foto: Nanyang Technological University

Vědci v Singapuru testují dálkové ovládání vegetace. Plánují vývoj „roborostlin“

Věci chytřeAktuality 2 min čtení

Vědci v několika světových výzkumných centrech testují nové systémy komunikace s vegetací. Výsledkem mají být například masožravé rostliny ovládané na dálku nebo rostliny, které nahlásí, že jsou nemocné.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vědci v několika světových výzkumných centrech testují nové systémy komunikace s vegetací. Výsledkem mají být například masožravé rostliny ovládané na dálku nebo rostliny, které nahlásí, že jsou nemocné.

Související článek

Vědci naučili špenát posílat e-maily. Listová zelenina varuje před výbušninami i změnou klimatu

Rostliny velmi dobře vnímají stav okolní krajiny. Toho využili vědci, kteří za pomocí nanotechnologií přetvořili rostlinku špenátu v miniaturní analytickou laboratoř, která dokáže vědcům předávat důležité signály elektronickou cestou.

V Technologické univerzitě Nanyang v Singapuru výzkumníci napojili rostliny na elektrody, které detekují slabé elektrické signály, které rostliny přirozeně vysílají. Skrze technologii přiměli masožravku mucholapku podivnou, aby sklapla své "čelisti" tvořené dvěma okvětními plátky, po signálu vyslaném z chytrého mobilního telefonu. V dalším kroku jeden okvětní plátek připojili na robotickou ruku, která uchopila miniaturní kousek kovu o velikosti jednoho milimetru nebo zachytila drobný padající předmět.

Podobnou cestou se vydali i další vědci. V roce 2016 tým z Massachusettského technologického institutu (MIT) použil listy špenátu jako detektory, jež uměly poslat vědcům e-mail v případě, že v podzemí zaznamenaly výbušniny. Vědci použili uhlíkové nanotrubice, které vyslaly fluroscentní signál, když kořeny rostlin detekovaly nitrosloučeniny, které jsou častou součástí výbušnin. Signál zaznamenala infračervená kamera, která poslala zprávu vědcům.

Související článek

Internet věcí i na poli: zemědělci sázejí na chytré technologie

Zatímco naši předkové po žních a dožínkách věnovali zimní měsíce opravám pluhů či ostření kos a motyk, dnešní farmáři mohou této pauzy využít k přechodu na chytré technologie. V oblasti chytrého zemědělství se dost angažují i české firmy. Jaké novinky mají přichystané na podzim?

Zbývá ale ještě vyřešit mnoho problémů. Vědci například umí stimulovat mucholapku podivnou, aby zavřela čelisti, ale ještě jí neumí poslat signál, aby je zase otevřela. V běžných přírodních podmínkách trvá opětovné otevření rostliny deset hodin nebo i více.

Technologie jsou teprve na začátku, vědci se ale domnívají, že by je v budoucnu mohli použít k vývoji "robotorostlin". Ty by mohly při manipulaci velmi křehkých předmětů nahradit klasické roboty, jejichž úchopné části jsou příliš tuhé a neohebné. Systém také umí zaznamenat slabé rostlinné signály a zemědělci by se v budoucnu mohli dozvědět o onemocnění plodin přímo od nich již v raném stadiu nákazy.

Umístění senzorů ale stěžuje měkký a nepravidelný povrch rostlin. Řešením by mohly být elektrody, které mají pružnou texturu plastového filmu a mohou obepnout rostlinu a velmi přesně zaznamenat i její nejjemnější signály. Jsou připevněné termogelem, tekutinou o nízké teplotě, která se při pokojové teplotě přemění v gel.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama