Foto: iStockphoto.com

Pravda, nebo lež? Otestujte se, jestli dokážete odlišit fake news a skutečnou zprávu

Trendy & tipyAktuality 3 min čtení

Mohou člověka vzdělání, věk nebo zkušenosti chránit před dezinformacemi, fámami, či městskými legendami? Schopnosti české populace odhalit nevěrohodnou informaci mapuje T-Mobile v testu „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Mohou člověka vzdělání, věk nebo zkušenosti chránit před dezinformacemi, fámami, či městskými legendami? Schopnosti české populace odhalit nevěrohodnou informaci mapuje T-Mobile v testu „Pravda, nebo lež? Realita, nebo fikce?“.

Související článek

Poslechněte si hlas egyptského kněze starého 3000 let. Promluvil díky 3D tisku

Britským vědcům se podařilo reprodukovat hlas kněze z prastarých Théb, pro které se dnes používá název Luxor. Použili k tomu 3D tisk. Ve své práci chtějí jít ještě dále a zjistit, jak kněz Nesyamun mluvil.

Projekt nazvaný Pravda, nebo lež běží na speciálních internetových stránkách do 24. února. Obsahuje dvanáct příběhů ve formě krátkých novinových článků, po jejichž přečtení mají lidé za úkol poznat, co je pravda a co lež. Některé texty jsou pravdivé, byť obtížně uvěřitelné, jiné zase vypadají důvěryhodně, a přitom jde o typické fake news.

Po ukončení testu organizátoři vyhodnotí, jak si vedly různé regiony, vzdělanostní, věkové a další skupiny. „Neočekáváme ale velké rozdíly. Jak jsme si ověřili loni na TEDxPrague, jehož jsme partnerem, vůči dezinformacím není nikdo z nás zcela imunní,“ říká Martina Kemrová, manažerka firemní komunikace T-Mobile.

Pilotního testu na podzimním TEDxPrague se zúčastnilo 171 lidí. I přes specifickou sociodemografickou skupinu s vyšším vzděláním a zájmem o dění kolem sebe nebyly výsledky úplně pozitivní. Třeba to, že varování Policie ČR před hrou Modrá velryba je nesmysl, protože taková hra neexistuje, správně uvedlo jen 38 procent účastníků. Stejně překvapivá byla víra ve smrt studenta Martina Šmída během 17. listopadu 1989. Polovina účastníků označila tuto legendu jako pravdivou.

Na výběru příběhů a celém projektu spolupracuje Petr Janeček z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy – etnolog, který se dlouhodobě zabývá vznikem a životem městských legend a fake news a stojí za úspěšnou sérií literárních sbírek městských legend pod názvem Černá sanitka. „Lidé věří nesmyslům od nepaměti. Je úplně jedno, jestli jde o jehly v sedačkách MHD, únosy lidí na orgány černou sanitkou, nebo o příběhy spojené se současností. Rozdíl je pouze v tom, jak se tyto městské legendy šíří,“ vysvětluje Petr Janeček.

„Chceme lidem ukázat, že stejně jako věřili alarmujícím nesmyslům v minulosti, děje se to i dnes. Jen se mění technologie a nepravdy se šíří rychleji a jsou mnohdy sofistikovanější. Navíc často míří na zvláště zranitelné skupiny, jako jsou děti nebo senioři,“ vysvětluje záměr testu Martina Kemrová.

Související článek

Soukromí s aplikacemi v mobilu je iluze. Nejsme anonymní tečky na mapě, ukázal projekt New York Times

Kde bydlíte? Kde pracujete? V kolik a kam vodíte svoje děti do školy, na kroužky? Kde jste byli minulý víkend v restauraci? Jak dlouho? A kdo tam byl s vámi? Otázky pro Velkého Bratra? Ale vůbec ne. Pro téměř libovolnou firmu stojící za vámi používanou aplikací otázky, na které snadno dokáže získat odpověď. Platí to pro vás i Arnolda Schwarzeneggera. Jak je to jednoduché, ukázal investigativní seriál deníku New York Times.

Na projektu spolupracuje také Josef Šlerka, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a vedoucí Studia nových médií na FF UK, který bude pomáhat interpretovat výsledky průzkumu. Test podporuje i web Manipulátoři.cz. Kromě informace o praktické schopnosti lidí poznat pravdu a lež test zároveň nabídne účastníkům zpětnou vazbu. Po každé odpovědi dostanou vysvětlení, jak je to doopravdy. Všichni mají navíc k dispozici desatero tipů, jak se pravdy dopídit, a jak rozpoznat znaky, které by mohly na manipulaci upozornit.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama