foto: iStockphoto.com

Jan Philipp Albrecht: Potřebujeme zákon o otevřených datech ve všech zemích EU

Stát chytřerozhovor 5 min čtení

Velká data jsou nová ropa. Chce je každý, má je ale jen málokdo. Aby byl plně využitelný jejich potenciál, měla by být velká data dostupná všem. Jen tak s jejich pomocí můžeme podle bývalého europoslance a Šlesvicko-Holštýnského ministra pro energetiku, zemědělství, životní prostředí, přírodu a digitalizaci Jana Phillipa Albrechta bojovat proti klimatickým změnám a za lepší zítřky.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Velká data jsou nová ropa. Chce je každý, má je ale jen málokdo. Aby byl plně využitelný jejich potenciál, měla by být velká data dostupná všem. Jen tak s jejich pomocí můžeme podle bývalého europoslance a Šlesvicko-Holštýnského ministra pro energetiku, zemědělství, životní prostředí, přírodu a digitalizaci Jana Phillipa Albrechta bojovat proti klimatickým změnám a za lepší zítřky.

Související článek

Pomohou big data přežít turistickému průmyslu v Česku?

O anonymizovaných datech o pohybu lidí se v poslední době mluví především v souvislosti s pandemii koronaviru. Pomoci ale mohu i jinak. Třeba v cestovním ruchu. Jak? K čemu slouží? A co z nich můžou samosprávy i podnikatelé vyčíst?

Šlesvicko-Holštýnsko je nejsevernější německá spolková země. Leží na Jutském poloostrově mezi Severním a Baltským mořem, vyznačuje se chladným přímořským klimatem, krásnými písečnými dunami a silným větrem. Součástí zemské vlády je i úřad s nezvykle širokým portfoliem – ministerstvo energetiky, zemědělství, životního prostředí, přírody a digitalizace. A s šéfem tohoto úřadu, ministrem Janem Philippem Albrechtem, jsme měli šanci mluvit na letošním Open Data Expo.

Říkáte, že se velká data dají použít v boji proti klimatickým změnám. Jak?

Přínos velkých dat je především v tom, že díky nim můžeme výrazně zpřesnit matematické modely, využívané k běžné předpovědi počasí, ale hlavně k prognóze dalekosáhlejších klimatických změn. Můžeme si tak udělat jasnější představu o tom, jak vývoj klimatu ovlivní hladinu moří a jaké bude mít dopady na pobřežní oblasti. Lze také lépe předvídat nejrůznější extrémní výkyvy počasí. To všechno nám umožňuje nejen včas varovat obyvatele před bouřkou, ale také třeba zavádět optimální postupy v zemědělství.

Jan Phillip Albrecht -

Spousta dat je už dnes běžně k dispozici, ale v různých databázích, které nejsou propojené. Někteří jejich vlastníci jejich využívání berou jako hodně citlivé téma – říká se, že data jsou nová ropa. Co dělat, aby se tohle změnilo?

Na to je jednoduchá cesta – mít otevřená data. Ono to zní jako mantra, ale vážně je to jediný způsob, pokud mají velká data plnit svůj účel. Samozřejmě do toho nespadají osobní údaje, ale ty ani k velkým datům nepatří. Stát a veřejné instituce v tomhle ohledu musí jít příkladem. Naše data musí být k dispozici všem organizacím i samotným občanům. Podmínkou je anonymizace těchto dat, ale to po technické stránce není problém.

Související článek

Pokud data neumíte správně interpretovat, jsou vám k ničemu, říká expert na Big data z T-Mobile

V aktuální situaci se o údajích o pohybu lidí v poslední době hovoří daleko častěji než dřív. Poměrně velkou roli hrají i údaje od mobilních operátorů. Jak se sbírají? Jak je využít pro získání maxima správných informací, a přitom neprolomit jejich anonymitu? A proč je při interpretaci velkých dat důležitá etika?

Jak to vlastně vypadá s otevřenými daty v Německu? Ve většině měst tam naplno nefunguje ani Google Street View, což naznačuje spíše důraz na ochranu soukromí než na otevřenost. Proč?

To je specifický případ – v Německu má podle zákona majitel jakéhokoli domu právo odmítnout, aby byla kdekoli zveřejněna jeho fasáda. A majitelé toho ve většině oblastí využívají tak zhusta, že by Street View vůbec nebylo funkční. Takže ho Google zprovoznil jen na veřejných místech, případně v interiérech, které o to stály. Tam, kde to majitelé neodmítli, funguje Street View normálně.

Ovšem jinak máte pravdu, zveřejňování dat o soukromých životech obyvatel je u nás hodně citlivé téma. Pořád se diskutuje o tom, kde v tomhle ohledu vede optimální hranice mezi ochranou soukromí a veřejným zájmem. A podle současného konsensu fotografie ulic jsou za hranou, protože prozrazují příliš mnoho třeba o životních podmínkách v dané oblasti.

Do vašeho ministerského portfolia patří i digitalizace. Jak daleko je vaše spolková země v zavádění zásadních digitálních služeb, jako je elektronické zdravotnictví nebo e-government celkově?

Přijali jsme zákon, který nařizuje digitalizaci veškerých veřejných služeb a úředních procedur do konce roku 2022. Říká se mu zákon o internetové dostupnosti. Jedním z cílů je mít v provozu jediný portál, který by fungoval jako rozcestník ke všem službám na všech úrovních od zemské po federální. Využívali by ho občané i firmy. To považujeme za hodně důležitý krok a investujeme do něj spoustu peněz a energie, aby se všechno vydařilo, jak má.

To zní jako celkem zásadní změna. Mé uživatelské zkušenosti s německým prostředím jsou spíše opačné – spousta komodit, které se ve světě běžně nakupují elektronicky, od jízdenek na MHD po vstupenky na koncerty, se prodává výhradně na papíře…

Související článek

Správná interpretace dat je klíč. Mohou na ní záviset i životy

Korelace neznamená kauzalitu. Klasická poučka, kterou každý slyšel na hodinách statistiky, je dnes relevantnější než kdy jindy. Při koronavirové pandemii totiž vědci a státy intenzivně analyzují big data související s šířením viru a vyvozují z nich důsledky, které mají velký vliv na život nás všech.

Ano, dosud jsme v téhle oblasti byli docela pozadu. Je to věc zvyku, ale souvisí to i s legislativou – některé zákony stále vyžadují archivaci spousty papírových dokumentů, i když je to úplně zbytečné. Platí to třeba pro smlouvy, které jinak než v papírové podobě nejsou platné. Ve Šlesvicku-Holštýnsku proto momentálně pracujeme na zákonu o digitalizaci, který by okamžitě umožnil digitalizovat aspoň některé úřední postupy – třeba žádosti o služby nebo financování projektů.

Evropská komise nedávno zveřejnila dokument Europe Fit for the Digital Age, tedy strategický plán digitalizace. Ten počítá s vytvořením jednotného evropského trhu dat. Myslíte, že je to dobrý nápad a má šanci na úspěch, nebo hrozí, že narazí?

Podle mě je to skvělý nápad, protože vytváří rámec pro svobodnou výměnu neosobních dat v celé Unii. Dosud pro to žádný pevný právní rámec neměla, a tak je dobře, že vznikne. Umožní svobodný tok neosobních dat napříč členskými státy bez nutnosti jejich lokalizace. Samozřejmě se to netýká citlivých údajů například pro bezpečnostní účely, ale prostě běžných dat. Na druhou stranu jednotný trh není úplná nutnost, protože už teď se nakládání s neosobními daty řídí podle tržních pravidel a platí zákaz diskriminace, ale i tak je krok Evropské komise cenný.

Související článek

Budoucnost s nulovými emisemi je možná. Pomoci mají otevřená data

Pátý ročník veletrhu otevřených dat Open Data Expo, jehož tématy budou klimatická krize, životní prostředí a zelená ekonomika, slibuje hosty, kteří se tématům věnují na celoevropské úrovni. Poslechnout si je můžete v pondělí 2. března v Centru architektury a městského plánování.

A bude stačit?

Podle mě ne, jde o první krok. Ve finále potřebujeme ještě něco lepšího – zákon o svobodě informací nebo zákon o otevřených datech, je v podstatě jedno, jak mu chceme říkat. A ten musí být závazný nejen pro Unii jako takovou – ta to nepotřebuje, pro unijní orgány už podobná pravidla v zásadě platí – ale zejména pro členské státy, od vládní úrovně po místní úřady. Až v tu chvíli bude možné opravdu hovořit o tom, že otevřená data jsou standard.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama