foto: iStockphoto.com

Je čínský high-tech boj s koronavirem jen Potěmkinovou vesnicí?

Stát chytřekomentář 7 a více min čtení

Řízení společnosti s pomocí moderních nástrojů se v Číně intenzivně rozšiřuje. Digitální experimenty a technologický pokrok země často šokují západní média. Nejinak tomu je i během koronavirové epidemie. Jde ale o skutečný pokrok, nebo jen o povedené PR?

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Řízení společnosti s pomocí moderních nástrojů se v Číně intenzivně rozšiřuje. Digitální experimenty a technologický pokrok země často šokují západní média. Nejinak tomu je i během koronavirové epidemie. Jde ale o skutečný pokrok, nebo jen o povedené PR?

Související článek

Izrael bojuje s koronavirem prostředky tajné služby. Nakažené a jejich kontakty vystopuje díky mobilním datům

Uzavírání hranic, omezování pohybu, rušení letů i karanténa pro všechny právě příchozí – obvyklé kroky vlád k omezení šíření nákazy koronavirem přebil Izrael technologickou kartou. Původně protiteroristický projekt izraelské tajné služby má teď pomoct najít tamní nakažené a rovněž vystopovat všechny, se kterými přišli do styku.

Kromě cenzury, která ve vztahu k šíření viru funguje minimálně od loňského prosince, využívá Čína pro kontrolu veřejného mínění i nové technologické nástroje. Například aplikaci, která určuje, zda se můžete svobodně pohybovat, nebo hlídky dronů nahánějící obyvatele do jejich domovů. U mnoha z těchto high-tech řešení však není jasné, zda jsou skutečně využívána tak plošně, jak strana uvádí, a zda jsou vůbec efektivní. Kvůli drsné cenzuře a silné propagandě se to nejspíš s určitostí nedozvíme nikdy.

Problém, o němž nikdo neví, neexistuje

Stále více důkazů potvrzuje, že čínské úřady o nákaze virem věděly už na začátku prosince. Když se však 30. prosince o koronaviru bavili wuchanští doktoři ve skupině na sociální síti WeChat, osm z nich bylo podle oficiálního vládního prohlášení potrestáno za „šíření fám“ a bezpečnostními složkami donuceno k sebekritice. Jeden z nich, Li Wen-liang, se následně proslavil a poté, co 8. února zemřel na nákazu, před kterou varoval, se stal hrdinou a mučedníkem. Jeho smrt vytvořila krátké období svobody na čínských sociálních sítích, během kterého úřady omezily cenzuru a na základě doporučení PR agentury se snažily veřejné mínění spíš usměrňovat.

Mimo to ale čínští cenzoři mažou jakýkoliv obsah kritizující komunistickou stranu za nezvládnutí nákazy koronaviru a pandemický stav nejen v zemi, ale i ve světě. Čínskému internetu tak nyní dominují především dva narativy:

Tím prvním je, že země ukázala nadřazenost svého systému, když byla schopna během několika dní postavit rozsáhlou nemocnici. Nicméně to, že šlo hlavně o PR akci, potvrdil přehmat stranického tisku: ten předčasně vyhlásil dokončení části komplexu a zprávu doprovodil falešnými fotografiemi. Dalším přímým rozporem je efektivita, s jakou nákazu zvládl Tchaj-wan, který ČLR vnímá jako úhlavního systémového nepřítele. To potvrzuje i dezinformační kampaň, kterou na Tchaj-wanu vedou čínské entity. Ostrovní demokracii mimo jiné Peking vystrnadil i ze Světové zdravotnické organizace (WHO), kde měl do roku 2016 status pozorovatele. Čistě z politických důvodů tak není možné necelých 24 milionů Tchajwanců v případě krize pokrýt globálními zdravotnickými nástroji, podobně se komplikuje i sdílení informací mezi Tchaj-wanem a zbytkem světového společenství, což vytváří další zbytečná rizika.

Druhým narativem, který v posledních týdnech šíří orgány vnější i vnitřní propagandy, je informace, že ve Wu-chanu virus vypustila americká armáda během Světových vojenských her v loňském říjnu. Tuto informaci nejprve ČLR začala prohlašovat za jednu z možností, ale postupně se z ní stal „fakt“, který šíří také ruskéíránské dezinformační weby, na syrsko-íránskou alianci napojení novináři, ale také mluvčí čínského ministerstva zahraničí na Twitteru. Kvůli poslednímu si americká vláda předvolala tamního velvyslance.

Roboti či aplikace pro kontrolu populace

Čínské orgány při sebeprezentaci kromě tvrzení o vyspělosti režimu také sázejí na osvědčený high-tech. Oblast špičkových technologií je tradičně dobrým polem pro šíření různých zázračných vynálezů i kvůli tomu, že těmto vysoce specializovaným oborům často rozumí jen zlomek světové veřejnosti. Nejvíce mylných informací v poslední době jednoznačně koluje o systému společenské důvěryhodnosti (Social Credit System), podobnými mýty jsou ale opředeny také různé technologie na rozpoznávání emocí nebo sledovací systémy.

Související článek

Když se lidé semknou. Jak vypadá boj proti koronaviru v digitální éře?

Odborníci na IT sice bojují s viry často, většinou se ale jedná o ty počítačové. Teď se část digitální komunity pustila do bitvy proti koronaviru. A protože moderní technologie dokážou v dnešním světě opravdu hodně, jsou první výsledky velmi zajímavé.

A využití high-tech řešení Čína ukazuje i během současné pandemie, která vznikla na jejím území. Policisté dostali helmy schopné rozpoznávat tělesnou teplotu kolemjdoucích, ačkoliv někteří experti zpochybňují jejich funkčnost podobně jako u ručních digitálních teploměrů. Při vymáhání karantény měly být plošně nasazeny drony, ale pravděpodobně šlo pouze o PR akci omezeného rozsahu (podobně využila čínská propaganda drony při letošním falešném silvestrovském videu). Je také otázkou, do jaké míry fungují a jsou rozšíření roboti, které v nemocnicích zapojili do léčby koronaviru.

Poměrně s jistotou však můžeme říct, že komunistická strana plošně zavedla aplikaci vyvinutou ve spolupráci se „soukromou“ firmou Alibaba s názvem Alipay Health Code. Ta podle The New York Times sbírá o uživateli velké množství dat, sdílí je s místními úřady i policií, a na základě nejasných kritérií rozhoduje o omezení pohybu a styku s okolím pro uživatele. Každému občanovi totiž aplikace přidělí barvu – zelenou, žlutou, nebo červenou. Pakliže obrazovka svítí zeleně, nemáte problém a můžete pokračovat v rutinních denních aktivitách. Pokud dostanete žlutou, musíte to nahlásit a být sedm dní v karanténě. Když vám vystaví červenou, musíte se nahlásit a karanténu držet čtrnáct dní. Systém ale není úplně dokonalý, nebo je v některých případech přísnější, než přiznává. Některým uživatelům totiž zůstává červená po mnohem delší dobu než čtrnáct dní.

Každá krize je příležitost

Čínská komunistická strana se zjevně snaží této globální pandemie využít ke zvýšení přitažlivosti svého leninistického modelu správy státu, který za hlasitého potlesku některých segmentů světového společenství postupně i díky moderním technologiím utužuje. Ačkoliv někteří považovali koronavirus za začátek konce čínského totalitního režimu, podle všeho dochází pouze k posílení kontroly nad populací a diskurzivní moci ve světě. ČLR tak drží kurz nastavený v roce 2013 nástupem Si Ťin-pchinga do čela strany a státu, jasně upevněného na 19. sjezdu Komunistické strany Číny v roce 2017 a v rámci legislativních změn v roce 2018, které mimo jiné zrušily omezení počtu termínů pro prezidenta.

Související článek

Nabídky operátorů v době karantény: neomezená data i hovory zdarma

Mobilní operátoři se snaží pomoct lidem, kteří jsou odkázání na práci z domova, nebo se dokonce ocitli v nepříjemné situaci zahraniční karantény. Všichni z velké trojky tak nabízejí data a hovory zdarma, každý ale trochu jinak.

Stále více zemí na světě pokládá čínskou digitální diktaturu za efektivní a přejímá některé její prvky. Nákaza koronaviru a její nekontrolované šíření trvající i během klíčových dnů před čínským Novým rokem, během nichž vycestovalo z Wu-chanu do zbytku země okolo pěti milionů lidí, však ukazují, že omezení svobody slova může mít velmi reálné dopady. Slovy zesnulého doktora Li Wen-lianga: „Ve zdravé společnosti by neměl znít jenom jeden hlas.“

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama