ilustrační foto: shutterstock

Karel Rejthar: Škola, které na IT vybavení záleží, si vždycky cestu najde

Stát chytřerozhovor 7 a více min čtení

Na nenápadné střední škole v Klatovech vznikla webová aplikace srovnávající počítačovou výbavu v jednotlivých školních zařízeních. Zatím funguje jen v Plzeňském kraji, ale sbírá ocenění i uznání a patrně se brzy rozšíří i do dalších regionů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na nenápadné střední škole v Klatovech vznikla webová aplikace srovnávající počítačovou výbavu v jednotlivých školních zařízeních. Zatím funguje jen v Plzeňském kraji, ale sbírá ocenění i uznání a patrně se brzy rozšíří i do dalších regionů.

Distanční výuka, digitální vzdělávání, e-škola. Tyhle termíny patřily v uplynulém roce k nejpoužívanějším – aby také ne, když nám koronavirová pandemie od základu předělala školskou praxi. Jenže to má celé jeden vleklý problém – aby tyhle moderní způsoby výuky fungovaly, musí být na ně škola vybavená vhodnou technikou. A to bývá často problém, především v odlehlejších oblastech.

Související článek

Dálková výuka pod palbou hackerů. Útoků přibylo o šedesát procent

Distanční výuka na školách se stává stále častějším terčem kybernetických útoků. Populární videokonferenční online platformy, které školy využívají pro vyučování na dálku, přitahují pozornost útočníků. Od července do prosince 2020 se podle dat společnosti Kaspersky potýkalo s různými druhy útoků na výukové platformy 270 171 uživatelů, což představuje nárůst o 60 % ve srovnání s prvním pololetím loňského roku.

Ještě větší problém je, že o technické vybavenosti škol chybí na centrální úrovni data. Jak u nás ovšem bývá v poslední době dobrým zvykem, kde nefunguje stát, nastupují soukromé iniciativy – třeba ta, kterou už pár let provozuje klatovský středoškolský učitel Karel Rejthar. Se svými studenty dal dohromady jednoduchou webovou aplikaci, z níž lze získat přehled o IT výbavě všech středních a vyšších škol v Plzeňském kraji. Na jedno kliknutí zjistíte, kolik má která škola stolních počítačů a notebooků, zda má vlastní Wi-Fi, zda studenti mohou při výuce používat vlastní zařízení a podobně. Cenný nástroj pro statistiky a zároveň účinný motivační prvek si získal zaslouženou pozornost a také cenu v soutěži Společně otevíráme data, kterou vyhlašuje Nadace OSF.

Jak jste se k práci na přehledu IT výbavy na školách v kraji dostal?

Učím na Střední škole zemědělské a potravinářské v Klatovech a jeden z mých předmětů se jmenuje datová analýza. V něm už pět let učím základy vizualizací a grafického zobrazení dat pomocí nástroje Microsoft Power BI. Zpočátku jsme se věnovali jednodušším úkolům, třeba jsme udělali přehled telefonních budek na Klatovsku nebo vizualizaci demografických dat v našem okrese, která jsme dostali od Českého statistického úřadu. V roce 2017 jsme v rámci celého Plzeňského kraje pořídili vizualizaci výsledků parlamentních voleb a ta nám vynesla první ocenění. V té době ještě podrobné vizualizace moc nedělaly ani velké portály typu Seznam.

Související článek

Kraje potřebovaly data od státu, ten jim je nechtěl dát. Zasáhnout musel spolek na podporu autistů

Spolku Děti úplňku se podařilo dát dohromady mapu obsahující informace o lidech s diagnostikovaným autismem. Jednoduše vypadající projekt Mapa autismu je ve skutečnosti malým zázrakem. Vyžádal si měsíce příprav a složité vyjednávání se státem.

Jak se zmíněná ocenění projevila?

Naše vizualizace začala přebírat regionální televizní stanice z klatovského okresu. Od té doby s ní spolupracujeme při každých volbách. Zní to možná jako maličkost, ale pro žáky z provinční střední školy je docela velká odměna a motivace, když svou práci vidí na televizní obrazovce v hlavních zprávách dne.

To nepochybně. Pojďme ale k té současné oceněné aplikaci – jak vás napadlo zmapovat zrovna vybavenost škol v kraji digitální technikou?

Na počátku tohohle projektu byla zakázka od Krajského úřadu v Plzni, kde se o naší práci už mezitím rovněž dozvěděli. V březnu 2020, když udeřila první vlna koronaviru, nás odkázali na otevřené datové sady o vybavení škol a požádali nás, jestli bychom jim nemohli dát nějakou obecně přístupnou a srozumitelnou formu. Nakonec jsme to udělali ve dvojici s tehdejším studentem naší školy Pavlem Valentou.

Z tabulky ve vaší aplikaci je vidět, že jsou ve výbavě škol opravdu velké rozdíly. Jak na přehledně zveřejněné údaje vedení škol reagovalo?

My jsme ze začátku neumožnili řadit školy podle vybavenosti do žebříčků právě proto, aby to v některých ředitelích nebudilo nepříjemné pocity – tuhle funkci jsme přidali až kvůli soutěži Společně otevíráme data. Takže v té první jarní fázi nebyly rozdíly mezi nejlépe a nejhůře vybavenými školami na první pohled tak patrné. Možná i to bylo důvodem, proč jsme zpětnou vazbu od škol moc nedostávali. Reagovali hlavně lidé z krajského úřadu a ti byli vesměs velmi spokojení, protože měli v ruce šikovný podklad pro jednání se školami a mohli pro ně něco užitečného udělat. Do té doby data brali jako podklad pro statistiku, kterou jednou ročně pošlou někam výš, ale nikdo je nikdy jinak nepoužil. Najednou je mohli využít v praxi.

Související článek

Český startup pomáhá zaměstnancům řešit šikanu v práci

Začali před třemi lety se systémem, který pomáhal školám řešit šikanu. Slibně rozjetý byznys zastavilo plošné zavírání škol, ale brněnský startup se nenechal odradit. Službu Nenech to být přetvořil pro firemní použití a sklízí první úspěchy.

Jsou podle vás školy v kraji vybavené informační technikou dostatečně, nebo máte pocit, že by to mělo být lepší?

Řeknu to trochu diplomaticky: když dáme dohromady vybavenost škol a programy, které na úrovni regionu či státu běží, je jasné, že pokud škola dostatečnou výbavu nemá, určitě má možnost se k ní dostat. Pokud chce – a v tom je problém. Protože existuje řada škol, kde to vedení očividně moc nezajímá, výbavu mají mizernou, ale zároveň nejsou zapojení v žádném projektu, který by jim pomohl situaci zlepšit. Ale určitě se to zlepšuje.

Když se škola zajímá, k efektivní pomoci od státu nebo kraje se dostane?

Určitě! S tím máme jako škola přímé zkušenosti – a to patříme k těm lépe vybaveným. Když jsme se zapojili do probíhajících programů, ať už vypsaných krajským úřadem nebo ministerstvem, dostali jsme se do situace, v níž jsme mohli dokonce půjčovat notebook domů studentům, kteří neměli vlastní.

Vybavenost škol moderní technologií sledujete dlouhodobě. Do jaké míry se na ní projevila koronavirová krize?

Zase záleží na tom, do jaké míry v tom školy byly aktivní. Co se té naší týče, opravdu si nemůžu stěžovat – samozřejmě nechci, aby to vypadalo, že se mi současná situace líbí, ale když krize vypukla, za čtrnáct dní se nám povedlo sehnat a reálně začít používat tolik výbavy, že by nám to jindy trvalo pět let. Třeba Microsoft Teams jsme měli hned po vypuknutí epidemie nasazené v 80 procentech výuky. A úplně stejně na tom mohli být i jinde. Viděl jsem na vlastní oči spoustu příkladů skvělé praxe, protože jsem jako konzultant jezdil od jedné školy k druhé, nejen u nás v regionu, ale také třeba v severních Čechách. Objezdil jsem několik desítek škol. Kdo chtěl, mohl se vybavit velmi rychle.

Související článek

Internet pro děti od T-Mobile pomohl i žákyni z chomutovské základky

Když se v polovině října znovu zavřely všechny školy, znamenalo to pro spoustu rodin problém. Jak zajistit, aby se jejich školou povinné dítě účastnilo školní výuky? Pomoc od operátora T-Mobile, adresovaná školákům bez připojení k internetu, vytáhla trn z paty mnohým rodičům. Pomohl třeba žákyni v Chomutově, která teď kvůli připojení k výuce nemusí dennodenně cestovat za příbuznými.

Vy přitom vzhledem ke svému zaměření nejste škola, která by měla využívání IT takříkajíc v genech…

Praxe ukázala, že s tím zaměření kupodivu moc nesouvisí. Nechci jmenovat, ale některé z těch škol, které se naopak k výbavě postavily velmi laxně a přesunuly do funkční online podoby jen minimum předmětů, jsou právě na IT specializované, i když to samozřejmě zní absurdně.

Když se člověk dívá do vaší aplikace, neujde mu, že vybavenost některých škol v kraji je opravdu tristní. To se ty školy opravdu o digitální technologie nezajímají ani v situaci, kdy jinak prostě učit nejde?

Takhle bych to neřekl – aspoň nějaký zájem jeví všechny školy bez výjimky, protože zkrátka nemohou jinak. Výrazně k tomu přispívá i tlak veřejnosti, protože těch zpráv o učitelích, kteří celou epidemii údajně pojali jako jednu dlouhou dovolenou, je na internetu spousta a rozhodně nepůsobí dobře. A mnohé z nich byly minimálně v té první fázi oprávněné – vůbec se nedivím rodičům, že byli naštvaní, když viděli, jak pokusy o distanční výuku vinou školy nefungují. Takže nějaká změna nastala určitě všude, protože byla nutná – online učit se prostě musí.

Ono to ale místy není zrovna jednoduché – běžná teoretická látka se dá odpřednášet bez problémů, ale co třeba s praktickou výukou?

Ale i to jde! My třeba máme na škole předmět pekařství a cukrářství, což je ryzí praxe. A naše paní mistrové k nové situaci přistoupily skvěle, začaly točit videa a kvalita výuky v zásadě vůbec neklesla. Když se chce, vždycky to nějak uděláte. Jen k tomu nesmíte přistoupit tak, že dětem pošlete ofocenou učebnici s příkazem, aby si nastudovaly strany 150 až 170 – tomu se online výuka opravdu říkat nedá. Učím matematiku a zažil jsem situaci, kdy učitelka měla pocit, že se tímhle způsobem deváťáci dokážou naučit goniometrické funkce. Možná by to nějaký génius bez výkladu a opakovaného vysvětlování zvládl, ale normální mladý člověk rozhodně ne, a vážně se na ně kvůli tomu nemůžeme zlobit. To je naše práce, jinak bychom coby učitelé nebyli zapotřebí.

Související článek

Místo pro přednášky, zóna pro hráče a 3D tisk. Otevírá se Magenta Experience Center

T-Mobile otevírá Magenta Experience Center – zcela unikátní, inovativní prostor plný inspirace, zábavy a edukace. Na ploše přes 800 metrů čtverečních v nákupním centru Arkády Pankrác nabízí T-Mobile nejen místo na coworking, herní zónu, podcastové studio či představení chytré domácnosti, ale i edukační a konferenční prostory s každodenním programem i možností uspořádat vlastní firemní akce.

Hodláte na základě zmiňované zpětné vazby svou aplikaci nadále nějak rozvíjet, nebo máte pocit, že je hotová, a budete se věnovat něčemu jinému?

V podstatě je hotová, ale vypadá to, že o ni bude zájem i v dalších krajích, takže musíme přidělat ještě jeden filtr na výběr regionu. To už tolik práce nebude. A pokud bude čas a energie, možná zapracujeme i na grafickém designu, aby aplikace vypadala lépe na pohled. Tam je nám jasné, že máme trochu rezervy.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama