Ilustrační foto: iStockphoto.com

Krajina se připravuje na dobu po roce 2030. Pokusným králíkem je okolí prezidentských Lán

Stát chytřetéma 6 min čtení

Jmenuje se Amálie a stále větší část Česka čeká, že od ní získá rady, jak a co sázet, jak zavlažovat a celkově se připravit na měnící se klima. Amálie je krajina na Rakovnicku poblíž známých Lán. A to velmi specifická: leží ve srážkovém stínu, takže třeba loni tu napršelo něco přes 300 milimetrů srážek, což je zhruba třetina toho, co jinde v Česku. Přesto se tu teď má plodinám dařit lépe. Díky chytrým řešením.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Jmenuje se Amálie a stále větší část Česka čeká, že od ní získá rady, jak a co sázet, jak zavlažovat a celkově se připravit na měnící se klima. Amálie je krajina na Rakovnicku poblíž známých Lán. A to velmi specifická: leží ve srážkovém stínu, takže třeba loni tu napršelo něco přes 300 milimetrů srážek, což je zhruba třetina toho, co jinde v Česku. Přesto se tu teď má plodinám dařit lépe. Díky chytrým řešením.

Související článek

Chytrá silnice řekne, že za vámi spěchá sanitka a auta před vámi prudce brzdí

Způsobů, jak během cesty zjistit, co se děje na silnici, je několik. Posloužit může dopravní zpravodajství v rádiu i aplikace v mobilu typu Waze či Google Maps. Jedna taková služba už by ale zanedlouho měla čnít nad těmi ostatními. A to dokonce o mnoho pomyslných pater výš. Je to evropský projekt C-Roads – chytré silnice, díky kterému řidiči dostanou přesné a rychlé informace o tom, co se děje kolem nich.

Pět set hektarů v kopcovitém terénu ve Středočeském kraji představuje pro vědce ideální pokusnou laboratoř, kde cesta k dosažení cíle vede kombinací správně zvolených polí, nových mokřadů a nádrží. A to vše ve spojení s množstvím chytré online techniky.

Výsledkem ale nemá být jen řešení sucha. Má jím být celkově zdravá krajina. I když totiž zaprší, zdevastovaná půda nedokáže vodu vsáknout. A když po ní voda jen stéká, aniž by se dostala do hlubších vrstev, odčerpává živiny. Taková půda pak dlouhodobě neustojí klimatické změny. Proto ji odborníci připravují na podmínky, které budou podle odhadů běžné v celém Česku v roce 2030. Amálie je první takový projekt, ke kterému se mají připojovat další v různých regionech republiky. Jedním z nich je možná překvapivě i Praha 2, která ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou spustila chytrá opatření v Havlíčkových sadech.

Chytrá krajina – to je krajina, při jejímž návrhu a obhospodařování se postupovalo chytře, přemýšlelo v dlouhodobém horizontu. A data jsou v tomto důležitý hlas do diskuze. Terénní úpravy a digitální obhospodařování tak jdou ruku v ruce. Už teď vidíme, že právě datové údaje ze sond a čidel často vedou zemědělce k tomu, aby přijímali potřebná opatření v terénu,“ popisuje Lukáš Musil, expert na digitalizaci zemědělství a obchodní ředitel společnosti Agdata.cz, která českým zemědělcům poskytuje chytrou správu podniků a farem.

Související článek

Chytří králové polí. Dokáží si naplánovat cestu i zavolat o pomoc

Jejich majitelé za ně zaplatí klidně tolik, kolik stojí nové Ferrari. A vlastně to Ferrari jsou. Ferrari českých polí. Jen se s nimi nelámou rychlostní rekordy a obvykle neparkují v klimatizovaných garážích. Na druhou stranu v sobě dnešní traktory a kombajny mají tolik chytré techniky, že kdybyste je před pár desítkami let ukázali v NASA, kabinu s technikou by přidělali na raketu a poslali by je dobývat Měsíc.

Inspirací je Izrael

Právě chytré technologie totiž můžou zásadně změnit celý proces pěstování i hospodaření s vodou. Důkazem je Izrael – země, která s nedostatkem vody bojuje od svého vzniku, je proslulá svým efektivním zemědělstvím i tím, že vodu vyváží do okolních států. Právě tento stát přišel se zaléváním po kapkách přímo k rostlinám, které se ukázalo jako nejefektivnější.

Zatímco v Česku se dosud přísuny vody až tak řešit nemusely, díky Centru pro vodu, půdu a krajinu (CVPK) i projektům České zemědělské univerzity se teď vědci spojili s izraelským Volcani Center, kde moderní technologie využívají. Tam se mají tuzemští odborníci podívat ještě letos. Volcani Center funguje už od roku 1921 a povedlo se natolik, že se předloni stalo laureátem ceny organizace UNESCO pro výzkum.

Znalosti se přitom budou rozšiřovat i v tuzemsku. Díky Amálii odborníci navazují spolupráci třeba se Středočeským či Pardubickým krajem a zmíněnou Prahou 2, která podepsala s Českou zemědělskou univerzitou dohodu o spolupráci v oblasti adaptace na klimatické změny měst. Moderní technologie vyvíjené pro zemědělství se tak dostávají i do prostředí měst.

„Inovativnost projektu spočívá ve vybudování řídicího systému zavlažování, který bude napojen na soustavu čidel a bude využívat i meteorologické údaje a jejich predikci. Zavlažování tak bude probíhat jen v případě, že to bude skutečně potřeba. Pracovníci městské části, kteří mají správu parku na starosti, budou moci vzdáleně sledovat aktuální stav mikroklimatu v parku,“ vysvětluje Jan Recman, zastupitel Prahy 2 odpovědný za energetiku.

Související článek

„Umělá inteligence vyčistí trh, zruší neefektivní práci,“ říká Michal Pěchouček, špička české kybernetiky

Možná si to nepřipouštíme, ale umělá inteligence námi manipuluje prakticky denně. Doporučuje nám, co si koupit, jaké číst zprávy, jak si vytvořit názor, doporučuje nám, koho volit. „Může vámi dobře manipulovat, když toho o vás hodně ví. Když toho moc neví, může s vámi manipulovat asi tak jako billboard u dálnice,“ říká Michal Pěchouček, kybernetik a patrně jeden z nejrespektovanějších odborníků na umělou inteligenci v Česku.

„Jde nám zejména o to, zachytit vodu co nejblíže místu, kam dopadne. Krajina musí být schopná vláhu nejen zadržet, ale i akumulovat,“ doplňuje Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity a zároveň hlavní koordinátor Centra pro vodu, půdu a krajinu.

„Technologie jako takové nám pak umožňují mnohem lépe pochopit, jak správně hospodařit. I proto se digitalizovanému zemědělství s využitím dalších moderních technologií říká zemědělství precizní – efektivní, přesné, úsporné,“ doplňuje Lukáš Musil. Podle něj přitom čeští farmáři nemají velký problém s jeho zaváděním. „Problém je však ten, že zemědělec si pro takové technologie musí vytvořit zcela novou kolonku v rozpočtu. Tedy obhájit si, že bude investovat desítky tisíc do věcí, které doposud nevyužíval a často z jeho pohledu ani nepotřeboval. Část lidí je předem skeptická už jen z toho důvodu, že se spálila při nákupu moderních strojů, jejichž pokročilé systémy jim byly díky chybějící vazbě na centrální digitální systém de facto k ničemu,“ říká Musil. Jakmile ale podle něj začne farmář přemýšlet digitálně, technologiím už nic nestojí v cestě.

Chytré obojky pro dobytek i mikroroboti

Robotizace zemědělství je nepochybná. Firmy vyvíjejí zařízení pro zjišťování vlhkosti, teploty i růstu rostlin, drony jsou podobné údaje schopné zjišťovat multispektrálními kamerami (ty vyvíjí například Výzkumný ústav zemědělské techniky či Aliance pro bezpilotní letecký průmysl). Jinde se snaží přijít se samořiditelným traktorem nebo speciálními obojky připojenými na internet, které by sledovaly zdravotní stav hospodářských zvířat.

Některé další projekty mají zatím k realizaci daleko, slibují však technologickou změnu toho, jak k půdě možná jednou budeme přistupovat. Na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vyvinuli jeden takový v projektu Pokročilí Funkční Nanoroboti vedeném Martinem Pumerou, který patří mezi nejcitovanější chemiky světa. Přišli s řešením, které je schopné například zkrátit likvidaci ekologické zátěže v krajině nebo třeba zamoření pesticidy na zlomek původní doby.

Pracuje s mikro a nanoroboty, kteří se díky palivu ze svého okolí neustále pohybují. Díky tomu se dokážou dostat do potřebných vrstev půdy a vyčistit ji v rekordním čase. „Jde o to, jak chytře modifikujete tělo robotů, aby nesli chemikálii nebo něco, co rozkládá jed či pesticid,“ naznačuje vědec centra Filip Novotný.

Související článek

Co se nám líbí? Dvanáct digitálních radostí Česka podle redaktorů Světa chytře

Co se nám v redakci Světa chytře líbí chytře digitálního? Co často používáme a pokaždé z toho máme radost? Žádné složité rozbory, čistě subjektivní dojem každého z nás. A tady máte výsledek.

Toto i další projekty spadají pod takzvaný základní výzkum. Vědci zastaví tam, kde si potvrdí, že koncept funguje, a publikují jej v odborném časopise. Jestli jej přebere jiná sféra a dovede do zdárného uplatnění v praxi, záleží už na jiných. Pokud by se dnes například právě nano a mikroroboti někomu zalíbili, komerční produkt by mohl vzniknout třeba až za pět let.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama