zdroj: Facebooková stránka Michala Šmardy

Ne každý, kdo rozhazuje peníze za informační technologie, se chová chytře, říká Michal Šmarda

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Proč mají občané desetitisícového městečka na Vysočině vlastní kartu občana? Jak se přesvědčuje šéf finančního odboru, aby otevřel městský rozpočet? A co udělají úředníci, když mají volit mezi zakoupením licencí kancelářského softwaru a bazénem? O tom jsme si povídali se starostou Nového Města na Moravě (a místopředsedou ČSSD), Michalem Šmardou.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Proč mají občané desetitisícového městečka na Vysočině vlastní kartu občana? Jak se přesvědčuje šéf finančního odboru, aby otevřel městský rozpočet? A co udělají úředníci, když mají volit mezi zakoupením licencí kancelářského softwaru a bazénem? O tom jsme si povídali se starostou Nového Města na Moravě (a místopředsedou ČSSD), Michalem Šmardou.

Související článek

Za co utrácí Praha? Kdokoliv se nově může podívat do rozklikávacího rozpočtu

Česká metropole se opět posunula ve snaze být chytrým městem. Dalším krokem je možnost pro kohokoliv, kdo má zájem, si na internetu prohlédnout rozpočet města a zjistit, jak se ho daří dodržovat. Zatím ale vázne zapojování jednotlivých městských částí.

Nové Město na Moravě je průkopníkem ve využívání moderních technologií samosprávami. V rozhovoru se starostou Michalem Šmardou jsme se zeptali, jak se město k digitálním technologiím dostalo a jak to celé dnes funguje.

Nové Město je 129. největší město v Česku a má asi 10 000 obyvatel. Proč jste právě vy potřebovali otevřený rozpočet?

Otevřený přístup k rozpočtu a údajům o hospodaření se nám hodí k tomu, že nemusíme obyvatelům vysvětlovat každou věc zvlášť. Díky němu nám můžou důvěřovat, že jejich peníze neutrácíme nějakým hloupým způsobem.

To posílení důvěry zafungovalo?

Myslím si, že ano. Měl jsem sen, že správce kapitoly bude mít k dispozici stejná data jako občan. A to se podařilo splnit. Při schvalování rozpočtu si radní vytvářejí názor právě díky otevřenému rozpočtu. A zvykli si na to nejen občané, ale i úředníci. Správci jednotlivých kapitol rozpočtu se už nechodí ptát na finanční odbor a nepíšou si aktuální stav na papírky, ale kliknou si.

Nevadí lidem na úřadu, že nemají nad občany informační výhodu?

Už od dob Rakousko-Uherska je jednou z hlavních výhod úředníka držení informací – není to jen v Čechách. Úředník je vlastníkem informace a hospodaří s ní. Dobrý kadeřník umí udělat skvělý účes, dobrý úředník umí pracovat s informační převahou. Když už není nejlépe placený, nemá nejlepší pracovní podmínky či prestiž, má alespoň tohle. Takže tak velká změna pro úředníky snadná není. Ale převažují výhody. I náš šéf finančního odboru je spokojený. Když se ho někdo přijde na něco zeptat, řekne „podívám se do klikáče“ a najde to tam.

Přesvědčit úředníky

Jak to začínalo? Starostujete od roku 2010, rozklikávací rozpočet je od roku 2012. Souvisí to spolu?

Úřad jsem k tomu tenkrát donutil. Nejkratší dobu s námi bojoval útvar informačních technologií. Jakmile uvěřili tomu, že o tom přesvědčím zbytek úřadu, začalo je to bavit. Horší to bylo s finančním odborem, tam to trvalo mnohem déle. A ostatní si mysleli, že se jich to netýká.

Související článek

„Sociální sítě jsou budoucnost lidstva. Ty dnešní ale přinášejí chaos,“ říká Karel Janeček

Když se řekne Karel Janeček, ozvěna vrátí slova umělá inteligence. Jenže tenhle geniální matematik se silně angažuje i společensky, takže s umělou inteligencí se u něj spojuje i politika a společnost.

Tehdejší vedoucí finančního odboru tu pracovala 30 let a byla to klasická úřednice, jak si ji představíte. Informace samosprávě nedávala, protože když samospráva ví, kolik má peněz, tak je utratí. Jediný způsob, jak peníze zachránit, je o nich samosprávě neříci. Ale i jí se pro tu ideu podařilo nadchnout. Těsně před odchodem do důchodu s námi byla přebírat za rozklikávací rozpočet ocenění Zlatý erb.

Co na ni zabralo?

Podařilo se přesvědčit ji, že to vzbudí důvěru mezi lidmi a že budeme nejlepší. A byli jsme. Asi dva roky, pak to začali přebírat ostatní.

Chápu správně, že šlo o zárodek CityVizoru?

Ano. U zrodu CityVizoru jsme v rámci Otevřených měst spolupracovali s ministerstvem financí. Asi neurazím autory CityVizoru když řeknu, že ideově vychází z našeho rozpočtu. Občané Nového Města na Moravě by vlastně mohli říci, že kdybychom tehdy zbytečně neinvestovali 60 000 korun, mohli jsme šest, sedm let počkat a mít systém zadarmo…

Vyvinul by ho ale v takovém případě někdo?

Myslím, že ano. Ve skutečnosti jsme to totiž nevymysleli. V Praze dělali pokusy, ale báli se o bezpečnost dat a nefungovalo to. Ale v mnoha městech Evropy rozklikávací rozpočet fungoval, například ve Španělsku. I mimo Evropu, například v Jižní Americe. Náš vklad není samotná idea rozklikávacího rozpočtu, ale jeho vzhled. Mám radost z toho, že když se dneska podíváte na standard rozklikávacího rozpočtu, všechny vypadají jako ten náš, se kterým jsme přišli v roce 2012.

Otevřený rozpočet není jediná taková aktivita Nového Města. Jste členem spolku Bison, který se zabývá bezpečnou implementací open source. Ten jste také zakládali?

Nerad bych mezi panem Greplem a panem Pavlincem (šéfové informatických odborů Nového Města na Moravě a Kraje Vysočina – pozn. red.) vyvolal ostrý spor o prvenství. Lidi tady spolupracují a pánové to nejspíš vymysleli někde na ISSS. Kraj Vysočina je pionýrem informačních technologií a používání open source v republice a trochu neskromně řeknu, že s Novým Městem se mu spolupracuje nejlépe. Podobný vztah jako mezi námi a Krajem Vysočina je mezi Zlínským krajem a Kroměříží. Takže spolek Bison jsou dva kraje a dvě města.

Díval jsem se na stránky Nového Města a viděl nejen rozklikávací rozpočet, ale i elektronický objednávkový systém. To mi dává smysl v Praze, ale v desetitisícovém městě? Jde o podnět od občanů, nebo je to hračka informatiků?

Je to jednoznačně využívaná věc. Nemůžu říci, že si to veřejnost vynutila, ale velmi rychle to začala využívat a zvykla si na to.

Třetí věc, která mě překvapila, je Novoměstská karta. Tu bych také čekal ve větších městech, třeba v Londýně, nebo alespoň v Brně.

Všechna tahle města budují rozsáhlé robustní systémy, které obsahují osobní data a pracují s penězi. My máme jednoduchou věrnostní kartičku. Není to identifikační doklad, ale průkazka, která dosvědčí, že její majitel je oprávněn čerpat slevu. Když dělám chytré město, musím vědět, odkud jsem a pro kolik lidí to dělám. Ne každý, kdo umí rozhazovat peníze za informační technologie, se chová chytře. My hledáme nejlevnější řešení. V našich školních jídelnách, v knihovně, na pokladnách mám čtečky čárových kódů, tak je využíváme. Proč bychom utráceli statisíce korun za řešení?

Související článek

Praha se od Brna může učit. Brno iD je dokonalý systém pro využití služeb města

Čtvrtý rok bezproblémového fungování, 130 000 uživatelů a náklady dodnes čítající necelých 5 milionů korun. To je parádní vizitka městské elektronické identity Brno iD, která strčí do kapsy všechny podobné pokusy elektronizovat komunikaci s městskými institucemi nejen v Praze, ale i jinde v Česku.

Zavedení karty pro nás znamenalo, že jsme našemu ajťákovi dali odměnu za to, že napsal jednoduchý software na evidenci karet a slev a museli jsme koupit tiskárnu na plast. A museli jsme s kartami naučit pracovat lidi v pokladně městského úřadu. Karta opravňuje čerpat slevu na městskou dopravu, v městských lázních, v muzeu, školní jídelně, v kulturním domě, ze školného v ZUŠ… Občan má slevy, které může čerpat. Ale nic s ní nezaplatí.

Pandemie uspíšila digitalizaci

Co poučného a dobrého přinesla pro digitální správu města pandemie koronaviru?

Naučili jsme se pracovat s online konferencemi, zřídili jsme si vlastní jitsi server (pozn. red – opensource videokonferenční server), aby nám konference tolik nepadaly. Je to jednoduchá věc, kterou se naučili i lidé, kteří se doté doby chtěli setkávat výhradně osobně. Lidé si víc zvykli na home office.

Doteď jsme ho používali jako náhradu neschopenky – když si ajťák zlomí nohu nebo právník má podobný zdravotní problém, neznamená to, že nemůže dělat. Ale teď se naučili, že home office mohou využívat i lidi, které to dřív nenapadlo. Celá řada lidí zjistila, že věci se dají na úřadě vyřídit mailem nebo telefonem. To, co dřív dělali jen moderně uvažující úředníci, teď dělá mnohem víc lidí.

K tomu, aby tohle všechno běželo, musí být k internetu připojený nejen úřad, ale i občané. Jak funguje pokrývání internetem v Novém Městě? Nemyslím teď mobilní sítě, ale klasické pevné kabely. Jak funguje kopání do chodníku?

Už několikrát jsem zmínil naše IT oddělení. Už někdy na konci devadesátých let řekl jeho vedoucí, že když se bude kopat do chodníku, stavět nebo opravovat novou komunikaci, tak ať mu řeknou, že si do země při té příležitosti dá malou trubičku. A funguje to. Takže jsme všude měli položené chráničky na optické kabely. V tomhle směru myslím patříme k nejlépe vybaveným menším městům široko daleko.

Co Nové Město čeká v digitalizaci dál? Chybí vám ještě něco, nebo už máte úplně všechno?

Myslím, že toho máme málo. Zabrousili jsme do internetu věcí. Koupili jsme čidlo na měření plynných a prachových částic. Díky čidlům se také dobře měří výška hladiny v jímkách, takže lépe víme, kdy a které vyvážet. Město máme dobře pokryté kamerovým systémem, takže nebudeme muset draze kupovat technologie na měření hustoty dopravy, obsazenosti parkovacích míst, průchodu lidí kvůli solení…

Související článek

Rychlý internet i v odlehlých oblastech umí Švédi, Italové i Novozélanďané. Proč ne Češi?

Dostat rychlý internet i do těch nejodlehlejších koutů země je velký oříšek. Největší překážkou jsou peníze – kdyby mělo mít 99 procent Evropy přístup k nejmodernější internetové infrastruktuře, vyšlo by to až na astronomických 120 miliard eur. Ale jak ukazují zahraniční studie, taková investice by se nejspíš vyplatila…

Hledáme cesty, jak díky chytrým softwarovým řešením využít data z kamer. Myslím si, že tak můžeme nahradit drahé speciální technologie. A hodně práce nás čeká na veřejném osvětlení. Chceme přidat spínače, které rozsvítí lampu jen při pohybu, například na cyklostezkách. Čím dál víc lidí běhá po ránu a rádi by k tomu měli světlo. Zároveň lampy připravujeme na čidla IoT.

Software budete vyvíjet sami?

To nezvládneme. Ideální by byl open source. Z velkých řešení pro velká města potřebujme jen kousek. Zatím hledáme.

Licence? Ne, raději open source

Když mluvíte o open source, je to kvůli ceně, licencím, nebo kvůli ideovým záležitostem?

Občas s ostatními starosty mluvíme o tom, že kdybychom všechno koupili od Microsoftu s cloudy a vším ostatním, asi bychom mohli vyhodit jednoho ajťáka a možná by to nemuselo být dražší. Ale nejsem si tím jistý.

Udělali jsme nedávno experiment s kancelářským softwarem. Úředníci byli zvyklí na Microsoft Office a říkali, že ho nutně potřebují. Cokoli jiného nefunguje tak dobře a tlačítka jsou jinde. A že když ho mají na jiných úřadech, proč ho nemůžeme mít tady. Tak jsem řekl, že zavedeme konto zaměstnance. Ročně na něj dáme o něco nižší částku, než stojí roční licence Microsoft Office – konkrétně 3500 korun. A je jen na úředníkovi, jestli se rozhodne, že bude chtít pracovat v Microsoft Office, nebo si za peníze na kontě zaměstnance koupí něco jiného, co mu pomůže v práci. Šaty, poukázku do bazénu…

Jak to dopadlo?

Po dvou letech si licenci nekoupil nikdo. A myslím si, že u většiny problémů spojených se softwarem to je stejné. Člověk si myslí, že nezbytně nutně potřebuje nějaké funkce, ale když může srovnat balík kancelářského softwaru a vedle toho obrovskou hromadu salámu, kterou si za něj koupí… Tak se radši něco málo nového naučí. U serverů a zálohování, u bezpečnosti celého systému je to ale čím dál složitější a bude stále komplikovanější udržet se mimo korporátní řešení.

Jak vlastně nabíráte lidi do IT?

Dlouho jsme teď nehledali, a když jsme chtěli oddělení posílit, nebylo to úplně jednoduché. Sehnat do veřejné správy v malém městě na Vysočině ajťáka, který je schopný smířit se s výplatou, kterou mu můžeme dát, je složité. Ale třeba to změní korona. Je tu informační dálnice, práce se dneska dá dělat i z bezpečnějšího a příjemnějšího města pro život, než je velkoměsto. U nás je velmi kvalitní nemocnice, kvalitní školství, vyžití, kousek do přírody.

Související článek

5G zvyšuje kvalitu života. Bez něj se zvýší nezaměstnanost, říká Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu

5G. Technologie, která budí vzrušené diskuse. Příkladem může být situace v Jeseníku, jednom z pěti měst, v nichž se rozbíhají pilotní projekty této technologie v ČR. Proč ale vlastně zavádění 5G budí takové vášně nejen v tuzemsku, ale i ve světě? A proč je vlastně 5G tak důležité?

Peníze jsou největší problém. A nedostatek kvalitních ajťáků do budoucna může být to, co nás od opensourcových řešení odežene. Právě proto jsme vstoupili do Otevřených měst a Bisona, abychom sdíleli schopnosti lidí a budovali řešení společně.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama