foto: Shutterstock

Čekání na vakcíny: lékaři a kraje se neshodnou se státem. Centrální systém se doktorům nezdá, vzniká řada lokálních

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

Že pandemie vyžaduje od lékařů, krajů i starostů obrovské nasazení, je po mnoha měsících jasné zřejmě všem. Kam všude však musejí napínat své síly, může být pro mnohé lidi překvapením. Nedostává se totiž informací a jejich přenos vázne. Centrální systém, který by očkování řídil, v Česku sice existuje, ale kraje a lékaři mu vytýkají řadu nedostatků. Přicházejí proto s vlastními řešeními…

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Že pandemie vyžaduje od lékařů, krajů i starostů obrovské nasazení, je po mnoha měsících jasné zřejmě všem. Kam všude však musejí napínat své síly, může být pro mnohé lidi překvapením. Nedostává se totiž informací a jejich přenos vázne. Centrální systém, který by očkování řídil, v Česku sice existuje, ale kraje a lékaři mu vytýkají řadu nedostatků. Přicházejí proto s vlastními řešeními…

Související článek

Registrační očkovací systém: potíže na startu

Ministerstvo zdravotnictví spustilo otevřený registrační systém pro očkování proti covidu, byť zatím jen pro občany starší 80 let. Vyzkoušeli jsme, jak funguje.

Například Jihomoravský kraj, aniž by čekal na stát, přišel s vlastní očkovací metodikou. Obešel státní rezervační systém, první dávkou vakcíny do 27. ledna navakcinoval 6 300 lidí ve všech pobytových sociálních službách v nejohroženější skupině. Na brněnském výstavišti zřídil centrum s cílem očkovat 10 tisíc lidí denně (jakmile bude vakcína), další s nižší kapacitou vyrostlo ve Znojmě, kde se týdně naočkovalo asi dva tisíce seniorů nad 80 let. V prvním únorovém týdnu chtějí na jižní Moravě dokončit vakcinaci zdravotníků v nemocnicích v Brně, do půlky února pak i ve zbytku kraje.

Plošnější testování starších občanů si v kraji vyzkoušeli v Těšanech. Ve spolupráci s lékaři se tamní obecní úřad pustil do jejich očkování sám. „Když jsem se s těmi seniory bavil, měli hrůzu z toho, že se mají někam registrovat, sami dopravovat. Byli z toho zmatení,“ popisuje starosta Těšan Miroslav Zborovský.

Právě slovo „bavili“ tu hraje zásadní roli. Seniory jeho kancelář prostě obvolala napřímo, aby je sezvala k praktikům. „Zájem byl obrovský,“ uvedl Zborovský. Takovým způsobem z 51 seniorů ve věku 80 let a starších odmítli očkování v Těšanech jen 3.

Podobný postup jako v Těšanech plánovali v celém kraji až do druhého února. Premiér Babiš to ale odmítl s tím, že očkování u praktických lékařů připadá v úvahu až ve chvíli, kdy vakcíny bude dostatek. „Na videokonferenci premiér řekl, že se s nimi počítá nejdřív až po naočkování prioritních skupin v očkovacích centrech. Očkování u praktiků ale dává smysl právě pro seniory, aby nemuseli nikam jezdit... Je to úplně naruby,“ povzdechl si hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Tisíce našich především starších pacientů vysloveně žádají, aby se mohli naočkovat u nás. Je naprosto nelogické, abychom je posílali do očkovacích center, což je pro mnoho z nich nepřekonatelně obtížné,“ dodává předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Související článek

Kraje potřebovaly data od státu, ten jim je nechtěl dát. Zasáhnout musel spolek na podporu autistů

Spolku Děti úplňku se podařilo dát dohromady mapu obsahující informace o lidech s diagnostikovaným autismem. Jednoduše vypadající projekt Mapa autismu je ve skutečnosti malým zázrakem. Vyžádal si měsíce příprav a složité vyjednávání se státem.

Tento příklad ilustruje základní problém, který dnes v Česku je. Vláda chce využívat jednotný očkovací systém a pořadí, které v něm vzniká. Lékaři, kraje i obce ale odmítají čekat. Praktici si vakcinaci chtějí sami zorganizovat. Podle nich dělat alespoň něco je totiž jednoznačně třeba.

Kam s nimi

Jak to bez provázanosti na vyšší, tedy státní systémy vypadá, ukázala asi nejvýrazněji kauza v Státním zdravotním ústavu. Ač jsou vakcíny nedostatkové, v jednu chvíli jich bylo na místě tolik, že se najednou k očkování dostali i ti, na které by se jinak dostalo až za dlouho. „Měli obrovské množství vakcín a nevěděli, kam s nimi. Když je vyočkovali, bylo to špatně. Kdyby je nevyočkovali, bylo by to taky špatně,“ říká Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství (SVL). Aby se takovému scénáři vyhnuli, připravují si někde vlastní seznamy. „My jsme umožnili pacientům, aby se sami registrovali. Říkáme jim, že to nenahrazuje státní systém, ale chceme, abychom měli přehled těch, co mají zájem, a mohli je tak oslovit ve chvíli, kdy budou vakcíny k dispozici,“ uvedl Mucha. Takový systém je přístupný na internetových stránkách jeho ordinace. Jako řešení stačí formulář Google, kde jeho pacienti kromě jména, příjmení, kontaktu a ročníku narození nechají jen minimum dalších informací spojených s covidem, ze kterých je jasné, jestli spadají do rizikové skupiny.

Takový postup se ale ministerstvu nelíbí. „O takové praxi neví Ministerstvo zdravotnictví ani já osobně,“ uvedl k připravování seznamů v půlce ledna na tiskové konferenci vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že pokud by se něco takového dělo, bylo by to podle něj podobně nepřijatelné jako právě situace u Státního zdravotního ústavu. „Ty priority jsou jasně dané a musí být dodržovány,“ dodal k očkování pacientů mimo oficiální seznam.

Související článek

Stát hledá call centrum pro řízení chytré karantény

Zakázku vypsal státní podnik NAKIT, její objem činí téměř 200 milionů.

Ministerstvo zdravotnictví svůj centrální rezervační systém stále upravuje. Naposledy předposlední týden v lednu proběhla změna, která povolí rezervovat si termín až ve chvíli, kdy bude jasné, že budou dostupné vakcíny. O tom mají být lidé starší 80 let (nebo ti, kteří jim s registrací pomáhají) informovaní SMS. Zájemci si pak volí termín první dávky, tu druhou jim systém přidělí automaticky. Vyšle k tomu pro jistotu hned dva e-maily o úspěšné rezervaci. Každý s jedním termínem.

Tím ale vylepšení nekončila, další jsou v plánu. Například jednou má být certifikát o provedeném očkování proti covidu-19 uložen v Portálu občana (který má mít od března i mobilní aplikaci).

Redakce Světa chytře kontaktovala NAKIT, který má v gesci rezervační systém, s dotazy ohledně dalšího rozvoje systému na rezervaci očkování. Reakci jsme bohužel neobdrželi.

Obejdeme to

Cílem státu je, aby celá prioritizace byla vedená v centrálním rezervačním systému navázaném na další registry, a byl tak kdykoliv dostupný seznam lidí, kteří na vakcínu čekají. Jenže centrální systém vedle chybějícího provázání na registry provázejí také technické problémy a náročnost registrace pro samotné lidi. Stát sice zřizuje ještě pomocné telefonní linky, ale i tady uživatelé narážejí na jejich dostupnost.

V půlce ledna takový stav nevydrželi například na Praze 3. Když centrální registrační systém nepřiděloval termíny pro očkování a na linku 1221 bylo obtížné se dovolat, ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady vyjednala radnice možnost pro seniory nad 80 let nechat se očkovat právě bez registrace v celostátním registračním systému.

Související článek

Raul Rikk: Digitalizovaný stát Estonsku pomohl ustát koronavirovou krizi

Jak se bránit obchodům, které podle kupeckých počtů vypadají výhodně, ale ve skutečnosti představují bezpečnostní riziko do budoucna? Proč je digitální společnost při zvládání koronavirové pandemie úspěšnější než ta tradičněji zaměřená? A do jaké míry mohou být riskantní elektronické volby? Více o tom říká Raul Rikk, který v Estonsku odpovídá za kybernetickou bezpečnost.

Podobně k tomu přistoupil také jihočeský hejtman Martin Kuba, který nechal zřídit krajské call centrum, kde – pokud se lidé dovolali – zaevidovali zájemce v příslušném věku s tím, že je sami přihlásí, jakmile najdou volný termín.

Pro informace na telefon, k doktorovi… nebo do Jednoty

Další kraje zřizovaly alespoň telefonní linky, na kterých poskytují konkrétnější informace postupu v daném kraji. Jak je jednoduchá pomoc v podobě telefonu bez veškerých databází aktuálně potřebná, ukazuje denní rekord Kraje Vysočina, jehož infolinku 21. prosince kontaktovalo 580 volajících, ačkoliv se v té době ještě neočkovalo.

A jako infolinka slouží i lékaři. „Většina se ptá, kdy budeme mít vakcínu my. Poptávka přijít ke svému praktikovi je velká,“ dodává předseda sdružení Petr Šonka. Doktoři nemají mnoho informací, které by pacientům mohli předat. „Pravidla se neustále mění a neexistuje oficiální kanál, který by informace k lékařům dodal. Pacienti přitom logicky očekávají, že u svého praktického lékaře najdou informace,“ uvádí Cyril Mucha a dodává, že se někteří pustili i do organizace informační kampaně napříč lékaři. „My máme 2x týdně webináře – jinak by lékaři byli odkázáni jen na média,“ popisuje.

Související článek

Pro digitalizaci je klíčové, aby lidé státu věřili, znělo na konferenci Digitální Česko

Tradiční konference, na které každý rok zaznívají od špiček české a evropské politiky vize digitální budoucnosti Česka, se letos jako spousta jiných akcí odehrála pouze v online podobě. Přenášeli jsme z ní kompletní videopřenos, přesto některé momenty stojí za bližší připomenutí.

Tam, kde nevytvořili infolinku, pracují alespoň na informační kampani. Hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová se rozhodla distribuovat informace přímo k občanům především starší generace. Využívá k tomu venkovské prodejny.

„Jsou to místa, na která jsou lidé zvyklí a důvěřují jim. Jedná se o družstevní prodejny, které v našem řídce osídleném kraji mají nezastupitelné poslání a považujeme je za důležitou součást služeb na venkově,“ uvedla hejtmanka s tím, že kraj vedle toho informace o problematice pravidelně aktualizuje na webu. „K občanům se však ty nejpodstatnější nyní dostanou i prostřednictvím letáků, které budou k dispozici v síti zhruba tří stovek prodejen. Důležitý je nyní především systém očkování v kraji a to, jak mají občané, zájemci o dobrovolné očkování, postupovat,“ vysvětluje hejtmanka.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama