Foto: iStockphoto.com

Digitální vězení, za které si zaplatíte. On-line špehování se plíží do celé Číny

Stát chytřetéma 7 a více min čtení

V čínském Sin-ťiangu se už roky vyvíjejí nástroje digitální kontroly populace. Zatím je Čína držela hlavně v místě jejich vzniku. Nově se ale tyto technologie a metody šíří i do zbytku Číny. A někteří Číňané už se proti nim začínají ozývat.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:

V čínském Sin-ťiangu se už roky vyvíjejí nástroje digitální kontroly populace. Zatím je Čína držela hlavně v místě jejich vzniku. Nově se ale tyto technologie a metody šíří i do zbytku Číny. A někteří Číňané už se proti nim začínají ozývat.

Související článek

Čínský systém sociálního kreditu jede. Už má 10 milionů hříšníků. Hůř hledají partnera i práci

V Číně se experimentuje se sociálním kreditem, který vyhodnocuje důvěryhodnost lidí i firem. Často je zjednodušován a přirovnáván k dílům dystopické fikce jako například 1984 nebo seriálu Black Mirror. Je to ale systém, který je komplexní, různorodý a především experimentální. Už funguje v některých městech a oblastech. V celé zemi s více než miliardou obyvatel má být spuštěn příští rok.

Čína bývá v posledních letech často spojována s vysoce technologicky propracovaným špehováním svých obyvatel. Někdy se objevují názory, že je to pouze projekce našeho vlastního strachu z rizik technologií, který často slouží jako téma pro umělecká díla (například kultovní Matrix nebo seriál Black Mirror). U některých projektů, jako je Systém společenské důvěryhodnosti (Social Credit System), to zatím vypadá, že do určité míry jde o nepochopení.

Obecně je však jasné, že Čína buduje diktaturu moderního střihu založenou na digitálních technologiích. Přinejmenším od roku 2016 můžeme jako o laboratoři „digitálního leninismu" hovořit o Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde čínské úřady vybudovaly koncentrační tábory pro více než 1,5 milionu příslušníků místních menšin (etnických i náboženských). Komponenty tohoto přístupu se nyní šíří do zbytku země. Jinými slovy – probíhá sinťiangizace Číny.

Spyware jako součást běžné policejní praxe

První případ, kterému se letos dostalo větší mediální pozornosti, byla nucená instalace špehovacích aplikací. V českém prostředí byla asi nejznámější kauza, kdy návštěvníci Sin-ťiangu byli při bezpečnostní kontrole na hranicích nuceni nahrát si do svých počítačů a chytrých zařízení aplikaci Fengcai (Feng-cchaj). Aplikace vyvinutá podle všeho polostátní telekomunikační firmou FiberHome prochází záznamy o hovorech, textové zprávy, kalendář, kontakty, fotky a hledá 73 000 klíčových typů obsahu, které jsou označeny jako závadné. Pokud program něco takového zjistí, policie může během chvíle konat.

Související článek

Demonstranti v Hongkongu ničí věže na rozpoznávání tváře a snaží se zmást kamery

Protivládní protesty v Hongkongu už trvají několik týdnů. Jejich součástí se stal i boj proti všudypřítomným policejním kamerám s technologií na rozpoznávání tváří, které dokáží zjistit identitu protestujících.

Ačkoliv byl Fengcai letos medializován, již v roce 2017 vyšla najevo existence podobné aplikace jménem Čistá síť (Ťing-wang). Tu si museli podle dostupných informací Ujguři a další příslušníci menšin v Sin-ťiangu nainstalovat do chytrých telefonů údajně jako prevenci proti náboženskému extremismu, separatismu a terorismu (tzv. tři zla). Aplikace následně závadný obsah hlásila autoritám na check-pointech (které jsou často každých několik set metrů) nebo v rámci Platformy pro integrované společné bojové operace umožňující sběr a následnou analýzu velkých dat, která mohou být využita k předvídání zločinů nebo jakéhokoli chování „ohrožujícího společenskou stabilitu“. Mnozí Ujguři se v důsledku opatření uchylovali k zahazování svých chytrých telefonů a přecházeli na „hloupé“ telefony staršího typu.

Technologie se šíří dál

Dokud se toto dělo pouze v Sin-ťiangu, většinová čínská populace se zdála být poměrně netečná. V červnu se ale začala po sociálních sítích šířit panika. Podle twitterového profilu kontrolovala policie v pekingském a šanghajském metru mobily náhodných cestujících pomocí nějakého zařízení. Siao Mu-ji (Muyi Xiao) ze serveru ChinaFile uvedla, že by mohlo jít o MFSocket, produkt společnosti Meiya Pico, která se aktivně účastní na budování sledovacích systémů v Sin-ťiangu. Během své rešerše objevila stížnosti na používání této aplikace od lidí, kteří si například šli na policejní stanici vyřídit nové doklady nebo byli kontrolováni na ulici. Podle Siao se poprvé mimo Sin-ťiang aplikace adaptovaná na čtrnáct značek telefonů objevila v roce 2016, ale větší pozornosti se jí dostalo až letos.

Navazující výzkum francouzského bezpečnostního experta Elliota Andersona odhalil více technických detailů. Aplikace získává údaje o jiných aplikacích, SMSkách, telefonátech, kontaktech, fotkách, ale také získává povolení k instalaci dalších aplikací bez vědomí uživatele. Navíc nemá ikonu (je možné, že v předchozích verzích měla, protože někteří uživatelé čínského internetu zmínění výše si stěžovali na tuto aplikaci a doložili i screenshot její ikony s názvem) na obrazovce telefonu a po použití policií se automaticky smaže (znovu, může jít až o nedávnou úpravu), aniž by tak „oběť“ cokoliv poznala.

Vězení, za které si zaplatíte

Dalším výrazným aspektem kontroly populace v rámci digitálního leninismu jsou chytré kamery s rozpoznáváním obličejů. Těchto a podobných zařízení (některé kamery například fungují na základě rozpoznávání stylu chůze) plánuje Čína nainstalovat do roku 2020 na 570 milionů (více viz náš rozsáhlejší článek). I tyto bezpečnostní systémy jsou samozřejmě testovány v Sin-ťiangu, kde jde mimo jiné také o obrovský byznys, na kterém se podílejí i u nás dobře známé firmy CITIC a Huawei. Jelikož se rok 2020 blíží, zintenzivnily práce na budování kamerových sítí a úřady narazily na problém. Kdo to zaplatí? Tyto systémy jsou totiž poměrně drahé.

Související článek

Dan Přibáň: Co jsme viděli v Číně, by vyděsilo každého

Dan Přibáň projel s trabanty Afriku, postsovětské země, Jižní Ameriku, Austrálii i část jihovýchodní Asie. Průjezd Čínou ale považuje za nejhorší dny, jaké kdy zažil. Deptalo ho spojení moderní techniky a režimu, který se lidskými právy a svobodami příliš nezdržuje. V praxi to představovalo obří rentgeny aut na hranicích, všudypřítomné kamery nebo povinně instalovaný sledovací software v mobilu. „Neuměl jsem si představit, že by něco takového mohlo existovat. Tak masivní využití technologií jsem v životě neviděl. Čína využívá moderní techniku dost odpudivým způsobem,“ říká patrně nejznámější český cestovatel současnosti.

V Sin-ťiangu si na svou „bezpečnost“ podle amerického antropologa Darrena Bylera vydělají Ujguři v rámci nucených prací v místních textilních a jiných továrnách, které jsou ve skutečnosti vězením. Místní úřady tyto instituce označují za „nosiče“ ekonomiky. Díky tomuto systému prý dokonce přilákal Sin-ťiang „značné investice a stavební činnost od čínských společností na pobřeží“.

Ve zbytku Číny se pak praxe liší region od regionu. Tento týden si šanghajští občané na internetu stěžovali, že jsou nuceni za chytré kamerové systémy ve vchodech a výtazích svých domů platit (nemohou ale odmítnout, jde o vládní iniciativu). Podle konverzace na serveru Douban, kterou zachytil čínský student žijící v USA známý pro investigativní práci s otevřenými zdroji Shawn Zhang (originál byl patrně cenzory již smazán), musí obyvatelé jedné šanghajské čtvrti za „bezpečí“ zaplatit ze svého nebo skrze sledování reklam ve výtahu. Úředník v dané konverzaci ale nebyl schopen osvětlit, kolik bude kdo platit. Uživatelé se zdáli být pobouřeni tím, že mají platit na kontroverzní systém a vláda navíc ještě bude moci používat jejich data.

Související článek

Život vězně s elektronickým náramkem: denně k nabíječce, bez fotbalu a piva

Půl roku ostrého provozu mají za sebou elektronické náramky pro vězně. Vyzkoušelo si je už 174 odsouzených. Jedna žena se s náramkem nad kotníkem neztotožnila natolik, že jí soud přikázal nastoupit do vězení skutečného. Stát za 280 náramků za šest let zaplatí 93 milionů korun.

Podle všeho se navíc všichni občané musí jít zaregistrovat do databáze obličejů. Někteří si zde stěžovali na to, že byli bez odkladu nuceni jít s doklady na policejní stanici a nahlásit se. Další uživatel uvádí, že v Chang-čou (hlavní město východočínské provincie Če-ťiang) se děje něco podobného, místní pouze platí přímo z fondu oprav nebo z daně z nemovitosti, ale „vláda každopádně nic nezaplatí“. Obdobnou situaci hlásili komentátoři i z dalších velkých čínských měst.

Narušení soukromí však čínským občanům až tak nevadí, svědčí o tom i téměř naprostá absence této otázky v debatě. Někteří si dokonce pochvalovali přívětivost a trpělivost onoho úředníka během vysvětlování celého projektu. Přesto jiní celkem trefně mluvili o tom, že si „platí za vlastní vězení“ a jeden z uživatelů napsal pouze: „High-tech otrokářská společnost.“.

Sinťiangizace celé země

Čínský politický systém je v jádru experimentální. Velmi pragmaticky zkouší nové metody a následně je aplikuje, ať už jde o techniky politického boje, nebo digitální kontrolu populace. Ověřené praktiky se z laboratoře digitální diktatury v Sin-ťiangu nyní šíří i do zbytku Číny a místní populace s tím až na výjimky nemá zjevně problém. To může ale souviset i s tím, že si čínští občané v současném nastavení nesouhlas dovolit nemohou.

Související článek

Čínská umělá inteligence umí odhalit identitu pornohereček. Mají se vaše spolužačky začít bát?

Na čínské sociální síti Weibo se objevila zmínka o softwaru, který dokáže spárovat aktéry porna s jejich profily na sociálních sítích. Rozpoznat prý měl už sto tisíc pornoherců a pornohereček. Co existence takového softwaru pro herce a herečky z pornoprůmyslu znamená?

Že to ale nikterak nesouvisí s čínskou kulturou a odlišnými hodnotami, můžeme vidět v Hongkongu, kde protestující aktivně likvidují chytré sloupy pouličního osvětlení, které v sobě mají technologie čínského SkyNetu. Ano, Čína nazvala celostátní projekt sledování obyvatel SkyNet. Při ochraně soukromí je svoboda projevu a alespoň omezená participace na rozhodovacím procesu naprosto nezbytná. V Číně ale nic takového neexistuje. Vládnoucí komunistická strana řídí vše a nedá se jí téměř odporovat. I proto bude trend sinťiangizace zaručeně pokračovat, a to nejen v Číně, ale i v dalších zemích.

Líbí se vám článek? Sdílejte ho:
link odkaz
Reklama