Zdroj: iStockphoto.com

Nápady, jak z továren udělat chytré podniky, přicházejí z Pardubic

Firmy chytřetéma 4 min čtení

Chytré továrny ovládne umělá inteligence. Na místě není otázka, jestli se to stane, ale kdy se to stane ve velkém měřítku. První takové podniky už fungují i v Česku. Za řadou použitých technických řešení odpovídajících Průmyslu 4.0 jsou lidé ze společnosti Foxconn, jejíž evropská centrála stojí v Pardubicích a odkud proudí elektrotechnické součástky do celého světa.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Chytré továrny ovládne umělá inteligence. Na místě není otázka, jestli se to stane, ale kdy se to stane ve velkém měřítku. První takové podniky už fungují i v Česku. Za řadou použitých technických řešení odpovídajících Průmyslu 4.0 jsou lidé ze společnosti Foxconn, jejíž evropská centrála stojí v Pardubicích a odkud proudí elektrotechnické součástky do celého světa.

Související článek

Martin Buša: IT jde dopředu tak rychle, že na něj firmy nestíhají reagovat

Český T-Mobile a Slovak Telekom mají nového ředitele ICT zákaznických řešení. S Martinem Bušou jsme ale o technologiích mluvili jen docela málo. Zajímavější byla jiná témata. Kdy si v Česku budu moci koupit IoT v krabičce? Čeho se firemní ajťáci bojí nejvíc? A proč firmy vlastně mění své informační systémy?

Fungování moderní továrny se neobejde bez analýzy nejrůznějších dat. Specialisté z Foxconn 4Tech proto na letošním mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně představili systém pro monitoring a řízení energií s možností předpovědí spotřeby strojů i celé továrny. K tomu pak ještě přidali prezentaci strojového vidění na kontrolu výrobků, které staví na využití umělé inteligence.

Konec plýtvání energií

Foxconn chce výrobním podnikům přinést jasný přehled o spotřebě energie. Cesta k tomu vede přes umožnění analýzy spotřeby jednotlivých strojů a částí výrobních linek, po kterém přichází nastavení nejlepšího fungování výrobního provozu. A v ideálním případě je vše završeno dosažením úspor.

Úrovně, v nichž lze měřit spotřebu energie v továrně, jsou v podání Foxconnu velice detailní. Měřit se dá spotřeba celého podniku, jedné výrobní haly, linky, stroje i jednoho spotřebiče. Aby měření mohlo probíhat, Foxconn zákazníkům dodá patřičné IoT krabičky značky Gossamer. K tomu pak ještě přihodí senzory pro měření spotřeby, jejichž velikost a schopnosti se liší podle typu nasazení. Čidla kromě spotřeby mohou zaznamenávat další veličiny, o které má klient zájem, například spotřebu vody či plynu, teplotu, vlhkost a další. Data z IoT senzorů poté putují prostřednictvím sítě IoT do IoT jednotek (tzv. hubů), které sbírají naměřené údaje a bezdrátově přes Wi-Fi či s využitím LAN je sdílejí do cloudu.

Související článek

Jak dostat za pět minut technika na druhý konec světa?

„Takhle se to dělá, podívej se,“ zní v dílně na jižní Moravě, když je zapotřebí opravit složitý, unikátní stroj. Nic výjimečného – až na skutečnost, že ten, kdo se na zkušeného opraváře dívá, sedí tisíce kilometrů odtud. Servisní zásah totiž probíhá prostřednictvím videokonference.

Jak mohli návštěvníci stánku společnosti Foxconn vidět na vlastní oči, možnosti měření jsou značné. Na displeji tak sledovali data z jednotlivých strojů, které zrovna pracovaly ve výrobní hale Foxconnu. V provozu jich bylo aktuálně šedesát. V rozhraní aplikace se ihned dopočítávaly náklady na práci strojů v aktuálním dni, nechyběl údaj o celkové spotřebě, minimech a maximech odběru. Pro další analytiku bylo k dispozici zpracování dat do přehledných grafů a tabulek. Navíc na mapce továrny bylo uloženo umístění jednotlivých IoT čidel, takže sledování on-line měření byla i vcelku zábava.

Systém díky přehledně zobrazeným datům z měřícího procesu dovoluje provozovateli podniku optimalizovat spotřebu při výrobě tak, aby dosáhl na vyrovnanou křivku. Kdykoliv totiž v reálném čase vidí, kdy továrna překračuje povolený odběr, který stanovuje elektrárna. Díky tomu nejenže šetří peníze za penále v případě, že se limity nedodrží, ale má možnost zapnout ještě více strojů, když je zřejmé, že je hluboko pod daným limitem odběru energie. A to pořád není všechno. „Díky senzorům lze vypracovat přehledy využití jednotlivých strojů, plánovat jejich údržbu a hlídat opotřebení bez nutnosti manuální kontroly pracovníky,“ vysvětlil Jan Rezek, marketingový ředitel společnosti Foxconn, podle kterého podnik využívající monitoring energií může ušetřit průměrně asi dvanáct procent spotřebované energie.

Stroje vidí nejen lidské chyby

Související článek

Ve frenštátské továrně Continental sází na nástup robotů. Někteří mají i jména

Ve Frenštátě pod Radhoštěm se čtvrt století vyrábí elektronika do automobilů. Poslední rok tam třem tisícovkám zaměstnanců pomáhají tři desítky kolaborativních robotů a dvě automatická vozítka pojmenovaná Ruda a Jana. Další neživí pracovníci kvůli nedostatku pracovních sil navíc brzy přibudou.

Další oblastí, které se ve Foxconnu 4Tech věnují, je strojové vidění s aplikací hlubokého učení pro kontrolu výrobků. Jejich systém rozpoznávání obrazu umožňuje přesnou a hlavně rychlou kontrolu výrobků, která je mnohem preciznější, než když ji vykonávají lidé. Umělá inteligence se jednoduše řečeno sama rozhoduje na základě vstupních informací a historické zkušenosti, zda je výrobek zcela dokonalý.

V praxi jsme na se veletrhu setkali se schopnostmi strojového vidění, které dokáže analyzovat tištěné spoje. A to klidně i několik najednou. Nezáleží přitom dokonce ani na jejich poloze a natočení. Systém kontroly se orientuje bleskově a ihned pozná a zřetelně označí, kde například chybí součástka nebo je nějaká vada pájení a podobně. A dokáže to i za zhoršených světelných podmínek, které v továrních halách nejsou nic výjimečného.

Související článek

Robot bere na hodinu tolik jako Čech. Co se ale stane, až česká mzda vzroste?

Věděli jste, že hodinové náklady na práci robota jsou přibližně stejné jako hodinové náklady na práci českého zaměstnance? Co se ale stane, až cena robotů klesne nebo až si my Češi vymůžeme o něco vyšší mzdu? Nebo je hodinová mzda robotů stropem, přes který se jako země montoven a skladů nikdy nedostaneme?

Je zřejmé, že oproti lidské síle je umělá inteligence neskutečně výkonná, rychlá, přesná a nehrozí u ní únava či jiné momentální rozpoložení jako u člověka. Chybovost je u takového kontrolního systému takřka na nule, standardy kontroly zůstávají stále na stejné úrovni a kvalita zkontrolovaných výrobků zase na sto procentech. Efektivní analýza dat v reálném čase, ať už jde o spotřebu energií nebo dat z kontrolních procesů, se ukazuje být spolehlivým základem moderních výrobních podniků.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama