foto: iStockphoto.com

Jak nás změnil koronavirus? Zůstáváme raději doma, centrům měst se vyhýbáme, ukazují data

Firmy chytřetéma 3 min čtení

O účinnosti karanténních opatření se můžeme dohadovat, ale Big data z Atlasu mobility, společného projektu T-Mobile a VŠB - Technické univerzity Ostrava, počítaná v IT4Innovations národním superpočítačovém centru, jednoznačně potvrzují zklidnění České republiky. Z domova nyní během všedního dne neodchází 34 % lidí, do práce jich nejde téměř polovina.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

O účinnosti karanténních opatření se můžeme dohadovat, ale Big data z Atlasu mobility, společného projektu T-Mobile a VŠB - Technické univerzity Ostrava, počítaná v IT4Innovations národním superpočítačovém centru, jednoznačně potvrzují zklidnění České republiky. Z domova nyní během všedního dne neodchází 34 % lidí, do práce jich nejde téměř polovina.

Související článek

Ostravští vědci do boje proti koronaviru nasazují superpočítače

Národní superpočítačové centrum při VŠB-Technické univerzitě Ostrava IT4Innovations nabídlo výzkumným týmům v boji proti šíření nového koronaviru možnost využít přednostní přístup k výpočetnímu času superpočítačů Anselm, Salomon a Barbora. Superpočítače mohou pomoci nejen při hledání léku, ale i s vývojem roušek.

Za normálních okolností v běžný den pětina obyvatel Česka vůbec nevyjíždí z místa svého pobytu. V době mimořádných opatření vlády se toto číslo zásadně zvýšilo a k pátku 20. března nevyjelo zhruba 34 % obyvatel. V sobotu 21. března to už bylo 46 % a v neděli celkem 47 %. Atlas mobility, který pracuje se striktně anonymizovanými provozními daty z mobilní sítě T-Mobile, spočítá množství SIM karet, které během dne neopustily svou „domácí mobilní buňku“, což je ve městech nad 50 000 obyvatel perimetr o zhruba 300 metrech.

Zajímavé je porovnání mobility obyvatel ve městech nad 50 tisíc obyvatel. Například ve Zlíně v úterý 16. 3. neopustilo domovskou buňku jen o 45 % lidí více než normálně, což znamenalo celkem 23 % obyvatel města. Naopak nejméně lidé opouštěli domov v Praze – zde se hodnoty tzv. nevyjíždějících dostávaly na úrovně kolem 30 procent, což znamená až o 80 % více lidí než obvykle.

Dojížďky do práce na polovině normálu

Mnohem více poklesly dojížďky do práce. Ty Atlas mobility rozpozná tak, že lidé opustili svou domovskou buňku a dojeli na místo své pravidelné dojížďky, což bývá typicky práce. Podle zjištěných údajů jezdí nyní do práce téměř o polovinu lidí méně, než standardně. V některých městech se jasně ukázal efekt dočasného uzavření velkých průmyslových komplexů: například v Mladé Boleslavi klesly dojížďky do práce o 72 %.

Čísla dojížděk do zaměstnání poklesla skokově po vyhlášení karantény 15. března. Naopak celková mobilita obyvatel v Česku klesá postupně – každý den o několik procent. Lidé sice nechodí do práce, ale nezůstávají zřejmě namísto toho zcela doma. Ve volném čase jezdí na nákupy, nebo vyrazí na procházku do přírody.

Cizinci zůstali

Atlas mobility sleduje také zahraniční SIM karty pohybující se v Česku. Jejich počet výrazně klesl, nicméně ne tak, jak by se možná dalo očekávat. K prudkému poklesu oproti normálu došlo mezi 13. a 15. březnem, konkrétně 15. 3. u nás bylo o cca 33 % zahraničních SIM méně. Zřejmě v souvislosti se zavíráním hranic, kdy Českou republiku zahraniční návštěvníci opouštěli. Poté jejich počet opět trochu narostl, pravděpodobně v souvislosti s tranzitem, a k pátku 20. března opět pokles dosáhl mínus 32 procent.

Související článek

ONLINE: Technologie bojují proti koronaviru | 3. týden

16:30 Do platformy SpojujemeČesko.cz se podle agentury CzechInvest už zapojilo přes 600 firem. Z nich asi 80 % nabízí své výrobky či služby a zbytek poptává. (red)

To ale znamená, že se po republice oproti normálu pohybuje jen 68 % zahraničních SIM karet. V absolutních číslech to znamená, že je nyní v Česku zhruba 680 tis. zahraničích čísel. Do tohoto počtu zřejmě vstupují čeští občané, kteří mají zahraniční SIM, např. pendleři, nebo ti, kteří se postupně vracejí ze zahraničí z dlouhodobých pobytů, během nichž si pořídili zahraniční kartu a nebo slovenští studenti vysokých škol, kteří v Česku zůstali.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama