foto: iStockphoto.com

eGovernment v Česku se bude měnit. Digitální stát má mluvit jazykem lidí, ne úředníků

Stát chytřetéma 6 min čtení

Na začátku příštího roku se má digitalizace veřejné správy posunout zásadně směrem k občanům. Měla by být srozumitelnější, uživatelsky přívětivější, jednodušší a měla by umět zahrnout více služeb na jednom místě. Stát slibuje i to, že některé služby půjdou zařídit zcela online, bez dalších návštěv úřadů nebo papírových formulářů. A na webu půjdou rovnou i uhradit poplatky.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na začátku příštího roku se má digitalizace veřejné správy posunout zásadně směrem k občanům. Měla by být srozumitelnější, uživatelsky přívětivější, jednodušší a měla by umět zahrnout více služeb na jednom místě. Stát slibuje i to, že některé služby půjdou zařídit zcela online, bez dalších návštěv úřadů nebo papírových formulářů. A na webu půjdou rovnou i uhradit poplatky.

Související článek

Digitální stát? Už za 5 let

2025. To je rok, kdy má stát být podle Zákona o právu na digitální služby plně online. Pro lidi to znamená, že na úřad budou moci chodit virtuálně, což jim ušetří spoustu starostí a času. Kromě tohoto zákona je v procesu dalších 150 legislativních změn, které čekají na své přijetí.

Dokážete říct bez nápovědy, pod jakou adresou byste našli webový portál veřejné správy? Necháte se poddat? Jde přece „logicky“ o www.gov.cz. A víte, kde na něm hledat informace o tom, jak si změnit trvalý pobyt? Jsou dobře utajené pod sekcí „evidence obyvatel“. Nejen nicneříkající názvy odrazují od toho, aby lidé online služby státu využívali.

Změny v pohledu na digitalizaci státu se ve veřejném prostoru doteď projevovaly jen minimálně – například kvůli střetům zákona o právu na digitální služby se zákony staršími. „Je tu obrovské penzum pravidel a procesů definovaných ve velkém množství zákonů. Byly psané dávno před digitalizací. Česko nezvolilo cestu změny každého jednotlivého zákona, ale jen řeklo, že občan má právo na digitální službu. Jenže tím tu nastal konflikt. Jeden zákon říká, že je třeba při zařizování určité situace přinést určitý dokument, a zákon o digitalizaci říká, že jej stát nesmí vyžadovat, jakmile ty informace už má,“ vysvětluje David Antoš, projektový manažer poradenské společnosti BCG, která zpracovala podrobnou studii o tom, jak by Česko na fungující digitalizaci mohlo – a mělo – přestoupit.

Dokument v rámci programu Digitální Česko připravil kromě BCG tým ministerstva vnitra a Národní agentury pro komunikační a informační technologie. Studie současný stav českého Gov.cz příliš nechválí. Nelíbí se jí roztříštěnost portálů, řazení služeb ani způsob, jakým mluví na lidi.

A portálu nepřidává ani samotné jméno: pro Čechy nesrozumitelná a neznámá zkratka Gov má být pojítkem služeb, ale nezastřešuje ani zdaleka všechny, které jsou rozprostřeny pod mnoho ministerstev a dalších orgánů. A když už se občan zorientuje v jednotlivých portálech, možná se do nich nedostane. Jak dokument uvádí, při přihlášení přes datové schránky nefungují některé služby, jako jsou ePortál ČSSZ nebo eRecepty.

Aktuální možné a ideální – dvě různé věci

Změnit všechno hned není ani možné, a vlastně ani žádoucí. Autoři studie vysvětlují, že pak snadno dojde k časovým posunům, rušení projektů, jejich změnám a prodražování. Začátek tak doporučují daleko jednodušší: soustředit se na jednu menší změnu a na základě jejího fungování pak přesvědčit o potřebě změn ostatních.

Dalo by se třeba začít tím, jakým jazykem stát se svými občany vlastně mluví. Nově by se tak dalo orientovat podle takzvaných životních událostí, jako jsou „stěhuji se“, „čekám dítě“ nebo třeba „připravuji se na důchod“. Studie, která má široké spektrum zástupců státu o změnách přesvědčit, pak doporučuje podrobně se vrhnout na jednu životní událost, konkrétně stěhování. A tu propracovat do co nejjednodušších a nejjasnějších kroků.

Související článek

Stát na rychlý internet nevyplatil žádné dotace. Pokrytí rostlo jen díky investicím firem

Mezi lety 2015 a 2019 mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v plánu vyplatit 13,8 miliardy korun z evropských dotací na rozšíření vysokorychlostního připojení k internetu v Česku. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu však nevyplatilo ani korunu. Peníze nakonec skončily v jiném dotačním titulu.

Kdyby se tato část portálu podle návrhů studie zásadně vylepšila, musel by člověk při změně bydliště online (včetně uhrazení poplatků) klikat zhruba devětkrát. Což je sice víc než teď, jenže aktuálně online cesta končí jen textem o tom, kde a jak si má vlastně občan stěhování u úřadů vyřešit. Tedy rozuměj: osobně si zajít na úřad.

A aby podle studie vše fungovalo i na dálku a taková cesta výhradně v online světě byla ideální, měl by člověk kliknout jen šestkrát. Rovnou tak velké změny ale zařídit nejde, a to kvůli aktuální podobě zákonů. K tomu, aby člověk mohl provést změnu trvalého pobytu kompletně online, by například nesměla být informace o něm na občanském průkazu. Jenže tam být musí, a to prostě proto, že to říká legislativa. Nejinak je to například s technickým průkazem vozu.

Digitalizační právo

Česko přitom úpravu legislativy potřebné pro digitální fungování státu v zásadě vyřešilo právě zmíněným zákonem o právu na digitalizaci. Ten je účinný od letošního února a jednoduše říká, že každý má právo jednat se státem co nejvíc online. Jenže ještě nefunguje: úřady se na něj totiž musejí připravit.

Až se tak stane, stát bude publikovat své formuláře digitálně, s automaticky předvyplněnými údaji. A uživatele bude o mnohém informovat elektronicky. Ostatně podle tohoto zákona také nemá stát právo žádat občana o informace, které již má. A to je teď v rozporu s praxí i jinými zákony. „Ten terminus technicus, který tu hledáme, je úprava aplikační praxe. To znamená přesvědčit úřady a různé útvary, aby si správně vyložily, co zákon o právu na digitální službu vyžaduje, jaké zákony mají na jeho základě být vnímány jinak. To je změna, která je složitější. Mění chování a návyky lidí. Ministerstva musí zveřejnit postupy a vydat pokyny, podpořit změnu přístupu, aby jejich lidé správně pracovali,“ vysvětluje Švejcar.

Související článek

Byl hackathon zbytečný? Stát e-shop na dálniční známky nevyužije

Státní podnik CENDIS se rozhodl nevyužít systém e-shopu na dálniční známky, který na lednovém hackathonu vytvořila skupina 60 programátorů. Podle zástupců státu nesplňuje všechny podmínky, které od systému úřady vyžadují.

Aby se tak stalo, musí si projekt získat podporu a spolupráci všech: vlády, náměstků, vedoucích ústředních orgánů, polosoukromých a soukromých subjektů i dotčených úřadů a jednotlivých oddělení. Samotná realizace digitalizace je podle Vladimíra Dzurilly, vládního zmocněnce pro IT, na náměstcích a konkrétních lidech jednotlivých ministerstev. A je proto důležité, aby ti byli schopni projekty správně uvést do praxe.

„Pro vládu je digitalizace velkou prioritou a prosazuje ji,“ dodává Dzurilla. Podle Jakuba Nešetřila z platformy Česko.Digital to vypadá, že stát v čele s premiérem Babišem skutečně podporuje jak digitalizaci, tak otevírání a transparentnost. „Vladimír Dzurilla tu evidentně dělá mnohem víc věcí než spousta vlád předtím,“ vysvětloval už dřív pro Svět chytře.

Zajistit veškeré služby na jednom portálu nebo v jedné aplikaci však není jen o tom, zavděčit se občanům. Studie ukazuje, že třeba Velká Británie dokázala sjednocením několika webů a týmů do jednoho ušetřit víc než dvě třetiny rozpočtu na projekty – tedy celkem 36 milionů liber. Soustředění na digitalizaci ve Finsku zas znamená každý rok úsporu ve výši 310 milionů eur, dohromady do roku 2029 se tato částka vyšplhá už na miliardu. Z toho třeba „jen“ skutečnost, že úřady nemusejí používat poštovní služby, každý rok ušetří 100 milionů eur.

Termíny se asi změní, myšlenka zůstane

Během letošního podzimu měla podle původních plánů vzniknout mimo jiné dohoda o napojení některých informačních systémů. A pak už mají přijít na řadu změny v zákonech. Jestli to tak skutečně bude, nakonec není jisté: jako mnohé další agendy odsunula i tuto potřeba řešit COVID. „Stát vcelku logicky a správně přeorientoval úsilí a nasazení většiny útvarů na potlačení krize. A to ještě nějakou dobu potrvá,“ vysvětluje Švejcar.

Související článek

Čechy lákají výhody datové schránky. Loni si ji zřídilo 36 tisíc lidí

Počet Čechů, kteří jako fyzické osoby mají vlastní datovou schránku, se loni zvýšil o 36 000 na 160 000 lidí. Jenom za poslední čtvrtletí loňského roku si datovou schránku aktivovalo 10 000 Čechů. Dalších 522 000 datových schránek používají firmy a státní úřady.

David Antoš z BCG dodává, že se upravené průvodce po životních událostech mají spouštět během příštích měsíců a týmy na nich aktivně pracují. Další změny, které vyžadují třeba přijetí bankovní identity a větší změny ve zjednodušení procesu „stěhuji se“, jsou podle něj realizovatelné k začátku příštího roku.

Švejcar ale zdůrazňuje, že myšlenka zůstává platná a stále přijímaná. „Nezaznamenal jsem jakýkoliv protiklad či odpor. Při projednávání na Radě vlády pro informační společnost to získalo poměrně silnou podporu,“ uzavírá.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama