foto: iStockphoto.com

Umělá inteligence, která vás rozpozná podle kousku obličeje. V Česku ji bude používat policie

Věci chytřetéma 5 min čtení

Nehledě na to, kolik lidí kamera snímá, figuranta Davida najde během zlomku vteřiny. Jeho obličej počítač označí na monitoru zeleným čtverečkem, připíše k němu jméno a hned hlásí dodatečné informace: je bez pokrývky hlavy i obličeje, mladý nebo maximálně středního věku, má dobrou náladu a bílé oblečení. Tohle je technologie, ke které nedávno dostala přístup česká policie. Člověka identifikuje i s rouškou. „Stačí, aby mu byla vidět většina nosu,“ vysvětluje Martin Černý, šéf partnerské sítě firmy Cogniware.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Nehledě na to, kolik lidí kamera snímá, figuranta Davida najde během zlomku vteřiny. Jeho obličej počítač označí na monitoru zeleným čtverečkem, připíše k němu jméno a hned hlásí dodatečné informace: je bez pokrývky hlavy i obličeje, mladý nebo maximálně středního věku, má dobrou náladu a bílé oblečení. Tohle je technologie, ke které nedávno dostala přístup česká policie. Člověka identifikuje i s rouškou. „Stačí, aby mu byla vidět většina nosu,“ vysvětluje Martin Černý, šéf partnerské sítě firmy Cogniware.

Související článek

Rasistická umělá inteligence? AI dělá jen to, co ji sami naučíme, říká izraelský expert

I když třeba jen brouzdáme po internetu, dostáváme se do hledáčku umělé inteligence. Měli bychom se proto zajímat o její chování, říká Uri Eliabayev. Je členem izraelské komise pro AI, velkým zastáncem strojového přemýšlení a věří, že se brzy umělá inteligence rozšíří prakticky do všech služeb. Zároveň hlásá, že si počítače musí udržet etické principy.

Umělá inteligence by sama neznala jméno dané osoby, ostatní zmíněné informace ale pochopí z kamery, přes kterou se na lidi dívá. A k tomu, aby našla daného člověka, jí stačí jeho jediná fotka. Na zbytek už je natrénovaná.

Cogniware je společnost, která přes pět let trénuje umělou inteligenci na řadu zajímavých úkonů. Rozpoznávání obličejů a přiřazení dodatečných informací k nim jsou jen zlomkem jejích aktivit. Celkem má firma přes 50 projektů v 17 zemích. Spolupracuje například s IBM na tom, aby ve Švédsku kontrolovala růst zvířat a potřebu jejich krmení. Její AI umí rozeznávat hlas i obrázky nebo číst dokumenty. Ví, jak díky obrázkům z kamer rozmístěných po městě najít zbraň. Dokáže identifikovat značku, model a stáří auta, přečíst SPZ a vyhledávat vozy vlastně podobně, jako by to dělal policista. „A pokud by potřeboval vědět, jestli má umyté, nebo neumyté okno, pak ji to prostě naučíme,“ říká Černý. Kromě toho tato umělá inteligence umí najít souvislosti a odvodit si spojení a důsledky informací, které získala studiem dokumentů.

Společnost uspěla především se svým projektem Cogniware Insights, který je určený přímo pro kriminální vyšetřování a boj s terorismem. Vyvíjí ho zhruba dva roky. Sáhly po něm prakticky okamžitě silové složky zemí Středního východu. Pomáhá analyzovat data a efektivněji tak bojovat proti zločinu v Saúdské Arábii, ve Spojených arabských emirátech, Jordánsku a taky v Bahrajnu a Kuvajtu. První projekty spustil Cogniware i v oblasti Afriky, kde své služby prodal v Keni. Ale zákazníky má i v Evropě. I když právě evropské země mezi ty nejvýznamnější z hlediska záměru Cogniware nepatří. Přístup ke kontrole informací ve veřejném prostoru je totiž v mimoevropských zemích výrazně méně přísný než u nás.

Související článek

Brněnští vědci a umělá inteligence bojují proti koronaviru

Proti koronaviru bojují i naše vědecké kapacity. Konkrétně vědci z Masarykovy univerzity a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vyvinuli software CaverDock, který hledá látky bojující proti nemoci v dnes již používaných lécích.

Evropa je pomalejší

Ředitel firmy Ján Račko moc často o uskutečněných projektech nemluví. „Už to, že jsme se rozhodli sdílet informace, je pro nás trochu nekomfortní zóna,“ zmiňuje. Cogniware sám pro sebe informace neanalyzuje, ale připravuje neuronové sítě na míru svým zákazníkům. Takže sice spolupracuje s tuzemskou policií, moc toho ale o spolupráci říct nemůže. A do toho, jak přesně jeho systém klient využívá, nebo jestli dokonce informace získané umělou inteligencí nějak nezneužívá, už firma ani nevidí. „Když si dáte na misku vah bezpečnost a kompromis v oblasti ochrany osobních údajů, bezpečnost je vždy na prvním místě. Ale stále se snažíme hledat cesty, kompromis, který přináší lidem větší prostor. V rámci Evropy ovšem tento systém není něco, co by bylo přítomné na každém kroku,“ naznačuje.

Tak jako tak se musí společnost poměrně složitě pohybovat mezi snahou zachovat co nejvíc soukromí a zároveň dosáhnout svých cílů – což často znamená najít podezřelé osoby a přiřadit k nim relevantní informace. A právě to jde lépe mimo Evropu. „Není to tak, že by na Blízkém východě neexistovala legislativa na ochranu informací. Ale každá země tuto problematiku vnímá trochu jinak. V našich končinách jde rozvoj těchto systémů po krůčcích. V rizikovějších oblastech, jako je Blízký východ, jde víc dopředu,“ popisuje Račko.

Krůček po krůčku

Obecně je dnes rozpoznávání tváře pro dálkovou biometrickou identifikaci v Evropě zakázáno. Je možné ho využít pouze ve výjimečných, řádně odůvodněných a přiměřených případech, a to se zárukou a na základě právních předpisů EU nebo členských států.

Související článek

Chytrá termokamera od brněnské firmy v obchodě zkontroluje, zda nemáte teplotu

Brněnská firma Satomar vyvinula termokamery, které okamžitě a automaticky identifikují lidi se zvýšenou teplotou. Jsou přitom výrazně levnější než ty, které jsou dostupné na trhu – a to díky tomu, že data zpracovávají v cloudovém prostředí pomocí umělé inteligence. Sériová výroba má začít ve druhé polovině května.

Do naší každodenní reality tak technologie pronikají jen pomalu. Od roku 2017 například testuje rozpoznávání tváří Německo. Začalo na berlínské stanici Südkreuz se třemi stovkami dobrovolníků, kteří poskytli své tváře s cílem pomoct v boji proti terorismu. Letos v lednu však tamní ministr vnitra oznámil, že by chtěl software na rozpoznávání obličejů na 134 vlakových stanicích a 14 letištích. Podobně na začátku roku ohlásila londýnská policie, že přístroje na rozpoznávání obličejů budou hlídat některé ulice této britské metropole.

Svůj kamerový systém na rozpoznávání obličejů má už déle i Česko, i když funguje zatím zřejmě jen na Letišti Václava Havla v Praze. Příliš informací se o něm nesděluje – ani to, kde přesně kamery jsou nebo co přesně vidí. V březnu ministerstvo vnitra však ohlásilo, že rozšíří zabezpečení letiště o 145 kamer s automatickým rozpoznáváním obličejů. Aktuálně jich má minimálně 111. A podobný systém hodlá zprovoznit i na letišti v Brně-Tuřanech, Karlových Varech, Pardubicích a Ostravě-Mošnově.

A rozšiřovat se tu hodlá i Cogniware. V Česku si hledá partnery a má rozjednané nové aktivity jak tady, tak v okolních zemích. Další technologie firma přidává prakticky každý měsíc. V rámci společnosti fungují hned dva výzkumné týmy, které hledají způsoby, jak lépe umělou inteligenci využít.

Související článek

Najdi vadu přesně a rychle. Česká umělá inteligence začíná dohlížet na konec výrobní linky

V nošovické automobilce Hyundai pracuje na výrobě aut vedle 3 300 lidí pětistovka robotů. Poslední v řadě byl až doposud člověk. Celou směnu dohlížel na výrobky, které sjížděly z pásu. Spolehlivost takového pracovníka se ale pohybovala mezi 70 a 80 procenty. Každá chyba je drahá. Právě tady se proto začala uplatňovat umělá inteligence, která se prý nesplete.

Tak například teď systém rozeznává obličeje podle hlavních bodů, díky kterým najde třeba oči a nos. „A jeden z výzkumných týmů se snaží přijít na to, jestli je možné, aby je rozeznával i bez těchto bodů. Že by tváře prostě rozeznávala neuronová síť v rámci svých vnitřních procesů, ve kterých bychom ani nevěděli, jaké informace hledá,“ popisuje Martin Černý.

Druhý výzkumný tým je teď zaměstnaný způsobem trasování covidu. A ten taky určil další možný směr rozvoje služeb společnosti. Bahrajn a Keňa nedávno začaly uvažovat o tom, že si jeho systém pořídí pro zmapování trasy lidí nakažených koronavirem, aby mohly lépe podchytit šíření viru.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama