Zdroj: Y Soft

„Za deset let bude firma stát na robotech. Vidím v nich budoucnost,“ říká Václav Muchna, šéf Y Soft

Firmy chytřerozhovor 7 a více min čtení

O české společnosti Y Soft je slyšet stále víc. Jako technologický globální hráč ovládá svůj trh podobně jako Avast ten antivirový. A roste srovnatelně. Téměř před rokem oznámila, že meziročně zvýšila obrat o 45 procent na skoro miliardu korun. A i letos počítá s tím, že růst bude dvouciferný. V dalších letech chce Y Soft sázet hlavně na zisk z prodeje robotů.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

O české společnosti Y Soft je slyšet stále víc. Jako technologický globální hráč ovládá svůj trh podobně jako Avast ten antivirový. A roste srovnatelně. Téměř před rokem oznámila, že meziročně zvýšila obrat o 45 procent na skoro miliardu korun. A i letos počítá s tím, že růst bude dvouciferný. V dalších letech chce Y Soft sázet hlavně na zisk z prodeje robotů.

Související článek

Robot, který lidi chrání před krutým koncem. Uklikáním se k smrti

Tenhle brněnský robot už pár lidí uchránil před strašnou smrtí – uklikáním se na jednom z nejnudnějších počítačových zařízení na světě. Nahrazuje totiž člověka tam, kde by jinak nedělal nic jiného, než klikal a klikal a klikal a klikal a… Dohromady až dvacet dnů v kuse. Tenhle robot totiž testuje ovládání velkých kancelářských tiskáren.

Y Soft nedávno představil inteligentního robota, který za lidi obstarává testování ovládání tiskáren. Zajímavých novinek v brněnské firmě s pobočkami po celém světě ale vzniká víc. „Je pro nás důležité dělat věci, které nikdo jiný nedělá. Třeba i díky divizi Ventures, jejímž prostřednictvím investujeme do startupů, mapujeme trh a sledujeme unikátní technologie, které mají žádnou nebo velmi malou konkurenci. Jsou to specializované technologie s velkým faktorem odlišnosti,” vysvětluje Václav Muchna, spoluzakladatel Y Softu. Právě tyto – zprvu okrajové – technologie mají firmu významně posouvat. Tak, jako se to povedlo už v minulosti.

Nedávno jste zveřejnili informace o robotovi, od kterého si slibujete velký obchodní potenciál. Je to rameno, které testuje ovládání velkých kancelářských tiskáren. Ovládá je, kliká na displeje, hledá chyby. Y Soft je známý takovými experimenty. Kolik energie do nich vkládáte?

Hodně. Projekty zastřešuje YSoft Labs. Je to naše laboratoř, kde zkoušíme různé věci a čekáme, co z nich vznikne. V minulosti jsme dělali například velké 3D tiskárny pro malosériovou výrobu nebo jsme chystali software, který by měl řídit digital signage, což je řešení reklam na digitálních panelech. Uvědomili jsme si ale, že s naší velikostí bychom byli moc široce rozkročeni, takže jsme zaměření laboratoře hodně zúžili. Dnes tak máme v Labsech řekněme dva hlavní projekty. Jedním z nich jsou roboti, ve kterých vidím obrovskou budoucnost.

Roboti šetří i vydělávají peníze. Kromě toho robot neskutečně zrychluje vývoj softwaru.

Je to tedy cesta, kterou se Y Soft plánuje vydat?

Myslím, že za deset let bude tato oblast našeho byznysu minimálně stejně velká nebo větší než ta, která nás živí dnes. Spojuje v sobě všechny moderní technologie a trendy – computer vision, umělou inteligenci, robotiku, všechna takzvaná buzzwords. Roboti zároveň šetří i vydělávají peníze.

Kromě toho robot neskutečně zrychluje vývoj softwaru. Ve standardním vývojovém cyklu programátoři něco za týden až dva naprogramují, pak se piluje software, přidají se testeři, během tří týdnů něco zjistí a programátoři to opravují. S roboty kodér něco nakóduje, roboti to přes noc otestují, a když kodér ráno přijde do práce, má seznam chyb. Po dvou týdnech, kdy ji odevzdává, je jeho práce zároveň i otestovaná.

Související článek

„Umělá inteligence ve skutečnosti neexistuje, stroje potřebují lidský mozek,“ říká nejznámější český neurolog Vladimír Beneš

Málokdo u nás ví o lidském mozku víc než profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Z podstaty své práce se zabývá i otázkou umělé inteligence a názor na ni má celkem jednoznačný. „Počítač neumí myslet,“ říká chirurg, jehož pracovna připomíná spíš než nemocniční místnost kabinet ředitele Brumbála z Harryho Pottera.

A co je ten druhý hlavní projekt?

Jde o zrychlení a zefektivnění procesů kolem přijímání nových zaměstnanců. Když nabíráte hodně lidí, potřebujete udělat co nejlepší první dojem a zajistit, aby byli aktivní a produktivní co nejdřív. Dnes takový onboarding trvá tři až šest měsíců. My ho chceme zkrátit. Máme pro to software Clerbo, jehož název vznikl spojením slov clever a esperantského cerbo – v překladu tedy chytrý mozek.

Co Clerbo dokáže?

Při náboru člověka si lidé z HR a manažeři připraví onboardingový plán, a ještě než nový zaměstnanec nastoupí, může si stáhnout aplikaci, která mu řekne: „Vítejte, nastupujete za 69 dní a tady jsou věci, které můžete udělat už teď.“ A nabídne mu možnost podívat se na video, přečíst si článek, pozve ho do hospody, kam může zajít s novým týmem. Pracovník to může to komentovat a odškrtávat. Dnem nástupu pak začnou být úkoly povinné. Software sleduje celý postup a dává reporting. Máme ambice v softwaru popisovat firemní procesy. Celé to vychází z myšlenky, podle které by firemní procesy měly učit lidi, jak se věci ve firmě dějí.

Clerbo jste vyvinuli s cílem ho prodávat?

Vyvinuli jsme ho pro sebe, ale zjistili jsme, že stejný problém řeší víc firem. Když jsme nenašli vhodný software my, nenajde jej asi ani nikdo jiný. Dnes máme několik pilotních zákazníků, kteří ho testují s námi. Plánujeme s ním jít na trh.

Jak takový produkt budete nabízet?

Postavili jsme kolem toho dedikovaný tým, firmu ve firmě. Využívá naše zdroje, ale mají vlastní obchodníky, marketing. Všechny naše nástroje se potkávají v tom, že zvyšují vnitřní efektivitu, automatizují výrobní procesy. Ve firmách už máme jméno, máme určité synergie, takže je to jednodušší. Máme obchodní síť a podporu a navíc nemusíme u nových projektů vydělávat okamžitě.

Máme ambici mít v roce 2026 obrat celkem 250 milionů dolarů. Je to sen a přemýšlím, jak se k němu dostat.

Dokážete odhadnout, kolik energie firmy do takových projektů vkládáte?

Na tyto aktivity dáváme zhruba dvacet procent rozpočtu. Je to součást firemní strategie, kterou mám rozdělenou do čtyř oblastí. První, „Keep Existing Business“, řeší náš produkt. To, co jsme prodali, musí fungovat a zákazníci musí být spokojeni. Druhé říkám „Organic Growth“. Ta sleduje, jak společnost přirozeně společnost vyroste, když věci děláte dobře.

Související článek

Král 3D tisku z Holešovic: Češi jsou ohromně tvořiví, je dobré dát jim příležitost

Nemá tak slavné jméno jako Jaromír Jágr nebo Petra Kvitová, ale v tom, co dělá, je možná ještě slavnější. Osmadvacetiletý Josef Průša patří k největším světovým výrobcům 3D tiskáren a na jeho „farmu“ do pražských Holešovic se jezdí dívat lidé z Evropy i ze zámoří. Průša přitom podle svých slov zůstává klukem, co si rád hraje. Je to vidět i na jeho dalších aktivitách.

Pak máme kategorii „Hypergrowth“, což jsou věci, které výnosy posouvají z jednotek procent do dvojnásobného růstu, třeba patnáct až pětadvacet. Hypergrowth se dívá na to, jak na licencích, které prodáváme, můžeme zvýšit hodnotu. Například kromě tisku vám dodáme skenování. Nebo 3D tisk. Nebo něco dalšího. Jaké jsou další věci, které můžeme dodat, abychom zvýšili obrat zakázky na stejných počtech. Máme ambici mít v roce 2026 obrat celkem 250 milionů dolarů. Je to sen a přemýšlím, jak se k němu dostat, protože tolik naše aktuální projekty nevygenerují. 

A proto je tu poslední kategorie „YSoft Labs“, což jsou produkty, které za pět let budou generovat desítky milionů dolarů. Je to naše strategie pro horizont pěti let, do níž spadá i Ventures, naše investiční platforma. Máme zainvestováno do osmi startupů. A ta cesta se ukazuje jako dobrá.

Jak to funguje?

Ve firmách sice máme minoritu, ale jsou to technologie, se kterými máme něco společného. Sdílíme výrobní prostředky, což věcem v oblasti internetu věcí strašně pomáhá. Dáváme startupistům čas, aby se soustředili na produkt. Budujeme ekosystém a už se ukazuje, že některé technologie, které nám ve Ventures vznikly, mají synergické efekty směrem k našemu hlavnímu produktu. Třeba v oblasti umělé inteligence.

„Pokud jde o naše vlastní interní data, panuje tu otevřená kultura. Pravidelně každý měsíc informujeme o výsledcích,“ říká Václav Muchna. -

Říkáte, že stavíte na buzzwords, tedy na umělé inteligenci a robotice. Do jaké míry na to slyší zákazníci?

Moc. A slyší na to i zaměstnanci. To je základní pro nábor. Pokud do něj buzzwords nezahrnete, nemáte šanci najmout dobrý talent. Naším posláním je ale tato slova takzvaně debuzzwordovat, jak tady říkáme. Ukázat, že za technologií je skutečná přidaná hodnota. Třeba náš „klikací“ robot není jen robot – testuje aplikace na mobilních telefonech a dokáže poznat, kde je která ikonka umístěná, nekliká slepě.

Mezi buzzwords lze zařadit i otevřená data. Co pro vás znamenají?

Mám pozitivní vztah k transparentnosti. A je jedno, jestli jde o data, byznys, nebo systém vládnutí. Průhlednost dává vhodné konkurenční podmínky. Otevřená data jsou jedním z pilířů, který pomáhá ochránit demokracii. Díky přístupu k datům se dají dělat aplikace, rozšiřovat informace a přidávat hodnotu. Mapují kvalitu bydlení, vody, vzdělávání, dopravu a tak dále, ale třeba i umožňují monitorovat tok financí mezi státními firmami a politickými stranami. Transparentnost je pro mě základ etiky, vyšší princip.

Související článek

Izraelská technologie do mobilů zaujala i Škodovku. Zjistí, co budete dělat zítra

Mobilní telefon na vás prozradí, kde právě jste. To není nic nového. Izraelská firma Anagog ale vyvinula technologii, která dokáže zjistit, co právě děláte. Jestli pracujete v kanceláři, jedete vyzvednout dítě do školy nebo cvičíte v posilovně. A co víc – dokáže to vcelku přesně i předvídat. Pro někoho ideální prostor pro reklamu, pro jiné ještě důmyslnější „Velký bratr“. Technologie nazvaná JedAI zaujala i mladoboleslavskou Škodovku, která investovala do jejího vývoje.

Ve firmě open data využíváte?

Open data v B2B mají menší využitelnost než jinde, například ve státní správě a firmách zaměřených na spotřebitele, kde máte až desítky milionů zákazníků, a tedy i velké množství dat. My pracujeme s řádově menším množstvím dat, která ani nejsou naše. Proto s nimi často nesmíme pracovat ani pro interní účely.

Pokud jde o naše vlastní interní data, panuje tu otevřená kultura. Pravidelně každý měsíc informujeme o výsledcích, takže každý zaměstnanec se může podívat, jak na tom jsme s obratem i odkud pochází. Máme na to portál, kde dáváme dohromady data ze všech možných systémů a graficky je prezentujeme dovnitř firmy. Otevíráme je vůči zaměstnancům. Pochopitelně ne směrem ven.

Očekáváme, že roboty budeme masivněji prodávat zhruba za tři až pět let.

Říkáte, že jste byznys hodně zúžili, přesto to tak nepůsobí – softwarově spravujete tiskárny, podnikáte v oblasti 3D tisku, vyvinuli jste chytrého robota, věnujete se pozadí náboru zaměstnanců…

Působili jsme ale ještě šířeji. Chceme růst a snažíme se hledat nové možnosti tam, kde bychom našli spojení s tím, co už děláme. Třeba osmdesát procent 2D produktu jsme znovu použili ve 3D. Pro Clerbo používáme stávající prodejní síť. Roboty děláme pro svou interní potřebu. Jsou pro nás velmi důležití, pro testování tiskáren bychom jinak potřebovali tým až třiceti lidí. Místo toho máme roboty.

Nicméně to, o čem se ve spojení s vámi teď hodně mluví – 3D tisk, roboti – buď nemá finanční přínos, nebo jsou to jen jednotky procent.

Ano, méně než pět.

Přitom ale očekáváte, že to má obrovský potenciál. Pro co tedy bude firma za deset let nejznámější?

Podle mě to budou ti roboti. Budeme mít dvě silné nohy – RPA, tedy Robot Process Automation, kam spadá i Clerbo, a office workflow, což je to, co děláme teď.

Související článek

Alquist: český robot, který povídá třeba o fotbalu, filmech i dobytí Měsíce. Už stihl vydělat miliony

Dnes už není tak výjimečné, když na vás v domácnosti promluví lednice, kávovar nebo vysavač. Prodejní rekordy trhají i chytré reproduktory typu Alexa od Amazonu. Jenže debata s nimi pořád ještě vázne. Český tým vědců z pražského ČVUT proto vytvořil chatbota, který dokáže nejen odpovídat na dotazy, ale umí vést i plynulou konverzaci. Dostal jméno Alquist.

Očekáváme, že roboty budeme masivněji prodávat zhruba za tři až pět let. Technologicky je to velmi náročné a vlastně díky tomu nemáme až takovou konkurenci. Kdybychom byli startup, roboty už dnes prodáváme, vyděláme pár milionů a poroste to. Jako zaběhnutá firma si ale nemůžeme dovolit dodávat nedotažený produkt. To by nám zkazilo jméno. Nemáme potřebu rychle začít roboty a Clerbo prodávat. Máme potřebu produkt dotáhnout. Naší ambicí v této oblasti není teď generovat peníze, ale kvalitu.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama