na obsluhu linek díky tomu klesly na polovinu a produktivita vzrostla o 58 procent.

BD Sensors: Datová transformace firmy

K Průmyslu 4.0 patří i efektivní zpracování a využití dat – a právě tahle oblast vynesla úspěch firmě BD Sensors, resp. jejímu projektu Smart4Factory. Na počátku přitom stála problémová situace – výrobní linka s CNC stroji sice pracovala naplno, ale provozovatelé neměli potřebné informace o tom, do jaké míry se stroje skutečně využívají, jaká je jejich rezervní kapacita, jaká je životnost používaných nástrojů a součástí apod. To samozřejmě ztěžovalo plánování do budoucna a firma nemohla naplno využít svůj potenciál.

Související článek

Přechod na cloud firmám dokážeme usnadnit, říká Michal Erlich z T-Mobile

Řada firem má z přechodu na veřejný cloud obavy. Nemají k tomu přitom podle Michala Erlicha z T-Mobile důvod. Existuje řada nástrojů, které společnostem migraci usnadní.

„Řešením bylo zapojit celý podnik, tedy výrobní i administrativní složku, do nového informačního systému v duchu Průmyslu 4.0,“ líčí zástupce firmy Peter Debnár. Do systému se zapojilo dvacet strojů na sběr dat, která jsou neustále v reálném čase k dispozici zaměstnancům na služebních tabletech. Do CNC strojů se automaticky posílají korekční data z robotické měřicí buňky. Produktivita se díky těmto opatřením zvýšila o 10 procent, seřizovací časy se zkrátily o 50 procent.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama