foto: iStockphoto.com

Krávy v Česku nosí víc chytrých technologií než lidé. Farmáři do nich investují miliony

Firmy chytřetéma 3 min čtení

Vypadají jako obyčejné obojky, ale skrývají v sobě řadu čidel. Neustále měří polohu svých nositelek a vědí, kolikrát by se měly zhoupnout při každém přežvýknutí. Řeč je o žvýkacích senzorech, které nosí dobytek na farmě v Otročíně. Jde o největší ekologickou farmu v Česku, a aby provoz stáda o stovkách krav zvládla, investovala miliony do moderních technologií.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Vypadají jako obyčejné obojky, ale skrývají v sobě řadu čidel. Neustále měří polohu svých nositelek a vědí, kolikrát by se měly zhoupnout při každém přežvýknutí. Řeč je o žvýkacích senzorech, které nosí dobytek na farmě v Otročíně. Jde o největší ekologickou farmu v Česku, a aby provoz stáda o stovkách krav zvládla, investovala miliony do moderních technologií.

Související článek

Zemědělci budou proti nedostatku pracovníků na poli bojovat chytrými technologiemi

Podle českého agrotech startupu Agdata bude kvůli koronaviru letos v létě chybět v českém zemědělství až třetina sezonních pracovníků. Tíživá situace se může dotknout asi tisícovky velkých farem. Řešením je nahrazení lidských sil moderními technologiemi, chytrými senzory a telematikou. Farmáře teď brněnská Agdata zdarma zaškolí prostřednictvím online seminářů.

Kráva denně stráví přežvykováním potravy obvykle alespoň 500 minut – tedy asi třetinu dne. Tato činnost zvířete je podle odborníků nejviditelnějším příznakem jeho (ne)pohody. Když se míra žvýkání výrazně změní, poznají hned farmáři, že má zvíře problém.

A právě tady můžou pomoci chytré technologie. Obojky vybavené několika senzory totiž umí změřit, jak moc kráva přežvykuje, jak a kde se pohybuje a jestli je celkově zdravá. Na biofarmě v Otročíně je nosí dohromady 650 krav a 150 jalovic. „Celkové vybavení stojí zhruba 3 miliony korun, z hlediska následného ušetření nákladů se jedná o maximálně smysluplnou investici,“ vysvětluje Richard Tintěra, ředitel farmy.

Obojky nejsou vůbec velké, kravám nijak nepřekáží -

Systém má správnou hodnotu přežvykování přednastavenou a jakmile zaznamená jinou, vysílá signál přes Wi-Fi, který se objeví jako upozornění v počítači. „Díky monitoringu žvýkání tak například zánět mléčné žlázy odhalíme s dvoudenním předstihem. Můžeme ho tak začít řešit včas a samotný průběh onemocnění je pak mírnější,“ vysvětluje jeden z příkladů použití obojků Tintěra.

To, že systém na změny upozorní, ale může znamenat i pozitivní zprávy: kráva může třeba pozitivně reagovat na léčbu, být v říji nebo se připravovat na porod.

Telátko přijde na svět zdravé

Právě s porodem krávám pomáhají jiné senzory. Jsou u kořene ocasu zvířete a umí poznat kontrakce, specifickou aktivitu krávy před telením i správný průběh porodu. „Jalovici se nasadí týden před otelením. Má za úkol monitorovat, zda už začal porod a případně zda probíhá, jak má. Dobytek by měl mít v období před porodem maximální klid. Díky senzorům za nimi pracovník nemusí neustále chodit, zvířata kontrolovat a rušit. Namísto toho vše probíhá na dálku, k osobní přítomnosti člověka dochází jen v nejnutnějších případech,“ popisuje Tintěra s tím, že vyskytne-li se problém a porod do dvou hodin neproběhne, pošle senzor SMS upozornění. Odborníci pak vědí, že zvíře potřebuje asistenci, a podle toho jednají.

Související článek

Jihočeští zemědělci vsadí na robotiku. Loni propagovali drony chránící srnčata

Regionální agrární komora v Jihočeském kraji se letos bude podílet na projektech, díky nimž se do zemědělství zavádí elektronika a robotika.

Podobné technologie pomáhají především tam, kde farmáři nemají zvířata stále na dosah, tedy hlavně na biofarmách. Jakmile jsou totiž zvířata na pastvinách, jejich přesný stav v jakoukoliv chvíli farmáři jen těžko ohlídají.

S krmením pomůžou roboti a čipy

Aby farmy mohly mít oficiální označení bio, musí přizpůsobit fyziologickým potřebám zvířat a jejich aktuálnímu stavu krmení. I s tím moderní technologie pomáhají.

Ve stájích v Otročíně jezdí tři roboti, kteří krávám pravidelně přihrnují krmivo do jejich dosahu. Vypadají jako kužel, spodní část je kruhová, a právě jejím otáčením se robot pohybuje. „Díky robustní konstrukci přitom zvládne zvířatům přihrnout i větší množství krmiva, které si oni hlavou nechtíc stále odhrnují,“ vysvětluje Tintěra.

Související článek

České zemědělce čím dá víc zajímá digitalizace. Jsou za tím klimatické změny i hledání úspor

Počítačem sice nepodojíš, ale české zemědělství se digitalizace nebojí. Naopak, počet "chytrých" zemědělských podniků roste. Důvodem je legislativa, klimatické změny i hledání úspor. Z moderních technologií se tak stává nový nutný standard. Dokládají to čísla agrotech startupu Agdata, který se zaměřuje na digitalizaci farem a zavádění chytrých senzorů. Řešení této firmy na konci roku používalo přibližně deset procent zemědělců, pro které je práce v zemědělství hlavní obživou.

Telata zas mají čip, který eviduje jejich krmné plány. A podle nich jim krmící automaty dávkují krmení. Jakmile sní to, co mají na den určeno, další už nedostanou.

V Česku se používají systémy především firmy EuroFarm Systems, existují ale desítky dalších, včetně menších českých startupových společností, které řešení na bázi internetu věcí často rozvíjejí. Celkově už takové systémy monitorují miliony zvířat po celém světě.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama