Foto: iStockphoto.com

Po Sovětech tu zůstaly vybydlené domy. Teď se Milovice mají proměnit v české Silicon Valley

Města chytřetéma 4 min čtení

Divocí koně, zubři, pratuři a šakali. Vážení obyvatelé sovětskými vojsky zdevastovaného vojenského prostoru Milovice. V následujících letech by měli dostat sousedy z řad vědců a inovačních lídrů, kteří budou s rodinami obývat technologické městečko budoucnosti. Jeho podoba je zatím jen v hlavách několika vizionářů a malá část i na papíře. Už se ale ví, jak se bude jmenovat: City of the Future.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Divocí koně, zubři, pratuři a šakali. Vážení obyvatelé sovětskými vojsky zdevastovaného vojenského prostoru Milovice. V následujících letech by měli dostat sousedy z řad vědců a inovačních lídrů, kteří budou s rodinami obývat technologické městečko budoucnosti. Jeho podoba je zatím jen v hlavách několika vizionářů a malá část i na papíře. Už se ale ví, jak se bude jmenovat: City of the Future.

Související článek

Andrej Babiš otáčí. Inovátorské firmy už podle něj nejsou „na prd“, ale tvoří základ české ekonomiky

Po nástupu Andreje Babiše do premiérského křesla se digitalizace státu stala jedním z velkých a nahlas probíraných bodů vládního programu, o čemž svědčí i fakt, že se ocitla na předních příčkách programového prohlášení vlády. Od té doby uplynul víc než rok a premiér vystupuje na jedné konferenci za druhou, kde jsou digitalizace, internet a umělá inteligence hlavními tématy. Rozhovor čistě o digitalizaci s ním ale ještě nevznikl. A tak jsme se zeptali my.

Kde se ještě relativně nedávno proháněly tanky takzvaně spřátelených vojsk, za pár let možná budou lidi přepravovat autonomní vozy vzešlé z moderních kanceláří, laboratoří i výrobních prostor, v nichž budou pracovat tisíce lidí. Samozřejmostí je i nová infrastruktura pro jejich pohodlný život. To všechno by mělo vzniknout ve vybydlených Milovicích na Nymbursku. Alespoň podle plánů Středočeského kraje a Středočeského inovačního centra (SIC). Aktuálně jsou zadané studie proveditelnosti a zástupci kraje i SIC jednají o účasti konkrétních firem a univerzit.

„Chceme, aby v Milovicích vyrostly sdílené laboratoře, sdílené kanceláře i samotná výroba. Výzkumná centra totiž mnohdy nemají kde realizovat projekty, se kterými přijdou. Ve výsledku pak musí odmítat lukrativní nabídky zahraničních firem,“ říká ředitel SIC Vilém Růžička. Kraj už má podle něj podepsané memorandum o spolupráci s ČVUT, Českou zemědělskou univerzitou i Akademií věd. Kromě toho připravuje memorandum s Univerzitou Karlovou. „Své pracoviště můžou mít v Milovicích třeba všechny tyto instituce,” uvažuje Růžička.

Šéf SIC plánuje, že by se Milovice v příštích deseti letech mohly rozšířit až o deset tisíc lidí. „Jsme v kontaktu se zahraničními subjekty, které podobné parky postavili například v Silicon Valley v USA,” říká Vilém Růžička.

Milovice, lídr Evropy

Plány jsou tedy velkolepé – jde o to, aby vznikla směsice oborů a činností. Kromě fakult vysokých škol a výzkumných center se počítá i s hi-tech firmami a start-upy. Chybět by neměly ani testovací a prototypové provozy a prostor dostane třeba i dráha pro autonomní vozidla. „Nesmíme zapomenout také na vše ostatní, co město potřebuje – kampusy, dlouhodobé ubytování hotelového typu a v některé fázi i bytové domy. K tomu pak patří rovněž celková smart infrastruktura,“ představuje plány Vilém Růžička. Z celkových sedmi set hektarů areálu má být pro budoucí novou podobu Milovic vyhrazena polovina rozlohy.

Související článek

Česko jako černý flek Evropy. Může za to infrastruktura na úrovni století páry

Česká republika chce být lídrem inovací, ale stav infrastruktury tomu neodpovídá. Naši zaostalou kotlinu objíždějí už i nákladní vlaky, internet máme pomalý a často zbytečně drahý a elektrická síť rozhodně není připravena na masivní nástup elektromobilů.

Aby se plán podařilo realizovat, bude samozřejmě nutná i podpora státu. Podle Romana Šuberta, zástupce ředitele krajského úřadu pro sekci finanční a územní správy, je koncept plně v intencích vládní strategie na zařazení Česka mezi nejinovativnější země. Vláda tuto strategii schválila letos v únoru a jejím cílem je pomoci Česku posunout se mezi lídry Evropy během dvanácti let. „Projekt jednoznačně považujeme za realizovatelný, jakkoliv je to běh na dlouhou trať,” říká Roman Šubert. Alespoň část plánů se ale musí vyřešit rychle. Co areál bude obsahovat, je i záležitostí toho, co Evropská unie aktuálně umožňuje financovat z peněz určených na inovace. Právě EU má být jedním ze zdrojů financí, ze kterých má areál vyrůst. Stavby financované Unií by byly v majetku kraje. Vlastní budovy za svoje peníze pak mají stavět partnerské firmy.

Je potřeba spojení se světem

Aby město budoucnosti mohlo opravdu fungovat, je třeba napojení na služby v okolí, včetně dopravní obslužnosti. Areál má pro to ideální polohu – je mezi dvěma dálnicemi vedoucími na Hradec Králové a Mladou Boleslav. Z Milovic se dá vlakem dostat za půl hodiny na pražské Masarykovo nádraží. „Náš park je šest kilometrů od této železnice,” vysvětluje Vilém Růžička. V plánu je proto výstavba takzvané Všejanské spojky, která propojí a výrazně zkrátí trasu Praha – Mladá Boleslav – Liberec, což usnadní i přesun lidí za prací. Dále pak nový sjezd z D10 a propojka mimo město Milovice.

Projekt Všejanské spojky se v posledních letech několikrát snažilo oprášit ministerstvo dopravy. Výrazně by se tak zrychlila doprava hlavně mezi Prahou a Libercem. Stavba by ale byla přínosná pro víc oblastí. Ocenila by ji i mladoboleslavskou škodovka, která železnici využívá k přepravě nových aut. Pro samotné obyvatele města budoucnosti to ale nemusí být jediné, a možná ani nejlepší řešení. „Je otázka, jestli budovat šestikilometrovou železnici, nebo šestikilometrovou silnici, kde budou jezdit autonomní vozidla bez řidiče. Jedna z firem, které už mají v Milovicích své aktivity, je firma Valeo, která působí v oblasti vývoje autonomních vozidel,” říká Růžička.

Růžička i Šubert vědí, že dovršit projekt je dlouhodobý úkol. „Mohli bychom začít velmi rychle. Rád bych, abychom měli do dvou let alespoň konkrétní kroky včetně studií a stavebních povolení na první stavby, které by do pěti lety měly určitě stát,“ říká Růžička.

Související článek

Obnova katedrály Notre Dame: hledá se počítačový model mrtvého amerického kunsthistorika

Hořící katedrálu Notre Dame v Paříži vyděšeně sledovala v přímém přenosu celá Evropa. Zničené krovy ještě nepřestaly doutnat a už se rozběhly vzrušené debaty o tom, zda a jak se škodu podaří nahradit. V cestě ovšem stojí jeden zásadní problém – nejenže se zatím přesně neví, kolik škody na nosné konstrukci vlastně požár a následné hašení způsobily, ale neexistuje ani žádná přesná stavební dokumentace, podle níž by se rekonstrukce mohla řídit. Nebo ano?

Ještě jeden způsob by mohl areál technologicky významně posunout. Zástupci SIC se aktuálně účastní investičního summitu Select USA. „Naše cesta má jedno téma, a to je City of the Future. Představujeme Českou republiku jako lídra a ideální místo, kudy se můžou přenášet technologie z USA do Evropy. A od nás pak třeba dále na východ,“ věří Růžička.

 

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama