Foto: iStockphoto

Tovární byznys se mění. Přichází doba robotická

Firmy chytřetéma 4 min čtení

Lidí ochotných pracovat je málo. Už i Česko, které roky těžilo z levné pracovní síly, naplno začíná chápat, že část práce zkrátka musí přebrat roboti. Dokazují to přibývající továrny, kde už na roboty, často lépe řečeno koboty, vsadili. A potvrdil to třeba i poslední brněnský Mezinárodní strojírenský veletrh, kde se to jimi jen hemžilo. Roboti dokáží nahradit pracovníka u pásu nebo pohazovat těžkými nástroji. Jejich ruce ale už také začínají vidět.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Lidí ochotných pracovat je málo. Už i Česko, které roky těžilo z levné pracovní síly, naplno začíná chápat, že část práce zkrátka musí přebrat roboti. Dokazují to přibývající továrny, kde už na roboty, často lépe řečeno koboty, vsadili. A potvrdil to třeba i poslední brněnský Mezinárodní strojírenský veletrh, kde se to jimi jen hemžilo. Roboti dokáží nahradit pracovníka u pásu nebo pohazovat těžkými nástroji. Jejich ruce ale už také začínají vidět.

Související článek

Vánoční horečka vrcholí a sklady najímají další a další roboty. Pomůže to?

Prodej obslužných robotů ve vnitropodnikové logistice letos podle zprávy World Robotics Report 2018 vzroste o 66 procent na 115 000 zařízení. Loni se poptávka po automaticky řízených vozidlech a autonomních mobilních robotech v logistických provozech zvýšila o 162 procent na 69 000. Do logistiky přitom mířilo 63 procent všech obslužných robotů využívaných v průmyslových odvětvích.

Strojírenský veletrh v Brně je sice dávno minulostí, ale byl skvělou praktickou ukázkou toho, že jsou dávno pryč doby, kdy se na strojírenském veletrhu vystavovaly soustruhy, tkalcovské stavy, kombajny nebo první počítače. Celý průmysl podstupuje prudkou robotizaci, a kdo ještě nemá ve výrobní hale aspoň jednu robotickou ruku, měl by to rychle změnit. Brzy by této absence mohl litovat.

Jedna i dvě neživé ruce

Většinu robotického trhu, a platí to i pro Česko, ovládají dvě společnosti. Jednou je firma ABB s robotem YuMi, jehož nedávno představila v inovované verzi s jednou rukou. Možná se právě tím chtěla přiblížit svému velkému konkurentovi, firmě Universal Robots, která s jednorukými roboty slaví velké úspěchy.

K řadě úkolů potřebujete dvě ruce, ale ne vždy máte místo pro nasazení dvou robotů. -

Firmy po robotovi často nechtějí žádné složité úkoly, tudíž je jedna ruka v pohodě zvládne. Navíc výrobní linky jsou dimenzované na rychlost práce člověka, takže urychlení, které by přinesl dvouruký robot, by znamenalo nutnou přestavbu linky. A to samozřejmě představuje vysoké náklady. Pokud se vyskytne úkol, kdy jsou potřeba dvě ruce, výrobce místo jednorukého stroje jednoduše nasadí robota se dvěma práceschopnými končetinami.

Související článek

Vyjměte robota z člověka. Technologie nás zbavuje otrocké práce

Jsou roboti těmi, kdo nám práci berou, nebo je máme vítat, protože díky nim ubude rutinní otrocké práce? Lukáš Řeha, provozní ředitel startupu Techstra, který se zabývá využitím technologie robotické automatizace procesů, tvrdí, že roboti nám pomáhají a že jsou zákonitým dalším krokem ve vývoji. Jak to vypadá konkrétně?

Proč robot vypadá jako ruka?

Jak YuMi od ABB, tak ruka od Universal Robots mají společnou jednu věc. Výrobci se nesnaží konstruovat humanoidního robota, který by vypadal jako člověk a nahradil jakoukoliv lidskou práci. Cílem vývojářů bylo navrhnout ruku, která zabere asi tolik místa jako člověk, unese asi tolik jako člověk a dosáhne asi tak daleko jako člověk. Takového robota můžete postavit místo lidského zaměstnance bez potřeby linku přebudovat. Jediným problémem zůstává bezpečnost. Kovová ruka pohybující se po nastavené trase dokáže snadno ublížit, a proto je potřeba například světelnými závorami zajistit, že se zastaví, pokud jí do dráhy vstoupí člověk.

Vozítko volá robota

Firma Universal Robots nedávno koupila výrobce autonomních vozítek MIR. Toto spojení není nic překvapivého – robot manipuluje s výrobky na páse, vozítko mu doručuje potřebné součástky nebo odváží hotové výrobky. Je tedy docela pravděpodobné, že se brzy dočkáme úzké spolupráce mezi kolaborativními roboty Universal Robots a vozítky MIR. Zatím je jejich spolupráci potřeba naprogramovat externě.

AGV vozítko MIR může samostatně zásobovat roboty materiálem -

Roboti ABB a Universal Robots tedy dominují. Proto k nim řada firem, a to i českých, vyvíjí doplňkové úchopové mechanismy, řídicí systémy a kamery pro strojové vidění. Právě robot s kamerou byl letos v Brně velký hit. Kamera je totiž samozřejmě inteligentní a robot pak od programátora může dostat jednoduchý příkaz, že má rozpoznat předmět a uchopit ho. O podrobnosti, jak to robot udělá, se programátor nemusí starat, což je při vývoji průmyslových aplikací velká výhoda.

Související článek

Ve frenštátské továrně Continental sází na nástup robotů. Někteří mají i jména

Ve Frenštátě pod Radhoštěm se čtvrt století vyrábí elektronika do automobilů. Poslední rok tam třem tisícovkám zaměstnanců pomáhají tři desítky kolaborativních robotů a dvě automatická vozítka pojmenovaná Ruda a Jana. Další neživí pracovníci kvůli nedostatku pracovních sil navíc brzy přibudou.

Stäubli mění formy

Kromě relativně malých kolaborativních robotů určených k zapojení do stávajících výrobních linek se samozřejmě objevují i mnohem větší chytré stroje, které musejí pracovat odděleně od lidských zaměstnanců. Do této kategorie spadají velké „potvory“, které si dokáží pohazovat půlkou automobilu stejně snadno jako člověk krabičkou zápalek.

A i takoví roboti mají v průmyslové výrobě své nezastupitelné místo. Často jsou například nedílnou součástí větších strojů. Jedním z jejich výrobců je i firma Stäubli, jejíž šestiosý robot na podzim na brněnském výstavišti spolupracoval se vstřikolisem. Dokázal z něj vyjmout hotové výrobky nebo vyměnit formu až uchvacující rychlostí. Kolejové vozítko stejné firmy pak výrobky odváželo do skladu nebo přiváželo formu k výměně.

Velký průmyslový robot funguje jako nedílná součást vstřikovacího lisu -

Velcí roboti se nemusejí vejít na místo, kde dřív stál lidský zaměstnanec. Počítá se totiž s tím, že jim bude přizpůsoben celý proces výroby. To s sebou ale nese vyšší nároky na zabezpečení. Vzhledem k výrazně většímu riziku, když vás zraní kolos o váze několika metráků, který se pohybuje vysokou rychlostí, jsou velcí roboti většinou v oddělených částech továrny a živí kolegové k nim nemají vůbec přístup, pokud nejsou roboti bezpečně vypnuti.

Související článek

Roman Yampolskiy: Umělá inteligence má sílu ovlivňovat armádu i státní ekonomiku

Kdo bude v příštích letech vládnout světu moderních technologií – západní svět, nebo Čína? Má v této oblasti smysl dbát na morální hlediska, nebo rozhoduje jen efektivita? V čem umělá inteligence dokáže zlepšit svět, a jaké hrozby s sebou naopak přináší? Ideální člověk na rozhovor na tato témata je americký vědec lotyšského původu Roman Yampolskiy, jeden z největších světových odborníků na umělou inteligenci.

Co nás čeká a nemine?

Trend blízké budoucnosti je jasný – ještě větší rozšíření robotů. V rámci továrny budoucnosti roboti nejdříve nahrazují lidi v poměru jedna ku jedné. Zabírají proto stejné místo a plní stejné úkoly. V druhé fázi se stávají nedílnou součástí izolovaných výrobních buněk, ze kterých je možné celou továrnu postavit. Dalším výrazným trendem je robotické vidění a aplikační řešení pro snazší nasazování robotů do všech částí výroby. Důraz se zatím klade hlavně na malé kolaborativní roboty, ke kterým se dá sehnat v podstatě jakýkoliv specializovaný úchop.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama