Foto: iStockphoto.com

Mladí „ajťáci“ vymysleli, jak pomoci (nejen) diabetikům. Stačily jim tři dny

Věci chytřereportáž 5 min čtení

Aplikace, která nevidomým diabetikům přečte hladinu cukru v krvi. Hlasový asistent pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Inteligentní systémy, díky nimž nemusíte trávit dlouhé hodiny v čekárně, nebo chytrá podložka bránící syndromu karpálního tunelu. To všechno dokázaly party mladých nadšenců vyrobit během třídenního hackathonu v elitní pražské nemocnici.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

Aplikace, která nevidomým diabetikům přečte hladinu cukru v krvi. Hlasový asistent pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Inteligentní systémy, díky nimž nemusíte trávit dlouhé hodiny v čekárně, nebo chytrá podložka bránící syndromu karpálního tunelu. To všechno dokázaly party mladých nadšenců vyrobit během třídenního hackathonu v elitní pražské nemocnici.

Související článek

T-Day: Když T-Mobile otevře dveře pro studenty

Jak se pracuje v korporátu? Co se stane, když vypadne mobilní připojení? Kde se ukládají „velká data“ a jak se analyzují? Co je to společenská odpovědnost firmy a jak se projevuje v praxi? Na tyto (a mnohé další) otázky dostali středoškolští studenti odpověď na celodenní konferenci T-Day, kterou pro ně uspořádal operátor T-Mobile.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) během nedávného listopadového víkendu musel přijmout šedesátku studentů a mladých absolventů vysokých a středních škol. Nebylo ale to proto, že by měli nějaký zdravotní problém, který by vyžadoval specializovanou péči. Mladí „ajťáci“ přijeli do IKEMu na akci Smart Health Hackathon Prague 2019, aby se svými týmy během tří dnů vyvinuli přístroj, aplikaci či řešení, které originálním, a přitom praktickým způsobem pomůže pacientům či zdravotníkům v řešení každodenních problémů.

Vítěz: Aplikace pro nevidomé diabetiky

Jak to na podobných akcích bývá, všichni účastníci celou dobu pracovali s neuvěřitelným nasazením a v neděli odpoledne už měli pořádné kruhy pod očima, přesto na prezentaci jednotlivých řešení v přednáškovém sále IKEM vládlo spíš nadšené očekávání než únava. Není divu, cenou pro vítěze byl mimo jiné šek od ministra zdravotnictví ve výši sto tisíc korun, což pro partu studentů rozhodně není malá částka. Nakonec ji získal ČuprTým aneb trojice absolventů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kteří se seznámili se v pražské pobočce IBM, kde v současnosti všichni tři pracují. Jejich tým ve složení Josef Ondřej, Miroslav Vodolán a Martin Čochner uspěl s aplikací pro nevidomé pacienty s cukrovkou, která dostala název GlucoScan.

Porucha zraku jde s diabetem často ruku v ruce – kombinací obou problémů u nás trpí přibližně deset tisíc pacientů. A je to skoro k nevíře, ale běžné glukometry, bez nichž se diabetici neobejdou, mají vesměs jen displej, nikoli hlasový výstup. ČuprTým proto vyvinul jednoduchou aplikaci pro chytré telefony.

Související článek

3D tisk jako budoucnost stavebnictví. Tisk staveb v Česku může začít už příští rok

Domy postavené s pomocí 3D tisku většinou přitáhnou i pozornost i lidí, které architektura nezajímá – žádné ostré hrany, jednoduché linie, některé připomínají futuristické představy bydlení, jiné spíš Hobitín nebo obrovská hnízda mravenců. Zajímavější než vzhled, je ovšem fakt, že vznikly nezvykle rychle. To proto, že místo dělníků je stavělo obrovské rameno 3D tiskárny. Zatím to jde ztuha, ale na vývoji tisku domů se usilovně pracuje i v Česku.

„Funguje to jednoduše – stačí namířit telefon na glukometr a aplikace odečte hladinu cukru a trend glykémie. Výsledky se navíc ukládají, takže je pacient následně může sdílet například se svým lékařem,“ vysvětlil člen týmu Josef Ondřej, podle kterého v Česku žije nejméně deset tisíc diabetiků, kteří mají poruchu zraku. Velmi podobnou aplikaci vyvinul i další soutěžní tým nazvaný Glupron, ale vítězný ČuprTým zabodoval hlavně díky povedenějšímu uživatelskému rozhraní.

Vítězný tým hackathonu ve složení Josef Ondřej, Martin Čochner a Miroslav Vodolán (zleva) z rukou ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha přebral šek na 100 tisíc korun. -

Soutěžící se ovšem zdaleka nezaměřovali jen na zařízení pro diabetiky – organizátoři hackatonu určili jedenáct témat, kterým se týmy mohly věnovat. A ČuprTým nebyl jediným oceněným – další úspěšná parta Student Dreamers si odnesla cenu magistrátu hl. m. Prahy za hlasového asistenta pojmenovaného Thomas, který pomáhá pacientům s Alzheimerovou chorobou. Autoři ho postavili na jednoduchém a funkčním nápadu, kdy je dnes každá domácnost vybavena elektroměrem, který rozpozná, jaké elektrické zařízení je v dané situaci v bytě zapnuté.

„Moje babička Alzheimerem trpí, takže moc dobře vím, jak je pro ni i pro její okolí nepříjemná představa, že nechá zapnutou žehličku nebo sporák,“ vysvětloval jeden z členů týmu při prezentaci. „Thomas monitoruje, jak dlouho je zařízení zapnuté, a pokud se mu zdá, že je čas zasáhnout, obyvatele bytu sám osloví a začne mu radit, jak situaci vyřešit.“

Konec plných čekáren

Hned několik týmů se zaměřilo na další z vypsaných témat – jak zkrátit dlouhé hodiny strávené v čekárnách (navzdory tomu, že je člověk objednaný na určitou hodinu). Tým Healthio si za svůj projekt Remedics odnesl další z hlavních výher, cenu Medicon.

Související článek

Kozla už rozdojili. Teď Rusové nasazují krávám 3D brýle, které mají zvýšit dojivost

Psal se rok 1963 a v Československé televizi vystoupil odborník na zemědělství ze Sovětského svazu Dmitrij Michajlovič Moskalenko. Diváky tehdy šokoval informací, že po dvouměsíční masáži a napařování vemene se mu s kolegy podařilo rozdojit kozla. Ten pak dával sklenku mléka denně. Nyní z Ruska přichází neméně divoká zpráva, podle které tamní chovatelé krav zvířatům nasazují 3D brýle. Výsledkem má být vyšší produkce mléka.

„Naše aplikace v první řadě pomáhá najít lékaře-specialistu na konkrétní problém, takže se s ní člověk vyhne čekání u obvodního doktora,“ představili autoři projekt na prezentaci. „Do jednoduchého dotazníku zadáte symptomy a systém vyhodnotí, o jaký typ choroby se jedná, následně vyhledá ve vašem okolí příslušného lékaře, a budete-li chtít, rovnou vás s ním spojí.“ Kromě toho se do aplikace zapisují předepsané léky i s dávkováním, případně souhrn lékařské zprávy.

Na plné čekárny se zaměřil i tým Minority, jehož členové mezi účastníky vynikali na první pohled – bylo jim totiž jen kolem třinácti čtrnácti let. Přesto dokázali během dvou dnů vyvinout důmyslné a funkční zařízení na bázi pohybového senzoru, který počítá lidi v čekárně a podle toho hlásí, kdy uživatel aplikace přijde na řadu. A tím možnosti systému zvaného Next Gen Hospital nekončí – do jednoduchého dotazníku lze zadat informace, podle nichž lékař stanoví anamnézu, a tím opět ušetřit čas svůj i dalších pacientů. Aplikace s velmi povedeným grafickým rozhraním vynesla autorům dlouhý aplaus. Porotu ale překvapivě nezaujala a při udílení cen vyšla naprázdno.

Proti karpálnímu tunelu

Úplně jiným, ale velmi zajímavým směrem se vydal tým studentů pražských lékařských fakult nazvaný prostě The Makers, který představil chytrou podložku pod myš s názvem Wrest. Je určena pro pacienty s náběhem na tzv. syndrom karpálního tunelu, který se může projevit jen lehkým brněním v prstech, ale také úpornou vleklou bolestí, která člověka na několik týdnů do značné míry ochromí. Typicky trápí lidi, kteří pracují s počítačem a myší.

Související článek

Česká armáda vybuduje prapor dronů. Bude mít i ty, které na nepřítele zaútočí

Česká armáda dostane autonomní posilu. Už zkraje příštího roku by měla začít fungovat speciální letka, která se bude skládat pouze z dronů. Základ budou tvořit drony monitorovací, ale armáda počítá i s pořízením bojových bezpilotních strojů.

Podložka Wrest je ergonomicky tvarovaná a vyrobená ze zdravotnicky vhodných materiálů, ale hlavně ji tvůrci vybavili celou řadou tlakových senzorů. Ty hlídají, v jaké poloze ruka na podložce spočívá, a po nějaké době vyzvou uživatele k odpočinku. Kromě toho předávají informace do mobilní aplikace, kde si následně můžete přečíst podrobné instrukce, jak dlaň a zápěstí procvičovat, abyste se syndromu karpálního tunelu vyhnuli. Rady se samozřejmě řídí údaji ze senzorů a jsou šité na míru konkrétnímu uživateli.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama