foto: Shutterstock

Česko se v digitálu zlepšuje. Evropská špička se nám přesto vzdaluje

Stát chytřeAktuality 7 a více min čtení

V Evropě patříme mezi digitální vyzyvatele. Tuto roli nám přiřkla studie McKinsey, která analyzuje tuzemskou digitalizaci a státy z oblasti střední a východní Evropy porovnává s digitálně vyspělými státy. Plyne z ní, že přestože v řadě digitálních oblastí ČR výrazně roste, evropská špička roste ještě rychleji.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V Evropě patříme mezi digitální vyzyvatele. Tuto roli nám přiřkla studie McKinsey, která analyzuje tuzemskou digitalizaci a státy z oblasti střední a východní Evropy porovnává s digitálně vyspělými státy. Plyne z ní, že přestože v řadě digitálních oblastí ČR výrazně roste, evropská špička roste ještě rychleji.

Související článek

Česko je digitálně konkurenceschopnější než před rokem. Konečně předhonilo Kazachstán

Česká republika se mírně posunula ve světovém žebříčku měřícím digitální konkurenceschopnost národů. Aktuálně je na 35. místě z 63 zkoumaných států a oproti loňsku si polepšila o dvě příčky. Těsně před zemí je Saúdská Arábie, Španělsko nebo Polsko, naopak v závěsu Kazachstán, Portugalsko a Litva. Kazachstán a Litvu také proti minulému roku Česko předstihlo.

V roce 2019 měla digitální ekonomika v zemích vyzývatelů velikost 94 miliard EUR a stále roste. Během koronavirové krize se její růst výrazně zrychlil na 14 %, což je skoro dvakrát rychlejší tempo, než to zaznamenané mezi lety 2017 až 2019.

Ani rychlý růst ale neznamená, že doháníme špičku. Naopak. „Digitální ekonomika zkoumaných zemí regionu střední a východní Evropy do roku 2019 rostla mírně nad běžným scénářem (dosáhla 94 mld EUR oproti předpokládaným 92 mld EUR). Byla však značně daleko od ambiciózního scénáře definovaného v předchozí studii z roku 2018, který pro rok 2019 předpokládal růst až na úroveň 117 miliard EUR,“ dodává Tomáš Karakolev z McKinsey. Současně upozorňuje, že se regionu dosud nepodařilo využít potenciál digitalizace naplno. „Skupina zemí digitálních šampionů, které považujeme za vzor v oblasti digitalizace, rostla ale ještě rychleji než my (8,3 % oproti 7,8 % ročně) a dále se nám vzdaluje.“

Proč se vlastně zemím v CEE regionu, včetně ČR, nedaří naplno využít potenciálu růstu digitální ekonomiky? Podle Tomáše Karakoleva jde o kombinaci řady faktorů: „Řada služeb státu je digitalizovaný papírový proces. Místo toho je potřeba navrhovat služby s minimálními požadavky na uživatele. Toto je problém nejen státu, ale často i firem. Nicméně firmy poměrně rychle procesy vylepšují, jakmile se dostanou pod tlak uživatelů a konkurence, zatímco u státu zpětná vazba uživatelů zatím nefunguje. Malým a středním firmám pak chybí zkušenosti a často i kapitál.“

Daniel Svoboda, řídící partner McKinsey v Česku a na Slovensku pak doplňuje: „Na vině jsou i nedostatečné ambice. Řadě firem a konec konců celé ČR se velmi daří a je těžké motivovat lidi k radikálnějším iniciativám jako je digitální transformace. V Česku není rozvinutá kultura, která přináší maximální výkon, když to není třeba. Určitě potřebujeme více inspirativních lídrů a příkladů.“

Veřejný sektor vzrostl na dvojnásobek. Ale…

Podrobnější pohled na věkovou strukturu uživatelů digitálních služeb popírá obvyklou tezi, že internet není pro staré. K největšímu rozšíření digitalizace došlo v zemích CEE u obyvatel nad 65 let. Počet uživatelů online služeb v této věkové kategorii se zvýšil o 40 %. V České republice vzrostl podíl obyvatel nad 65, kteří využili alespoň jednu digitální službu, o 24 %. Z geografického hlediska zaznamenaly vysoký nárůst (ve výši 22 %) venkov a malá města v Česku.

Nejnižší počet digitálních uživatelů má v Česku veřejný sektor. Možná i proto v něm byl ze všech sektorů nárůst nových uživatelů nejvyšší. V zemích CEE se počet jeho uživatelů více než zdvojnásobil, na úroveň 26 %. V České republice je navzdory velmi ambiciózním plánům podíl online uživatelů ve veřejném sektoru nižší, dosahuje jen 18 %.

Na vylepšení čísel se v současnosti pracuje. Podle vládního zmocněnce pro digitalizaci, Vladimíra Dzurilly, se v poslední době změnilo opravdu hodně: legislativa, především zákon o právu na digitální službu, přičemž v Parlamentu je balík dalších cca 200 zákonů, které dovolí digitalizaci rozjet. Jde především o elektronickou identitu, do níž se se začátkem příštího roku začnou napojovat banky. V současnosti totiž má datovou schránku, elektronickou občanku nebo Moje.ID pouze asi 500.000 lidí, což je velmi málo. Po zavedení bankovní identity by toto číslo mělo vzrůst na 5,5 milionu.

Související článek

Němé Česko digitální

Letošní rok je pro české IT skvělá sezóna. Vznikla spousta velkých a důležitých státních či veřejných projektů. Po hackatonu na dálniční známky, bleskovém jarním zprovoznění linky 1212 (neplést s 1221!) nebo pilotních projektech 5G v pěti tuzemských městech teď přišla eRouška 2.0. A proto volejme sláva a tři dny se radujme. Všechny ty projekty mají jen jedinou, drobnou chybku. Stát v nich žalostně selhává.

Podle Dzurilly se počet uživatelů zvyšuje pozitivní motivací jen obtížně – uvedl příklad Dánska, kde jsou datové schránky povinné s možností opt-outu a datové schránky využívá 91 % Dánů. V důsledku všech opatření ovšem Dzurilla příští rok očekává silný nárůst uživatelů digitálních služeb českého státu. Tomáš Karakolev z McKinsey naproti tomu doporučuje jinou cestu: „Firmy i státní instituce by se měly zaměřit na zjednodušování a na uživatelskou přívětivost svých digitálních služeb a motivovat spotřebitele, aby digitální služby vyzkoušeli.“

Na dotaz SvětaChytře.cz, s jakým počtem obyvatel, využívajících digitální služby státu, by na konci příštího roku byl Vladimír Dzurilla spokojen, odpověděl: „Všichni, kteří mají digitální identitu. Číslo neumím říci, uvidíme, jak se digitální identita ujme. Doufáme, že lidi do ekosystému vstoupí a že hodně poroste poměr digitálních transakcí na úkor těch, které jsou vykonávány na úřadě. To budeme vyhodnocovat.“ Podle Dzurilly ale záleží i na tom, jak často chodíme na úřad.

Lidí na úřad chodí málo, protože přes datovou schránku je už nyní možné vyřídit řadu agend, například daňové přiznání. Čím méně toho je zapotřebí se státem vyřizovat tím lépe. Jako příklad uvedl automatické přiznání rodičovských dávek při narození dítěte nebo naopak nutné úkony při úmrtí partnera. Cílem je navržení agend tak, aby takový aktivní a automatický přístup podporovaly.

Vzdělávání online? Špička je lepší o 37 %

Distanční výuka vyžaduje investice do online vzdělávacích platforem. Ve střední a východní Evropě je ale podle studie OECD jejich dostupnost ve srovnání se zeměmi „digitálních šampionů” o 37 % nižší. Na Slovensku používalo 77 % učitelů pro výuku na dálku vlastní počítač a hardware, 90 % z nich vytvářelo i vlastní učební obsah. Klíčovou roli v rychlosti adaptace na digitální výuku hrálo vedení škol.

Související článek

Distanční výuku zvládne každá škola. Nevymlouvejte se, říká ředitel

Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod. Tuhle klasickou poučku by si základní a mateřská škola ve slezských Ludgeřovicích mohla dát do znaku. Co se týče využívání moderních technologií ve výuce, mohly by se od ní učit mnohem větší a důležitější instituce.

To je ale v tuzemských podmínkách přehlceno administrativou Tomáš Karakolev uvádí čísla: „V nejlepších vzdělávacích systémech světa tráví ředitelé škol víc než 50 % svého času řízením kvality vzdělávání a rozvojem dovednosti učitelů, jak správně učit. Oproti tomu v Česku tráví ředitelé polovinu svého času administrativními úkony a starostí o provoz školy a jen 21 % času jim zbývá řízení samotné kvality výuky. “

Během pandemie pracovalo na dálku 30 % Středoevropanů

V důsledku pandemie je v zemích digitálních vyzývatelů ohroženo skoro 10 milionů pracovních míst, což představuje 22 % celkové zaměstnanosti střední a východní Evropy. Podle studie Eurofound začalo během uzavření ekonomik pracovat 30 % lidí na dálku. Nejde jen o dočasnou změnu. V průzkumu společnosti Gartner tři čtvrtiny oslovených finančních ředitelů firem vyjádřily přesvědčení, že nejméně 5 % jejich zaměstnanců bude pracovat vzdáleně i po krizi.

Mezi nejohroženější změnami na trhu práce patří často ti, jejichž pracovní místa v delším časovém horizontu silně ovlivní automatizace. To ale nemusí nutně znamenat růst nezaměstnanosti. „Dají se pravděpodobně očekávat výrazné změny i v profesích v růstových sektorech jako jsou například na dálku fungující obchodní servisní centra či sociální péče pro lidi v pokročilém věku. Schopnost neustále se učit novým technologickým, či analytickým dovednostem, podpořených kreativitou, komunikačními dovednostmi a schopností přizpůsobovat se dynamickým změnám se stanou klíčové pro úspěch na pracovním trhu,“ doplňuje Karakolev.

Související článek

Čtvrtina menších tuzemských firem plánuje do tří let nákup robota

Téměř čtvrtina malých a středních výrobních podniků v Česku plánuje v příštích třech letech robotizaci. Ještě více firem hodlá investovat do robotů v Maďarsku a Rumunsku. Nejvíce výrobních podniků, třetina, chce automatizovat výrobu v Polsku. Chtějí tak zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost a snížit náklady. Vyplývá to z průzkumu agentury SC&C pro firmu Universal Robots.

Práci na dálku podporuje i vyspělá digitální infrastruktura v regionu střední a východní Evropy. Přes 92 % obydlených oblastí je pokryto sítěmi 4G a podíl optických širokopásmových sítí se zvýšil na 47 %, čímž region předstihl i digitální šampiony. Připojení je navíc v zemích střední a východní Evropy finančně dostupné. V budoucnu bude ale konkurenceschopnost plynout zejména z technologie 5G, která umožňuje analýzu dat v reálném čase a rozvoj internetu věcí (IoT). Podle současných prognóz bude penetrace 5G připojení v zemích střední a východní Evropy v roce 2024 pouze na úrovni 20 %, což je méně než polovina podílu ve zbytku sledovaných zemí.

Kompletní text studie je ke stažení zde.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama