Spoluzakladatel a šéf Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček. Foto: Neogenia

Mobilní rozhlas jde do světa. V Česku ho brzdí i snaha neurazit oponenta v zastupitelstvu

Města chytřerozhovor 7 a více min čtení

Měsíčně starostové měst a obcí přes platformu Mobilní rozhlas rozešlou něco mezi 1,2 a 1,5 milionu zpráv. A jen tomu, kdo je chce a potřebuje: například lidem, kterým během příštích dnů nepoteče voda. Těm, poblíž jejichž domu se bude opravovat silnice. Zájemcům o místní kulturní akce nebo lidem, kteří jsou ochotni pomoci s hledáním ztraceného psa. Nově se projekt, za kterým stojí kromě jiného i zastupitel Ondřej Švrček, rozrůstá za hranice Česka.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Měsíčně starostové měst a obcí přes platformu Mobilní rozhlas rozešlou něco mezi 1,2 a 1,5 milionu zpráv. A jen tomu, kdo je chce a potřebuje: například lidem, kterým během příštích dnů nepoteče voda. Těm, poblíž jejichž domu se bude opravovat silnice. Zájemcům o místní kulturní akce nebo lidem, kteří jsou ochotni pomoci s hledáním ztraceného psa. Nově se projekt, za kterým stojí kromě jiného i zastupitel Ondřej Švrček, rozrůstá za hranice Česka.

Související článek

Průzkum mezi Pražany: Třetině z nich už se nevyplatí mít vlastní auto

Více než třetině pražských řidičů se už nevyplatí cestovat po hlavním městě vlastním autem a využívají jej pouze mimo Prahu. Nejvíc jim vadí problémy s parkováním a vysoké náklady na provozování vlastního vozu. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro firmu Anytime.

Do Mobilního rozhlasu se v Česku přihlásilo už přes 530 samospráv, k nimž je registrovaných 250 000 uživatelů. V rámci propojené aplikace Zlepšeme Česko pak lidé v roce 2018 nahlásili víc než 10 000 podnětů samosprávám a jejich organizacím, které mají za úkol je řešit. Zmíněných až 1,5 milionu zpráv si uživatelé opravdu přečtou, jak Ondřej Švrček upozorňuje. Podle něj jde o něco úplně jiného, než když se informace někde vystaví a nikdo nedokáže říct, jestli se skutečně dostala tomu, kdo ji potřebuje nebo kdo by s ní měl pracovat. „To je rozdíl mezi chytrou a plošnou nebo prostě hloupou komunikací,“ dodává Švrček. To, co teď podle Švrčka Mobilní rozhlas posouvá na další úroveň, je nové webové rozhraní. Prostředí určené pro starosty a jiné správce, kteří zprávy či ankety spravují.

Kolikrát tak navštívíte konkrétní město, než lidé v něm vaše řešení začnou používat?

Větší města třeba i čtyřikrát. Než se vše připraví, odprezentuje, a to různým skupinám lidí, ajťákům, lidem z životního prostředí… V případě schválení pak probíhá příprava a zaškolování úředníků. Po městech a obcích nás jezdí asi šest interních a pět externích obchodníků plus já. Není to úplně triviální. Musíte systém umět odprezentovat konkrétním typům lidí.

Stáváte se tedy odborníkem na lidi?

Dalo by se říct, že ano, tedy v oblasti státní správy. Už mám takové ty typologie. Hodně zastupitelů a starostů jsou velmi schopní lidé. Nejčastěji se setkám s byrokratem. Těch je hodně typů. Obecně potřebuje všechno v tabulce, vše obhajitelné, procesně dokonalé. Aby měl rozhodnutí podložené, jakmile jej udělá.

Systém jsou schopni používat starostové i senioři, kteří s moderní technikou jinak bojují.

Pak jsou střelci, kteří jsou spíš na Slovensku. Těch jsem se bál. Postupně jsem si ale uvědomil, že to bude spíš výhoda. Střelecký přístup nesmírně urychluje procesy. Nemusíme se bavit o žabomyších, zástupných problémech. A sem tam potkám člověka, který je diktátor. Všechno ví, všechno zná, jeho řešení je nejlepší. S takovým člověkem se jedná složitě. Ale i s ním to jde. Už vím, že ho musím hodně chválit. Potřebuje slyšet, že to má vše zařízené výborně. A pak se můžeme dostat k tomu, co bychom k jeho řešení mohli přidat, možná ho dokonce celé změnit.

O expanzi na Slovensko i do dalších zemí jste mluvil už loni s tím, že se uskuteční do konce roku. Co vás zdrželo?

Ve skutečnosti celý ten ekosystém kolem mobilního rozhlasu není triviální projekt. Dřív jsem se věnoval systémům, kdy jsme měli jeden z největších slevových agregátorů v Česku, PPC systémy pro slevové portály, obrovskou SMS bránu a podobně. Ale když to srovnám, byla to jen desetina toho, co je dnes Mobilní rozhlas.

Představte si sociální síť, která má propojovat samosprávy, školy, školky, ale do budoucna třeba i firmy. Vývoj trval téměř pět let. Samozřejmě nám to pozdrželo i expanzní cíle. Řekli jsme si, že dokud nebudeme špičkoví v Česku a dokud samosprávy a občané nepochopí přínos konkrétně nás a přestanou nás házet do jednoho pytle s jednoduchými, základními aplikacemi, kterých je teď dost, do zahraničí nepůjdeme. Připravit systém z produktového hlediska bylo daleko těžší, než jsem si představoval. Po roce vývoje dokončujeme webovou platformu. Se zahraničím jsou provázány další programátorsko-lokalizační procesy.

Související článek

Demonstranti v Hongkongu ničí věže na rozpoznávání tváře a snaží se zmást kamery

Protivládní protesty v Hongkongu už trvají několik týdnů. Jejich součástí se stal i boj proti všudypřítomným policejním kamerám s technologií na rozpoznávání tváří, které dokáží zjistit identitu protestujících.

Takže teď máte systém perfektní?

Po pěti letech a ve spojení se spouštěním webového rozhraní jsem s tím opravdu spokojený. Jsem perfekcionista, málokdy jsem spokojený. Ale teď začínám být opravdu hrdý.

Původní myšlenka Mobilního rozhlasu – informovat občany třeba pomocí SMS – zní opravdu hodně triviálně...

Technologicky je to opravdu mnohem složitější, než se zdá. Jedna pětina ekosystému je komunikační modul. Její součástí je SMS brána. A jen ta je velmi složitá. Máme vlastní e-mailový portál, něco jako MailChimp, z každé SMS jde vyrobit hlasovou zprávu. A to je stále jen malá část. Vývoj nás stal desítky milionů. Jsou tam další subsystémy, například na hlášení podnětů, načítání dat a jejich odstranění při vyřešení podnětu. Máme systém na tvorbu anket, participativních rozpočtů a mnohé další. Zní to jednoduše, ale technologicky je to opravdu našlápnuté. Navíc je intuitivní.

Systém jsou schopni používat starostové i senioři, kteří s moderní technikou jinak bojují. Osobně stojím u každého návrhu. Studoval jsem informatiku a grafický design a právě rozhraní a design jsou pro mě oblasti opravdu důležité. Když teď ty stovky administrátorů rozešlou SMS, je to pro ně stále nehmatatelné. Když vstoupí do webového rozhraní, uvidí, co vše je s tím spojené. Projekt může znamenat obrovský rozdíl pro samosprávu. Lidé se můžou vyjádřit k dění, zapojit se přes aplikaci, hlásit podněty i chválit. A teď pracujeme na vizualizací přínosů i pro veřejnost.

Starostové řeší kanály, stavby chodníků, nejsou specialisté na komunikaci. Dělají spoustu užitečných věcí, ale vlastně to není vidět.

Jak se starostové na takový projekt vůbec tváří?

Přibývá starostů, kteří začínají chápat, že něco takového je nezbytná součást pro řízení samosprávy. Ještě před dvěma roky bych si tipnul, že to tak vnímal každý desátý. Dnes už je to skoro třetina.

Hodně za to můžou volby, nová generace, která vstoupila do komunální politiky. Právě volby ukázaly, že šanci uspět má ten, kdo má komunikaci opravdu zvládnutou. Komunikace vně jsou body pro zastupitele. Starostové řeší kanály, stavby chodníků, nejsou specialisté na komunikaci. Dělají spoustu užitečných věcí, ale vlastně to není vidět.

Obecně se starostové stále učí se systémy pracovat. Mnoho je dokázalo ukázkově využít. Třeba v obci Chrast v Pardubickém kraji bojuje starosta proti takzvaným šmejdům i prostřednictvím Mobilního rozhlasu. Nebo když se v této obci ztratil chlapeček, okamžitě se rozeslala SMS a do pár minut se osm lidí ozvalo, kam chlapec šel. Do dvanácti minut ho měli.

Související článek

Co se nám líbí? Dvanáct digitálních radostí Česka podle redaktorů Světa chytře

Co se nám v redakci Světa chytře líbí chytře digitálního? Co často používáme a pokaždé z toho máme radost? Žádné složité rozbory, čistě subjektivní dojem každého z nás. A tady máte výsledek.

Sám jsem zastupitel. Několikrát jsme třeba řešili nález psa. Kdybychom se jej měli ujmout, za každého zaplatíme tisíce. Takhle rozešleme informaci na sedm set registrovaných lidí, kteří se přihlásili k odběrů psí tematiky. Do pěti minut se nám ozývá buď přímo majitel, nebo někdo, kdo jej zná.

Co starostové zmiňují, že je na systému zajímá?

V poslední době ankety a participativní rozpočty. U anket je míra odpovědí asi třicet pět procent. Takže když ji pošleme na 3 000 lidí, přes 1 000 z nich ji vyplní. To je na aktuální poměry prakticky neuvěřitelné. Ankety jsou hodně populární, ale ozývají se i kvůli podnětům: hlášení závad nebo třeba aby mohli řešit vznikající černé skládky. To je daleko levnější než zbavit se velké skládky, což si uvědomují.

Vnímají i to, že jim chodí desítky nápadů a návrhů, které by normálně zastupitelé nedostali. Podněty lidí by se jako dosud pohybovaly v nějakém meziprostoru. A když už se k zastupitelům nějakým způsobem dostanou, tak tím, že jim to někdo vpálí veřejně na Facebook, kde to často roste do gigantických rozměrů. Většina lidí si dnes už nepůjde stěžovat na radnici. Ale jsou ochotni rychle něco vepsat přes mobil. A tady vzniká velký prostor pro moderního zastupitele, jak slyšet voliče.

Mobilní rozhlas nově nabídne i plně funkční webové rozhraní. Už tak nespoléhá jen na mobily a tablety. -

U nás například řešíme dva roky územní plán. Lidé to nevědí. Teď jsme dělali anketu o určité podobě hřiště, ale mnohem důležitější bylo, že jsme se dozvěděli, že 250 lidí, což bylo mimochodem víc, než kolik přišlo k eurovolbám, nám řeklo svoje aktuální potřeby. A mimo jiné i to, že je potřeba řešit územní plán.

Teď jednáte i se slovenskými samosprávami. Vnímáte rozdíly proti těm českým?

Ty rozdíly jsou velké. Tady je svázanost a byrokracie. Jednání trvají zbytečně dlouho. Proces schvalování trvá třeba tři měsíce. Když bych v soukromém sektoru přišel za firmou a nadchl manažera, mám mnohdy vyhráno po jedné návštěvě. U nás po jednání se starostou nastává proces interního prodeje, u kterého dochází ke kolapsu. Mnozí to z úst starosty nepochopí nebo nepřijmou. Nevím, jestli na Slovensku mají starostové jiné kompetence, ale rozhodně jsou přímější, flexibilnější a rychlejší. Výsledkem je i trochu lepší nálada v zavádění. Věřím, že se tam chytrá komunikace bude dát šířit rychleji než v Česku.

Související článek

Nastupuje nová síť Li-Fi. Internet díky ní poběží prostřednictvím světla. Stačí jen rozsvítit

Li-Fi. Ano, čtete správně a ne, není to ani překlep, ani neznalost autorky článku. Skutečně se jedná o Li-Fi. Podobnost se všeobecně známým termínem Wi-Fi ale není čistě náhodná. Naopak.

Čím si to vysvětlujete?

Jsou srdečnější. I když tam často nějaký systém mají, rychle si dokážou otevřeně říct, že můžou zkusit něco nového, co považují za lepší. V Česku je to mnohdy spíš s přístupem: my už něco máme a nechceme to měnit. Zdá se mi, že někdy se samosprávy bojí dělat změnu, aby nepřiznaly, že v minulosti udělaly něco špatně. Ale tak to přeci není. Technologie se rychle vyvíjí. Co přijaly dřív, mohlo být v tu dobu nejlepší, ale teď už překonané.

Od minulého období jste zastupitelem, pochopil jste díky tomu něco, čemu jste dřív nerozuměl?

Rozhodně. Zastupitelé toho řeší spousty a logicky na všechno nemůžou být odborníci. Pak ale vznikají plamenné debaty mezi lidmi, kteří ne nutně plně rozumí dané problematice. V patnácti lidech je malá šance se domluvit. Mnoho věcí se spíš pozdrží, než by se lidé mezi sebou rozhádali. Pochopil jsem, že toho obec řeší opravdu hodně. A že si kvůli tomu nemůžou zastupitelé uvědomit, že to, co řeší, je třeba taky komunikovat. Nezbývá na to čas ani kapacita. Když postavíte chodník, nestačí to dát na web. Ideální je to říct před stavbou, během ní i po jejím skončení. Ale přesně na to není čas.

Je potřeba nerozhádat si lidi v zastupitelstvu? Jak velkou roli hrají mezilidské vztahy?

Mnohdy se věci neposunou jen proto, aby se člověk z opozice, který má jiný názor nebo vazbu, neurazil. Může pak zase začít dělat obstrukce v jiném bodě hlasování. Domluvy jsou prakticky dominantně ovlivňovány mezilidskými vztahy. Proto taky mají výhodu firmy, které jsou na trhu delší dobu. Mají hlubší vztahy se starosty a samosprávami.

Mnohdy se věci neposunou jen proto, aby se člověk z opozice, který má jiný názor nebo vazbu, neurazil.

Zmiňoval jste, že budujete strukturu, kterou dřív nebo později budou muset používat všechny samosprávy. Myslíte konkrétně tu vaši?

Ne nutně. Ale přesně ten model, na kterém je moderní rozhlas postavený. Od velikosti padesát občanů až klidně po víc než sto tisíc. To bude maximálně do čtyř let. Pochopení této potřeby dramaticky vzrostlo. Kolektivní vědomí, že tu něco takového je, opravdu cítím.

S čím naopak narážíte?

S nepochopením dosahu našeho nástroje. Máme průměrně pětadvacetiprocentní pokrytí občanů. Hodně záleží na šikovnosti obce. A přitom například Česká televize má přinejlepším u večerních zpráv nebo finále StarDance sledovanost dva miliony lidí, což je dvacet procent populace. U aktivních voličů ale čísla vypadají zajímavěji – dostáváme se průměrně na 57 až 60 procent obyvatel města nebo obce.

Jakým způsobem se daří lidi k používání aplikace dovést?

Obvykle nám v obcích říkali, že lidé nemají zájem, ale faktem je, že k tomu je potřeba i marketing, a ten na zastupitelstvech logicky neumějí. Někdy třeba informaci o libovolném systému informačních SMS dali na web a uzavřeli to s tím, že se jim do něj nikdo nepřihlásil. Pokud ale opravdu chodíte mezi lidmi, devět z deseti lidí v aktivním věku se do takového systému přihlásit chce.

Proto děláme různé kampaně na sociálních sítích, točíme videa, zapojujeme školy, školky, lokální firmy. I pro velké zaměstnavatele je to výhoda. Když lidé vědí, kdy jsou velké uzavírky, jiné komplikace, ale i kultura, když se do místa můžou plynule dostat a zůstat v něm. Ideální by bylo, aby občané kdykoliv při návštěvě úřadu dostali z ruky do ruky přihlášku. To se ale neděje. Když papír necháte jen tak v místnosti, nikdo se nepřihlásí.

Související článek

„Smart city? V Řeporyjích to máme arci jináč,“ říká starosta Pavel Novotný. Elektromobil se mu ale líbí

Bývalý bulvární novinář Pavel Novotný je mediálně známá figura, kterou jedni milují, druzí nesnášejí. Fanoušků si ale v rodných Řeporyjích, okrajové pražské čtvrti, našel dost – zvolili ho totiž starostou. Promění osmatřicetiletý enfant terrible pražské ODS Řeporyje v chytrou městskou část i přes to, že má na stole dva papírové kalendáře?

Systém mají také v Řeporyjích, kde je poměrně svérázný starosta Pavel Novotný. S ním jste jednal přímo vy?

Ano, a moc se mi to líbilo. S ním jsem si připadal jak na Slovensku, protože přesvědčit ho mi trvalo asi patnáct minut. To bylo extrémně málo. V Řeporyjích pak celý proces trval dva měsíce, s jiným starostou by to byly třeba čtyři.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama