Foto: iStockphoto.com

Ostrava poráží Prahu. Stane se superpočítačovou velmocí Evropy

Města chytřetéma 5 min čtení

Ostravské centrum IT4Innovations se pomalu připravuje na převzetí nového superpočítače. Jde o jeden z nejvýkonnějších strojů v Evropě. Umí toho tolik, co několik tisíc běžných počítačů dohromady, a díky tomu se stane novou součástí už fungujícího superpočítačového centra. Systém s názvem Petascale má výrazně posunout ostravské technologické centrum, Českou republiku, ale i celou Evropu. Fungovat začne v příštím roce.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Ostravské centrum IT4Innovations se pomalu připravuje na převzetí nového superpočítače. Jde o jeden z nejvýkonnějších strojů v Evropě. Umí toho tolik, co několik tisíc běžných počítačů dohromady, a díky tomu se stane novou součástí už fungujícího superpočítačového centra. Systém s názvem Petascale má výrazně posunout ostravské technologické centrum, Českou republiku, ale i celou Evropu. Fungovat začne v příštím roce.

Související článek

Eric Gatenholm: Muž, který chce pomocí 3D technologie tisknout i lidské uši

Vypadá to jako obyčejná 3D tiskárna a stojí jen něco přes 110 tisíc korun – to není žádná horentní suma. Jenže místo plastových předmětů dokáže tisknout funkční lidské tkáně a orgány. Sci-fi? Nikoli, blízká budoucnost. Je dílem firmy Cellink, v jejímž čele stojí generální ředitel Eric Gatenholm.

Kdo dnes nemá k dispozici superpočítač, prakticky odstřihl svůj stát od budoucího rozvoje. Extrémně výkonné stroje se využívají pro vytváření klimatických modelů, modelování 3D map a situací, které můžou nastat v souvislosti s různými přírodními vlivy. Ale také pro projekty v lékařství, kdy simulují vliv různých léků nebo třeba různých typů záření, a zpřesňují tak léčbu nádorových onemocnění. Mapují povrch země a hledají třeba ropu nebo plyn. Pomáhají hledat odpovědi na otázky ohledně zákonitostí ve vesmíru, zjišťují nové možnosti získávání energií a zabývají se i simulací použití nukleárních zbraní.

Evropa dohání USA i Čínu

Jenže právě takových zdrojů není nikdy dost. „Dnes posíláme asi třicet procent žádostí o využití superpočítačů mimo Evropu,“ říká Khalil Rouhana, zástupce generálního ředitele Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie, podle kterého jsou takové stroje velkým tahounem pokroku jakéhokoliv státu. Investovat do technologií je zásadní, jenže je třeba hlídat, kolik investují ti druzí. Tam, kde se podle Rouhany investice do umělé inteligence ve Spojených státech ročně pohybují mezi patnácti až osmnácti miliardami eur a v Číně kolem jedenácti miliard eur, Evropa za to samé utrácí jen čtyři až šest miliard. 

Nový stroj se v Ostravě zařadí po bok superpočítače Anselm (z roku 2013) a Salomon (2015). Jenže výkon se teď násobit nebude. Pokud je za čtyři roky váš stolní počítač starý, superpočítač je na tom minimálně stejně tak. Za půl roku je ve světě instalováno zhruba sto padesát zcela nových velmi výkonných superpočítačů. Ale to jsou jen oficiálně přiznané stroje. Nikdo neví, kolik jich mají vlády, tajné složky nebo soukromé společnosti, které se s nimi z různých důvodů nechtějí chlubit.

Přitom konkrétně Petascale stojí patnáct milionů eur a do roku 2020 bude podobnou částku stát jeho provoz. Celkově mají v Evropě jít na superpočítače stovky milionů eur. To je taková hodnota, že jeden stát by na něj jen těžko sám dával peníze. Ty sdílené evropské se ale o něco lépe sbírají a stejně tak vydávají. V EU funguje komunita států zajímajících se o technologie s cílem do roku 2020 vybavit Evropu superpočítačovou strukturou světové úrovně. Seznam členů je téměř totožný se členy Unie s výjimkou například Velké Británie. Členem je naopak Švýcarsko. Česko se stalo součástí této skupiny jako čtrnáctá z aktuálních 28 zemí a má na dosah třeba i centrum ve Finsku, které má být brzy tím nejlépe vybaveným. „Je zde hlad vědeckých komunit po tom, aby byla Evropa soběstačná,“ vysvětluje přístup Česka i zájem o superpočítač Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu.

Související článek

Čínská vláda řeší dilema. Půjde do střetu s vlastní armádou programátorů?

Slyšeli o něm všichni, kteří se pohybují v IT. Neobejde se bez něj totiž žádný webový vývojář. Řeč je o GitHubu, platformě pro sdílení programovacích kódů a návodů. Jenže funguje i jako sociální síť. A to je v Číně problém. Velký problém.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka může být Česko v roce 2030 dokonce ekonomikou s nejvyšší přidanou hodnotou a díky tomu i jednou z nejvíce prosperujících zemí světa. „Vysokorychlostní počítání je základem digitální ekonomiky,“ vysvětluje. Věří, že Česká republika má v umělé inteligenci šanci hrát jednu z nejvýznamnějších rolí minimálně v Evropě.

Kam přesně bude počítač umístěn, rozhodovala Komise podle projektů, které jí zaslala jednotlivá superpočítačová centra. Ostravský plán zvítězil. IT4Innovations je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Disponuje kvalitním vybavením i vědci a letos se centrum rozšířilo o speciální systém pro výpočty umělé inteligence. Pomáhá mu i fakt, že tamní odborníci spolupracují také na vůbec největším evropském projektu superpočítače, který brzy bude ve Finsku. Na ten Česko, jako součást důležité sítě, pošle pět milionů eur. To jsou mimochodem pouhá 2,5 procenta investičních a provozních nákladů. Síť superpočítačů se má ale rychle rozšiřovat. Nové stroje v dalších zemích mají být v provozu do konce příštího roku, což má posunout nejen jednotlivé země, ale celou Evropu.

Související článek

Konec burácivého zvuku. První Harley-Davidson v elektrice dorazí k českým zákazníkům v září

První elektrický motocykl Harley-Davidson pod názvem LiveWire přijde na český trh během září, vyrábět se začne v červenci.  Letos chce dovozce prodat několik kusů, příští rok už by jich mělo být kolem padesátky. LiveWire bude zatím prodávat pouze prodejce v Praze, v dalších letech firma počítá z rozšířením prodejních míst i na Brno a Ostravu. Cena stroje bude přesahovat 700 000 korun.

Neumíte si představit dopad? Pusťte si film

Superpočítače umí zasáhnout prakticky do všech částí života. Ty, které už v Ostravě fungují, zpracovávají třeba data z vesmíru, aby vytvořily virtuální mapy. Přispívají ale i k mnohým hmatatelným věcem a vynálezům kolem nás – jednoduše nahrazují daleko dražší a pomalejší experimenty, takže se využívají pro virtuální design aut či letadel, zkoumání bezpečnosti vlakových sedadel nebo pro ověřování fyzikálních objevů. Aplikují strojové učení pro vývoj léčiv, posouvají zdravotnictví díky výpočtům dopadů konkrétních kroků. Například Fakultní nemocnice Ostrava je používá k vývoji nové metodologie pro přesné měření některých částí těla kvůli operacím nebo při úrazech. Umí také modelovat podle hydrologických dat, tedy třeba simulovat, jak by probíhaly záplavy v konkrétních případech a na konkrétních místech.

Související článek

Češi budou mít v Chorvatsku lepší zdravotní péči. Má to ale jeden háček

Lékař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler nedávno zveřejnil optimistickou vizi. Naši a chorvatští lékaři budou sdílet údaje o pacientech, což je zhruba pro milion Čechů, kteří každý rok do Chorvatska míří, určitě potěšující. Turisté ale musí před cestou požádat svého lékaře, aby jejich zdravotní stav v systému eHealth vedl.

Všechny tyto přelomové modely a vynálezy znějí úžasně, ale mnohdy taky jen těžko představitelně. Možná nejlépe viditelné – i když pro společnost trochu méně zásadní – je tak využití schopností superpočítačů k tomu, aby převedly třeba fyzikální zákonitosti reálného světa do toho virtuálního. Jednoduše u filmů. Mnohdy tak, že zapomenete, že se díváte na malované obrázky, a ne na kamerové záběry skutečného světa. Podívejte se například na krátkou ukázku Agent 327: Operation Barbershop. Ostravský superpočítač pomohl se zpracováním 3D tvorby a zkrátil potřebný výpočetní čas. Co by klasickému stroji trvalo měsíce, tady zabralo hodiny.

Témata:
Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama