foto: iStockphoto.com

Pomohou big data přežít turistickému průmyslu v Česku?

Stát chytřerozhovor 6 min čtení

O anonymizovaných datech o pohybu lidí se v poslední době mluví především v souvislosti s pandemii koronaviru. Pomoci ale mohu i jinak. Třeba v cestovním ruchu. Jak? K čemu slouží? A co z nich můžou samosprávy i podnikatelé vyčíst?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

O anonymizovaných datech o pohybu lidí se v poslední době mluví především v souvislosti s pandemii koronaviru. Pomoci ale mohu i jinak. Třeba v cestovním ruchu. Jak? K čemu slouží? A co z nich můžou samosprávy i podnikatelé vyčíst?

Související článek

Pokud data neumíte správně interpretovat, jsou vám k ničemu, říká expert na Big data z T-Mobile

V aktuální situaci se o údajích o pohybu lidí v poslední době hovoří daleko častěji než dřív. Poměrně velkou roli hrají i údaje od mobilních operátorů. Jak se sbírají? Jak je využít pro získání maxima správných informací, a přitom neprolomit jejich anonymitu? A proč je při interpretaci velkých dat důležitá etika?

Práce s big daty je dnes alfou a omegou každé zodpovědné samosprávy a instituce. Dlouhodobě se využívají pro plánování dopravních řešení, jako například rozšiřování páteřních komunikací, parkování a hromadné dopravy. Aktuálně je práce s big daty mobilních operátorů klíčová v sektoru, který teď v Česku zažívá černé časy – v cestovním ruchu. Jak v něm big data využít? A jak jsme na tom v jejich využívání v porovnání s ostatními zeměmi? Odpovědi zná expert na tuto oblast, Lukáš Kovárník z T-Mobile, který se big datům věnuje.

Lukáš Kovárník -

Brzy nastane čas dovolených. Ty se tentokrát budou podle všeho odehrávat hlavně v Česku. Pro zdejší podnikatele i obce to představuje nejen příležitost, ale také možnou zátěž. Mohou jim big data nějak pomoci?

Cestovní ruch je jedna z oblastí, kde jsou data nejen pro podnikatele skutečně cenná. V minulosti jsme dělali několik projektů zaměřených přímo na turistiku, například pro Českou centrálu cestovního ruchu nebo různé regionální agentury. Velmi časté jsou i projekty, které měří dopad reklamní kampaně na konkrétní oblasti – tedy jak se vlivem kampaně změnila návštěvnost nějakého místa a podobně… Takže odpověď zní ano, velká data se k takové přípravě rozhodně využít dají. A platí to i pro případné vyhodnocování finanční pomoci ze strany státu – dá se změřit, jaký mají různá podpůrná opatření dopad. Neumíme predikovat, ale měřit ano.

Nebylo by k predikci možné využít data z minulých let? Porovnat je se současným vývojem a na základě tohoto porovnání vydat nějaké doporučení?

Ze všeho nejdřív je dobré vědět, že naše práce naráží v téhle oblasti na značná omezení – mobilní operátor smí uchovávat surová data maximálně půl roku, pak je musí smazat. A další věc: každý projekt v minulosti měl konkrétní zadání pro nějaký účel, a pokud by srovnání mělo dávat smysl, museli bychom dnes sbírat data podle stejného klíče. Až pak by takový výzkum šel replikovat.

Související článek

Města duchů: Data ukazují, jak se ve světě zastavil život

Fotky prázdného Karlova mostu, Svatopeterského náměstí v Římě, benátských kanálů nebo barcelonské Rambly oběhly svět. Lidé jsou doma a chrání se před nákazou. Fotografie vypovídají o současné epidemii hodně. A data potvrzují propad po celém světě, nejen v turisticky oblíbených a fotogenických lokalitách. S několika výjimkami.

Čili kdyby se na nás obrátila třeba agentura Czech Tourism s žádostí o stejné měření, jaké jsme pro ně už dělali, tak to možné jistě je. Ale kdyby přišel někdo s otázkou, jaký cestovní ruch panoval v Dolní Lhotě u Kotěhůlek v roce 2010 a jak tam vypadá situace nyní, asi bychom ho zklamali.

No dobře, tak si zkusme představit, že si u vás chce objednat data nějaká lokální instituce, řekněme Lednicko-Valtický areál. Co jim dokážete nabídnout?

Třeba časové řady půl roku zpět. Nebo se můžeme podívat do historie, jestli jsme se nezabývali Jihomoravským krajem nebo přímo tím areálem. A pokud ano, můžeme na to nějak navázat.

Když zůstaneme u toho příkladu, lze z těch dat zjistit, zda turisté jedou dejme tomu napřed do Lednice a teprve pak do Valtic nebo naopak?

To je právě věc diskuse s klientem – musíme se předem domluvit, co je cílem výzkumu. Klienti chtějí často vědět, odkud k nim lidé přijíždějí, z jaké vzdálenosti, jak dlouho v dané lokalitě zůstávají, zda místo navštěvují v průběhu roku opakovaně a podobně. Při měření dokážeme odfiltrovat rezidenty i chataře, kteří nejsou pro cestovní ruch po ekonomické stránce příliš významní. Jsme také schopni vyhodnotit, jak se oblast v závislosti na ročním období vylidňuje nebo zaplňuje. Občas jsme schopni určit i pohlaví a věkovou kategorii turistů.

Jak přijdete na pohlaví?

Podle smlouvy na danou SIM kartu. Ta data už nejsou tak robustní jako přehled přes všechny uživatele sítě, ale pořád jde o dostatečně velký vzorek. Samozřejmě platí, že čím větší oblast, kde data sbíráme, tím větší máme šanci z nich vyčíst nějaké relevantní informace.

Dokážete působit i jako konzultanti, kdy klientovi poradíte, na co se zaměřit, nebo prostě jen uděláte, co starosta nebo šéf instituce řekne?

Obě dvě varianty jsou možné. Pokud si ovšem klient prosadí druhou možnost, většinou to končí průšvihem. Starostové nebo šéfové institucí totiž většinou nemají zkušenosti s interpretací dat a nevědí, co s nimi dělat. Kvalitní konzultační práce v počáteční fázi je naprosto klíčová, má-li mít projekt úspěch.

Související článek

Všechna data státu na jednom místě. eGovernment Cloud se spustí za dva roky

Pilotní provoz takzvaného eGovernment Cloudu, tedy úložiště, které by shromažďovalo všechna data veřejné správy, by podle ministra vnitra Jana Hamáčka mohl začít už v roce 2021.

Například agentura zabývající se cestovním ruchem v jednom krajském městě chtěla vědět, kolik lidí odjinud přijede na městské oslavy. My jsme zadání změřili a ukázalo se, že náměstí z pohledu zadání bylo téměř prázdné. Nicméně fakticky náměstí zaplněné lidmi opravdu bylo. Jenže při hlubší kontrole naměřených dat se pak se ukázalo, že to byli samí místní a skoro žádný návštěvník odjinud. Klient z toho byl zmatený a rozpačitý, říkal, že přece na náměstí byly davy lidí. Zato když se vyjasní účel měření už při zadání celého projektu, bývají výstupy velmi dobré a lépe se naplňují očekávání klientů.

S kým se naopak spolupracuje dobře?

Hlavně se zadavateli, kteří už se v sociodemografii trochu vyznají. A nemusí jít jen o práci s daty operátorů. Máme skvělé zkušenosti třeba s radnicí v Jihlavě nebo v Brně, kde pracují velmi erudovaní lidé a spolupráce s nimi byla vždy výborná.

V jakých dalších oblastech se big data operátorů dají využít?

To spektrum je relativně široké. Dnes se ukazuje, že jednou z takových oblastí je krizový management, nicméně tam je zapotřebí maximální penetrace, ideálně daná spojením všech operátorů v zemi. Pak je tu zlepšování fungování veřejné správy samospráv, plánování meziměstské hromadné dopravy nebo třeba taky nastavování čerpání finančních prostředků z fondů EU. A také plánování výstavby. Hodně se tu mluví o brownfieldech a greenfieldech a obecně o rozvoji měst a páteřní infrastruktury. Při takové debatě jsou informace o pohybech a migraci lidí hodně cenné.

Kolik takových projektů běželo nebo běží? Nemyslím ani tak absolutní číslo, spíš poměr vůči oblastem, ve kterých se vaše data používají nejčastěji tedy dopravě a turistice…

Je jich méně, děláme řádově desítky takových projektů ročně. Ovšem některé z nich už jsou poměrně rozsáhlé a do značné míry ukazují cestu do budoucna. Mezi ně patří třeba projekt vypsaný Institutem pro plánování a rozvoj hlavního města Prahy, který by měl během tří let dát možnost Praze nakupovat zpracovaná data od mobilních operátorů pro potřeby města. Zpracovaná data by pak měla v ideálním případě proudit přímo do platformy vlastněné městem a metropole si je pak bude dále využívat sama.

Související článek

Nápor na infolinky se zvýšil o třetinu. Na co se lidé ptají nejvíce?

Zákaz vycházení řadě z nás usnadňují mobilní telefony a internet, díky kterým jsme v kontaktu se svými blízkými. Už v prvních dnech omezeného vycházení vzrostl počet hovorů o více než 20 %. A od 16. března se naráz zvýšil i provoz na infolinkách. Co na nich lidé nejčastěji řeší? A jak operátoři zvýšený zájem lidí zvládají? Zeptali jsme se u největšího českého operátora T-Mobile.

Zkusil byste porovnat situaci v Česku a v dalších zemích, kde působí Deutsche Telekom?

Diskutoval jsem o tom s kolegy ze sesterských společností v jiných zemích, takové srovnání je důležité i pro ně. Podle mě jsme na tom velmi dobře. Povedlo se nám dobře nastavit spolupráci s akademickou sférou a teď jsme relativně daleko. Dnes už se zahraničními kolegy nejsem tak často v kontaktu, ale už před dvěma lety jsme oproti nim byli docela napřed, co se zkušeností týče.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama