Zdroj: From the Future World

Umělá inteligence dokončila dílo Antonína Dvořáka. Hudbu si ve své „mysli“ broukala jako skladatel

Věci chytřetéma 5 min čtení

Na světě je nová skladba Antonína Dvořáka. 115 let po jeho smrti ji za něj dopsala umělá inteligence. Software s názvem AIVA je jedinou neuronovou sítí, která má tu výsadu, že je oficiálně autorem hudby. Ve všech ostatních případech jsou to vždy jen lidé. Najdete ji už pod několika skladbami z různých koutů světa.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Na světě je nová skladba Antonína Dvořáka. 115 let po jeho smrti ji za něj dopsala umělá inteligence. Software s názvem AIVA je jedinou neuronovou sítí, která má tu výsadu, že je oficiálně autorem hudby. Ve všech ostatních případech jsou to vždy jen lidé. Najdete ji už pod několika skladbami z různých koutů světa.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

V přístupu k umělé inteligenci je to prý vždy stejné. Prvotní reakcí je nedůvěra, a ve světě hudby obzvlášť. Když Filip Humpl a Richard Stiebitz, kreativní ředitelé komunikační agentury Wunderman, přišli za ředitelkou muzejního archivu, klavírním virtuózem nebo známým orchestrem, vždycky se projevil problém s přijetím toho, že by do jejich díla měly zasahovat počítačové neurony. Jenže tentokrát nakonec uspěli.

Dvořák z budoucnosti

„V polovině března mi jednoho dne zazvonil telefon. Volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem,“ uvedl pianista Ivo Kahánek. Je mnohými považován za nejlepšího českého pianistu a projekt Future Dvořák ho zaujal proto, že jde o zcela novou skladbu dvou autorů, od kterých byste díla asi nečekali. Začal ji psát Antonín Dvořák, který je ale už 115 let mrtvý a nestihl ji dokončit. Letos to za něj udělala umělá inteligence.

„Když jsem partituru s novou skladbou vzal poprvé do ruky, měl jsem značně smíšené pocity. Články o umělé inteligenci a její stále širší infiltraci do života nás všech čteme již několik let, ale najednou je to tady a já mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky,“ říká Kahánek. Doplnil, že jako muzikant přemýšlí o tom, jak chce autor notovým záznamem zapůsobit – jenže jak o tom přemýšlet v případě umělé inteligence?

AI pochopila hudbu. Matematicky

Šéfové reklamní agentury Wunderman chtěli využít výročí Dvořákova úmrtí a napadlo je, že by umělá inteligence možná mohla rozšířit dílo autora, který už dávno nežije. Našli proto umělou inteligenci s názvem AIVA (Artificial Intelligence Virtual Artist), která je přímo zaměřená na komponování. Výsledkem je třívětá skladba nazvaná Z budoucího světa (From The Future World), s odkazem na nejznámější Dvořákovu symfonii Z nového světa.

AIVA od roku 2016, kdy vznikla, analyzovala už přes třicet tisíc hudebních děl a vytvořila si pro sebe matematický model toho, co hudba vlastně je. Ten pak převádí na zcela nové skladby, které sama vymyslí. Je to zároveň jediná virtuální inteligence, která je skutečně oficiálně pod díly podepsána – je registrovaná jako autor u francouzské organizace autorů, skladatelů a vydavatelů hudby (SACEM). To, co napsala, si můžete poslechnout například na internetových stránkách softwarové společnosti AIVA – třeba album čínské hudby nebo rocku.

Měsíc podrobného studia

Studium desetitisíců (autorsky již nechráněných) uměleckých děl je pro takový typ umělé inteligence ideální – čím více vstupů má, tím přesnější je její výsledek. U Antonína Dvořáka měla daleko menší vzorek, celkem 115 děl a pár rozepsaných not skladby, kterou Dvořák nestihl dokončit. „Samozřejmě, ne všechno, co připraví, odpovídá našemu záměru. AIVA vytvořila různé varianty různě dobrého díla,“ popisuje Humpl s tím, že ten správný výsledek musí nakonec tak jako tak vybrat člověk.

Výsledek ztěžovala ještě jedna skutečnost. Dvořákovo dílo prý bylo tak různorodé, že výběr jiného autora by nejspíš byl jednodušší. „Umělá inteligence měsíc jeho díla zpracovávala, než absorbovala něco jako Dvořákův styl. Bylo to dokonce těžší, než si mysleli v AIVA,“ popisuje Filip Humpl.

Dvořáka si dvojice kreativců poctivě nastudovala. „Hudbu si zkoušel ve své hlavě, klepal prsty na rám postele, když se mu něco nelíbilo, začal znovu. Teprve pak melodii přehrál na piano. A AIVA to dělá vlastně stejně. Zkouší různé kombinace a přemýšlí, jak to k sobě pasuje. Kolikrát se vrátí zpátky a začne znovu,“ popisuje Stiebitz.

Cítíte něco k autorovi?

Při nahrávání nového díla prý i na členy štábu melodie zafungovala tak, jak má: někdy až vehnáním slz do očí. Pravda ale je, že takový prožitek hudbě dodává do velké míry provedení. AIVA se učí z nálady původního autora, kterou promítá do not. Jejich zápis ale dodává bez řady doplňujících informací, jak je zahrát, třeba jako je tempo či důraz. Přesto je podle kreativců varianta vyprodukovaná a následně zahraná přímo umělou inteligencí a ta interpretovaná klavíristou téměř k nerozeznání.

Tvůrci projektu i dnes hovoří o tom, že jejich ambicí není konkurovat živým skladatelům, nebo je nahrazovat, ale naopak použít technologii k produkci hudby coby užitého umění, například jako kulisu k počítačovým hrám. „Zde může umělá inteligence nesporně radikálně urychlit a zlevnit produkci a přinést svým tvůrcům zasloužený zisk,“ myslí si Ivo Kahánek.

Související článek

Salvador Dalí opět žije. Po více než 30 letech od jeho smrti se s ním dá promluvit a udělat selfie

Je to více než třicet let, kdy svět opustil jeden z nejvýznamnějších umělců všech dob Salvador Dalí. S malířem se nyní ale díky nejnovějším technologiím umělé inteligence můžete dát opět do řeči. V muzeu Salvadora Dalího ve městě St. Petersburg na Floridě byla totiž otevřena nová expozice s názvem Dalí Lives, která umělce prostřednictvím moderní technologie přivedla  opět částečně k životu. 

Na internetu si zatím můžete poslechnout klavírní provedení první věty, které bylo uvedeno také v Bruselu na globální akci Evropské unie zaměřené na umělou inteligenci. Dílo už ale zkoušel i orchestr, krátkou ukázku z něj bylo možné zaslechnout na nedávném Týdnu Inovací. Dvořák se ale 115 let po své smrti dočká i živého provedení své hudby pro publikum, i když trochu jiného rázu, než byl zvyklý. PKF – Prague Philharmonia ho zahraje spolu s punk-rockovou kapelou Vypsaná Fixa na začátku července na festivalu Rock for People. Třetí věta pak zazní v půlce listopadu v pražském Rudolfinu.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama