Foto: iStockphoto.com

Česko vs. Slovensko v kyberbezpečnosti: prohráváme 0:1 na sety

Stát chytřekomentář 3 min čtení

Za sedmero horami a devatero řekami ležela dvě království. V obou žil zlý drak, který lovil poštovní holuby přelétající nad jeho slují a četl vládní depeše. Zatímco jedno království verbovalo do zbraně další rytíře, druhé se rozhodlo, že proti drakovi není třeba bojovat.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Za sedmero horami a devatero řekami ležela dvě království. V obou žil zlý drak, který lovil poštovní holuby přelétající nad jeho slují a četl vládní depeše. Zatímco jedno království verbovalo do zbraně další rytíře, druhé se rozhodlo, že proti drakovi není třeba bojovat.

Související článek

Digitalizaci? Ne! Miloš Zeman raději propaguje technologie moderní před dvěma stovkami let

Miloš Zeman, neúnavný propagátor teletextu, telefonů Aligátor a dalších strhujících výdobytků moderní techniky, už řadu let sní o velkém infrastrukturním plánu. Kanálu, který propojí Dunaj, Odru a Labe, překlene evropské rozvodí a učiní z České republiky centrum moderní logistiky. Velkorysost plánu nechybí. Náklady ve výši 585 miliard jsou úžasná suma. Jen jeho načasování není ideální. Přichází se zpožděním. Přibližně dvě stě let.

Zdá se vám to příliš pohádkové? Zasaďme si tedy draky a holuby do reality 21. století. Na přelomu let 2016 a 2017 napadli hackeři české ministerstvo zahraničí a dostali se k e-mailům ministra, jeho náměstků a dalších vysokých úředníků. To je samozřejmě problém, stát tak odhaluje svou zahraniční politiku, obchodní zájmy v cizině, strategii vyjednávání v rámci V4 nebo EU a další věci, které by měly zůstat tajné.

Vláda má kybernetickou bezpečnost jako svou prioritu a nařídila proto Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), aby vymyslel, jak bezpečnost vládních e-mailů zvýšit. Úřad přišel s návrhem vyhlášky, ve které mimo jiné nařídil všem státním orgánům, aby zabezpečily svou elektronickou poštu a elektronickou spisovou službu.

Reakce? Zatímco kraje povinnost již dávno plní, ministerstvo vnitra ji chce pro některé úřady vyškrtnout, jelikož realizace by si vyžádala stovky milionů až miliardy korun a také výrazné personální posily. Ostatně, s verbováním nových rytířů počítačové bezpečnosti to český stát rozhodně nepřehání. NÚKIB pro letošní rok plánoval nabrat čtyřicet osm nových odborníků na počítačovou bezpečnost. Ministerstvo financí mu ale plány notně seškrtalo, takže se počítá pouze s osmi novými pracovními pozicemi. Úřad nyní varuje, že s omezeným počtem lidí nezvládne plnit ani úkoly, které mu stanovuje zákon, natož se nějak rozvíjet.

Mezitím u východních sousedů

Druhým královstvím z úvodní pohádky je samozřejmě Slovensko. Začátek příběhů je stejný, pokračování ale mnohem ráznější. V druhé polovině roku 2018 se hackeři pokusili napadnout slovenské ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí. Pomocí škodlivého kódu získali přístup k některým dokumentům uložených v ministerských počítačích.

Související článek

Česko jako černý flek Evropy. Může za to infrastruktura na úrovni století páry

Česká republika chce být lídrem inovací, ale stav infrastruktury tomu neodpovídá. Naši zaostalou kotlinu objíždějí už i nákladní vlaky, internet máme pomalý a často zbytečně drahý a elektrická síť rozhodně není připravena na masivní nástup elektromobilů.

V říjnu 2018 proto předseda vlády nařídil vojenské zpravodajské službě, aby provedla bezpečnostní audit vládní sítě GOVNET. Odborníci zjistili, že GOVNET, který slouží zejména ke komunikaci občanů a firem se státní správou, má vážné nedostatky. Situací se okamžitě zabývala mimořádně svolaná bezpečnostní rada státu, na které premiér nařídil všechny nedostatky v co nejkratší době odstranit, a provést bezpečnostní audit i v dalších systémech, které státní správa využívá.

Jeden škrtá, druhý jedná

Závěrem si dovolím upozornit na několik podle mého zásadních odlišností. Všimněte si časové souslednosti. Český incident se odehrál v roce 2017 a náprava v podobě vyhlášky je dodnes, o dva roky později, stále předmětem politických rozhodnutí. Slovenský proběhl koncem roku 2018 a o půl roku později už bezpečnostní rada státu přijímá akční rozhodnutí.

Související článek

Ondřej Krátký, spoluzakladatel Liftaga: Data dáváme rádi. Víme, že za to přijdou výhody

Ondřej Krátký, spoluzakladatel a šéf platformy Liftago, by mohl dostat přezdívku Pan hodný. Proč? Třeba proto, že vede a rozvíjí aplikaci, která nestojí mimo zákon, což je v taxikářském byznysu skoro až výjimečný počin. Kromě toho uklidňuje spory s taxikáři bojujícími proti nástupu nových služeb a ještě stíhá spolupracovat i s těmi, kteří jeho aplikaci na první pohled nemají příliš co nabídnout – městy, státními institucemi i e-commerce společnostmi. Je to výsledek jeho jasné představy nejen o budoucnosti značky Liftago, ale i celé automobilové sdílené ekonomiky. 

Česko vymýšlí nový nástroj, vyhlášku, která by donutila ministerstva k zabezpečení svých systémů. Na úrovni krajů přitom podle NÚKIB tyto systému zabezpečit umí a vyhláška má tak vyloženě donucovací charakter. Na Slovensku se s vymýšlením vyhlášky nezdržují a vydávají rozkazy k rychlému záplatování bezpečnostních děr a důkladné kontrole dalších systémů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama