foto: Shutterstock

Veřejný sektor v Česku nevyužívá umělou inteligenci. Problémem jsou i úředníci

Stát chytřeAktuality 3 min čtení

Téměř třetina západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence. Další pětina plánuje implementovat řešení na bázi AI do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě ale využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí, ukazují výsledky průzkumu European Tech and Industry Pulse Survey společnosti IDC.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Téměř třetina západoevropských organizací veřejného sektoru používá řešení, která ve své každodenní činnosti využívají algoritmy umělé inteligence. Další pětina plánuje implementovat řešení na bázi AI do konce roku 2020. Ve střední a východní Evropě ale využívá umělou inteligenci v každodenních procesech pouze 3 %, respektive 8 % institucí, ukazují výsledky průzkumu European Tech and Industry Pulse Survey společnosti IDC.

Související článek

Česko se v digitálu zlepšuje. Evropská špička se nám přesto vzdaluje

V Evropě patříme mezi digitální vyzyvatele. Tuto roli nám přiřkla studie McKinsey, která analyzuje tuzemskou digitalizaci a státy z oblasti střední a východní Evropy porovnává s digitálně vyspělými státy. Plyne z ní, že přestože v řadě digitálních oblastí ČR výrazně roste, evropská špička roste ještě rychleji.

Soukromý sektor již dnes umělou inteligenci běžně využívá k automatizaci manuálních úkolů, k lepšímu rozhodování i pro zlepšování kvality služeb zákazníkům. Lidé tak považují za samozřejmost služby, které jim nabízí předvýběr vhodné hudby či filmů, aplikace upozorňující na blížící se schůzku nebo na optimální cestu v dopravní špičce. Ti samí lidé očekávají, že i veřejné služby budou stejně přátelské, podporované inteligentními nástroji. Veřejný sektor disponuje obrovským množstvím dat o občanech, díky čemuž je potenciál pro využití AI výrazně vyšší než v privátní sféře.

Využití umělé inteligence ve veřejném sektoru může být velmi různorodé. Respondenti IDC napříč Evropou uvedli, že nejčastěji používají umělou inteligenci k odhalování a potírání podvodů (28 % odpovědí) a ke zlepšení efektivity výběru daní (27 % odpovědí). Následují personalizace služeb pro občany (26 %), sledování a hlášení nehod v reálném čase (26 %) a stanovení optimální úrovně sociálních výdajů (25 %).

Česko si je vědomo potenciálu dat

„Organizace veřejného sektoru v České republice jsou si vědomy potenciálu AI technologií. Všichni respondenti z řad českých institucí potvrdili vysokou důležitost dat v rozhodovacích procesech, rozcházejí se ale v odpovědi na dotaz, zda je deklarovaná důležitost promítnuta v reálné praxi,“ uvádí Jan Alexa, Research Manager ze společnosti IDC. „Většina respondentů se shodla na důležitosti a dobré funkčnosti registrů a spolupráce s Českým statistickým úřadem. Diametrálně odlišný pohled mají ale zástupci jednotlivých organizací na schopnost data analyzovat a interpretovat,“ doplňuje Alexa.

Průzkum identifikoval také hlavní bariéry pro zlepšení využití dat ve státní správě České republiky. Jsou jimi nevhodně zvolená problematika k vytěžení dat či špatně nastavené procesy, těžko vytěžitelná Business inteligence vrstva, limitace zákonných zmocnění (problémem není GDPR, ale obava z anonymizovaných dat), preference papírové stopy u některých procesů či dat, a nedostatek interních zaměstnanců disponujících odpovídajícím know-how.

Související článek

Raul Rikk: Digitalizovaný stát Estonsku pomohl ustát koronavirovou krizi

Jak se bránit obchodům, které podle kupeckých počtů vypadají výhodně, ale ve skutečnosti představují bezpečnostní riziko do budoucna? Proč je digitální společnost při zvládání koronavirové pandemie úspěšnější než ta tradičněji zaměřená? A do jaké míry mohou být riskantní elektronické volby? Více o tom říká Raul Rikk, který v Estonsku odpovídá za kybernetickou bezpečnost.

„Abychom v budoucnu mohli využít umělou inteligenci pro analýzy složitějších sociálně-ekonomických procesů ve státní správě, je třeba postupně budovat důvěru v řešení AI jak mezi osobami s rozhodovací pravomocí, úředníky a dalšími zaměstnanci veřejného sektoru, tak i mezi širokou veřejností. Současná situace s pandemií koronaviru ale paradoxně tempo digitalizace i v oblasti veřejného sektoru urychlila,“ uvedl Petr Šlajchrt ze společnosti SAS Institute. Základem je, aby dodavatel AI řešení pro oblast veřejného sektoru plně rozuměl procesům a znal architekturu celého ekosystému.

Skutečnost, že se digitalizace začíná rozbíhat, potvrdil i vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. „Stále více klíčových rozhodnutí se dnes odehrává v online světě. Proto potřebujeme digitální identitu ve smyslu národní identity, s níž se občan bude schopen přihlásit nejen do své datové schránky, ale do všech systémů.“

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama